Novela zákona o dani z nemovitých věcí - změny pro rok 2024 a 2025

Novela zákona o dani z nemovitých věcí zavádí který provazuje zákon o dani z nemovitých věcí na stav evidovaný v katastru nemovitostí a vymezuje pojmy používané v tomto zákoně. Toto ustanovení přebírá v pozměněné formě definice obsažené v § 6 a právní úpravu uvedenou v § 12e zákona o dani z nemovitých věcí před novelou.

Ust. novely zákona o dani z nemovitých věcí nově definuje některé druhy zdanitelných staveb, konkrétně budovu garáže a budovu pro rodinnou rekreaci. Budovou garáže se nově rozumí zdanitelná stavba se způsobem využití garáž. S přihlédnutím k odstavci 5, který definuje pojem „způsob využití“ vyplývá, že za budovu garáže jsou považovány budovy evidované v katastru nemovitostí se způsobem využití stavby garáž, a to bez ohledu na to, zda způsob využití stavby evidovaný v katastru nemovitostí odpovídá skutečnému stavu. U garáží tedy není nově rozhodující, zda je zdanitelná stavba užívána jako garáž, ale zda je evidována v katastru nemovitostí se způsobem využití garáž. U garáží neevidovaných v katastru nemovitostí nedochází oproti současnému stavu fakticky k žádným změnám, neboť v těchto případech by mělo být postupováno dle novely zákona o dani z nemovitých věcí, dle kterého se způsob využití zjistí podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí nejblíže odpovídající skutečnému způsobu využití nemovité věci. V těchto případech by se tedy mělo postupovat jako doposud dle skutečného užívání. U takovéto zdanitelné stavby již nebude možné uplatnit sazbu daně pro garáž, neboť se nejedná o zdanitelnou stavbu se způsobem využití garáž, ale měla by se uplatnit sazba daně pro ostatní zdanitelnou stavbu dle § 11 odst. 1 písm. i) novely zákona o dani z nemovitých věcí. Výjimkou je pouze situace, kdy je garáž užívána pro podnikání, nebo ji má podnikatel zařazenu v obchodním majetku podle zákona o dani z příjmů. V těchto případech ke změnám nedochází a poplatník má povinnost uplatnit sazbu daně pro příslušný druh podnikání (§ 10a odst. 3 novely zákona o dani z nemovitých věcí).

Podobně jako u garáží se postupuje i v případě budov pro rodinnou rekreaci. Budovou pro rodinnou rekreaci se podle § 1a odst. 1 písm. b) novely zákona o dani z nemovitých věcí rozumí zdanitelná stavba se způsobem využití stavba pro rodinnou rekreaci, budova rodinného domu užívaná pro rodinnou rekreaci a objekt k bydlení užívaný pro rodinnou rekreaci. Oproti znění zákona o dani z nemovitých věcí před novelou se za budovu pro rodinnou rekreaci považuje zdanitelná stavba evidovaná v katastru nemovitostí se způsobem využití stavby budova pro rodinnou rekreaci, a to bez ohledu na to, zda způsob využití stavby evidovaný v katastru nemovitostí odpovídá skutečnému stavu. Vazba budovy pro rodinnou rekreaci na způsob využití stavby evidovaný v katastru nemovitostí má následně dopad na výši sazby daně v případech, kdy poplatníci v takovéto budově trvale bydlí, přičemž je ale předmětná budova v katastru nemovitostí evidována se způsobem využití pro rodinnou rekreaci. Doposud tuto budovu v daňovém přiznání mohli poplatníci uvést dle skutečného užívání se sazbou daně pro budovu obytného domu. Po účinnosti novely zákona o dani z nemovitých věcí v těchto případech dochází k zařazení do vyšší sazby daně, která by nově měla činit 11 Kč za 1 m² a je možné ji navýšit koeficientem 1,5, pokud jej obec stanovila obecně závaznou vyhláškou. K obdobné změně zařazení do jiné sazby daně dochází i v případě budov, které tvoří příslušenství k budovám pro rodinnou rekreaci, kde je ale výše sazby daně stejná jako u budov tvořících příslušenství k obytnému domu.

Budovou pro rodinnou rekreaci se také rozumí budova rodinného domu užívaná pro rodinnou rekreaci a objekt k bydlení užívaný pro rodinnou rekreaci, což odpovídá dosavadnímu stavu, pouze pro zvýšení právní jistoty poplatníků dochází o doplnění definice o objekt k bydlení užívaný pro rodinnou rekreaci. U budov pro rodinnou rekreaci neevidovaných v katastru nemovitostí se postupuje dle novely zákona o dani z nemovitých věcí, dle kterého se způsob využití zjistí podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí nejblíže odpovídající skutečnému způsobu využití nemovité věci, tj. obdobným způsobem jako doposud. Podobně jako u garáží je zde výjimka pro situace, kdy je budova pro rodinnou rekreaci užívána pro podnikání nebo ji má podnikatel zařazenu v obchodním majetku podle zákona o dani z příjmů. I v tomto případě ke změnám nedochází a poplatník má povinnost uplatnit sazbu daně pro příslušný druh podnikání.

Dále ust. § 1a odst. 1 novely zákona o dani z nemovitých věcí definuje jednotlivé pojmy ve vztahu k pozemkům. U většiny pozemků je při jejich definici uvedena jednoznačná vazba na druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí, a to s ohledem na odstavec 4 předmětného ustanovení, dle kterého se druhem pozemku rozumí druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, nebo se druhem pozemku rozumí druh pozemku podle katastrálního zákona nejblíže odpovídající skutečnému stavu pozemku, není-li o pozemku v katastru nemovitostí evidován žádný druh pozemku. Druh pozemku není evidován zpravidla u pozemků, které jsou v katastru nemovitostí evidovány v tzv. zjednodušené evidenci, kdy se může jednat o pozemky odpovídající druhu pozemku orná půda, trvalý travní porost nebo lesní pozemek.

Dále je zde nově definován pojem zemědělský pozemek, za který je považován zemědělský pozemek podle katastrálního zákona. Zemědělskými pozemky se tedy rozumí orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty podle § 3 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Ustanovení novely zákona o dani z nemovitých věcí dále nově definuje pozemky, které jsou ve znění zákona o dani z nemovitých před novelou věcí specifikovány v § 6. Jedná se o stavební pozemky a zpevněné plochy pozemků. Nedošlo zde ale k pouhému přesunutí definic z § 6 zákona o dani z nemovitých věcí před novelou, ale dochází zde k věcným změnám.

Stavební pozemek je nově definován v novely zákona o dani z nemovitých věcí jako pozemek nebo jeho část, které jsou určené podle pravomocného povolení stavby podle stavebního zákona k zastavění zdanitelnou stavbou, a to v rozsahu výměry pozemku v m² odpovídající zastavěné ploše nadzemní části stavby. Oproti právní úpravě před novelou dochází k vypuštění podmínky, že se musí jednat o pozemek dosud nezastavěný zdanitelnou stavbou. Uvedená změna v zákoně reaguje na situace v praxi, kdy poplatník staví na jednom pozemku více zdanitelných staveb (například rodinné domy v rámci developerského projektu), které postupně dokončuje, ale neprovádí jejich zápis do katastru nemovitostí a nerozděluje pozemek na pozemek pod stavbou a pozemek nezastavěný stavbou. Toto jednání má podle stávajícího znění zákona za následek, že poplatník uplatňuje sazbu daně ze stavebního pozemku pouze při výstavbě první zdanitelné stavby a u dalších již ne, protože se jedná o pozemek již zastavěný zdanitelnou stavbou. Dochází tím k nerovnému postavení poplatníků, protože poplatníci, kteří zdanitelné stavby zapisují do katastru nemovitostí a pozemky rozdělují, tak uplatňují sazbu daně ze stavebního pozemku při výstavbě každého domu, ale poplatníci, kteří zápis zdanitelné stavby do katastru nemovitostí neprovádí a pozemky nerozdělují, uplatňují sazbu daně ze stavebního pozemku pouze u výstavby první zdanitelné stavby.

Definici stavebního pozemku dále upravuje odstavec 2 předmětného ustanovení. S ohledem na změny v osvobození, které budou uvedeny dále, dochází u stavebního pozemku ke změně výčtu osvobozených zdanitelných staveb a jednotek, při jejichž výstavbě stavební pozemek nevzniká. Nově je zde uvedeno osvobození podle § 9 odst. 1 písm. g) novely zákona o dani z nemovitých věcí, které obsahuje původní osvobození podle § 9 odst. 1 písm. i) bodu 4 zákona o dani z nemovitých věcí před novelou rozšířeného o osvobození zdanitelných jednotek. Odstavec 2 dále z důvodu právní jistoty poplatníků zakotvuje současnou praxi upravenou ve vyhlášce č. 456/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a to skutečnost, že je-li stavebním pozemkem pouze část pozemku, hledí se na ni a na zbývající část pozemku pro účely daně z nemovitých věcí jako na dva samostatné pozemky.

