Evidence daňová

Byla sjednána smlouva o nebankovním úvěru pro podnikatele (vede daňovou evidenci) na rozvoj podnikání. Splátky na 12 měsíců, z toho poslední nejvyšší. Součástí smlouvy je ujednání, že se smluvní strany dohodly na smluveném fixním úroku ve výši 158 100 Kč. Bude se tento úrok rozpočítávat poměrem do výdajů také na 12 měsíců? Každý měsíc 158 100 : 12? Součástí smlouvy není splátkový kalendář, jen že 1. - 11. splátka bude 10 000 Kč, poslední splátka zbytek.

OSVČ, lékař vedoucí daňovou evidenci, ukončí svoji činnosti ke dni 31. 12. 2024. Při podání DPFO za rok 2024 bude tedy postupovat v souladu s § 23 odst. 8 písm. b) bod 2? Tzn., že základ daně zvýší o pohledávky - úhrady od zdravotních pojišťoven, které obdrží v roce 2025 (jiné pohledávky ani zásoby nemá). Zaměstnanci dostali výpověď z důvodu zrušení zaměstnavatele, za 12/2024 jim bude náležet mzda a tříměsíční odstupné. Mzdy a odvody z mezd budou vyplaceny po skončení PP v 1/2025. Lze tyto považovat ve smyslu úpravy § 23 odst. 8 písm. b) ZDP za „dluhy, které by při úhradě byly výdajem na dosažení příjmů" a snížit o tyto částky základ daně za rok 2024? Nebo musí být mzdy, odstupné a odvody vyplaceny nejpozději 31. 12. 2024?

Fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci, v roce 2010 pořídila osobní automobil, který zavedla do majetku. Uplatněno do nákladů bylo 75 % a odpočet DPH byl rovněž ponížen na 75 %. 1. Automobil by chtěla převést do osobního užívání, daně z příjmů se to nedotkne, ale jak postupovat u DPH? 2. Pokud auto za nějaký čas prodá (do 5 let zřejmě zdaní podle § 10 ZDP, po uplynutí této doby nedaní). 3. Pokud auto prodá ještě jako majetek firmy, fyzická osoba uplatňuje paušální výdaje, tak zřejmě do příjmů zahrne příjem z prodeje ponížený o 25 % , DPH odvede rovněž snížené o 25 %? Paušální výdaje uplatňuje ve výši 40 %, může z prodeje auta rovněž uplatnit? 

Pokud klient (FO, PO) přechází k jiné účetní firmě má původní účetní povinnost předat veškeré doklady nové účetní firmě. Je dostačující odevzdat účetní sestavy v tištěné (listinné) podobě, nebo je ze zákona vyžadována také elektronická forma? Musí účetní také svým současným klientům každoročně předávat účetní sestavy elektronicky?

Manžel vede daňovou evidenci a je čtvrtletní plátce DPH. V roce 2023 koupil stroj v částce 110 000 Kč, zařadil ho do obchodního majetku a uplatnil DPH. Za rok 2023 neuplatnil odpisy a v roce 2024 stroj prodal z důvodu jeho malé kapacity a pořídil v roce 2024 stroj s větší kapacitou. Stroj z roku 2023 prodal za částku 90 000 Kč s DPH. Jak tento prodej zaúčtovat?

OSVČ v roce 2022 vedla daňovou evidenci a tak i podávala daňové přiznání. V roce 2023 by chtěla přejít na paušální výdaje, resp. v přiznání za rok 2023 by chtěla uplatnit paušální výdaje ve výši 60 %. Provozuje ubytovací službu včetně nabídky snídaní (snídaně dělá v rámci pobytu) - jaké by by mohla uplatnit paušální výdaje? výši 60 % nebo 80 %? Nabízí pobyty bez snídaně i se snídaní. V živnostenském rejstříku má obory činnosti: ubytovací služby (živnost volná), ale i hostinskou činnost (ohlašovací řemeslná živnost). A dále k 31.12.2023 neměla žádné zásoby - vše bylo snědeno. Pohledávky měla 2 neuhrazené: pobyt na leden 2024 na částku 12 000 Kč a zálohu na pobyt 5 000 Kč. Dále měla ke 31.12. 1x neuhrazenou fakturu za jídlo: 1 100 Kč a 1x neuhrazenou fakturu za internet: 600 Kč. Musí OSVČ udělat nějaké úpravy základu daně za rok 2022, tj. podat dodatečné daňové přiznání nebo nikoliv? Vše vyčíslí v přiznání za rok 2023?

