Jiný členský stát

Naše matka, plátce DPH z jiného státu EU, nám v jak v ČR tak v místě jejího sídla u bankovních institucí a pojišťoven sjednává a zajišťuje bankovní záruky, které my následně uplatňujeme v ČR u našich výběrových řízení. Matka nám finanční náklady od těchto institucí na zajištění a poskytnutí bankovních záruk přeúčtovává . Na dokladu je uvedeno, že plnění je osvobozeno od DPH. Podléhají tato přijatá plnění v ČR zdanění DPH? Pokud ano, jak máme vykazovat?

Český dodavatel, plátce DPH, v ČR dodá zboží českému odběrateli, také plátci DPH v ČR. V kupní smlouvě je však uvedeno místo plnění Bulharsko, dopravu zajišťuje dodavatel (DAP Bulharsko). Bude se jednat o osvobozené plnění, pokud je místem dodání Bulharsko, kupující není registrovaný v Bulharsku a poskytl pouze české DIČ? Jakým způsobem bude dodavatel i odběratel uvádět v přiznání DPH, souhrnném hlášení? Nevznikne odběrateli povinnost registrace k DPH v Bulharsku?

Obracím se na vás s dotazem, jak postupovat v následujících případech se zdaněním DPH : a) Firma provádí opravy na movité věci (většinou záruční opravy) v tuzemsku a fakturuje je firmě z EU plátci registrovanému v EU. Zde bych použila znění § 9, že místo plnění je mimo tuzemsko v EU. b) Firma provádí opravy na movité věci (většinou záruční opravy) v tuzemsku a fakturuje je firmě ze třetí země, od které koupila stroj. Vycházím z § 9a, že v tomto případě je místo plnění v tuzemsku (ke spotřebě a užití dochází v tuzemsku), a fakturuje se s DPH. c) Pokud se stane totéž, ale např. oprava movité věci probíhá na Slovensku, a fakturuje se do 3.země, pak je podle stejného § místo plnění na Slovensku. To zřejmě znamená registraci na Slovensku. d) Oprava stroje v EU a fakturace partnerovi v EU registrovanému v EU, pak to vidím jako fakturaci bez DPH, podle § 9 . e) Oprava stroje v ČR a fakturace partnerovi v EU registrovanému v EU, také jako fakturace bez DPH, podle § 9 . f) Oprava stroje prováděna ve 3. Zemi a fakturovaná partnerovi v EU registrovanému v EU, zase bez DPH, místo plnění ve 3. zemi. g) Oprava stroje ve 3. zemi pro zákazníka ze 3. země, bez DPH, ke skutečnému užití dochází mimo tuzemsko.

Proč je důležité sledovat judikaturu DPH? Máme přece zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), kde jsou popsány základní vztahy a principy – resp. pravidla, podle kterých se uplatňuje či neuplatňuje na určité transakce DPH. Nestačí proto pro potřeby jakékoli osoby povinné k dani znát pouze tento zákon? Někomu to stačit může, nicméně podle mého názoru je to stejné, jako když půjdete na fotbalový zápas se znalostmi typu: hraje proti sobě 11 hráčů, doba hry je 90 minut plus nastavení a zvítězí ten, kdo dá více gólů. Tyto informace vám postačí k tomu, abyste se během utkání orientovali v tom, co se na hřišti děje. Může ovšem nastat třeba situace, kdy se v pokutovém území bránící hráč dotkne rukou míče, což někdy znamená pokutový kop pro soupeře, a jindy zase ne. Jaké faktory musí brát rozhodčí v potaz v případě těchto situací? Rozhodčí posuzuje např. pozici ruky, zvětšení postavy hráče, vzdálenost mezi hráčem a míčem. To vše je třeba vyhodnotit jako celek při dané herní situaci. Tady pak rozhodčí čerpá ze zkušeností z historie a z výkladových stanovisek rozhodcovské komise. Stejně tak, jak je důležité pro fotbalové týmy se orientovat v těchto situacích, je důležité pro osoby povinné k dani mít přehled o výkladu určitých daňových pojmů. Zde se dá poukázat například na meze vyhledávací činnosti správce daně, osobu deklarovaného dodavatele a odběratele, úplatu v souvislosti s plněním, materiální doručení, povinnost správce daně vydat výzvu k podání dodatečného daňového přiznání atp.