Zpevněnou plochou pozemku se nově podle novely zákona o dani z nemovitých věcí rozumí pozemek nebo jeho část, které jsou užívány k podnikání nebo které má podnikatel zařazeny v obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, jejichž povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky, bazénu nebo nádrže, pokud tyto nejsou zdanitelnou stavbou. Jednou ze zásadních změn definice zpevněné plochy pozemku oproti stávající právní úpravě je vypuštění vazby na druh pozemku. Dle znění zákona o dani z nemovitých věcí před novelou se v případě zpevněné plochy pozemku musí jednat o pozemek nebo jeho část v m² evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří. Nově již tato podmínka není v zákoně uvedena a zpevněná plocha pozemku se může nacházet na jakémkoliv druhu pozemku, který je předmětem daně. Další změnou je, že zpevněnou plochou pozemku je nově také pozemek nebo jeho část, které má podnikatel zařazeny v obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů. U zpevněných ploch pozemků se tedy bude uplatňovat obdobná úprava jako v § 11 odst. 7 zákona o dani z nemovitých věcí před novelou, která již platí u zdanitelných staveb a jednotek zařazených do obchodního majetku podnikatele. Je tedy vhodné připomenout, že pojem podnikatel upravuje ustanovení § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), dle kterého Dále podle ustanovení § 421 občanského zákoníku se za podnikatele považuje také osoba zapsaná v obchodním rejstříku a má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona. Z občanského zákoníku lze tedy dovodit, že podnikatelem se pro účely zákona o dani z nemovitých věcí vždy rozumí právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Do obchodního rejstříku se podle § 42 písm. a) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných rejstřících“) zapisují obchodní společnosti a družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev. Jedná se tedy o obchodní podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů. Podnikatelem jsou také další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu tento nebo jiný zákon¹⁾. Jedná se například o státní podniky zapisované dle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů²⁾ nebo zdravotní pojišťovny (vyjma Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky³⁾) zapisované dle § 5 odst. 3 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

Obchodním majetkem podle zákona upravujícího daně z příjmů se rozumí obchodní majetek upravený v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). Podle § 4 odst. 4 zákona o daních z příjmů se obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů právnických osob se podle § 20c zákona o daních z příjmů rozumí veškerý majetek, který mu patří, pokud jde o poplatníka, který je právnickou osobou, nebo k němu patří, pokud jde o poplatníka, který není právnickou osobou.

Ust. novely zákona o dani z nemovitých věcí, obdobně jako u stavebních pozemků, z důvodu právní jistoty poplatníků zakotvuje současnou praxi upravenou ve vyhlášce č. 456/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a to skutečnost, že je-li zpevněnou plochou pozemku pouze část pozemku, hledí se na ni a na zbývající část pozemku pro účely daně z nemovitých věcí jako na dva samostatné pozemky.

Jak již bylo uvedeno výše, ust. novely zákona o dani z nemovitých věcí definují druh pozemku a způsob využití nemovité věci, přičemž tato ustanovení se použijí pro celý zákon o dani z nemovitých věcí. Způsob využití nemovité věci je nutné vztáhnout zejména na situace uvedené v § 5a novely zákona o dani z nemovitých věcí, který definuje skupiny pozemků.

U předmětu daně z pozemků dochází ke dvěma změnám. K 1. 1. 2024 dochází k vyjmutí rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb z předmětu daně, čímž nebudou předmětem daně všechny pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku vodní plocha. V souvislosti s touto změnou nevzniká poplatníkovi povinnost podat daňové přiznání. . Z důvodové zprávy k novele zákona o dani z nemovitých věcí vyplývá, že hlavním důvodem vyjmutí rybníků sloužících k intenzívnímu a průmyslovému chovu ryb z předmětu daně je zjednodušení správy daně zejména s ohledem na nejasné vymezení těchto rybníků, neboť pojem „rybník sloužící k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb“ nemá jasnou definici.

Druhou změnou u předmětu daně z pozemků, ale s účinností od 1. 1. 2025, je rozšíření předmětu daně u lesních pozemků, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního učení. Dle zákona o dani z nemovitých věcí před novelou nejsou předmětem daně lesní pozemky, na nichž se nachází lesy ochranné a lesy zvláštního určení. To znamená, že předmětem daně není celý pozemek, na kterém se alespoň částečně nachází les ochranný nebo zvláštního určení. Nová právní úprava vyjímá z předmětu daně pouze části lesních pozemků v rozsahu, v němž jsou lesy ochrannými nebo lesy zvláštního určení podle lesního zákona. To znamená, že nově předmětem daně z pozemků nebude pouze část pozemku, na které se nachází výše uvedené druhy lesů, nikoliv celý pozemek.

Podle zákona o dani z nemovitých věcí je poplatníkem daně z pozemků zpravidla vlastník pozemku. V některých případech je ale poplatníkem daně i nájemce, pachtýř nebo uživatel pozemku. Podle zákona o dani z nemovitých věcí před novelou je poplatníkem daně z pozemků vždy nájemce nebo pachtýř u pronajatého nebo propachtovaného pozemku, je-li evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem nebo je-li s ním příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv nebo je-li převedený na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí. Uživatel je poplatníkem daně z pozemků v případě, že vlastník pozemku není znám.

Od 1. 1. 2024 bude poplatníkem daně z pozemků vždy nájemce nebo pachtýř u pronajatého nebo propachtovaného pozemku, je-li evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem nebo je-li s ním příslušná hospodařit Správa státních hmotných rezerv nebo je-li převedený na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí. Uživatel bude poplatníkem daně z pozemků, pokud vlastník pozemku není znám nebo je-li s pozemkem příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Důvodem je skutečnost, že podle zákona o dani z nemovitých věcí před novelou, pokud někdo užívá k podnikání (např. k zemědělské prvovýrobě) bez právního titulu pozemek, se kterým je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad, poplatníkem daně je Státní pozemkový úřad (pozemek je užíván bez právního titulu, tj. není pronajat ani propachtován). Zároveň pozemek nepožívá osvobození z titulu vlastnictví státu (§ 4 odst. 1 písm. a) zákona o dani z nemovitých věcí), protože není naplněna podmínka uvedená v § 4 odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí, která uvádí, že pozemek požívá výše uvedené osvobození, jen pokud není užíván k podnikání. Dle informací od Státního pozemkového úřadu se jedná cca o 40 000 poplatníků. V případě nájemců nebo pachtýřů, kteří mají pronajaty pozemky, se kterými je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad, nedochází k žádným změnám, neboť pojem uživatel zahrnuje jak uživatele, tak i nájemce či pachtýře.

Dále bude nově uživatel poplatníkem daně z pozemků, je-li s pozemkem příslušný hospodařit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. K této změně dochází v návaznosti na § 1045 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s § 1050 odst. 2 a § 3067 občanského zákoníku, resp. § 65 odst. 9 katastrálního zákona. Dle shora uvedených ustanovení přejde k 2. 1. 2024 ze zákona na stát více než 150 tisíc nemovitých věcí neznámých či nedostatečně identifikovaných vlastníků (152 tisíc pozemků a asi 4 tisíce zdanitelných staveb). Příslušný hospodařit s těmito nemovitými věcmi bude Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, a následně též Státní pozemkový úřad. Pokud uživatel pozemku, jehož vlastník není znám, už z tohoto titulu daňové přiznání v minulosti podal, skutečnost, že dojde k převodu pozemku do vlastnictví státu a právo hospodaření k pozemku bude mít Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, nebude mít na něj žádný dopad, protože daňové přiznání již bylo podáno.

K obdobným změnám dochází i v případě poplatníků daně ze staveb a jednotek dle zákona o dani z nemovitých věcí.

Další zásadní změnou je, že poplatníkem daně ze staveb a jednotek bude uživatel zdanitelné jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, nebo uživatel zdanitelné stavby, s výjimkou budovy obytného domu, pokud vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky není znám. Zpravidla se může jednat například o garáže, jejichž vlastník není v katastru nemovitostí uveden (garáž bez LV).

U poplatníků daně ze staveb a jednotek dále dochází ke změnám od 1. 1. 2025. Jsou vypuštěny výjimky pro zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky sloužící pro bydlení. Nově bude poplatníkem daně ze staveb a jednotek vždy nájemce nebo pachtýř u pronajaté nebo propachtované zdanitelné jednotky nebo zdanitelné stavby, je-li s nimi příslušná hospodařit Správa státních hmotných rezerv nebo jsou-li převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí. Dále bude uživatel poplatníkem daně ze staveb a jednotek u zdanitelné jednotky nebo zdanitelné stavby, pokud vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky není znám nebo je se zdanitelnou stavbou či zdanitelnou jednotkou příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Změny novely zákona o dani z nemovitých věcí dopadají jak na osvobození od daně z pozemků, tak i na osvobození od daně ze staveb a jednotek. V rámci této kapitoly jsou nejprve uvedeny změny u osvobození od daně z pozemků a následně osvobození od daně ze staveb a jednotek. V případě, kdy jsou změny obdobného charakteru jak u pozemků, tak i u zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek, tak jsou tyto změny uvedeny společně u osvobození od daně z pozemků.

Nově dochází k rozšíření u osvobození ve vztahu k obcím, kdy podle novely zákona o dani z nemovitých věcí jsou osvobozeny pozemky zatížené právem stavby, pokud je stavebníkem obec, na jejímž území se nacházejí. Vzhledem k tomu, že výnos daně z nemovitých věcí je daňovým příjmem rozpočtu obcí, přičemž příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitá věc nachází, a zároveň dle § 3 odst. 2 písm. e) zákona o dani z nemovitých věcí, je poplatníkem daně z pozemků, jde-li o pozemek zatížený právem stavby, stavebník, je logické, aby v těchto případech byla obec osvobozena, neboť by jinak hradila daň z nemovitých věcí sama sobě. Stávající osvobození podle zákona o dani z nemovitých věcí, dle kterého jsou osvobozeny pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, zůstává zachováno, ale je nově uvedeno pod bodem 1 uvedeného ustanovení.

Dále dochází k rozšíření osvobození podle zákona o dani z nemovitých věcí, u kterého jsou nové body 9, 10 a 11. Podle novely zákona o dani z nemovitých věcí budou osvobozeny pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou sloužící spolku zdravotně postižených občanů. Zde dochází ke sjednocení osvobození pozemků a zdanitelných staveb a jednotek, neboť u podle zákona o dani z nemovitých věcí před novelou jsou podle osvobozeny zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící spolkům zdravotně postižených občanů, ale pozemky tvořící funkční celek s těmito zdanitelnými stavbami nebo jednotkami osvobozeny dosud nebyly.

