Kapitál

V předchozích částech našeho příspěvku jsme se zabývali rozborem metody BSC, která kromě výsledkových ukazatelů sleduje i tzv. ukazatele hybných sil, tedy faktory budoucího rozvoje firmy. Podrobněji jsme rozebírali faktory, které metoda využívá, popsali jsme čtyři základní oblasti měření a sledování stavu a vývoje a zejména jsme seznamovali čtenáře s charakteristikou hybných sil a jejich specifikací pro různé firemní činnosti a funkce. Nyní přinášíme ukázku praktické aplikace této metody v reálné oděvní firmě. Ta byla po podrobném rozpisu všech činností a zachycení všech pracovníků (nejen manažerů a THP, ale i všech dělníků), převedena na systém osobních karet každého zaměstnance s jeho měřenými a vyhodnocovanými ukazateli.

V první části našeho příspěvku jsme se zabývali problematikou desítek ukazatelů, které zobrazují ekonomickou realitu. Některé ukazatele jsou velmi složité a jejich konstrukce vyžaduje i několikateré matematické operace. Přesto nelze pro hodnocení výkonnosti a úspěšnosti využít jenom tyto, byť složité ukazatele, každý finanční analytik má obvykle svůj vlastní soubor několika ukazatelů, kterými posuzuje stav i vývoj firmy. Vesměs se však jedná o ukazatele, které zobrazují pouze minulost. I kdyby se jednalo o velké soubory ukazatelů, většina těchto souborů vesměs neumožňuje predikovat budoucnost. Určitou naději v poměrně široké škále metod zachycujících pouze minulost, představuje metoda BSC, jejíž název již sám o sobě naznačuje, že do posuzování výkonnosti firmy jsou zahrnovány právě ukazatele, které predikují budoucnost. Právě zobrazení stavu a vývoje hybných sil firmy činí z této metody ojedinělou a originální metodu pro hodnocení výkonnosti a úspěšnosti firem.

Úvod Předmětem tohoto příspěvku je vyjasnění režimu daně z nabytí nemovitých věcí („DNNV“) v případě snížení základního kapitálu anebo vrácení příplatku mimo základní kapitál společníkovi v nepeněžní formě prostřednictvím...

Společnost s. r. o. eviduje na účtu 426-Jiný hospodářský výsledek minulých let určitou částku. Částka je se znamínkem minus. Společník může svým rozhodnutím nechat převést tuto částku na účet 428-Nerozdělený zisk minulých let. Musí společník toto rozhodnutí udělat a kdy nejpozději? Je možné, aby společník rozhodl převádět zůstatek účtu 426 postupně i když nerozdělený zisk bude vyšší než zůstatek na účtu 426? Je možné, aby společník toto rozhodnutí neudělal a jak dlouho? Lze i bez tohoto rozhodnutí vyplácet zisk k rozdělení?

Jediný společník vkládá z důvodů finanční situace do společnosti s ručením omezeným peněžní vklady prostřednictvím pokladny nebo běžného účtu. V účetnictví je tento případ zaúčtován jako krátkodobá půjčka společníka účet 365-Ostatní dluhy ke společníkům obchodní korporace. Postupem času tato částka narůstá, není předpoklad, že dojde v krátké době k vrácení vložené částky. Společník uvažuje o přeúčtování této účetní hodnoty na základě rozhodnutí jediného společníka na účet 413-Ostatní kapitálové fondy. Přichází tím o svoji pohledávku, snižuje závazek účetní jednotky a předpokládá využití kapitálového fondu k snižování případných ztrát z hospodářské činnosti. Je tento účetní postup možný a jaké náležitosti je třeba dodržet?

