Exekuce
Od okamžiku doručení exekučního příkazu má zaměstnavatel provádět ze mzdy povinného srážky ze mzdy. Když byl exekuční příkaz doručen do datové schránky zaměstnavatele 11.11.2024, kdy ještě nejsou odeslány mzdy za říjen, má být provedena srážka ze mzdy ještě ve mzdách za říjen nebo až za listopad?
Zaměstnanec má exekuci na plat, jaká výše čistého příjmu je započítávána do rozhodného čistého příjmu pro dávky státní sociální podpory, čistá mzda po odečtení exekuce, nebo před výpočtem exekuce?
Druhá část otázky:
Součástí mzdy zaměstnance je i stravenkový paušál, je výše toho paušálu také součásti příjmu pro výpočet dávek státní sociální podpory.
A) novela od 1.10.2024 - exekuce
Zaměstnanec je zaměstnán od 1.4.2020.
Tento zaměstnanec má 7 nepřednostních exekucí. Dne 25.10.2024 nám byla doručena exekuce přednostní . Přednostní pohledávku budeme srážet a to ve výplatě za měsíc listopad (dle novely od 1.10.2024 §282a OSŘ).
V měsíci říjnu bude sraženo zaměstnanci (dle novely od 1.10.2024 „srážky 4+ ) 4.694,- (1/3 + 2/3) a uspokojí se první nepřednostní pohledávka v pořadí(dluh je vyšší, jak 300.000,-).
V měsíc listopadu (za předpokladu, že je stejná srážka jako v říjnu 4.694,-)
se se provede srážka přednostní (je menší hodnoty 2000,-) 2/3 z 1/3 (nepřednostní 2.694,-). Je tento postup správný?
B) žádost o insolvenci, výše srážek
Máme dva nové zaměstnance , kteří mají zažádáno o insolvenci. Zaměstnanci nepřinesli zápočtové listy ( z registru víme, že exekuce mají, ale zdali se jedná o přednostní nebo nepřednostní nám není známo). O zápočtové listy jsem poprosila, ale obávám se, že je neobdržím. Budu srážet 2/3 nebo 1/3? V případě exekucí bych pokračovala v režimu pouze bych pozastavila vyplacení srážek a deponovala. V tomto případě máme srážet 2/3?
Ráda bych touto cestou požádala o výpočet srážek ze mzdy a vyznačení uspokojení jednotlivých pohledávek v níže uvedeném případě, tj. o stanovisko, jak správně postupovat od 1.10.2024 - tj. ve mzdě za 10/2024 u zaměstnance: čistá mzda 55 802,- CZK, počet vyživovaných osob 2 (manželka + 1 dítě), zaměstnanec nepobírá žádný důchod. 1. Nepřed.pohledávka, dlužná částka 100 000 CZK, doručeno 1.9.2024, splaceno k 30.9.2024: 3000 CZK 2. Nepřed.pohledávka, dlužná částka 200 000 CZK, doručeno 2.10.2024, splaceno k 30.9.2024: 0 CZK 2. Přednostní pohledávka, dlužná částka 200 000 CZK, doručeno 2.10.2024, splaceno k 30.9.2024: 0 CZK 3. Nepřed.pohledávka, dlužná částka 300 000 CZK, doručeno 3.10.2024, splaceno k 30.9.2024: 0 CZK 4. Nepřed.pohledávka, dlužná částka 400 000 CZK, doručeno 4.10.2024, splaceno k 30.9.2024: 0 CZK 5. Nepřed.pohledávka, dlužná částka 500 000 CZK, doručeno 5.10.2024, splaceno k 30.9.2024: 0 CZK 6. Výživné, běžné výživné 1 000 CZK/měs, dlužné výživné= 2 000 CZK, doručeno 28.10.2024, splaceno k 30.9.2024: 0 CZK Zajímá mě zejména uspokojení jednotlivých pohledávek. Jaké bude správné pořadí a jaká konkrétní částka bude v rámci výpočtu mzdy 10/2024 směřována k jednotlivým pohledávkám.
Společnost s. r. o. zaměstnala zaměstnance, který má exekuce. Tento zaměstnanec je částečně invalidní a je mu vyplácen důchod z částečné invalidity. Budou se příjmy ze zaměstnávání sčítat s vyplaceným částečným invalidním důchodem? Jakým způsobem se bude postupovat? Kdo bude dělat exekuční srážku?
Kdy nastává okamžik zúčtování náhrady za vedení exekucí pro zaměstanavatele do výnosů dle příkladu: - mzdy za červenec 2024 zaúčtovány v červenci 2024 - ve mzdách provedena srážka exekuce a náhrada za vedení exekuce zaměstnavatele - účtováno 331/379 - výplata mzdy a exekutorovi zaslaná stržená částka na exekuci ponížená o 50 Kč v srpnu 2024. Kdy zaúčtovat do výnosů 379/648 náhradu za vedení exekuce (50 Kč) - v červenci nebo v srpnu?
Má povinný nárok na odpočet DPH u nákladů exekuce, jež vyčíslí exekutor a jejichž součástí je DPH (exekutor je plátce DPH), nebo tento nárok na odpočet DPH z exekučních nákladů má pouze oprávněný?