Podle novely zákona o dani z nemovitých věcí jsou osvobozeny pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou sloužící zařízení služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Nově tedy kromě pozemků ve funkčním celku se zdanitelnými stavbami nebo zdanitelnými jednotkami sloužící školám a školským zařízením zapsaným ve školském rejstříku nebo poskytování péče o děti do 3 let věku na základě oprávnění provozovat živnostenské podnikání, budou osvobozeny i zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící dětským skupinám, které doposud osvobozeny nebyly, ale poskytují typově obdobné služby. Poskytování služby péče o dítě v dětské skupině upravuje zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Společně s tímto osvobozením od daně z pozemků dochází k zavedení osvobození daně ze staveb a jednotek. Nově také budou osvobozeny zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící zařízení služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, a to dle novely zákona o dani z nemovitých věcí.

Na základě novely zákona o dani z nemovitých věcí budou osvobozeny pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou sloužící sociálnímu družstvu. Sociální družstvo upravuje § 758 zákona o obchodních korporacích, ve kterém je uvedeno, že sociálním družstvem je družstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje. I v případě tohoto osvobození od daně z pozemků dochází zároveň k zavedení osvobození daně ze staveb a jednotek. Podle novely zákona o dani z nemovitých věcí budou nově osvobozeny zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící sociálním družstvům.

Důležitými změnami v osvobození je zrušení osvobození podle zákona o dani z nemovitých věcí před novelou. Již tedy nebudou požívat osvobození pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou sloužící výlučně:

Zůstává zachováno osvobození pozemků tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou sloužící výlučně k asanaci kontaminovaných pozemků, podzemních vod a objektů, které je uvedeno v § zákona o dani z nemovitých věcí před novelou s tím, že se ale přesouvá do a upřesňuje se jeho definice. Podle novely zákona o dani z nemovitých věcí budou osvobozeny pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou podle stavebního zákona sloužící výlučně nebo pozemky samy o sobě sloužící výlučně k asanaci kontaminovaných pozemků, podzemních vod a objektů. Ust. § 4 odst. 1 písm. y) zákona o dani z nemovitých věcí před novelou se vypouští, takže přestanou požívat osvobození také pozemky tvořící jeden funkční celek s povolenou skládkou podle zákona o odpadech.⁴⁾ Zároveň dochází k přečíslování bodů v

K obdobným změnám dochází i v případě osvobození podle zákona o dani z nemovitých věcí, kde dochází ke zrušení osvobození v bodu 1., 2, 4., 5. a 6. Osvobození přestanou požívat zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící výlučně:

Zůstává zachováno osvobození pro zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící výlučně k asanaci kontaminovaných pozemků, podzemních vod a objektů, které se ale přečíslovávají z § 4 odst. 1 písm. m) bodu 3. do bodu 1. Dále dochází k přečíslování ostatních bodů v novely zákona o dani z nemovitých věcí, aby ponechaná osvobození měla správné číslování.

U osvobození podle zákona o dani z nemovitých věcí dochází k rozšíření osvobození. Dle zákona o dani z nemovitých věcí před novelou jsou osvobozeny pozemky území zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody a krajiny s výjimkou národních parků a chráněných krajinných oblastí; v národních parcích pozemky zařazené do zóny přírodní a v chráněných krajinných oblastech pozemky zařazené do jejich I. zóny. U národních parků dochází rozšíření osvobození o pozemky zařazené do zóny přírodě blízké.

S účinností od dochází ke zrušení osvobození podle zákona o dani z nemovitých věcí. Dle citovaného ustanovení jsou osvobozeny pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž, pokud jde o pozemky ostatních ploch mimo zastavěné území obce podle stavebního zákona, které nejsou užívány k podnikání. V případě tohoto osvobození je velice složité prokázat nárok na osvobození. Součástí prokazování je zpravidla provedení místního šetření podle § 80 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Toto místní šetření je často složité a zatěžující jak pro poplatníka, tak i pro správce daně. Vzhledem k tomu dochází od 1. 1. 2025 ke zrušení osvobození, ale na pozemky, které často toto osvobození požívaly, se bude od 1. 1. 2024 vztahovat nižší sazba daně. Pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha se způsobem využití neplodná půda, zamokřená plocha, mez, stráň nebo zeleň budou nově podléhat sazbě daně 0,08 Kč za m² a bude je možné zatížit místním koeficientem maximálně ve výši 0,5–1,5. Sazba daně se bude vztahovat na celé pozemky, přičemž osvobození bylo možné uplatnit pouze na část pozemku, na kterém se předmětný prvek nacházel. Na zdaňovací období roku 2024 bude souběh nižší sazby daně a nároku na osvobození. Je třeba ale upozornit, že pokud poplatník uplatňuje výše uvedené osvobození na pozemku druhu ostatní plocha, ale způsob využití pozemku není neplodná půda, zamokřená plocha, mez, stráň nebo zeleň, ale například jiná plocha, nebude se na něj snížená sazba daně vztahovat. Pokud způsob využití pozemku, ale fakticky odpovídá pojmům neplodná půda, zamokřená plocha, mez, stráň nebo zeleň definovaným ve vyhlášce č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů, poplatník by měl co nejdříve provést nápravu způsobu využití pozemku v katastru nemovitostí, jinak bude pozemek nadále zatížen vyšší sazbou daně, která od 1. 1. 2024 bude činit 0,35 Kč na m².

Pozemky druhu ostatní plocha s evidovaným způsobem využití neplodná půda, zamokřená plocha nebo mez, stráň, zeleň a jiná plocha mohou být obcí nově osvobozeny podle novely zákona o dani z nemovitých věcí. Dle citovaného ustanovení jsou od daně z pozemků osvobozeny pozemky ostatní plochy se způsobem využití neplodná půda, zamokřená plocha nebo mez, stráň, zeleň a jiná plocha, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou. Obec v obecně závazné vyhlášce musí vymezit, které způsoby využití osvobozuje. V novely zákona o dani z nemovitých věcí se uvádí, že pokud obec v obecně závazné vyhlášce nestanoví způsob využití pozemku, na který se toto osvobození vztahuje, platí, že se osvobození vztahuje na všechny pozemky se způsobem využití neplodná půda, zamokřená plocha nebo mez, stráň, zeleň. Na způsob využití jiná plocha by se tedy v tomto případě osvobození nevztahovalo. Z důvodové zprávy dále vyplývá, že se osvobození vztahuje pouze na pozemky, u kterých se uplatní sazba daně pro ostatní plochu. Nevztahuje se tedy na pozemky zpevněných ploch nebo stavební pozemky, pokud se nacházejí na pozemcích, které jsou obecně závaznou vyhláškou osvobozeny. Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. z) novely zákona o dani z nemovitých se dle § 4 odst. 4 neuvádí v daňovém přiznání.

Od se také upřesňuje osvobození podle zákona o dani z nemovitých věcí. Dle zákona o dani z nemovitých věcí před novelou jsou dle výše uvedeného osvobození od daně z pozemků osvobozeny pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť. Dle nového znění § 4 odst. 1 písm. l) novely zákona o dani z nemovitých věcí jsou od daně z pozemků osvobozeny pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází

Důvodová zpráva novely zákona o dani z nemovitých věcí velice podrobně popisuje dané ustanovení. Uvádí, že dochází ke zpřesnění osvobození pozemků veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť, neboť v praxi docházelo k nejasnostem zejména u neurčitého právního pojmu „veřejně přístupný prostor“, který není v právních předpisech jednoznačně vymezen. Pojem „veřejně přístupný prostor“ se nahrazuje pojmem „veřejná prostranství“, který je definován v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (stejně tak jako v zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze) a obsahuje i veřejně přístupné parky. Veřejným prostranstvím podle § 34 zákona o obcích jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví tohoto prostoru. Osvobození dle novely zákona o dani z nemovitých věcí by tedy měly požívat zejména o pozemky evidované v územním plánu obce jako veřejná prostranství nebo pozemky určené obecně závaznou vyhláškou jako místa, která v obci podléhají poplatku za užívání veřejného prostranství podle § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Další prostory přístupné bez omezení, obsažené v § 34 zákona o obcích, je dle důvodové zprávy nutné vykládat tak, že nejde o jakékoliv prostory, tj. jiné prostory, ale že jde o prostranství mající obdobný charakter jako „ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky“. Zákonný požadavek přístupnosti každému bez omezení se vztahuje na veškerá veřejná prostranství, tj. na prostranství vyjmenovaná v zákoně o obcích i na tzv. „další prostory“. Dalšími veřejnými prostranstvími jsou bezesporu např. dětská hřiště či parkoviště. Pozemek v rozsahu, v jakém se na něm nachází veřejné prostranství, požívá osvobození, neboť skutečnost, že pozemek je veřejným prostranstvím, znemožňuje vlastníku pozemku jeho užívání, neboť pozemek nebo jeho část je přístupná každému bez omezení, tj. nelze za přístup na pozemek požadovat protiplnění či nelze přístup na pozemek, který je veřejným prostranstvím, vlastníkem omezit, neboť samotný neoprávněný zábor veřejného prostranství je přestupkem podle zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.

K novely zákona o dani z nemovitých věcí důvodová zpráva uvádí, že pozemky jsou osvobozeny v rozsahu, v jakém se na nich nachází veřejně přístupná sportoviště, přičemž veřejně přístupnými sportovišti se rozumí sportoviště, které je přístupné každému bez omezení, tj. nelze za přístup na pozemek požadovat protiplnění – například platbu za určitý čas užívání sportoviště. Mělo by se jednat zejména o veřejně přístupná sportoviště nacházející se v městských parcích. Skutečnost, že občasně, v předem vymezeném čase, není sportoviště veřejně přístupné, protože je např. užíváno školou (např. každé úterý od 9 do 11 hodin), není překážkou pro uplatnění osvobození.

