Insolvence

Články 273 a 395 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty a prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2019/310 ze dne 18. února 2019, kterým se Polsku povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od článku 226 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že částku daně z přidané hodnoty (DPH) vloženou na samostatný účet DPH dodavatele vedený u bankovní instituce lze použít pouze k omezeným účelům, a to zejména k odvádění DPH daňovému orgánu nebo k placení DPH uvedené na fakturách přijatých od dodavatelů zboží nebo poskytovatelů služeb.

Došlo ke vkladu FO OSVČ do PO k 1.1. 2023. FO měla neuhrazené pohledávky, které přešly do PS RZV u PO. Obě firmy plátci Dph. Neuhrazené pohledávky jsou z období 2.22-4.22 u FO. Pohledávky byly vymáhány exekučně u FO a následně přihlášeny do insolvence. Přihlášení pohledávek do Insolvence 4.2023 kdy bylo schváleno dlužníkovi oddlužení. Přihlášení do Insolvence provedla, ale FO. Právní zástupce neřešil změnu právní formy firmy na PO a přihlásil pohledávky jako FO. Dlužník k 12.22 zrušil registraci k Dph. Kdo a zda může uplatňovat odpočet DPH FO nebo PO? Jak u těchto pohledávek uplatnit odpočet Dph a jak účtovat tyto operace ? Původní doklady, faktury jsou vedeny na FO - takto podány k přihlášení do insolvence. U koho vystavit OPDD k odpočtu nedobytných pohledávek ? Měly by být doloženy původní doklady při odpočtu DPH jako příloha DP, ale ty mají IČ,DIČ FO a OPDD by byly vystaveny s IČ,DIČ PO? Jak a zda je možné odpočet provést. Lze tyto doklady na snížení DPH-OPDD doručit do DS dlužníka nebo Insolvenčnímu správci a datem doručení bude datum DUZP? 

Dne 1. 10. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 252/2024 Sb. , který novelizuje insolvenční zákon , občanský soudní řád , zákon, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, exekuční řád a zákon o insolvenčních správcích . V tomto příspěvku se zaměříme zejména na novelizace zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon ), ve znění pozdějších předpisů. Novela implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady EU o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a přináší několik významných změn. Novela insolvenčního zákona zkracuje dobu oddlužení z pěti na tři roky pro všechny dlužníky a zavádí nové pravidlo, kdy minimální hranice uspokojení nezajištěných věřitelů již není stanovena. Insolvenční soud bude individuálně posuzovat možnosti dlužníka a stanovovat výši splátek. Novela také zpřísňuje podmínky pro opakované oddlužení, aby byla zajištěna větší motivace dlužníků k dlouhodobému řešení jejich finančních problémů.

Společnost A má vůči společnosti B pohledávku ve výši 168.840 Kč. Pohledávka byla splatná 12. 11. 2021 a byla účtována do výnosů společnosti A. Opravná položka k pohledávce tvořena nebal. Společnost A tuto pohledávku přihlásila do insolvenčního řízení, kde nyní již je rozhodnutí o konkurzu proběhlo 27. 9. 2024 a po zrušení konkurzu bude společnost vymazána z obchodního rejstříku. Tím zaniká i neuspokojená pohledávka. Lze daňově tuto pohledávku odepsat dle § 24 zákona o dani z příjmu v plné výši, i když nebyla k této pohledávce vytvořena opravná položka? Nebo by se musela vytvořit ještě opravná položka v roce 2024 a následně pak v roce 2025 odpis této pohledávky.

Dodavatel se dostal do insolvence. Informoval nás, že původní účet je zablokovaný. Máme k němu dluh. Máme čekat na výzvu k úhradě dluhu od insolvenčního správce, na jaký účet máme hradit, nebo se o to máme aktivně zajímat, abychom neplatili úroky z prodlení?