Jedná se o exekutorský úřad, kdy povinný požádal exekutora aby mu vystavil fakturu - daňový doklad na již ukončenou exekuci, kdy odběratelem by byl povinný a exekutorský úřad na daňovém dokladu vyčíslil náklady exekučního řízení, s tím, že si chce povinný uplatnit DPH z exekučních nákladů. Exekutor se domnívá podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ve věci 1 Afs 143/2008-69, že služba vymáhání pohledávky exekutorem je poskytována ve prospěch oprávněného a ten je také jejím příjemcem ve smyslu ZDPH. Ačkoli je služba exekutora poskytována ve prospěch oprávněného, náklady exekuce hradí dle § 87 odst. 3 EŘ exekutorovi povinný (dlužník) bez nároku na odpočet DPH. Ale nevíme, zda se výklad v průběhu let nezměnil a zda skutečně povinný nemá nárok na odpočet DPH, proto jsme položili tento dotaz. Jedná se o exekuce, kdy některé probíhají srážkou ze mzdy, některé prodejem majetku atd.
Máme zaměstnankyni na DPP, která mi nepravdivě vyplnila formulář, zda na ni je vedena exekuce nebo insolvence. Bohužel jsem celou mzdu poslala na účet zaměstnankyně a neprovedla jsem srážku ze mzdy, následně jsem zjistila, že je na ni vyhlášena insolvence. Zaměstnankyně pak podává insolvenčnímu správci přehled příjmů a odvod si provede ona, nebo jak v tomto případě mám postupovat?
Přijali jsme nového zaměstnance, který má celkem 7 exekucí. Máme seřazeno podle datumu doručení prvnímu plátci, všechny exekuce jsou nepřednostní, srážka 1/3 . Po odečtení nezabavitelných částek zbyla částka ke sražení 1 000 Kč. Máme tuto částku rozdělit pro všech 7 exekuci, nebo pouze poslat na exekuci, která je jako první v pořadí podle data doručení prvnímu plátci?
V podvojném účetnictví vedeme soubor nakoupených pohledávek za dlužníky, které jsou vymáhány exekutory. Pohledávky jsou pořízeny před 31. 12. 2003. V roce 2023 došlo k zastavení těchto exekucí (došlo k oddlužení dlužníků), pohledávky tedy zanikly. Bude odpis těchto nakoupených pohledávek vzniklých před 31. 12. 2003 daňově uznatelný? K pohledávkám se většinou netvořily opravné položky, pouze k některým, a to nedaňově.
Na firmu uvalil FÚ exekuci kvůli neplacení daní. Firma má v majetku automobily, které kvůli exekuci FÚ zastavil. Tyto automobily nejsou plně odepsány. Je možné v době, kdy je na automobily uvalena zástava, pokračovat v daňových odpisech a tudíž jimi snižovat hospodářský výsledek?
- Článek
Je-li po skončení neoprávněně vedeného exekučního řízení vymožená částka nadále držena správcem daně, má daňový subjekt nárok na úrok podle § 254 odst. 1 daňového řádu . Nelze se však ztotožnit s krajským soudem, že by žalobkyně měla nárok na úrok dle § 254 odst. 2 daňového řádu až do vrácení prostředků neoprávněně vymožených.
Zaměstnanec má exekuci, ale "vlastní" družstevní byt. Když byt není zapsán v katastru nemovitostí najde jej exekutor? Mám obavu, zda exekutor může po zaměstnanci požadovat prodej členského podílu v družstvu, ve kterém vlastní byt.
Je zaměstnavatel povinen poskytnout exekutorovi mzdový list zaměstnance, nebo to nemůže vůbec vyžadovat?
Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. Jakou částku nebude zaměstnavatel zahrnovat do čistého příjmu při výpočtu exekuce nebo insolvence?
- Článek
Vymáhání daňových nedoplatků je nejzazším a velmi invazivním zásahem do majetku daňových subjektů. Je tak pochopitelné, že i v této oblasti vznikají spory se správci daně. Výběru zajímavých rozsudků z daňových exekucí je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.
V rámci exekučního vymáhaní pohledávky (nezaplatili jsme obchodnímu partnerovi) jsme obdrželi i příkaz k úhradě nákladů exekuce, který se skládá z těchto položek: úroky z prodlení, náklady soudního řízení, náklady oprávněného za právní zastoupení a náklady exekuce. Jak je to s daňovou uznatelností jednotlivých položek a v který moment se stávají daňově uznatelnými předpisem či zaplacením?
Maximální možná výše slevy za jednu zastavenou exekuci činí – dle exekučního řádu – 450 Kč (30 % z 1 500 Kč). Slevu mohou v rámci daňového přiznání uplatnit právnické...
- Článek
Pokud žalovaný v této souvislosti poukazuje na podanou žádost o posečkání úhrady daně, je nutno konstatovat, že nebylo-li o této žádosti dosud správcem daně rozhodnuto, nelze nevyhovění žádosti o odkladný účinek odůvodňovat toliko poukazem na to, že žádost byla podána.
Zaměstnanec má dítě s bývalou partnerkou. S partnerkou ani s dítětem nežije. Nyní se oženil a tato manželka má 2 děti z bývalého vztahu. S těmito dětmi žije ve společné domácnosti. Které osoby budou jako vyživované ve vztahu k exekuci? Jeho vlastní dítě s bývalou partnerkou a současná manželka?