Za veřejně přístupnou účelovou komunikaci podle novely zákona o dani z nemovitých věcí lze dle důvodové zprávy k novele zákona o dani z nemovitých věcí považovat trvalou a v terénu rozeznatelnou dopravní cestu, určenou k užívání blíže neurčeným počtem osob, sloužící ke spojování nemovitých věcí navzájem či s jinými pozemními komunikacemi, čímž naplňuje nezbytnou a ničím nenahraditelnou komunikační potřebu osob a potřebných pozemků a k jejímuž vzniku dal vlastník souhlas, respektive nevyjádřil se proti jejímu vzniku kvalifikovaným nesouhlasem. Dále se uvádí, že mezi veřejně přístupné účelové komunikace bezesporu patří například veřejně přístupné lesní cesty, polní cesty, turistické stezky, cyklostezky a přístupové cesty k vodě. Za veřejně přístupnou účelovou komunikaci lze považovat i například lesní cestu se závorou, která znemožňuje vjezd vozidel do lesa, ale je využívána pro pěší turistiku. Lesní cesty se podle významu, účelu a konstrukce dělí na lesní cesty pro celoroční provoz a lesní cesty pro sezónní provoz. Lesní cesty pro celoroční provoz jsou jednopruhové cesty umožňující svým prostorovým uspořádáním a technickou vybaveností celoroční provoz. Vždy jsou opatřeny vozovkou a technicky účelným odvodněním a výhybnami. Nejmenší šířka jízdního pruhu je 3,0 m a nejmenší volná šířka lesní cesty je 4,0 m. Lesní cestou pro sezónní provoz jsou jednopruhové cesty umožňující svým prostorovým uspořádáním a technickou vybaveností alespoň sezónní provoz. V případě nedostatečně únosného a nedostatečně odvodněného podloží se opatřují provozním zpevněním nebo vozovkou. Vždy se opatřují účinným a technickým účelným odvodněním a výhybnami. Nejmenší šířka jízdního pruhu je 3,0 m a nejmenší volná šířka lesní cesty je 4,0 m. Lesní svážnice a technologické linky nejsou řazeny mezi lesní cesty, ale mezi ostatní trasy pro lesní dopravu. Tyto trasy primárně slouží pro soustřeďování dřeva, nemusí být trvalého charakteru, neboť se často mění dle místa těžby dřeva a zpravidla je nelze považovat za veřejně přístupné místní komunikace. Za veřejně přístupné účelové komunikace lze lesní svážnice a technologické linky považovat v případě, že mimo soustřeďování dřeva jsou užívány i dalším blíže neurčeným počtem osob, čímž naplňují nezbytnou a ničím nenahraditelnou komunikační potřebu osob a potřebných pozemků. Důvodová zpráva dále uvádí, že polní cestu lze chápat jako účelovou komunikaci, která slouží zejména zemědělské dopravě a může plnit i jinou dopravní funkci, jako cyklistická stezka nebo stezka pro pěší, a dále ji lze charakterizovat jako směrově nerozdělenou komunikaci. Může se jednat tedy o cesty mezi poli, ale i jinde ve volné krajině. Za polní cestu nelze považovat pouze vyjeté koleje zemědělskou technikou mezi poli, které slouží pouze pro přesun zemědělské techniky konkrétní osoby.

Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. l) novely zákona o dani z nemovitých věc lze uplatnit pouze v případě, že jsou splněny další podmínky uvedené v zákona o dani z nemovitých věcí, a to, že pozemky nejsou užívány k podnikání, pronajímány či propachtovány. Novelizované znění by věcně mělo odpovídat znění § 4 odst. 1 písm. l) zákona o dani z nemovitých věcí před novelou, přičemž je třeba upozornit, že dané osvobození se neuplatňuje v daňovém přiznání, pokud je osvobozen celý pozemek. V případě, že se osvobození vztahuje pouze na část pozemku, je nutné jej do daňového přizná uvést.

Dále dochází ke změně osvobození podle zákona o dani z nemovitých věcí. Od 1. 1. 2025 dochází k nahrazení nejasného pojmu „pozemek v lesích“ pojmem „lesní pozemek“, který je definován v § 1a odst. 1 písm. c) novely zákona o dani z nemovitých věcí jako pozemek druhu lesní pozemek dle katastru nemovitostí. Nově tedy budou od daně z pozemků osvobozeny části pozemků, na kterých je zřízena měřická značka bodu bodového pole včetně signalizačního a ochranného zařízení bodu bodového pole, a pásy lesních pozemků v rozsahu vyčleněném pro rozvody elektrické energie a plynů. S ohledem na úpravu předmětu daně dle § 2 odst. 2 písm. b) zákona o dani z nemovitých věcí se jedná pouze o tu část pozemků druhu lesní pozemek, na níž se rozkládají hospodářské lesy⁵⁾.

Nově se také mění osvobození podle zákona o dani z nemovitých věcí. Pojem „pozemky k plnění funkce lesa“ se nahrazuje pojem „lesní pozemek“, který je definován v § 1a novely zákona o dani z nemovitých věcí jako pozemek druhu lesní pozemek dle katastru nemovitostí. Novelizované ustanovení tedy nově uvádí, že od daně z pozemků jsou osvobozeny lesní pozemky v rozsahu, ve kterém se na nich nacházejí lesy pod vlivem imisí podle lesního zákona zařazené do dvou nejvyšších pásem ohrožení.

Ke změnám dochází také u osvobození podle zákona o dani z nemovitých věcí, podle kterého dosud byly od daně z pozemků osvobozeny pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů, jestliže tak obec stanovila obecně závaznou vyhláškou. Pokud obec uvedené pozemky od daně z pozemků takto osvobodila, toto osvobození se nevztahovalo na pozemky v zastavěném území podle stavebního zákona nebo v zastavitelné ploše podle stavebního zákona obce, jestliže tak obec stanovila obecně závaznou vyhláškou, ve které současně vymezila tyto pozemky jejich parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží. Nově lze osvobodit zemědělské pozemky, které jsou definované v § 1a odst. 1 písm. n) novely zákona o dani z nemovitých věcí, kterými se rozumí pozemek evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad a trvalý travní porost. Na základě této změny dochází k možnosti osvobodit i pozemky druhu zahrada, které dosud osvobozeny nebyly. Z důvodové zprávy dále vyplývá, že osvobození se vztahuje pouze na zemědělské pozemky, u kterých se uplatní pro ně určená sazba daně. Nevztahuje se na pozemky zpevněných ploch nebo stavební pozemky, pokud se nacházejí na zemědělských pozemcích, které jsou obecně závaznou vyhláškou osvobozeny. V souvislosti s nově zaváděným jednotným ustanovením určujícím způsob označování nemovitých věcí v aktech obce, které upravuje § 12e novely zákona o dani z nemovitých věcí, se stanovuje, že zemědělské pozemky v intravilánu, na které se osvobození nemá vztahovat, musí být označeny v souladu s tímto ustanovením. Pokud takto označeny nebudou, nebude se na ně výluka z osvobození vztahovat. Tyto změny se netýkají již vydaných obecně závazných vyhlášek, a to na základě bodu 6 přechodných ustanovení k novele zákona o dani z nemovitých věcí.

V osvobození podle zákona o dani z nemovitých věcí se nově stanovuje, že dotčený pozemek musí být označen v obecně závazné vyhlášce, a to způsobem podle § 12e novely zákona o dani z nemovitých věcí. V případě, že nově obec v obecně závazné vyhlášce neoznačí pozemek, na který se má osvobození vztahovat, a to způsobem podle § 12e novely zákona o dani z nemovitých věcí, stanoví se , že na takový pozemek se hledí, jako by nebyl osvobozen. K obdobným změnám dochází i u osvobození od daně ze staveb a jednotek podle zákona o dani z nemovitých věcí, přičemž i u tohoto osvobození nebude povinnost jej od zdaňovacího období roku 2024 uplatňovat v daňovém přiznání dle § 9 odst. 5 novely zákona o dani z nemovitých věcí.

Dochází také ke změnám v definici jednoho funkčního celku v zákona o dani z nemovitých věcí. Pozemek může nově tvořit jeden funkční celek se stavbou podle stavebního zákona, což je reakce na nově zavedené osvobození od daně z pozemků uvedené v § 4 odst. 1 písm. y) novely zákona o dani z nemovitých věcí.

Změny v zákona o dani z nemovitých věcí nově umožní použít osvobození podle § 4 odst. 1 písm. g) zákona o dani z nemovitých věcí i v případě, kdy pozemek bude pronajat, propachtován nebo používán k podnikání.

Osvobození části pozemku upravené v zákona o dani z nemovitých věcí se nově zpřesňuje, ale oproti současné praxi se nic nemění.

U osvobození od daně ze staveb a jednotek dochází k zavedení nového ustanovení v novely zákona o dani z nemovitých věcí, do kterého bylo přesunuto osvobození podle zákona o dani z nemovitých věcí před novelou a rozšířeno o osvobození od daně u zdanitelných jednotek. Podle § 9 odst. 1 písm. g) novely zákona o dani z nemovitých věcí budou tedy od daně ze staveb a jednotek osvobozeny zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona. Zároveň dochází ke zrušení osvobození podle zákona o dani z nemovitých věcí. Obě citovaná osvobození se podle § 9 odst. 5 zákona o dani z nemovitých věcí nemusí uplatňovat v daňovém přiznání, takže se pro poplatníky nic nemění.

Dále dochází k reformulaci zákona o dani z nemovitých věcí, ale oproti současné praxi se v zásadě nic nemění.