I když to vypadalo, že zákonodárci nechají chvilku zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon “) aspoň chvilinku na pokoji, opak se jako vždy stal pravdou. Poslanecká sněmovna totiž 22. 5. 2024 schválila další novelu insolvenčního zákona , kterou následně též schválil Senát Parlamentu ČR a nedávno podepsal i prezident republiky. Nyní se již jen čeká na její zveřejnění ve Sbírce zákonů.

Jsou-li na základě zajišťovacích příkazů zajištěny prostředky daňového subjektu a poté je rozhodnuto o jeho úpadku, přičemž ke stanovení daně dojde až po rozhodnutí o úpadku, nedopadá na zajištěné prostředky § 208 zákona insolvenčního zákona . Takové prostředky proto patří do majetkové podstaty daňového subjektu.

Máme zaměstnankyni na DPP, která mi nepravdivě vyplnila formulář, zda na ni je vedena exekuce nebo insolvence. Bohužel jsem celou mzdu poslala na účet zaměstnankyně a neprovedla jsem srážku ze mzdy, následně jsem zjistila, že je na ni vyhlášena insolvence. Zaměstnankyně pak podává insolvenčnímu správci přehled příjmů a odvod si provede ona, nebo jak v tomto případě mám postupovat?

Jak správně postupovat při odpisu pohledávek a jak správně si nárokovat DPH v těchto dvou případech? Prodejce zboží vystavil dne 13. 5. 2022 první fakturu na 22.294,78 Kč (vč. DPH 21 %), dále dne 23. 5. 2022 druhou fakturu na 11.486,24 Kč. Nákupčí za přijaté zboží nezaplatil a dostal se do insolvence. Prodejce pohledávky přihlásil jako vykonatelnou přihláškou ze dne 20. 11. 2023 v celkové výši 49.925,58 Kč (Prodané zboží 33.781,02 + úroky 16.144,56). Na přezkumném jednání byla pohledávka zjištěna a nikým nepopřena. Insolvenční soud prohlásil konkurz na dlužníka. Prodejce zboží vystavil celkem 4 faktury ve dnech 28. 2. 2023 / 16. 3. 2023 / 31. 3. 2023 / 28. 4. 2023 v celkové částce 134.675,99 Kč (vč. DPH 21 %). Nákupčí za přijaté zboží nezaplatil a dostal se do insolvence. Prodejce pohledávku přihlásil jako nevykonatelnou přihláškou ze dne 10. 1. 2024 v celkové výši 147.106,62 Kč (Prodané zboží 134.675,99 + úroky 12.430,63). Na přezkumném jednání byla pohledávka zjištěna a nikým nepopřena. Insolvenční soud prohlásil konkurz na dlužníka.

Manželé mají dvě děti, nejsou rozvedeni, manželka nepracuje. Zatím žijí spolu v jednom bytě, ale manžel platí na tyto dvě děti manželce výživné. Uplatňovali jsme daňové zvýhodnění na děti u manžela, protože jsme o této situaci nevěděli. Manželka podepsala čestné prohlášení, že daňové zvýhodnění na děti neuplatňuje. Na tuto situaci jsme byli upozorněni insolvenční správkyní, abychom děti u manžela nedávali do vyživovaných osob. U manželů nyní probíhá insolvence. Může však nadále manžel uplatňovat daňové zvýhodnění na děti?

Subjekt s. r. o. zapůjčil akciové spol. 10 mil. Kč, fakturoval úroky dle smlouvy v letech 2014–2018 ve výši 4 191 851 Kč. Nyní je dlužník v insolvenčním řízení, kde vše bylo přihlášeno, nicméně na základě výsledku incidenčního sporu musel subjekt vzít přihlášku úroků do insolvenčního řízení zpět. Zápůjčka zůstala. Je možné tyto pohledávky v období ukončení incidenčního sporu daňově odepsat? Byly ve výnosech a řádně zdaněny. V daném období byly předmětem soudního řízení, tudíž nejsou promlčeny. V rámci incidenčního sporu nebyly uznány.