OSVČ, která vede daňovou evidenci si pořídila osobní automobil. V protokolu o předání je cena 1 000 000 Kč - předáno 5. ledna 2024. Fakturu vystavil prodejce dne 10. ledna 2024 na celkovou částku 1 000 000 Kč. Zálohová faktura byla vystavena 10. prosince 2024 na částku 400 000 Kč a také jí v prosinci OSVČ zaplatila. Jak má OSVČ postupovat, aby správně zařadila osobní automobil a jaké je nastavení správných odpisů a pořizovací ceny (nezáleží zda je auto úplně nové či starší)? Kdy začne auto dle zákona o daních z příjmů odpisovat - v roce 2023 či v roce 2024 a z jaké částky? Dále má rozepsaný splátkový kalendář od roku 2024 do roku 2027 - zda tento kalendář bude mít vliv na základ daně (výše skutečně čerpaných úvěrových prostředku činí 600 000 Kč (+ zaplacená záloha z prosince 400 000 Kč = 1000 000 Kč), ale celkově uhradí splátky pojistného, splátky úvěru ještě vyšší: 850 000 Kč, tj. cena je 1 000 000 Kč, ale celkově za úvěr OSVČ zaplatí o 250 000 Kč - co se ději s tímto rozdílem? Byl by zde nějaký rozdíl kdyby OSVČ uplatňovala paušální výdaje ve výši 60 %? Pak by se odpisy, ani splátky, ani záloha, ani žádné výdaje týkající se osobního automobilu do výdajů nepromítly, je tomu tak (v 60 % by bylo zahrnuto vše)?

Chtěla bych poprosit o radu ohledně kurzových rozdílů v daňové evidenci. Je mi známo, že kurzové rozdíly v daňové evidenci nevznikají, ale jak se mám zachovat v situaci, kdy mám vydanou fakturu v cizí měně subjektu v EU a do okamžiku povinnosti podat souhrnného hlášení faktura není uhrazena a potřebuji ji vyčíslit do pokladů (musím fakturu zaúčtovat) k sestavení souhrnného hlášení. Po úhradě faktury mi pak vzniká rozdíl. Zpětně fakturu v daňové evidenci opravovat nemohu, protože by mi jinak neseděla sestava na podané souhrnné hlášení.

Vím, že daňová evidence neřeší kurzové rozdíly. Nicméně nevím ,jak si poradit s převodem například z účtu ve měně eur na korunový účet, když částky po přepočtu se liší. Například převedu z vlastního účtu ve měně eur 1.000,- EUR - přepočet kurzem 24,115 EUR. Převedu z eurového účtu po přepočtu 24.115,- CZK a na můj účet CZK mi ale přijde 23.900 Kč. Kam s tím rozdílem ve výši 215 CZK? Dáváme to na peníze na cestě, ale to pak zase nesedí strany „peněz na cestě“ - nikdy nebudou strany vyrovnané... Můžete mi, poradit, co s tím?

OSVČ vedoucí účetnictví uplatní v DPFO za r. 2023 výdaje procentem z příjmů. V účetnictví eviduje k 31. 12. zůstatek na účtu 321, 381 a 311. V r. 2024 začne vést daňovou evidenci, předpokládá, že i v DPFO za r. 2024 bude uplatňovat výdaje procentem. 1) máme za to, že v DE poníží zisk o zůstatky, které evidovala k 31.12. na účtu 311 a 381 a naopak zvýší zisk o zůstatky na účtu 321. K upravenému zisku pak vypočítá výdaje procentem. Je náš předpoklad správný? 2) máme za to, že z důvodu přechodu bude muset podat dodatečné přiznání za r. 2023 s tím, že pouze zvýší zisk o částku zůstatku na účtu 311 a protože bude uplatňovat výdaje procentem, o zůstatky na účtu 321 a 381 nic upravovat nebude. Je náš předpoklad správný? 3) vzhledem k tomu, že OSVČ v době výpočtu DPFO za r. 2023 již vede DE za r. 2024, je možné, aby provedla úpravy již v DPFO za r. 2023 a vyhnula se tím dodatečnému přiznání? 3) lze obdobně již v přehledech na na SP a ZP za r. 2023 zohlednit přechod na DE - tedy upravit zisk o zůstatky k 32.12.2023?