V ust. zákona o dani z nemovitých věcí od dochází pouze legislativně technické úpravě textu, ale od dochází ke změnám ve vztahu k osvobození podle § 9 odst. 1 písm. j) zákona o dani z nemovitých věcí, podle kterého jsou osvobozeny zdanitelné stavby drah a na dráze, letecké, vodních cest a přístavů, pokud jsou v souladu s kolaudačním rozhodnutím podle stavebního zákona užívány k veřejné dopravě. Tyto zdanitelné stavby budou od 1. 1. 2025 osvobozeny pouze za předpokladu, že nebudou užívány k podnikání v jiné oblasti než veřejná doprava nebo pronajímány anebo propachtovány za jiným účelem než k zajišťování veřejné dopravy.

Změny na základě novely zákona o dani z nemovitých věcí dopadají také na osvobození při mimořádné události dle § zákona o dani z nemovitých věcí. K věcným změnám u tohoto osvobození nedochází, ale mění se způsob, jakým může obec osvobodit nemovité věci dotčené mimořádnou událostí. Obecně závaznou vyhláškou lze osvobodit nemovité věci dotčené mimořádnou událostí, pokud obec osvobozuje všechny nemovité věci, všechny pozemky nebo všechny zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky na celém území obce nebo všechny nemovité věci, všechny pozemky nebo všechny zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky v katastrálním území dotčeném mimořádnou událostí. Pokud chce obec osvobodit vybrané nemovité věci, může tak učinit pouze opatřením obecné povahy a nemovité věci musí označit podle § 12e novely zákona o dani z nemovitých věcí.

Novela zákona o dani z nemovitých věcí přináší také změny v základu daně, a to zejména u základu daně z pozemků, který je upraven v zákona o dani z nemovitých věcí. U základu daně z pozemků dochází zejména k terminologickým změnám v návaznosti na zavedení § 1a novely zákona o dani z nemovitých věcí. Dále v zákona o dani z nemovitých věcí dochází k vypuštění rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb, neboť tyto rybníky již nebudou předmětem daně. Od dochází k zásadnějším změnám, neboť z zákona o dani z nemovitých věcí se vypouští možnost stanovení základu daně na základě ceny zjištěné podle platných cenových předpisů k 1. 1. zdaňovacího období u lesního pozemku. Nově tedy bude možné stanovit základ daně pro lesní pozemek pouze jako součin skutečné výměry pozemku v m² zjištěné k 1. 1. zdaňovacího období a částky 3,80 Kč. Z důvodové zprávy k novele zákona o dani z nemovitých věcí vyplývá, že stanovení základu daně na základě cenových předpisů představovalo větší administrativní náročnost správy daně a zároveň bylo využíváno v minimálním počtu případů, neboť takto zjištěný základ daně byl pro daňové poplatníky zpravidla méně výhodný nebo velmi komplikovaný. Z těchto důvodů určení základu daně podle ceny zjištěné dle platných cenových předpisů činilo jen 0,7 % ze všech podaných daňových přiznání.

Základ daně ze staveb a jednotek se v zásadě nemění, jen se v , který definuje podlahovou plochu jednotky. Rozhodujícím bude podlahová plocha evidovaná v katastru nemovitostí, neboť od 1. 1. 2024 má být tento údaj evidován v katastru nemovitostí na základě vyhlášky č. 346/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů. V případě, že u dané jednotky nebude podlahová plocha v katastru nemovitostí evidována, bude se pro daňové účely vycházet buď z dokumentu, na základě něhož došlo k zápisu, kdyby zapsáno bylo (tzn. z prohlášení vlastníka podle § 1166 občanského zákoníku či jiné listiny, podle které se jednotky zapisují do katastru) a v případě neexistence nebo nedostupnosti žádného dokumentu pak ze skutečného stavu.

Novela zákona o dani z nemovitých věcí nově zavádí ust. , ve kterém se definují skupiny pozemků, a ust. , ve kterém se definují skupiny staveb a jednotek. Pro vymezené skupiny bude moci obec stanovit obecně závaznou vyhláškou místní koeficient. Na jednotlivé skupiny jsou následně navázány sazby daně. Skupiny pozemků dle novely zákona o dani z nemovitých věcí jsou definovány následovně:

Název skupiny nemovitých věcí	Vymezení skupiny nemovitých věcí
skupina vybraných zemědělských pozemků a zahrad	všechny pozemky druhu orná půda, chmelnice, vinice, zahrada nebo ovocný sad
skupina trvalých travních porostů	všechny pozemky druhu trvalý travní porost
skupina lesních pozemků	všechny pozemky druhu lesní pozemek (hospodářské lesy)
skupina zemědělských zpevněných ploch pozemku	zpevněné plochy pozemku
	1. užívané k podnikání pro zemědělskou prvovýrobu, lesní hospodářství nebo vodní hospodářství nebo
	2. zařazené do obchodního majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, je-li poplatníkem daně podnikatel převážně podnikající v některé z oblastí podnikání podle bodu 1, pokud tyto zpevněné plochy nejsou současně užívány pro jinou oblast podnikání
skupina ostatních zpevněných ploch	zpevněné plochy pozemku jiné než uvedené výše
skupina stavebních pozemků	všechny stavební pozemky
skupina nevyužitelných ostatních ploch	všechny pozemky druhu ostatní plocha se způsobem využití neplodná půda, zamokřená plocha, zeleň nebo mez, stráň
skupina jiných ploch	všechny pozemky druhu ostatní plocha se způsobem využití jiná plocha
skupina vybraných ostatních ploch	všechny pozemky druhu ostatní plocha s jiným způsobem využití než neplodná půda, zamokřená plocha, zeleň, mez, stráň, zeleň nebo jiná plocha
skupina zastavěných ploch a nádvoří	všechny pozemky druhu zastavěná plocha a nádvoří

Z ust. § 5a novely zákona o dani z nemovitých věcí vyplývá, že dochází k definování nových skupin pozemků ostatních ploch. Pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha (doposud uváděné v daňovém přiznání pod písmenem „G“) se budou zařazovat do nových skupin pozemků dle způsobu využití pozemku. Pozemky druhu ostatní plocha se způsobem využití neplodná půda, zamokřená plocha, zeleň nebo mez, stráň budou tvořit slupinu nevyužitelných ostatních ploch, pozemky druhu ostatní plocha se způsobem využití jiná plocha budou tvořit skupinu jiných plocha a pozemky druhu ostatní plocha se způsobem využití jiným než neplodná půda, zamokřená plocha, mez, stráň, zeleň nebo jiná plocha budou tvořit skupinu vybraných ostatních ploch.

Ust. novely zákona o dani z nemovitých věcí upravuje případy, které byly dříve upraveny v § 6 odst. 6 zákona o dani z nemovitých věcí. Ust. § 5a odst. 2 novely zákona o dani z nemovitých věcí upravuje případy, kdy je zpevněná plocha pozemků užívána k různým druhům podnikání a nelze vymezit její části užívané k jednotlivým druhům podnikání. V této situaci se zpevněná plocha zahrnuje do skupiny ostatních zpevněných ploch pozemku.

Skupiny staveb a jednotek dle novely zákona o dani z nemovitých věcí jsou definovány následovně:

Název skupiny nemovitých věcí	Vymezení skupiny nemovitých věcí
skupina obytných budov	všechny budovy obytného domu a ostatní budovy s výjimkou budovy garáže, pokud tyto ostatní budovy tvoří příslušenství k budově obytného domu
skupina rekreačních budov	všechny budovy se způsobem využití stavba pro rodinnou rekreaci, všechny budovy rodinných domů užívaných pro rodinnou rekreaci, které zároveň nejsou využívány k trvalému bydlení, a objekt k bydlení užívaný pro rodinnou rekreaci, který není zároveň využíván k trvalému bydlení, a budovy s výjimkou budovy garáže, které plní doplňkovou funkci k rekreačním budovám
skupina garáží	všechny budovy se způsobem využití garáž a zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy je užívána jako garáž
skupina zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství	všechny zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy je používána k podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství
skupina zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě	všechny zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy je používána k podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě
skupina zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro ostatní druhy podnikání	všechny zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy je používána k ostatním druhům podnikání
skupina ostatních zdanitelných staveb	všechny ostatní zdanitelné stavby neuvedené výše
skupina ostatních zdanitelných jednotek	všechny ostatní zdanitelné jednotky neuvedené výše

Ustanovení novely zákona o dani z nemovitých věcí upravuje zařazení zdanitelných jednotek do příslušných skupin. Dle uvedeného ustanovení se zdanitelná jednotka zařadí do skupiny odpovídající převažujícímu účelu jejího užívání. Nelze-li z důvodu stejného poměru podlahových ploch užívaných k různým účelům určit, do které skupiny má být zdanitelná jednotka zařazena, zařadí se do skupiny s nejvyšší sazbou daně.

Zařazení do skupin zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro podnikání upravuje novely zákona o dani z nemovitých věcí. Obdobně jako u zákona o dani z nemovitých věcí před novelou se vychází z toho, zda je převažující část podlahové plochy nadzemní části, nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochy užívána k podnikání.

Zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, které má podnikatel zařazeny v obchodním majetku podle zákona o daních z příjmů, upravuje novely zákona o dani z nemovitých věcí, přičemž se jedná o obdobnou úpravu, jako je obsažena v § 11 odst. 7 zákona o dani z nemovitých věcí před novelou. Pokud má podnikatel zařazené v obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů tyto zdanitelné stavby:

vždy se zařadí do některé níže uvedené skupiny dle příslušného druhu podnikání, tj. do

Ustanovení novely zákona o dani z nemovitých věcí upravuje případy, kdy nelze určit, do které skupiny zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro podnikání má být zdanitelná stavba nebo zdanitelná jednotka zařazena. V těchto situacích se zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky zařadí do skupiny zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro ostatní druhy podnikání.