Na stránkách tohoto časopisu jsme se postupem času seznámili s bezpečnou účetní metodikou řešení vybraných problémů, na které nenajdeme odpověď v účetních předpisech ani v Českých účetních standardech. Jednalo se o tzv. Interpretace od v Česku nejpovolanější účetní autority, kterým je nezávislá Národní účetní rada (dále jen „NÚR“) tvořená Komorou auditorů ČR, Komorou daňových poradců ČR, Svazem účetních a Vysokou školou ekonomickou, zastoupenou Fakultou financí a účetnictví. Jejich koncepce vyžaduje, aby doporučené řešení daného účetního problému mělo obecnou platnost, obdobně jako právní předpisy. Jde zkrátka o metodiku využitelnou všemi účetními jednotkami a nikoli o odpověď na konkrétní dotaz jedné z nich. Ovšem firemní účetní obvykle a přirozeně hledá individuální řešení právě toho jeho problému, resp. účetní nejasnosti. Přičemž v administrativou zavalené každodenní praxi nebývá čas promýšlet konkrétní uplatnění obecně sepsaných Interpretací NÚR, které tak zbytečně často účetní odkládá stranou spolu s účetními předpisy a nezbývá mu (jí), než opět poněkud nejistě improvizovat a vymýšlet vymyšlené jen proto, že metodika nebyla správně pochopena. Naštěstí si jsou členové NÚR vědomi rychlosti a přepracovanosti běžné účetní praxe a pro usnadnění využitelnosti jejich metodických Interpretací je doprovázejí ilustrativními příklady, kde se snaží názorně ukázat jejich uplatnění. Z doposud vydaných 37 Interpretací ale bohužel najdeme příklady pouze v devíti z nich, neboť jejich příprava samozřejmě znamená další práci navíc a hlavně čas, kterého dotyční účetní experti jistě nemají nazbyt. V tomto prakticky pojatém příspěvku se zaměříme na příklady doprovázející zmíněných 9 Interpretací NÚR. Před samotným příkladem si pro připomenutí vždy ve stručnosti shrneme to hlavní z doporučeného řešení.

Účetní předpisy jsou na rozdíl od daňových již poměrně liberální a ani při zohlednění podpůrných Českých účetních standardů rozhodně nevedou účetní „za ručičku jedinou možnou úzkou pěšinkou“, ale často umožňují více variantních postupů, nebo některé dílčí účetní problémy vůbec neřeší. A to bývá v praxi problém.

Mezi spojenými osobami byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Věřitel je právnická osoba, daňový nerezident. Zápůjčka je dlouhodobá, přičemž úroky nejsou v průběhu sjednané doby vypláceny, ale budou uhrazeny společně s jistinou v den splatnosti uvedený ve smlouvě. Ve smlouvě je ujednáno, že úroky jsou počítány v každém roce z původní částky jistiny, tj. jistina se nezvyšuje o nezaplacené úroky, meziročně však narůstá závazek vůči věřiteli vykazovaný v položce rozvahy C.I.6. Budou úroky z této zápůjčky považovány za finanční úvěrový nástroj, a budou tedy zvyšovat jejich úhrn pro výpočet nízké kapitalizace?

Odštěpný závod je příjemcem úvěrového finančního nástroje od spojené osoby a vykazuje tedy související úrokové náklady (mj. např. z cash poolingu). Jelikož odštěpný závod nemá vlastní kapitál, jakým způsobem bude aplikován test nízké kapitalizace dle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP? Jsme si vědomi, že se nabízí 3 varianty, a to: 1. Odštěpný závod má vlastní kapitál roven nule, tj. všechny úroky jsou nedaňové. 2. Pravidla nízké kapitalizace se na odštěpný závod nevztahují, tj. všechny úroky jsou daňové. 3. Pravidla nízké kapitalizace se na odštěpný závod vztahují mj. s ohledem na § 23 odst. 11 ZDP. Pokud by byla zvolena varianta 3., jaký zvolit postup pro stanovení výše vlastního kapitálu?

Rádi bychom se dotázali, co si máme představit pod § 8 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů, kde je mj. uvedeno, že do kapitálových příjmů se řadí i úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši členů obchodních korporací? Jaké situace se prosím toto týká - měli jsme za to, že vložený vklad nemůže být úročen.

Bude se upravovat výsledek hospodaření o vklad společníka? Společník bude vkládat oceněnou rozestavěnou stavbu s pozemkem do společnosti. Stavba bude po dokončení sloužit k prodeji (jedná se o stavební firmu). Platí, že vklady společníka do společnosti nepředstavují zdanitelný příjem? 

Lze účetně přesunout část finanční výpomoci jednatele PO na vlastní kapitál? Jaké s tím souvisejí účetní operace?

Léta letoucí sestávala účetní závěrka ze dvou standardizovaných účetních výkazů, které stroze v číslech, avšak jednotně a přehledně, vypovídaly: o stavu majetku a závazků (Rozvaha neboli podle historického názvosloví Bilance), a o výnosech a nákladech (Výkaz zisku a ztráty alias Výsledovka). V praxi často odbývanou třetí povinnou součástí byla a je Příloha, která upřesňuje záplavu čísel obou výkazů a přidává další ekonomicky významné podrobnosti o účetní jednotce. S malou výjimkou tzv. vybraných účetních jednotek bylo možno – dobrovolně – účetní závěrku doplnit o Přehled o peněžních tocích (cash-flow) a Přehled o změnách vlastního kapitálu. Od roku 2016 se oba posledně zmíněné přehledy staly povinnými pro obchodní společnosti, s výjimkou „malých“ a „mikro“ účetních jednotek – kterých je ale naštěstí většina. Za toto zpřísnění nemohou čeští zákonodárci, museli převzít, resp. transponovat, do našich účetních předpisů Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. 6. 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků.