Fyzická osoba, podnikatel, plátce DPH vedoucí daňovou evidenci zakoupil v roce 2018 automobil a vložil ho do obchodního majetku. Byl uplatněn 100% odpočet DPH. Automobil byl v roce 2022 zcela odepsán. Nyní by ho podnikatel chtěl prodat. 1. Co se týče vyřazení z hlediska daně z příjmu - zde předpokládám nejde v okamžiku vyřazení o zdanitelný příjem. Při prodeji do 5 let od vyřazení z obchodního majetku se tento prodej zdaní dle §10 zákona o dani z příjmu. Pokud by nevyřadil a prodával jako podnikatel, odvádí z prodeje krom daně z příjmu dle §7 ale i sociální a zdravotní pojištění. 2. DPH - není nám ale zcela jasné, jak postupovat z pohledu DPH. Při prodeji (ať vozidla již vyřazeného z pohledu daně z příjmu nebo dosud nevyřazeného) se odvede DPH ze sjednané prodejní ceny. Pokud by si chtěl podnikatel nejprve převést vozidlo do osobního užívání, odvádí ve chvíli převodu DPH z obvyklé ceny? (Což při nárůstu cen vozů za posledních 5 let od koupě znamená dokonce navýšení ceny oproti ceně nákupní) 3. Je možno vyřadit vozidlo v jiný čas z pohledu daně z příjmu a DPH nebo musí jít o vyřazení ve stejný okamžik?

OSVČ - plátce DPH - vedoucí daňovou evidenci vystavil v roce 2022 daňový doklad na stavební práce v přenesené daňové povinnosti - na odběratele A. Odběratel A - tuzemský plátce DPH fakturu nezaplatil a je víceméně pro tuto OSVČ nedohledatelný. Tuto činnost už nevykonává, nahradil ho odběratel B, který nadále používá tuto zmíněnou OSVČ jako svého subdodavatele a spolupráce pokračuje bez problému. Nicméně nezaplacená faktura zůstává v účetní evidenci, z hlediska OSVČ je nevymahatelná (m.j. i vzhledem k výši částky nemají smysl žádné právní kroky). Jakým způsobem se dá v daňové evidenci naložit s takovou fakturou? 

Dva podnikatelé si mezi sebou vyfakturovali službu. Jeden tedy službu zaplatil, úhrada odešla z účtu 30. 12. (tím pádem je to ve výdajích starého roku) a druhý platbu obdržel, avšak platba přišla 2. 1. Na bankovním výpise je psáno datum zpracování 30. 12. a datum zaúčtování/odepsání 2. 1. Které datum mám brát u druhého podnikatele jako datum pro zaúčtování příjmu? 

Fyzická osoba OSVČ vede daňovou evidenci. V roce 2013 koupila osobní vůz, zařadila ho do obchodního majetku (dlouhodobý hmotný majetek) a uplatnila odpočet DPH v plné výši. Po celou dobu používala auto pouze pro podnikání. V prosinci 2023 chce auto vyřadit z obchodního majetku do osobního užívání. Dotaz – má být odvedena DPH dle § 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5? Případně v jaké výši, byl by k tomu potřeba znalecký posudek? V případě, že by se vyřazovalo auto z obchodního majetku do osobního užívání, které bylo pořízeno v roce 2020, byl by postup stejný?

OSVČ zemědělský podnikatel nakoupil při zahájení podnikání zvířata, faktura byla vystavena včetně daně z přidané hodnoty. V kupní smlouvě byl stanoven splátkový kalendář na období následujících pěti let. Každý rok zaplatí podnikatel jednu pětinu ceny. Jak rozdělit v daňově evidenci první splátku (základ daně a daň)? Dát do daňových výdajů jednu pětinu základu daně a do nedaňových výdajů jednu pětinu DPH? Druhou možností je celou daň z přidané hodnoty dát v první splátce jako nedaňový výdaj a zbytek splátky jako daňový výdaj?

Fyzická osoba, plátce daně, vede daňovou evidenci. V roce 2021 si zakoupil nový vůz, byl prvním majitelem a zvolil pro odepisování vozu mimořádné daňové odpisy. V roce 2021 měl nárok na odpis ve výši 204 857 Kč, ale protože si při výpočtu odpisů nastavil špatně pořizovací cenu vozu (nižší), odepsal pouze 130 477 Kč. Poslední odpis bude uplatňovat v roce 2023 a měl by si uplatnit odpis ve výši 45 523 Kč. Může si v roce 2023 fyzická osoba uplatnit vyšší odpis z důvodu špatně uplatněného odpisu v roce 2021, tedy může si uplatnit odpis ve výši 45 523 Kč+74 380 Kč, celkem 119 903 Kč? Pokud si nemůže OSVČ uplatnit navýšený odpis v roce 2023 o částku 74 380 Kč, jak zahrne částku neuplatněného odpisu 74 380 Kč do nákladů?