Jednou ze zásadních změn novely zákona o dani z nemovitých věcí je navýšení sazeb daně cca o 80 %. Sazby daně u pozemků upravené v zákona o dani z nemovitých věcí se mění následovně:

Pozemky (skupiny)	Sazba daně (2024)	Sazba daně (2023)
A – pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad (skupina vybraných zemědělských pozemků)	1,35 %	0,75 %
B – pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku trvalý travní porost (skupina trvalých travních porostů)	0,45 %	0,25 %
C – pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku lesní pozemek, na nichž se nachází hospodářský les (skupina lesních pozemků)	0,45 %	0,25 %
E – pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří (skupina zastavěných ploch a nádvoří)	0,35 Kč za 1 m2	0,20 Kč za 1 m2
F – stavební pozemky (skupina stavebních pozemků)	3,50 Kč za 1 m2	2 Kč za 1 m2
G – pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha a zároveň se způsobem využití pozemku neuvedeným v písm. Q a W (skupina vybraných ostatních ploch)	0,35 Kč za 1 m2	0,20 Kč za 1 m2
Q – pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha se způsobem využití pozemku jiná plocha (skupina jiných ploch)	0,35 Kč za 1 m2
W – pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha se způsobem využití pozemku neplodná půda, mez, stráň, zamokřená plocha a zeleň (skupina nevyužitelných ostatních ploch)	0,08 Kč za 1 m2
Zpevněné plochy pozemků zařazené do obchodního majetku podnikatele nebo užívané:
X – k podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním a vodním hospodářství (skupina zpevněných zemědělských ploch pozemků)	1,80 Kč za 1 m2	1 Kč za 1 m2
Y – k ostatním druhům podnikání (skupina ostatních zpevněných ploch pozemků)	9 Kč za 1 m2	5 Kč za 1 m2

Sazby daně u zdanitelných staveb a jednotek upravené v zákona o dani z nemovitých věcí se mění následovně:

Zdanitelné stavby (skupiny)	Sazba daně (2024)	Sazba daně (2023)
H – budova obytného domu – rodinný dům, bytový dům nebo obytná část zemědělské usedlosti (skupina obytných budov)	3,50 Kč za 1 m2	2 Kč za 1 m2
I – ostatní budova tvořící příslušenství k budově obytného domu, např. prádelna, kůlna, stavba k chovu drobného domácího zvířectva apod. (skupina obytných budov jiných než budovy obytného domu)	3,50 Kč za 1 m2	2 Kč za 1 m2
J – budova zapsaná v katastru nemovitostí se způsobem využití stavba pro rodinnou rekreaci, budova rodinného domu užívaná pro rodinnou rekreaci a objekt k bydlení užívaný pro rodinnou rekreaci (skupina rekreačních budov)	11,00 Kč za 1 m2	6 Kč za 1 m2
K – budova plnící doplňkovou funkci k budově pro rodinnou rekreaci (skupina rekreačních budov jiných než budovy pro rodinnou rekreaci)	3,50 Kč za 1 m2	2 Kč za 1 m2
L – budova zapsaná v katastru nemovitostí se způsobem využití garáž (skupina garáží)	14,50 Kč za 1 m2	8 Kč za 1 m2
P – ostatní zdanitelná stavba – (skupina ostatních zdanitelných staveb)	11,00 Kč za 1 m2	6 Kč za 1 m2
Zdanitelné stavby, jejichž převažující část podlahové plochy nadzemní části staveb nebo, nemají-li podlahovou plochu, zastavěné plochy zdanitelné stavby, je užívaná k podnikání nebo zdanitelné stavby zařazené v obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, kromě budov obytných domů – podle druhu podnikání, k němuž slouží, se zdanitelné stavby dělí na užívané k
M – podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním a vodním hospodářství (skupina zdanitelných staveb pro podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství)	3,50 Kč za 1 m2	2 Kč za 1 m2
N – podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě (skupina zdanitelných staveb pro podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě)	18,00 Kč za 1 m2	10 Kč za 1 m2
O – ostatním druhům podnikání (skupina zdanitelných staveb pro ostatní druhy podnikání)	18,00 Kč za 1 m2	10 Kč za 1 m2

Zdanitelné jednotky (skupiny), jejichž převažující část podlahové plochy je užívaná:	Sazba daně (2024)	Sazba daně (2023)
R – pro bydlení, např. byt (skupina ostatních zdanitelných jednotek)	3,50 Kč za 1 m2	2 Kč za 1 m2
V – jako garáž (skupina garáží)	14,50 Kč za 1 m2	8 Kč za 1 m2
Z – jako ostatní zdanitelná jednotka – jednotky, které nelze zařadit pod žádný z výše uvedených druhů jednotek, například ubytovací jednotky nebo ateliéry, které nejsou využívány k podnikání (skupina ostatních zdanitelných jednotek)	3,50 Kč za 1 m2	2 Kč za 1 m2
Zdanitelné jednotky (skupiny) zařazené do obchodního majetku podnikatele (kromě jednotek užívaných k bydlení nebo jako garáže) nebo zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy je užívaná:
S – pro podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním a vodním hospodářství (skupina zdanitelných jednotek pro podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním)	3,50 Kč za 1 m2	2 Kč za 1 m2
T – pro podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě (skupina zdanitelných jednotek pro podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě)	18,00 Kč za 1 m2	10 Kč za 1 m2
U – pro ostatní druhy podnikání (skupina zdanitelných staveb pro ostatní druhy podnikání)	18,00 Kč za 1 m2	10 Kč za 1 m2

Dle novely zákona o dani z nemovitých věcí také dochází ke zvýšení sazby daně za 1 m² zastavěné plochy za každé další nadzemní podlaží. Sazba daně pro zdaňovací období roku 2023 činí 0,75 Kč za 1 m², nově bude sazba daně 1,40 za 1 m².

Zvýšení daně je upraveno v zákona o dani z nemovitých věcí. Zvýšení daně u zdanitelných staveb se podle § novely zákona o dani z nemovitých věcí použije u budov obytného domu s nebytovým prostorem užívaným k podnikání, s výjimkou nebytového prostoru, který je osvobozenou částí budovy nebo který je užíván k podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství. Nově se zvýšení daně použije u budov obytného domu, kde se nachází místnost využívaná k podnikání v oboru ubytování, s výjimkou místnosti, která je osvobozenou částí budovy. Zvýšení daně se vypočítá jako součin výměry podlahové plochy tohoto nebytového prostoru nebo předmětné místnosti v m² a 3,50 Kč. Dochází tedy k rozšíření případů, kdy se zvýšení daně aplikuje, a také se zvyšuje jeho výše ze 2 Kč na 3,50 Kč za 1 m² nebytového prostoru užívaného k podnikání nebo místnosti využívané k podnikání v oboru ubytování. Z důvodové zprávy k novele zákona o dani z nemovitých věcí ale vyplývá, že mimo zvýšení daně zůstávají situace, kdy například švadlena či krejčí používají svůj rodinný dům zároveň ke své podnikatelské činnosti v podobě, kdy v obývacím pokoji kromě bydlení zároveň i šijí nebo IT vývojář programuje na počítači ve své ložnici. Místností se podle § 13 písm. k) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů rozumí .

K obdobným změnám u zvýšení daně dochází i u zdanitelných jednotek v ustanovení zákona o dani z nemovitých věcí, a to, že se zvýšení daně uplatní v případě, pokud zdanitelná jednotka zahrnuje místnost využívanou k podnikání v oboru ubytování, s výjimkou místnosti, která je osvobozenou částí budovy.

Dále se nově vkládá do , který upravuje případy, kdy je už u zdanitelné stavby uplatněna některá ze sazeb daně pro podnikání. V těchto případech se zvýšení daně nepoužije, což odpovídá již zaběhnuté praxi.

Do zákona o dani z nemovitých věcí se vkládají nová ustanovení , která popisují způsob výpočtu daně z nemovitých věcí, a to dle jednotlivých daní – daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek. Výpočet je prováděn pomocí výpočtových listů. Postup tak odpovídá aktuální podobě daňového přiznání, jehož podoba je stanovena prováděcí vyhláškou k zákonu č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Obecně výpočtové listy upravuje novely zákona o dani z nemovitých věcí. Zavedením výpočtu daně do zákona o dani z nemovitých věcí nedochází k faktickým změnám výpočtu daně (vyjma zavedení inflačního koeficientu). Ustanovení normuje, že na výpočtové listy se uvádí pouze nemovité věci, které jsou předmětem daně.

Dále se stanovuje, že nemovitá věc a podíl na ní se uvádí pouze na jednom výpočtovém listu. Zde je potřeba upozornit, že na tuto právní úpravu navazuje i úprava v novely zákona o dani z nemovitých věcí⁶⁾, ze které vyplývá, že v případech, kdy je stavební pozemek nebo zpevněná plocha pozemku pouze na části pozemku, hledí se na ni a na zbývající část pozemku jako na dvě samostatné nemovité věci, a proto je nutné tyto pozemky uvést na dva samostatné výpočtové listy, i když se jedná o pozemek evidovaný v katastru nemovitostí pod jedním parcelním číslem. Tento postup ale odpovídá současné praxi.

Dále novely zákona o dani z nemovitých věcí uvádí, že se na výpočtovém listu uvádí více nemovitých věcí nebo podílů na nich, mají-li srovnatelné vlastnosti. Podrobnosti rozdělení nemovitých věcí a podílů na nich do jednotlivých výpočtových listů stanoví vyhláška č. 456/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů.

Ustanovení novely zákona o dani z nemovitých věcí upravuje daň z pozemků za výpočtový list, čemuž odpovídá II. oddíl daňového přiznání k dani z nemovitých věcí.

Daň ze staveb a jednotek za výpočtový list je upravena v novely zákona o dani z nemovitých věcí a odpovídá tomu i III. oddíl daňového přiznání k dani z nemovitých věcí.

