Informační povinnost

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 6/2024 ze dne 22. srpna 2024, který obsahuje Seznam smluvních států uplatňujících společný standard pro oznamování a rozhodných dnů a seznam pro účely plnění informační povinnosti podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 5/2024 ze dne 18. června 2024, který obsahuje Seznam smluvních států uplatňujících společný standard pro oznamování a rozhodných dnů a seznam pro účely plnění informační povinnosti podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní .

Na stránkách MPSV je ve vzoru dokumentu (Informace o obsahu pracovního poměru) , k orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance uvedeno: Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnance (nemocenské a důchodové) odvádí zaměstnavatel na účet správy sociálního zabezpečení místně příslušné podle § 7 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Stačí tedy jen takto uvádět, nebo musí být vypsána konkrétní OSSZ příslušná dle zaměstnavatele? 

Novela zákona o DPH zesílí kontrolu nad e-shopy a dalšími subjekty, které poskytují své zboží či služby do zemí Evropské unie. Poslanci ji schválili 27. října a účinnosti má nabýt hned počátkem roku 2024. Poskytovatelé platebních služeb, tedy především banky, budou muset začít sdělovat informace o nákupech ze zahraničí, respektive ze zemí EU, finanční správě. Ta si od opatření slibuje účinnější dohled nad odváděním DPH a zachycení případných nekalostí či nesrovnalostí. Tématu se v komentáři věnuje Petr Linx, senior manažer daňového oddělení společnosti BDO.

Od 1. 10. 2023 byl § 77a ZP Informace o obsahu DPP/DPČ po novelizaci přidán do ZP. Musíme tuto informaci dávat každému dohodáři zvlášť k jeho DPP/DPČ při nástupu do zaměstnání? Nebo lze za firmu vytvořit vnitřní předpis (pro všechny dohodáře firmy stejný) a při nástupu ho dát konkrétnímu zaměstnanci? Musí ho dostat v listinné nebo elektronické podobě nebo postačí, že mu ho dáme přečíst popř. bude někde vyvěšen na místě, kde mají zaměstnanci přístup? Poté by nám pouze podepsal, že byl s tímto dokumentem seznámen. Jak bychom měli postupovat u zaměstnanců, kteří byli na DPP/DPČ ještě před 30. 9. 2023? Tehdy žádná informovanost nebyla a zaměstnanci byli informováni pouze prostřednictvím dohody o provedení práce. Jestliže by všechny informace obsahovala DPP, tak potom bychom nemuseli tuto informaci zaměstnancům dávat?

Je zaměstnavatel povinen seznámit všechny stávající zaměstnance, kteří mají uzavřenou pracovní smlouvu s datem vzniku pracovního poměru před 30. 9. 2023, s informacemi o obsahu pracovního poměru v souladu s novelou zákoníku práce, nebo tyto informace musí poskytnout jen na žádost zaměstnance?

Informace k novým povinnostem pro poskytovatele platebních služeb týkajících se oznamování údajů pro účely Centrálního elektronického systému platebních informací (CESOP).  

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 4/2023 ze dne 14. března 2023, který obsahuje seznam smluvních států uplatňujících společný standard pro oznamování a rozhodných dnů.

Minulý týden podepsal prezident novelu zákona o mezinárodní výměně informací přinášející provozovatelům digitálních platforem povinnost hlásit od 1. ledna 2023 informace o tržbách svých prodejců finančnímu úřadu.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2021, čj. 10 Afs 211/2019-32

Oblast opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se poslední dobou dynamicky vyvíjí, o čemž svědčí také fakt, že hlavní právní nosič, zákon č. 253/2008 Sb. , o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“), byl za posledních 12 let novelizován pětadvacetkrát. V současné době se připravuje další obsáhlá novela AML zákona1), která má primárně za účel transpozici tzv. V. AML směrnice2), napravení nedostatků transpozice IV. AML směrnice3), ale také obsahuje reakci na hodnocení České republiky výborem Moneyval a požadavky z praxe. Tento článek si primárně klade za cíl přiblížit část plánovaných změn v AML oblasti, konkrétně změny ve vymezení povinných osob a změny v případě povinností spjatých s prováděním obchodu, a to s akcentem na „minoritu“ povinných osob, konkrétně účetní, auditory, daňové poradce a v poslední řadě částečně i na advokáty.