Společnost s r.o. eviduje neuhrazenou pohledávku, kterou přihlašuje prostřednictvím svého právníka do insolvence. S přihlášením neuhrazené pohledávky společnosti s r.o. vznikají náklady-služby právníka, ověření podpisu jednatele společnosti na potřebné dokumenty. Jak se budou časově účtovat náklady spojené s přihlášením pohledávky do insolvence? Budou to náklady roku 2024 (číslo účtu 518 ...), anebo se budou účtovat na účet 381 ...-náklady příštích období z důvodu neukončeného insolvenčního řízení a do nákladů se zaúčtújí až po ukončení insolvenčního řízení?

V prosinci 2019 jsme přihlásili pohledávky – dlužníku byla povolena jeho reorganizace. Nevytvářeli jsme daňově účinné opravné položky k přihlášeným pohledávkám. V březnu 2020 rozhodl soud o přeměně reorganizace dlužníka v konkurz. Uzavíráme rok 2023, pohledávky uhrazeny nebyly a nebudou. Je možnost tvorby daňově účinných opravných položek? Konkurz nebyl ukončen. Můžeme tvořit opravné položky podle § 8a nebo § 8c zákona o rezervách? 

K problematice vztahů daňového a insolvenčního řízení se velmi často vyjadřuje jak judikatura správních soudů, tak nezřídka i Ústavního soudu. Poslední dobou se však zdálo, že v rámci stávající judikatury pro tuto oblast jsou již všechna sporná místa vyřešena a soudy nebudou mít už cokoli zásadního v rámci uvedené problematiky k řešení. Tento pocit netrval však dlouho, protože správní soudnictví se muselo v tomto roce zaobírat sporem mezi daňovým subjektem v úpadku na straně jedné a správcem daně na straně druhé ve věci správcem daně neuznaného nároku na vyplacení úroku z vratitelných přeplatků dle § 253a zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “).

Stěžovatel dále namítá, že je zcela nepřiměřené po něm požadovat, aby jakožto insolvenční správce (tj. osoba odlišná od dlužníka) prokazoval skutečnosti nastalé před úpadkem dlužníka, a tedy „před přechodem dispozičních oprávnění“. S tímto názorem se kasační soud neztotožňuje. … Počínaje okamžikem vykonatelnosti tohoto usnesení tedy začal stěžovatel v předmětném daňovém řízení vedeném ve věci dlužníka vystupovat jako osoba, která plní povinnosti stanovené daňovému subjektu ve smyslu § 20 odst. 3 daňového řádu ; disponoval tedy stejnými (procesními) právy a povinnostmi jako daňový subjekt (k tomu blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2014, č. j. 9 Afs 7/2013 - 36). Skutečnost, že povinnosti uložené daňovému subjektu - dlužníku v rámci daňového řízení za něj fakticky plní jeho insolvenční správce, nemá žádný dopad na povinnost daňových orgánů zjistit a stanovit daň ve správné výši. Rozhodnutím o úpadku se daňová řízení nepřerušují [viz § 140d odst. 2 písm. a) insolvenčního zákona , a § 243 odst. 1 daňového řádu ], přičemž daňové orgány jsou oprávněny po daňovém subjektu (respektive po jeho insolvenčním správci) i po zjištění úpadku požadovat (v rámci postupu k odstranění pochybností) stejné penzum informací, jako před rozhodnutím o úpadku; tedy včetně požadavku na prokázání skutečností nastalých před úpadkem daňového subjektu.