Výpočet daně uvedený v novely zákona o dani z nemovitých věcí je zohledněn v IV. oddílu daňového přiznání k dani z nemovitých věcí.

V rámci jednotlivých výpočtů daně je také upraveno i zaokrouhlování, které bylo doposud upraveno v § 12a, který se novelou zákona o dani z nemovitých věcí ruší.

Právní úprava týkající se koeficientů dle počtu obyvatel se od 1. 1. 2024 věcně nemění. Koeficienty, které upravují stavební pozemky a které jsou dle zákona o dani z nemovitých věcí před novelou vymezeny v § 6 odst. 4, jsou nově uvedeny v novely zákona o dani z nemovitých věcí je uveden výčet jednotlivých koeficientů dle počtu obyvatel v obci a ust. novely zákona o dani z nemovitých věcí obsahuje pravomoc obcí obecně závaznou vyhláškou upravovat tyto koeficienty.

Od dochází ke změně novely zákona o dani z nemovitých věcí spočívající ve zrušení pravomoci obce snížit koeficient podle počtu obyvatel o jednu až tři kategorie obecně závaznou vyhláškou. Pravomoc obce zvýšit koeficient o jednu kategorii obecně závaznou vyhláškou zůstává zachována. Obec ale nebude moci tento koeficient zvýšit o jednu kategorii na jednotlivou část obce, ale pouze pro jednotlivé katastrální území nebo jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část. Novela zákona o dani z nemovitých věcí dále upravuje situace, kdy neodpovídá obecně závaznou vyhláškou upravená výše koeficientu podmínkám uvedeným v daném ustanovení. V těchto situacích se na takto stanovený koeficient hledí, jako kdyby nebyl upraven.

K obdobným změnám dochází u koeficientů podle počtu obyvatel, které upravují budovy obytných domů včetně ostatních budov tvořících příslušenství k budově obytného domu (skupiny obytných domů) a ostatní zdanitelné jednotky (skupiny ostatních zdanitelných jednotek). Tyto koeficienty jsou nově upraveny novely zákona o dani z nemovitých věcí, kam se přesunuly z § 11 odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí před novelou.

Stejně jako u stavebních pozemků, a tak i v případě zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek užívaných pro bydlení dochází od ke zrušení pravomoci obce snížit koeficient podle počtu obyvatel o jednu až tři kategorie obecně závaznou vyhláškou. Pravomoc obce zvýšit koeficient o jednu kategorii obecně závaznou vyhláškou taktéž zůstává zachována. Obec ale nebude moci tento koeficient zvýšit o jednu kategorii na jednotlivou část obce, ale pouze pro jednotlivé katastrální území nebo jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část. Obdobně jako v § 6 odst. 4 novely zákona o dani z nemovitých věcí i v případě ustanovení § 11 odst. 5 novely zákona o dani z nemovitých věcí, neodpovídá-li obecně závaznou vyhláškou upravená výše koeficientu podmínkám uvedeným v daném ustanovení, hledí se na takto stanovený koeficient, jako kdyby nebyl upraven.

V souvislosti s koeficienty podle počtu obyvatel je třeba upozornit na skutečnost, že od 1. 1. 2025 se nebude počet obyvatel obce stanovovat podle posledního sčítání lidu, ale podle novely zákona o dani z nemovitých věcí bude rozhodující počet obyvatel obce podle vyhlášky k provedení zákona o rozpočtovém určení daní ve znění účinném k prvnímu dni zdaňovacího období.

Koeficient 1,5 je nově upraven v § novely zákona o dani z nemovitých věcí a pro zdaňovací období roku 2024 nedochází, kromě jeho přesunutí z § 11 odst. 3 písm. b) zákona o dani z nemovitých věcí před novelou do odst. 6 stejného ustanovení, k věcným změnám. Od 1. 1. 2025 ale bude tento koeficient zrušen. Důvodem zrušení koeficientu 1,5 je možnost zatížení skupin nemovitých věcí definovaných v § 5a a § 10a novely zákona o dani z nemovitých věcí místním koeficientem podle § 12 novely zákona o dani z nemovitých věcí.

Od zdaňovacího období roku 2024 se novelou zákona o dani z nemovitých věcí zavádí inflační koeficient. Inflační koeficient je upraven v § novely zákona o dani z nemovitých věcí. Inflačním koeficientem se násobí výsledná daň z pozemků a výsledná daň ze staveb a jednotek. Pro zemědělské pozemky činí inflační koeficient vždy 1,0, protože základ daně u zemědělských pozemků již zohledňuje inflaci. Změnu inflačního koeficientu bude vyhlašovat Ministerstvo financí formou sdělení zveřejněného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do 30. 6. kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období. Na zdaňovací období roku 2024 je inflační koeficient dle bodu 9 přechodných ustanovení novely zákona o dani z nemovitých věcí stanoven ve výši 1,0. Obdobně jako u jiných koeficientů, pokud dojde ke změně inflačního koeficientu, poplatník daně nemá povinnost podávat daňové přiznání, neboť mu bude stanovena daň podle § 13a odst. 2 zákona o dani z nemovitých věcí.

U místního koeficientu podle zákona o dani z nemovitých věcí dochází ke změnám jak od 1. 1. 2024, tak i od 1. 1. 2025.

Od 1. 1. 2024 bude obec moci stanovit obecně závaznou vyhláškou místní koeficient ve výši v rozmezí 0,5–5,0, což znamená, že oproti znění zákona o dani z nemovitých věcí před novelou, kdy je výše koeficientu v rozmezí od 1,1–5,0, může obec i zavedením místního koeficientu daň snížit. Obec může zatížit koeficientem ve výši v rozmezí 0,5–5,0 všechny nemovité věci s výjimkou pozemků zařazených do skupiny vybraných zemědělských pozemků, skupiny trvalých travních porostů nebo skupiny nevyužitelných ostatních ploch. Místní koeficient lze stanovit stejným způsobem jako dosud, tj. buď pro celé území obce, nebo pro jednotlivou část obce. Nově může obec obecně závaznou vyhláškou stanovit podle novely zákona o dani z nemovitých věcí místní koeficient ve výši v rozmezí 0,5–1,5 pro všechny pozemky nacházející se na území celé obce zařazené ve skupině vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch. Koeficient lze stanovit pro danou skupinu pouze jeden. Neuvede-li obec v obecně závazné vyhlášce skupinu, pro kterou je tento místní koeficient zaveden, hledí se na něj, jako by zaveden nebyl. Nově také platí, že pokud obec místní koeficient nestanoví, platí, že je ve výši 1,0.

K velkým změnám u místního koeficientu dochází od 1. 1. 2025. Výše a rozmezí místního koeficientu se sice nemění, ale obecně závaznou vyhláškou bude moci obec stanovit místní koeficient pouze pro:

Pro vybrané nemovité věci bude moci obec stanovit místní koeficient opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy je dále upraveno v novely zákona o dani z nemovitých věcí. Jestliže obec vydá opatření obecné povahy a stanoví jím místní koeficient pro vybrané nemovité věci, musí jej elektronicky zaslat správci daně nejpozději do 30. 6. kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období. K opožděně zaslanému opatření obecné povahy správce daně v tomto zdaňovacím období nepřihlédne a případně jej aplikuje až na následující zdaňovací období. Obdobně se postupuje i v případě, kdy opatření obecné povahy obsahuje výrok, který se vztahuje ke zdaňovacímu období, které započalo přede dnem jeho účinnosti. I v těchto případech se k výroku opatření obecné povahy na dané zdaňovací období nepřihlíží. Z nového dále vyplývá, že v opatření obecné povahy musí být nemovité věci jednoznačně vymezeny podle § 12e novely zákona o dani z nemovitých věcí. V opačném případě se na ně hledí, jako by pro ně opatřením obecné povahy nebyl místní koeficient stanoven. Z novely zákona o dani z nemovitých vyplývá, že pokud obce stanovily obecně závaznou vyhláškou místní koeficienty pro konkrétní nemovité věci v souladu s rozsudkem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/23 nebo pro jednotlivé části obce, které neodpovídají existujícímu katastrálnímu území, městské části nebo městskému obvodu, bude možné tyto vyhlášky aplikovat naposledy na zdaňovací období roku 2024. Pokud budou chtít obce mít nadále zatížené místním koeficientem vybrané nemovité věci či jednotlivé části obce neodpovídající existujícímu katastrálnímu území či městské části nebo městskému obvodu, budou muset vydat opatření obecné povahy, ve kterém budou muset nově vymezit předmětné nemovité věci.

Novela zákona o dani z nemovitých věcí v upravuje situaci, jak postupovat, kdy obec zavede více místních koeficientů dopadajících na jednu nemovitou věc, a to tak, aby se v konečném důsledku na nemovitou věc vztahoval nejvýše jeden místní koeficient. Absolutní přednost má místní koeficient pro vymezenou nemovitou věc, který se na ni použije bez ohledu na jiné místní koeficienty. Dále je stanovena přednost všech ostatních koeficientů před koeficientem pro obec. Pokud se tedy na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro obec také jiný místní koeficient, místní koeficient pro obec se na ni nepoužije. Ustanovení dále obsahuje přednost místního koeficientu pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část nad místním koeficientem pro jednotlivé katastrální území, což je odůvodněno tím, že městský obvod, resp. městská část jsou samosprávné územní jednotky, a tedy místní koeficient pro ně vyjadřuje více vůli místních občanů reprezentovanou skrze zvolené zastupitele. Pokud má katastrální území stejný název jako městský obvod nebo městská část a z obecně závazné vyhlášky nevyplývá, zda je místní koeficient stanoven pro katastrální území, nebo pro městský obvod či městskou část, postupuje se podle novely zákona o dani z nemovitých věcí. Dle tohoto ustanovení se má se za to, že v těchto případech je místní koeficient stanoven pro městský obvod nebo pro městskou část. Pokud jde o vztah místního koeficientu pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí a místního koeficientu pro jednotlivé katastrální území, platí, že se vždy použije vyšší z nich. Ohledně vztahu místního koeficientu pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí a místního koeficientu pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část je uvedeno, že se použije vyšší koeficient, avšak obec může v obecně závazné vyhlášce stanovit kolizní pravidlo odlišně.