 Jsme v procesu získání registrace k DPH v Rakousku. V dotazu tedy vycházíme z předpokladu, že při nákupu zboží a služeb od subdodavatelů můžeme využít buď našeho CZ DIČ nebo AT DIČ. Chystáme se v Rakousku realizovat zakázky, které budou zahrnovat dodání zboží a služeb (vybavení kancelářským nábytkem, recepce, akustické kabiny), pořízených i od subdodavatelů z jiných zemí EU vč. Rakouska. Náš odběratel bude registrovaný k DPH v AT. Možné varianty dodávek zboží v jedné zakázce: - Dodáme vlastní výrobky z ČR do AT, - Německý subdodavatel nám dodá zboží z DE přímo do AT, - Český subdodavatel nám dodá zboží s dopravou do AT. - Zboží nakoupíme od subdodavatele v AT. - Cena za montáž bude zpravidla součástí ceny zboží (nebude tedy na faktuře samostatně vyčíslena) Otázky: 1) Pokud mezi dodávanými produkty nebudou žádné stavební práce, můžeme celou zakázku fakturovat jednou fakturou jako instalační zakázku podle § 7 odst. 6 (tj. zboží včetně instalace movitého majetku) z českého DIČ? Pokud ano, není na překážku následující? a. Může taková fakturace instalační zakázky zahrnovat i zboží, které nakoupíme v Rakousku na naše AT DIČ, když ho prodáme s instalací? Budeme mít nárok na odpočet na vstupu v AT? b. Můžeme do takové fakturace zahrnout zboží nakoupené od DE dodavatele v AT fakturované na naše AT DIČ? c. Můžeme do takové fakturace zahrnout zboží nakoupené od DE dodavatele v AT fakturované na naše CZ DIČ, pokud ho v CZ vykážeme jako pořízení třístranným obchodem, ale na výstupu bude jako dodání s instalací? 2) V případě, že mezi námi dodávaným zbožím budou dodány např. vestavěné skříně nebo kuchyňské linky, bude nutné tyto položky oddělit a fakturovat v jiném režimu? Je v AT obdobné ustanovení jako v ČR § 92 zákona o DPH?

Mám dotaz k registraci DPH v jiných členských státech EU. Máme českou s. r. o., která už má registraci v Itálii a Francii, tam jejich účetní podává přiznání. Jaké jsou povinnosti pro vedení účetnictví v ČR? Jak s tím naložit v účetnictví a popřípadě jaké jsou další povinnosti?

Česká společnost AAA s.r.o., která není plátce DPH a ani není identifikovaná osoba, potřebuje vystavit faktury na zahraniční zdravotní pojišťovnu, která má sídlo v Německu a má VAT číslo. Společnost AAA s.r.o. se zabývá zdravotní péčí (zubní ordinace), má klienty, kterým zahraniční zdravotní pojišťovna proplatí zubní péči. Jakým způsobem společnost AAA s.r.o. vystaví faktury: služby budou osvobozeny od DPH nebo poskytnuty v režimu přenesení daňové povinnosti (řežím reverse charge)?

Klient – „Konzultant“ (plátce DPH v ČR) uzavřel smlouvu s firmou XYZ (plátce DPH na Slovensku) o spolupráci. Ve smlouvě stojí následující: „Firma XYZ bude spolupracovat s Konzultantem na tom, aby Konzultant poznal projekty a marketing firmy XYZ a aby Konzultant uměl zprostředkovat získané informace o činnosti firmy XYZ ve své oblasti. Konzultant bude tzv. konzultantem pro firmy XYZ. Konzultant bude zejména: získávat nové členy do firmy XYZ (zprostředkovávání členských vkladů), komunikovat s členy firmy XYZ o projektech firmy XYZ, komunikovat s členy firmy XYZ o marketingu firmy XYZ.“ V podstatě se jedná o zprostředkování dovolených. Klient vykonává svou práci online v ČR. Klient tedy vyfakturoval odměny ze vyplývající ze spolupráce s firmou XYZ. Naúčtované bez DPH. Jedná se dodání služby do EU s tím, že faktura půjde i do souhrnného hlášení s kódem plnění 3?