Společnost A uzavřela smlouvu o dílo se společností B. Společnost B zaštiťuje celou zakázku společně se svými nasmlouvanými subdodavateli. Protože si v průběhu realizace stěžují subdodavatelé společnosti A, že společnost B jim neplatí, uzavře se dodatek ke smlouvě (mezi společnostmi A a B), že po dokončení konkrétní fáze díla bude vystavena faktura s jiným platebním místem (platba bude probíhat přímo na konkrétní účet subdodavatele – uvedeného na faktuře, která bude stále vystavována společností B). Před finálním dokončením a předáním díla (na které je vázána i poslední faktura s platebním místem konkrétního subdodavatele) padne společnost B do insolvence, je vydáno rozhodnutí o úpadku, ustanoven správce. Nedojde tedy k protokolárnímu předání díla a nemůže být vystavena zmíněná faktura. Insolvenční správce odmítá jakoukoli spolupráci, přestože je dílo fakticky hotové, mohlo by být předáno a vyfakturováno. Subdodavatel se obrací na společnost A se žádostí o úhradu faktury, protože své plnění splnil. Má společnost A nějakou možnost uhradit částku dle smlouvy přímo subdodavateli (bez vystavené faktury společnosti B) tak, aby to bylo z daňového hlediska v pořádku? Pokud ano, na základě jakého dokladu? Stačí pouze uzavřená smlouva se společností B a její dodatek o změně platebního místa? Nebo je nutné uzavřít smlouvu jinou? Na jakém základě by pak mohla být vyčísleno DPH na vstupu i výstupu (jedná se o přenesenou daňovou povinnost). Nemůže toto pak napadnout insolvenční správce, že se jedná o upřednostňování věřitele, přestože byl dodatek o změně platebního místa podepsán ještě před úpadkem? Společnost A je zprostředkovatelem díla pro mateřskou společnost, tudíž se nejedná o investici společnosti A, ta si potřebuje tento výdaj uplatnit jako daňový náklad. Existuje nějaká možnost vyřešit efektivně celou záležitost dříve, než bude ukončeno insolvenční řízení společnosti B, aby bylo řešení v souladu s daňovými zákony?

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. Jakou částku nebude zaměstnavatel zahrnovat do čistého příjmu při výpočtu exekuce nebo insolvence?

A) Máme pohledávky přihlášeny do úpadku ve výši 900 000 Kč a jsou i řádně zveřejněny na justici. K těmto pohledávkám jsme vytvořili v roce 2020 zákonné opravné položky dle § 8 ZDP. ) Další pohledávky máme za majetkovou podstatou ve výši 800 000 Kč. K těmto máme vytvořeny jen účetní opravné položky také v roce 2020. Pohledávky jsme zaslali insolvenčním správci. Tyto pohledávky, jak jsem pochopila se nezveřejňují na justici Dne 6. 10. 2023 nám přišlo od insolvenčního správce 500 000 Kč. Dle vyjádření insolvenčního správce se jedná o úhradu pohledávek za majetkovou podstatou. Tedy jak jsem pochopila, tak jsou to pohledávky z bodu B). Mám dotaz. Má se k bodu B) v roce 2023 vytvořit a následně v roce 2023 zrušit zákonná opravná položka a pohledávky ve výši 800 000 Kč daňově odepsat? Odpis pohledávek a zrušení zákonných opravných pohledávek ve výši 900 000 Kč z bodu A) bude možný až skončí konkurz? 

Tuzemská společnost s ručením omezeným vystavila opravný daňový doklad k DPH za dlužníkem v insolvenčním řízení a při splnění všech zákonných podmínek uplatnila nárok na vrácení DPH v rámci přiznání v roce 2012 ( tedy před více než 10 lety). Letos v 2023, kdy stále probíhá insolvenční řízení, postoupila tuzemská společnost za úplatu tuto pohledávku, ke které byl vystaven opravný daňový doklad. Plyne společnosti nějaká povinnost ( vrácení DPH) z titulu postoupení pohledávky?

Před časem vzbudil v odborné veřejnosti velikou pozornost rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2023 pod čj. 3 VPSH 610/2023-A-122. Meritem věci bylo posuzování otázky, zda a případně jakým způsobem může být v rámci zahájení insolvenčního řízení nahrazen úředně ověřený vlastnoruční podpis elektronickým podpisem. Soud přitom vycházel z doslovné interpretace ustanovení § 6 zákona č. 12/2020 Sb. , o právu na digitální služby, které nabylo účinnosti relativně nedávno, konkrétně dnem 1. 7. 2022.