Aplikaci místních koeficientů dále normuje , který jednoznačně vymezuje pravidla, podle kterých se místní koeficient použije. Novela zákona o dani z nemovitých věcí jednoznačně stanovuje, že místní koeficient pro obec se vztahuje na všechny nemovité věci na území celé obce; to znamená, že se vztahuje na všechny nemovité věci v obci, bez ohledu na to, zda jde o pozemek, zdanitelnou stavbu, nebo zdanitelnou jednotku, a bez ohledu na to, do jaké skupiny tato nemovitá věc spadá. Stejný princip se týká i místního koeficientu pro jednotlivé katastrální území a místního koeficientu pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část. Pokud obec stanoví místní koeficient pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí, vztahuje se koeficient na všechny nemovité věci dané skupiny podle § 5a nebo 10a novely zákona o dani z nemovitých věcí, a to na území celé obce. Dále je stanoveno, že místní koeficient pro vymezené nemovité věci může být stanoven jak ve vztahu k jednotlivě určené nemovité věci, tedy pozemku, zdanitelné stavbě nebo zdanitelné jednotce, tak k jejich souboru. Pro výše uvedená pravidla ale existuje výjimka v § novely zákona o dani z nemovitých věcí, která uvádí, že místní koeficient pro obec, místní koeficient pro jednotlivé katastrální území, místní koeficient pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část a místní koeficient pro vymezené nemovité věci se nevztahuje na pozemek zařazený do skupiny vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch. Tato výjimka se uplatňuje z důvodu toho, že místní koeficient pro pozemek zařazený do skupiny vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch lze podle novely zákona o dani z nemovitých věcí, ve znění od 1. 1. 2025 stanovit pouze ve výši v rozmezí 0,5–1,5 a pouze pro skupiny těchto pozemků.

V ust. novely zákona o dani z nemovitých věcí dochází k zavedení jednotného způsobu označování jednotlivých nemovitých věcí napříč celým zákonem o dani z nemovitých věcí. Na § 12e novely zákona o dani z nemovitých věcí odkazují jednotlivá ustanovení, která dávají obci možnost stanovit osvobození, výluku z osvobození nebo koeficient pro určité nemovité věci dané jejich výčtem v obecně závazné vyhlášce nebo opatření obecné povahy. Obce již nebudou moci stanovit koeficienty například formou zákresu území do mapy, ale pouze předem stanoveným výčtem nemovitých věcí podle výše uvedeného ustanovení.

Situace, kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání, a lhůty pro jeho podání se novelou zákona o dani z nemovitých věcí nemění. Dochází ale k úpravám v zákona o dani z nemovitých věcí, který ošetřuje situace, při kterých nevzniká povinnost podat daňové přiznání. V návaznosti na rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 3Afs 46/2018-32 ze dne 20. 11. 2020 dochází k novelizaci zákona o dani z nemovitých věcí tak, aby bylo jasné, že poplatník nemá povinnost podat daňové přiznání pouze při současném splnění dvou podmínek, a to že dochází pouze ke změně číselné hodnoty výše sazby daně a současně sazba daně bude i nadále uvedena ve stejném ustanovení zákona.

V reakci na zavedení inflačního koeficientu a změny u ostatních koeficientů je upraven rovněž zákona o dani z nemovitých věcí, aby v případě změny koeficientu i nadále neměl poplatník povinnost podat daňové přiznání.

V ust. zákona o dani z nemovitých věcí se rozšiřuje okruh případů o situace, kdy není nutné podávat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí. Jedná se o případy, kdy dochází k zavedení osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. v), § 4 odst. 1 písm. x), § 4 odst. 1 písm. z) nebo § 9 odst. 1 písm. w) zákona o dani z nemovitých věcí.

Dále v ust. zákona o dani z nemovitých věcí dochází k vypuštění osvobození podle § 4 odst. 1 písm. v) zákona o dani z nemovitých věcí. Při zániku tohoto osvobození bude muset nově poplatník podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí. Důvodem této změny je skutečnost, že nově toto osvobození nemusí poplatník uplatňovat v daňovém přiznání (viz výše), takže by správce daně musel u těchto pozemků v případě zániku osvobození vyměřit daň z moci úřední.

V zákona o dani z nemovitých věcí jsou sjednoceny délky lhůty pro vznik úroku z prodlení s § 252 odst. 2 písm. a) daňového řádu, podle kterého vzniká úrok z prodlení od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby.

Dále se novelizuje zákona o dani z nemovitých věcí, čímž dochází k nápravě legislativní chyby, která vznikla v důsledku přijetí zákona č. 23/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. Tato chyba byla doposud překlenuta metodickým pokynem Generálního finančního ředitelství. Tato právní úprava normuje postupy po doměření daně ostatním spoluvlastníkům, jestliže jeden ze spoluvlastníků podal dodatečné daňové přiznání k poslední známé dani přiznané na spoluvlastnický podíl na nemovité věci podle § 13a odst. 5 zákona o dani z nemovitých věcí nebo stanovené z moci úřední podle téhož ustanovení.

V návaznosti na zvýšení sazeb daně o cca 80 % dochází také k navýšení minimální daně z nemovitých věcí, kterou je poplatník povinen uhradit, a zároveň k navýšení minimální daně za spoluvlastnický podíl na nemovité věci.

Nově podle zákona o dani z nemovitých věcí činí-li u jednoho poplatníka celková daň z nemovitých věcí nacházejících se v obvodu územní působnosti jednoho správce daně méně než 50 Kč a není-li dále stanoveno jinak, daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání se za podmínek uvedených v § 13a tohoto zákona podává, daň se stanoví, ale nepředepíše. Podle předchozí právní úpravy se takto postupovalo, pokud daň činila méně než 30 Kč.

Dále je navýšena minimální daň za spoluvlastnický podíl na nemovité věci dle zákona o dani z nemovitých věcí. Po novele zákona o dani z nemovitých věcí činí-li v obvodu územní působnosti jednoho správce daně daň z pozemků u poplatníka, který podle § 13a odst. 5 zákona o dani z nemovitých věcí podává daňové přiznání za spoluvlastnický podíl na dani z pozemků nebo mu je podle § 13a odst. 5 nebo 8 zákona o dani z nemovitých věcí stanovena daň ve výši spoluvlastnického podílu na dani z pozemků z moci úřední, a nejedná-li se o podíly od daně zcela osvobozené, méně než 90 Kč, je daň poplatníka u daně z pozemků 90 Kč. Obdobně se postupuje u daně ze staveb a jednotek. Zde tedy dochází k navýšení minimální daně u spoluvlastnického podílu z 50 Kč na 90 Kč.

Novela zákona o dani z nemovitých věcí zavádí , který rozšiřuje možnosti komunikovat se správcem daně z nemovitých věcí elektronicky. Jedná se o procesní rozšíření oproti znění daňového řádu, které umožňuje potvrzení podání, případně žádost o zaslání informace pro placení daně poslat jako elektronickou kopii dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem. Poplatníkovi, který se chce přihlásit k zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí na e-mail, postačí, aby správci daně zaslal e-mail obsahující scan vlastnoručně podepsaného potvrzení podání, které odeslal prostřednictvím portálu MOJE daně, případně zaslal e-mail obsahující scan vlastnoručně podepsané žádosti o zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí na příslušnou e-mailovou adresu.

Úprava obecně závazných vyhlášek obsažená v zákona o dani z nemovitých věcí doznává značných změn. Dle novely zákona o dani z nemovitých věcí obecně závazná vyhláška může nabýt účinnosti kdykoliv. Jestliže však dojde k vyhlášení obecně závazné vyhlášky po 1. 10. kalendářního roku bezprostředně předcházejícího danému zdaňovacímu období, nebude se k takové obecně závazné vyhlášce v daném zdaňovacím období přihlížet. Bude se tedy v tomto zdaňovacím období postupovat tak, jako by tato obecně závazná vyhláška vůbec neexistovala. Striktní požadavek, aby obecně závazná vyhláška byla vydána do 1. 10. kalendářního roku bezprostředně předcházejícího tomuto zdaňovacímu období, je určen tím, aby byl dán dostatečný prostor pro případné uplatnění dozorčích prostředků Ministerstvem vnitra v případě, že dojde ze strany obce k vydání obecně závazné vyhlášky, která je v rozporu se zákonem.

Bude ale možné aplikovat obecně závaznou vyhlášku vydanou po 1. 10. kalendářního roku bezprostředně předcházejícího tomuto zdaňovacímu období, pokud se bude jednat o obecně závaznou vyhlášku, kterou se sjednává náprava včas vydané vyhlášky, a to na základě výzvy ke zjednání nápravy nebo na základě rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky. Tato „opravná“ vyhláška musí ale být vydána nejpozději do 17. 12. kalendářního roku bezprostředně předcházejícího tomuto zdaňovacímu období. V návaznosti na tuto úpravu § novely zákona o dani z nemovitých věcí ukládá povinnost Ministerstvu vnitra vyrozumět bez zbytečného odkladu příslušného správce daně o vydání výzvy ke zjednání nápravy obecně závazné vyhlášky nebo rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky a o tom, že nově vydanou obecně závaznou vyhláškou byla zjednána náprava obecně závazné vyhlášky. Termíny pro vydání obecně závazné vyhlášky se nevztahují na obecně závaznou vyhlášku, kterou se osvobozují nemovité věci postižené mimořádnou událostí dle § 17a zákona o dani z nemovitých věcí.