Nezisková organizace - identifikovaná osoba k DPH zakoupila zboží od polské firmy. Zboží obdrží poštou. Na faktuře je uvedeno u dodavatele polské VAT a u odběratele české VAT. Dodavatel na faktuře vyčíslil polskou sazbu DPH 23 %, celková částka k úhradě je tedy vč. polské DPH. Jaký vliv na daňové přiznání k DPH bude mít tato situace u odběratele? V případě, že by došlo ke stejné situaci, ovšem odběratelem by byl plátce DPH, jaký by to mělo na přiznání DPH u něj?

Česká firma zaměstnala Slováka z Prešova. Místo výkonu práce má v sídle firmy v ČR. Nyní má služební cestu za klientem z Prešova do Prahy a zpět (což není do sídla firmy). Nejsem si jista, jak správně spočítat cestovné. Dobu na Slovensku v eurech dle sazeb zahraničního stravného a v Čechách dle tuzemského v korunách? Dále bude zaměstnanec jezdit na služební cesty z místa svého bydliště, tj. Slovensko, různě po EU. Pracovní cesta bude začínat v místě jeho bydliště na Slovensku a budu počítat zahraniční stravné, jako u ostatních českých zaměstnanců?

Česká firma, s.r.o., pojmenujeme ji Stavba s.r.o., český plátce DPH, má zakázku na Slovensku, ale není generálním dodavatelem, jedná se o práce na nemovitosti. Zakázka bude rozdělena do tří fází: 1. Fáze je vypracování projektové dokumentace v podílu dílčího plnění 70% zakázky projektové dokumentace a tuto firma Stavba s. r. o. si nechá vypracovat subdodavatelskou českou firmou Stavitel s. r. o. a ta jí bude fakturovat firmě Stavba s. r. o. Fakturace 11/2023. Je velmi pravděpodobné, že tuto fakturu vystaví s českou DPH, protože není plátcem DPH na Slovensku. 2. Firma Stavba s. r. o. bude fakturovat tuto projektovou dokumentaci slovenské firmě, která je usídlena na Slovensku, je to Slovenská firma plátce DPH, poskytla nám slovenské DIČ a budeme fakturovat S přenesenou daňovou povinností a daň odvede na Slovensku tato slovenská firma. 3. Fáze č. 2 má být fakturována zbývající část 30% projektové dokumentace, kdy tato má být již ve tvaru, kdy se podle ní bude postupovat při realizaci, časový úsek fakturace je 1. Q. 2024. 4. Fáze č. 3 Dodání technologie, včetně montáže do nemovitosti, kterou budeme nakupovat od dánské společnosti, (pořízení zboží z EU, zboží půjde pravděpodobně na Slovensko), ale fakturovat se bude na firmu Stavba s. r. o. Montáž bude zajišťovat český subdodavatel, který bude chtít fakturovat v PDP, ale přenášet bude český plátce českému plátci, protože ani jeden z nich nemá slovenské DIČ. Zajímá nás zejména posouzení, kdo z uváděných firem má být plátcem DPH na Slovensko a zda zboží z Dánska může být dánskou firmou fakturováno na firmu Stavba s. r. o. v režimu dodání zboží do jiného čl. státu (ČR), když ale fyzicky zboží se přepraví z Dánska přímo na Slovensko. 

Neplátce nakupuje zboží z EU (Německa) od plátce. Plátce vystavuje neplátci faktury včetně DPH. Český neplátce se v roce 2023 stane překročením limitu 326 000 kč identifikovanou osobou. Rozhodne se, že se stane dobrovolným plátcem DPH. Pokud se stane plátcem DPH ještě v roce 2023, může si požádat německou stranu - finanční úřad o vrácení DPH, které v Německu zaplatil ještě před tím než se stal plátcem DPH, tzn. zpětně? 

Dodáváme zboží do EU. Náš odběratel si nechá zboží přeposílat jím zmocněnou třetí osobou. V případě, že přepravu uskutečňuje kupující, musíme mj. prokázat přepravu zboží a požadujeme o dodání písemného potvrzení od kupujícího, že zmocnil třetí osobu k přepravě. Jsou k dispozici vzory potvrzení s uvedením, jaké náležitosti musí potvrzení obsahovat?

