Kontrolní hlášení v DPH

Pokud společnost zakoupí SW licence u společnosti se sídlem v Norsku, jedná se o nákup služeb ze třetí země? A vykazuje se na ř. 12 a ř. 43 daňového přiznání k DPH a v KH v sekci A2 bez uvedení VAT?

Slovenskému dodavateli, plátci DPH, jsme uhradili zálohovou fakturu na dodávku materiálu ve výši 100% s místem plnění v ČR. Dodavatel vystavil daňový doklad k přijaté platbě k datu úhrady v režimu přenesení daňové povinnosti. Po dodání materiálu vystavil konečný daňový doklad v režimu přenesení daňové povinnosti s vyúčtovanou zálohovou platbou. Je tento postup správný? Který daňový doklad bude vstupovat do přiznání DPH a kontrolního hlášení?

V říjnu je přijata zálohová platba od odběratele ze Slovenska (obě strany jsou plátci DPH). Záloha se týká služeb, které proběhnou v listopadu. Jak správně postupovat? Do přiznání a souhrnného hlášení uvádíme ke dni poskytnutí úplaty, tedy už v říjnu? Přepočet proběhne účetním kurzem ke dni přijetí na bankovní účet? Kdybychom byli v pozici odběratele, vyměření daně by proběhlo také už v říjnu a zároveň i nárok na odpočet? Pokud nejde o 100% zálohu, po uskutečnění služby by se do přiznání a souhrnného hlášení zahrnul rozdíl mezi celkovou cenou a zálohou?

Společnost s r. o., neplátce DPH, občas nakoupí nějaké zboží na Temu či reklamu z Izraele. Co to pro něj z pohledu DPH znamená? Musí se stát identifikovanou osobou nebo plátcem DPH? A pokud ano, tak jak se bude dané zboží či služba účtovat na který řádek tiskopisu DPH? A lze použít režim přenesené povinnosti? A jsou s tím spojené i jiné povinnosti?

Jak je to s fakturou přijatou za dárky pro naše obchodní partnery, když na jedné faktuře máme kombinaci dárků splňujících a nesplňujících limity pro daňovou uznatelnost a nárok na odpočet DPH? Je zde oblečení, které je opatřeno logem a cena za kus není vyšší než 500 Kč bez DPH, a zároveň je na faktuře několik dárků, taktéž oblečení, které je opatřeno logem, ale nesplňuje limit 500 Kč bez DPH za kus a bude se jednat o nedaňový náklad bez nároku na odpočet DPH. Celková částka faktury je nad 10 000 Kč, měla by být vykázána u nás v KH v oddíle B2 a u dodavatele v oddíle A4. Když si budeme nárokovat DPH pouze u dárků, kde si ji lze nárokovat, jak máme postupovat při vyplnění přiznání a kontrolního hlášení, aby to bylo správně a potkalo se to v kontrolním hlášení s druhou stranou, tedy dodavatelem, který do kontrolního hlášení vyplní DPH z faktury v plné výši, narozdíl od nás?

Podnikatel, OSVČ, plátce DPH, poskytne službu pro odběratele z EU, také plátce DPH. Stravovací služba pro tohoto odběratele je poskytnuta s místem plnění v ČR. Vyúčtování za poskytnutou službu v přiznání k DPH bude vykázáno jako zdanitelné plnění na ř. 1, popř. 2 a daň bude odvedena v ČR, nebo do kterých řádků přiznání k DPH a oddílu kontrolního hlášení vyúčtování služby se bude vykazovat?

Ministr financí rozhodl o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení v zákonem stanovené lhůtě.

Krajský soud uvedl sice velmi stručně, ale věcně správně, že vliv na tento závěr nemůže mít ani stěžovatelčino tvrzení, že společnost com/tech zahrnula příslušný daňový doklad do kontrolního hlášení za září roku 2016 a příslušnou částku přiznala v rámci daňových povinností. Tyto skutečnosti totiž v kontextu posuzovaného případu sice mohly podpořit závěr, že „nějaké“ plnění mezi stranami proběhlo, nikoli však to, zda toto plnění odpovídá deklarovanému plnění, z něhož si daňový subjekt nárokuje odpočet daně. Podobně se tomu má se stěžovatelkou uváděným zaplacením plnění, neboť ani z toho není zřejmé, zejména s přihlédnutím k okolnostem nyní projednávaného případu, zda došlo ve smyslu § 72 odst. 1 zákona o DPH o zdanitelné plnění, které stěžovatelka použila v rámci své ekonomické činnosti.