Plátce DPH přijme od ORD z Polska službu, kde se stanoví místo plnění v tuzemsku dle základního pravidla dle § 9 zákona o DPH, pravidlo B2B. Na faktuře uvede polská ORD pouze částku v Eurech. Faktura z DUZP 20. 9. 2023, datum vystavení 25. 9. 2023 a plátce jí přijme a uhradí dne 1. 10. 2023. Uhradí jí ze svého korunového účtu, kde zadá platbu 1 000 EUR, ale banka mu odečte již přímo Kč např. 25 000 Kč + zvlášť naúčtuje poplatky (tj. banka to sama přepočte za ten poplatek). 1) Je správný postup, když si dá plátce do daňové evidence rovnou 25 000 Kč jako daňový výdaj + výdaj 100 na bankovní poplatek? Nemusí přepočítávat např. pevným kurzem fakturu, ačkoliv byla vystavena v Eurech? Jeho výdaj odešel z korunového účtu, a proto se nic nepřepočítává? Je tento postup z pohledu zákona o daních z příjmů správný? 2) A jaký je pohled zákona o DPH – bude fakturu 1 000 EUR plátce přepočítávat k datu DUZP nebo ke dni poskytnutí úplaty, tj. ke dni který nastal dříve? V daném případě musí plátce ke dni DUZP, tj. k 20. 9. 2023 přepočítat 1 000 EUR (užívá pevný kurz k 1. 1. 2023)? Přepočítá základ daně kurzem 24,115, tj. základ daně bude v přiznání na řádku 5. 24 115 Kč a DPH = 5064,15 --> zokrouhleno na 5 064 Kč. Je tento postup z pohledu DPH správný? Pokud by se jednalo o malé částky např. 100 EUR, pak by se již v přiznání zaokrouhlil základ daně 2411,5 na 2412 a daň pak na 506,52 na 507 Kč. Je možné takto postupně zaokrouhlovat jednotlivé faktury? A pak součet, několika faktur takto zaokrouhlený, uvést v přiznání? Plátce má pouze několik faktur do měsíce, a proto je může jednoduše „sečíst v ruce“ na kalkulačce.

Podnikající fyzické osoby alias osoby samostatně výdělečně činné („OSVČ“) zpravidla nevedou pracné účetnictví, ale daleko snazší daňovou evidenci upravenou pěti odstavci § 7b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Tato je postavena na „hotovostním principu“, kdy příjmy a výdaje ovlivní základ daně při úhradě, až na výjimky, jako je odpisovaný hmotný majetek a finanční leasing. Řada živnostníků však podceňuje nenápadnou a obecně vymezenou povinnost evidovat také „údaje o majetku“. Často si neuvědomují, že to vyžaduje mj. průběžnou a průkaznou evidenci zásob: jednotkové ocenění, příjemky, výdejky, inventura… tak netrápí jen účetní jednotky, ale pro mnohé překvapivě i OSVČ s daňovou evidenci. A když pečlivá skladová evidence chybí, nejde o banalitu, kterou berní úředník přejde mávnutím ruky. Nedostatky skladové administrativy mohou vést ke zpochybnění celé daňové evidence, čímž padá možnost uplatnění v ní evidovaných výdajů, což je hodně zlé, protože správce daně může stanovit daň tzv. dle pomůcek, které si opatří.

FO - neplátce DPH - první rok podnikání 2022 vykazuje výdaje v daňové evidenci. Na konci tohoto roku pořídí na úvěr auto. V dalším roce podnikání 2023 to vypadá, že přechod na paušál bude výhodnější. Řešíme to ještě teď než podáme řádné přiznání za 2022. Pohledávky ani zásoby nemá, ale má úvěr z titulu pořízení automobilu. Znamená to, že by ještě teď v řádném přiznání za 2022 mohla odečíst úroky z úvěru a pojistné za CELOU DOBU DOPŘEDU (úvěr je do roku 2027)? Tato FO má za 2022 už tak nízký základ daně z důvodu vysokých vstupních výdajů, že už by nemělo ani význam tam dodanění úroků a pojistného zahrnout do roku 2022. Nebo jak se FO při přechodu staví k úvěru. Úvěr je závazek, ale daňový výdaj u něj je pouze pojistné a úroky, pokud se nepletu. Jde mi o to, že kdyby se jednou vrátila ke skutečným výdajům, tak už nikdy ty úroky a pojistné neuplatníme? 

Podnikatel, fyzická osoba, vedl dobrovolně podvojné účetnictví. V roce 2022 chtěl přejít na daňovou evidenci. Co je potřeba udělat (dodanit pohledávky, zásoby ...) v roce 2021? Asi bude potřeba udělat dodatečné přiznání za rok 2021. Do kterých řádků přiznání budu uvádět tyto operace?