Konsolidace

Holdingová společnost (konsolidující jednotka) koupila podíl (100% majetková účast) v jiné společnosti. V rámci přecenění aktiv k datu akvizice vznikl vysoký záporný konsolidační rozdíl (šťastná koupě). Aktiva (budovy) přeceněná na reálnou hodnotu, která tento záporný konsolidační rozdíl způsobily byly později ze společnosti vyštěpeny mimo skupinu. Záporný konsolidační rozdíl však v konsolidované závěrce zůstal a snižuje tedy významně hodnotu aktiv v konsolidované účetní závěrce. Jakým způsobem toto řešit? Pomalu ho dále odpisovat, i když to nedává úplně smysl, nebo lze záporný konsolidační rozdíl nějak jinak vyloučit z konsolidované účetní závěrky?

Společnost A vlastní podíly v několika společnostech a sestavuje konsolidovanou účetní závěrku. V letošním roce pořídila 46% podíl (akcie) v další společnosti B. Můj dotaz - jaká metoda konsolidace by měla být u této nové společnosti B použita (plná, ekvivaleční) v případě, kdy naše (konsolidující) společnost A vlastní 46% podíl ve společnosti B, fyzická osoba (50% vlastník společnosti A, současně statutární orgán ve společnosti A a člen představenstva společnosti B) vlastní 10% podíl ve společnosti B, zbylé akcie jsou vlastněny drobnými akcionáři. Je naše společnost A ovládající osobou společnosti B a konsolidováno bude plnou metodou?

Družstvo má 4 členy, každý z nich má 1 hlas. Na každého člena tedy připadá 25 % hlasů. Členy jsou právnické osoby – obchodní společnosti. Majetková účast členů je rozdílná. Jeden z členů má majetkovou účast 82 %, ostatní tři členové každý po 6 %. Obchodní společnost (a. s.), která má v družstvu majetkový podíl 82 % je zároveň mateřskou společností konsolidačního celku a sestavuje konsolidovanou účetní závěrku podle českých účetních předpisů. Jakým způsobem má mateřská společnost (a. s.) zahrnout družstvo do konsolidace, když má v družstvu 25 % hlasovacích práv a 82% majetkový podíl?

Akciová společnost A koupila 100% podíl na základním kapitálu společnosti B (s. r. o.). Společnost B (s. r. o.) má ve svém dlouhodobém finančním majetku historicky akcie společnosti A (cca 4 % ZK na společnosti A). V této souvislosti bych rád věděl, zda a jak (jestli vůbec) je nutno tuto situaci řešit v individuální účetní závěrce akciové společnosti A s ohledem na držbu vlastních akcií dle ZOK? V konsolidované účetní závěrce společnosti A se potom postupuje dle ČÚS č. 20 bod 4.2.9. a ve výši jmenovité hodnoty je snížen základní kapitál společnosti A v rozvaze?

Mateřská společnost, která majetkově ovládá 3 dceřiné společnosti má výnosy pouze v podobě majetkových podílů "dcer", dále mezi matkou a dcerami či dcerami navzájem probíhají různé fakturace: co tedy započítat do celkového obratu pro určení, zda konsolidovaný celek má povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku?

Mateřská společnost má dvě dceřiné společnosti (v obou společnostech je matka jediným společníkem), jedna z dcer pak má 70% podíl v další společnosti. Dcery spolu navzájem obchodují, obchodují i se společností, v níž má jedna z dceřiných společností podíl. Jedna z dceřiných společností je střední účetní jednotkou, druhá je mikro účetní jednotkou. Společnost, jejíž podíl jedna z dcer vlastní, je také mikro účetní jednotkou. Jsou splněny podmínky pro konsolidaci účetní závěrky? Osobně si myslím, že ano, ale jistá si nejsem. 

Od 1. 1. 2024 můžeme očekávat rozsáhlé změny zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí), již 8. listopadu Senát schválil vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „konsolidační zákon“), jehož součástí je i rozsáhlá novela zákona o dani z nemovitých věcí. Novela zákona o dani z nemovitých věcí předpokládá dvojí účinnost. Velká část změn dopadá na zdaňovací období roku 2024 a menší část na zdaňovací období roku 2025. V případě, že u změn není uvedeno, že se jedná o změny s účinností od 1. 1. 2025, tak se jedná o změny účinné od 1. 1. 2024. Pojmem „novela zákona o dani z nemovitých věcí“ se rozumí zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění konsolidačního zákona a pojmem „zákon o dani z nemovitých věcí před novelou“ se rozumí zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění do 31. 12. 2023.

V říjnu 2023 dojde ke vzniku nové obchodní společnosti. Tato společnost ještě v r. 2023 koupí obchodní podíly ve dvou společnostech, tj. stane se z ní mateřská společnost - tato skupina účetních jednotek bude dosahovat kritérií pro konsolidaci. Musí tato nově vzniklá společnost sestavit účetní závěrku již za rok 2023, nebo je možné účetní závěrku sestavit až k 31. 12. 2024 s tím, že účetní období bude říjen 2023 - prosinec 2024? Za jaké období musí sestavit konsolidovanou účetní závěrku - pokud by její účetní období mohlo být delší než 12 měsíců a její účetní závěrka by tedy byla sestavena až k 31. 12. 2024 - je možné konsolidovanou účetní závěrku také sestavit až k 31. 12. 2024? Nebo je v tomto případě nutné účetní závěrku (individuální) a konsolidovanou účetní závěrku sestavit již k 31. 12. 2023? 

Fyzické osoby vložily akcie vlastněných společností do holdingové společnosti. Vzniklá skupina podniků podléhá konsolidaci. Podle bodu 4.2.5. ČÚS pro podnikatele č. 20 se rozumí konsolidačním rozdílem rozdíl mezi pořizovací cenou podílů konsolidované účetní jednotky a jejich oceněním podle podílu na výši vlastního kapitálu. Vzhledem k tomu, že holdingová společnost nabyla akcie vkladem a ne akvizicí, byly oceněny podle § 25 odst. 1 písm. l) zákona č. 563/1991 Sb., nikoliv pořizovací cenou, ale reprodukční pořizovací cenou. Bude se za těchto okolností počítat konsolidační rozdíl?

Česká s. r. o. je 100% vlastníkem slovenské s. r. o. Má účetní jednotka (mateřská společnost) povinnost konsolidované účetní závěrky? Pokud ne, kdy tato povinnost vzniká?