K tomuto závěru Nejvyšší správní soud ve shodě s krajským soudem uvádí, že odstraňování rozporů v kontrolních hlášeních dle § 101g zákona o DPH představuje odlišné řízení oproti kontrolním postupům, včetně daňové kontroly. Z hlediska posouzení, zda se (ne)jedná o zastřenou kontrolní činnost, však nepostačuje konstatování, že se formálně jedná o jiné řízení. Vždy je totiž třeba zkoumat konkrétní správcem daně učiněné úkony, tedy zda již nezačal prověřovat a hodnotit konkrétní daňovou povinnost daňového subjektu. V uvedené věci krajský soud tímto způsobem postupoval a dospěl k závěru, že žalovaným vyžádané smlouvy a daňové doklady, jakož i neformální e-mailová komunikace, skutečně sloužily pouze k ověření údajů obsažených v kontrolních hlášeních. Se závěrem krajského soudu, že vyžádání podkladů k odstranění rozporů v kontrolních hlášeních v nyní souzené věci fakticky daňovou kontrolu nezahájilo, se tedy Nejvyšší správní soud ztotožňuje. V nyní projednávaném případě se žalovaný prostřednictvím mezinárodních dožádání dotazoval zahraničních správců daně na třetí subjekty - konkrétní společnosti obchodující se stěžovatelkou. Předmětem dotazů však byla přesně určená zdaňovací období a konkrétní zdanitelná plnění (vymezená částkami v eurech), k jejichž uskutečnění došlo mezi těmito společnostmi a stěžovatelkou. Dotazy směřovaly na okolnosti dodání zboží (např. kde došlo k nakládce, kdo zboží přebíral), včetně toho, zda společnost zdanitelná plnění přiznala, zda má skladovací prostory, zaměstnance ad. Byla jimi tedy prověřována konkrétní zdanitelná plnění, u nichž u stěžovatelky panovaly pochybnosti. Za daných skutkových okolností této věci tedy již nelze hovořit o prostém „mapování terénu“, nýbrž o prověřování konkrétních zdanitelných plnění (a ve výsledku tedy i stěžovatelčiných daňových povinností) z důvodu podezření na její zapojení do podvodných řetězců na DPH. Takové prověřování je ovšem možno činit pouze v rámci zahájené daňové kontroly při současném zachování veškerých práv daňového subjektu. Došlo-li k formálnímu zahájení daňové kontroly až později, představovala mezinárodní dožádání materiální zahájení daňové kontroly.

Je správné na straně odběratele dát přijatý dobropis do 10.000 Kč včetně DPH do oddílu B3, pokud nejde o dobropis v souvislosti pohledávkami v insolvenčním řízení? Respektive, zda je/není třeba zkoumat, v jakém oddíle byl reportován doklad původní, ke kterému se dobropis vztahuje? Předpokládám, že dodavatel tento jím vystavený dobropis do 10 000 Kč, na základě kterého bude nárokovat DPH u Finančního úřadu, uvede v oddíle A5. 

Jak mám postupovat v případě, kdy byla odběrateli vystavena faktura za služby - daňové přiznání a KH podáno, DPH odvedeno v 6/2024. Odběratel ale tuto fakturu po termínu podání přiznání k DPH vrátil s tím, že ji nepřijímá z důvodu nedodělaných prací. Chce vystavit novou fakturu s DUZP v 7/2024, kdy budou nedodělky provedeny. Jak se mám vypořádat s fakturou z 6/2024 - odběratel si ji do účetnictví nezavedl, tzn. mám provést storno faktury s komentářem zdůvodnění a provést dodatečné DP a opravné KH? 