a) Jakým způsobem je možné účtovat o vkladu peněžních prostředků do odštěpného závodu v ČR od jeho zahraničního zřizovatele? Můžeme účtovat tento vklad proti vlastnímu kapitálu (např. kapitálové fondy), nebo je třeba ho zachytit jako závazek? b) Pokud by bylo účtováno o vkladu zřizovatele jako závazku, musí být úročen? c) Pokud by bylo o vkladu zřizovatele účtováno jako o vlastním kapitálu, je možné tento vklad kdykoliv vyplatit? Jaké by v takovém případě byly daňové dopady? 

Česká společnost má po celou dobu roku 2016 evidováno na účtu 252 vlastní akcie. Započítává se hodnota těchto vlastních akcii do průměrné hodnoty vlastního kapitálu (pro účely výpočtu tzv. nízké kapitalizace)? V ČÚS 018 (bod 3.1.1.) je napsáno, že na účtech účtových skupin 41 - Základní kapitál a kapitálové fondy až 43 - Výsledek hospodaření se účtuje o vlastním kapitálu účetní jednotky. Vlastní akcie jsou na jiném účtu (účet 252), můžeme tedy průměrný stav vlastního kapitálu (pro účely testu kapitalizace) vypočítat bez zahrnutí těchto vlastních akcií?

Výrobní společnost podléhá auditu, a má tak povinnost účtovat o odložené dani. Do roku 2013 dosahovala společnost ztráty, od roku 2014 vykazuje významné zisky (díky lukrativní zakázce). Společnost čerpá investiční pobídky, díky kterým neplatí daň z příjmů – posledním rokem uplatnění slevy na dani je rok 2017. Nejvýznamnějším přechodným rozdílem je rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou majetku, který představuje významný odložený daňový závazek. Jaký vliv mají investiční pobídky na odloženou daň? V jakém účetním období má být/mělo být prvně o odložené dani účtováno? Pokud mělo být účtováno o odložené dani již v minulosti, jak lze nyní tuto chybu napravit? Bude při prvním účtování o odložené dani účtováno částečně proti vlastnímu kapitálu?

Společnost s ručením omezeným eviduje závazek vůči společníkovi. Závazek vznikl z titulu bezúročné půjčky. Společník se chystá společnost zlikvidovat a závazek chce odepsat do výnosů. Bude se jednat o daňový či nedaňový výnos? V případě, že se jedná o nedaňový výnos, prosím o konkrétní ustanovení ZDP, na základě kterého je výnos od daně osvobozen, nebo proč by neměl podléhat zdanění.

V tomto případě se jedná o nájem cesty, na které budou postaveny tržní stánky, takže bez DPH. Jak by to bylo v případě pronájmu plátci DPH? Ještě mám prosím jednu otázku, přepočet podle § 76 se dělá po dobu celého roku nebo jen v měsíci pronájmu tj. akce 18. 6. a 6. 8. v roce. 

1) Česká s. r. o. založila další českou s. r. o. Dle mého názoru dceřinou společnost. Zakladatel (matka) zaplatil vklad do základního kapitálu 200 000 Kč a veškeré poplatky založení společnosti. Jak zaúčtovat?  2) Plátce DPH pronajímá neplátci DPH pozemek na kulturní akci vždy v termínu 18. 6. a 6. 8. v roce od 8 do 24 hod. Má fakturovat s DPH z důvodu krátkodobého nájmu nebo je správně bez DPH? 

Základní kapitál patří mezi nejstálejší účetní položky rozvahy, a to bez ohledu na velikost, rozsah a druh činnosti s. r. o. Poté, co je vytvořen vklady zakladatelů, totiž již zpravidla není nutné jeho výši měnit a proč si tedy komplikovat již tak spletitý podnikatelský život. Nicméně někdy nastanou situace, kdy je vhodné či nutné základní kapitál zvýšit. Například příchod nového (dalšího) společníka, vylepšení zdání stability a síly firmy, lepší pozice u veřejných zakázek, snazší přístup k úvěrům, daňový test tzv. nízké kapitalizace u zápůjček od spojených osob, majetkové přesuny v rámci holdingu bez nutnosti peněžních úhrad i mimo složité fúze a rozdělení atd. V tomto stručném příspěvku se proto seznámíme s právními základy, účetní metodikou a daňovým řešením zvýšení základního kapitálu s. r. o.