Dodavatel (s. r. o. - český plátce DPH) uskuteční dodání strojů s instalací slovenskému odběrateli registrovanému k DPH na Slovensku. Ze smlouvy vyplývá, že dodání strojů je včetně instalace, kterou zajistí dodavatel. Podle mého názoru jde o plnění mimo tuzemsko, tedy není předmětem našeho DPH. Má být v tomto případě na faktuře uvedena nějaká poznámka o DPH - myslím tím „Daň odvede zákazník“, případně i slovensky „prenesenie daňovej povinnosti“, případně ještě něco dalšího? 

Firma z Velké Británie, která není nikde v EU registrovaná k DPH, fakturuje českému plátci DPH stavební práce na nemovitosti v Německu. Český plátce DPH pak společně i s vlastní prací fakturuje s reverse charge německému plátci DPH veškeré práce. Jak je to s DPH u faktury z Británie? Jaké jsou povinnosti českého plátce?

Český plátce DPH fakturuje českému plátci DPH provedení vodorovné dopravní značení silnice na Slovensku. Jak to bude s DPH? Bude se fakturovat v rámci přenesené daňové povinnosti, jako kdyby proběhla tato služba v ČR?

Fyzická osoba, český daňový rezident, si chce založit s. r. o. na Slovensku, bude tam mít sídlo a bude tam také podnikat (stánkový prodej) pouze pod s. r. o. Vzhledem k předpokládaným příjmům zde bude plátcem DPH a samozřejmě i plátcem daně z příjmu s. r. o. Jako fyzická osoba podnikající bude podnikat pouze příležitostně v ČR. Jaké bude daňové spojení těchto dvou osob? Dotkne se jeho podnikání jako s. r. o. jeho podnikání jako fyzické osoby? A může se jako fyzická osoba přihlásit v ČR od ledna k paušální dani, i když v letošním roce bude mít příjmy z občasného prodeje zboží na Slovensku (jako FO), kde je osobou povinnou k DPH, a i když bude majitelem slovenské s. r. o.?

Česká firma s r. o., registrován k DPH pouze v ČR. Provádí stavbu na Slovensku, v rámci toho nakupuje materiál i práce přímo od slovenských dodavatelů, plátců slovenské DPH. Ti vystavují svoje faktury vč. slovenské DPH. Takovou fakturu zatím účtuji vč. DPH do nákladů - je to správně? Naše firma má právo na odpočet na Slovensku (žádost o vrácení zpracovala odborná firma). Pokud Slovensko DPH vrátí, jak se o ní účtuje? Jako snížení původně zaúčtovaného nákladu? Nebo toto pojetí je celé špatné, a má se to celé účtovat úplně jinak? Předem děkuji za přesný návod, jak v tomto případě správně účtovat jak přijaté faktury, tak případnou vratku DPH ze Slovenska.

Máme organizační složku v Polsku, na kterou se nově bude vztahovat Polská minimální daň. Podstata minimální daně spočívá v porovnání skutečně zaplacené daně z příjmů PO s procentem obratu. Pokud je zaplacená daň nižší než toto procento, je doplacení daně povinné. Zajímá mě, zda je taková minimální daň kvalifikovatelná pro zápočet v přiznání DPPO. Myslím si, že ano. Pokud tomu tak není, lze tuto zaplacenou daň uplatnit jako uznatelný náklad u české entity?

S. r. o., plátce DPH, chce nakoupit zboží (zařizovací předměty) pro svou ekonomickou činnost v Polsku, protože je levnější. Toto zboží si chce odvést svým autem z Polska do Čech. Jak má dokázat polské firmě, že zboží do Čech přiveze, aby mu vystavili fakturu bez DPH? Co když mu polská firma toto zboží vyfakturuje s polskou DPH? Jak máme toto uvést v daňovém přiznání? Přiznat daň z celé částky včetně chybně uplatněné polské DPH a následně nárokovat odpočet daně na ř.43? Může být polská daň součástí daňově uznatelných nákladů?