Získávání údajů při správě daní V návaznosti na mediální pozornost, která byla v uplynulých měsících věnována ustanovení § 57 odst. 1 písm. d) zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), a to zejména s přihlédnutím ke kontroverzním „svatebním výzvám“, si tento článek klade za cíl právní rozbor výše zmíněného ustanovení daňového řádu , zejména v kontextu celého zákona, potažmo právního řádu jako celku.

Pojednání na téma povinností zaměstnavatele vůči zaměstnancům v rámci GDPR, tedy „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)“, bylo zahájeno v minulém čísle časopisu DHK č. 12-13 na s. 54 z pohledu principu zákonnosti a transparentnosti. Podívejme se nyní konkrétněji na některé situace, k nimž v zaměstnání běžně dochází a jakým způsobem je řešit.

Dne 25. května roku 2018 vstoupilo v účinnost „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)“, které je v českém prostředí známé pod svou anglickou zkratkou jako „GDPR“ (dále v textu jen „nařízení“ či „GDPR“). V tomto článku se podíváme, jakým způsobem se nařízení dotkne zaměstnavatelů ve vztahu ke svým zaměstnancům, a to vzhledem k zásadě transparentnosti a zákonnosti.

Poslanecká sněmovna v květnu přehlasovala 123 hlasy ze 169 přítomných poslanců zamítavé usnesení Senátu, a tak se na začátku června ve Sbírce zákonů objevila pod č. 94/2018 Sb. očekávaná a ve veřejném prostoru hojně diskutovaná novela daňového řádu a několika dalších právních předpisů, týkající se rozšíření informační povinnosti vůči správci daně. Převážná část novely se týkala implementace směrnice Rady (EU) 2016/2258 , kterou se mění směrnice Rady (EU) 2011/16 /EU, tentokrát pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní špinavých peněz. Jelikož jde v pořadí o čtvrtou novelu, tedy pátou verzi směrnice, dostala pracovní název DAC 5 (zkratka DAC je z anglického Directive of Administrative Cooperation, dále též jen „směrnice“). V tomto stručném informativním příspěvku se podíváme na obsah novely a její důsledky v praxi z pohledu daňových poradců.

Tento článek se zaměřuje na v současné době velice diskutovanou novelu daňového řádu , ve které je především některými zástupci advokátního stavu spatřován podstatný zásah do institutu advokátní mlčenlivosti. Článek se nejprve zabývá relevantní částí navrhované regulace ve vztahu k advokátnímu tajemství, a to i z pohledu cílů výchozí unijní legislativy. Následně obsahuje pojednání o advokátní mlčenlivosti, a především o důvodech pro její prolomení zákonnou právní úpravou v případech, kdy je to nezbytné z pohledu veřejného zájmu. Závěrem je pak vyhodnoceno, zdali a proč novela daňového řádu představuje legitimní prolomení advokátní mlčenlivosti.

Dne 5. 6. 2018 nabyla účinnosti novela zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), která ukládá nové informační povinnosti vůči správci daně. Úpravou § 57 odst. 3 došlo k rozšíření informační povinnosti vůči správcům daně pro banky a další finanční instituce a dále vložením nového § 57a se stanovuje povinnost pro některé osoby podávat na vyžádání správce daně citlivé informace, které do této doby mohly být získávány pouze za účelem zamezení tzv. praní peněz a financování terorismu. Určité výjimky v podobě podávání informací pouze na vyžádání Generálního finančního ředitelství a pouze za účelem výkonu mezinárodní spolupráce při správě daní dosáhli členové profesních komor, kteří jsou vázáni mlčenlivostí z řad advokátů, daňových poradců, auditorů a soudních exekutorů.