Jsme s. r. o., plátce DPH, a obdrželi jsme fakturu za elektronické služby od poskytovatele z United States s EU OSS VAT EU372041333 s nulovou DPH s textem Tax to be paid on reverse charge basis. Je tato faktura vystavena správně? Jak lze ověřit a zavést toto VAT do kontrolního hlášení? 

Neplátce DPH ze Slovenska poskytl produkční služby v ČR českému plátci DPH – s. r. o. Přijatá faktura byla vystavená v korunách i v eurech. Můžeme fakturu proplatit v hotovosti v korunách? Budeme uvádět tuto fakturu v kontrolní hlášení k DPH?

rád bych se poradil na postup v následující situaci týkající se podání kontrolního hlášení (KH) prostřednictvím datové schránky. Daňový subjekt podal kontrolní hlášení ve formátu XML, avšak podle kontroly EPO je tento soubor nevalidní, protože došlo k překódování znaků při přeposlání XML mezi emaily (to však netušil). Finanční úřad vyzval subjekt k podání kontrolního hlášení, jelikož nic neeviduje, přičemž protistrana má stav B2. Pokud se daňový subjekt podívá do odeslaných zpráv do datovky, zjistí, že XML bylo skutečně odesláno na finanční úřad. V poznámkovém bloku je vidět, že soubor je klasický XML, avšak v důsledku nějaké chyby obsahuje nějaké nesprávné znaky (např. háčky a čárky). Je možné argumentovat tím, že podání bylo učiněno a finanční úřad měl poslat žádost o doplnění podání kvůli vadám, nebo je situace posuzována tak, jako by podání nebylo učiněno vůbec? Na tomto základě přemýšlíme, jaký zvolit postup, abychom eliminovali pokutu. Myslíme si, že by nás finanční úřad mohl měl vyzvat k odstranění vad podání, pokud je podání neúplné nebo obsahuje chyby.

Situace – zpětná registrace plátce DPH od 01/2022 do 01/2024. Plátce, fyzická osoba, poskytuje služby – stavební a montážní práce, správce daně ale postupoval dle § 92a odst. 5 ZDPH a vyměřil daň na výstupu a to tak, že vydal platební výměry za všechna zdaňovací období (měsíční) s čísly vystavených faktur. Nyní tedy dle mého musí plátce daně – zpětně vystavit daňové doklady k předmětným fakturám, žádný daňový doklad vystaven nebyl a to vykomunikovat s odběrateli. Pokud chce DPH od odběratelů obdržet. Ti využijí toho, že je možné tyto doklady uplatnit tři roky zpětně – uplatní např. v přiznání za červenec 2024. Vystavené budou doklady v červenci 2024 a DUZP bude k datu poskytnutí služby např. 31.1.2022. Přiznání k DPH se za jednotlivá období již nepodávají. Jak je to ale s kontrolním hlášením, je možné v tomto případě využít § 104 a zahrnout vše do jednoho kontrolního hlášení – např. za červenec 2024? Nehrozí pokuty za nepodání / pozdní podání kontrolních hlášení za 01/2022 až 01/2024? Na rozdíl od předchozích dotazů jsou zde platební výměry za jednotlivá zdaňovací období. 

Fyzická osoba, účetní evidence. V případě faktury - rozúčtování nákladů na elektřinu (domácnost a podnikání, čili daňový a nedaňový výdaj) - se dává do kontrolního hlášení do B2, nebo B3 dle toho, zda je nad 10 000 Kč včetně DPH celková fa, bez ohledu na rozúčtování a nebo dle toho, jaká částka připadne na výdaj pouze daňový? 

Jsme plátci DPH, koupili jsme šest nemovitých věcí (pozemků). Jeden druh pozemku je zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba se způsobem využití jiná stavba, další druh pozemku je zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba se způsobem využití garáž, další dva pozemky zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba se způsobem využití technické vybavení, dalším druhem pozemku je ostatní plocha, a poslední je trvalý travní porost. V Kupní smlouvě je uvedeno, že plnění ve smyslu této smlouvy u Nemovitých věcí bude v režimu reverse charge dle § 56 odst. 6 a dále dle § 92 d zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnot. Všechny nemovitosti budou sloužit k neosvobozené ekonomické činnosti. Prodávající má splněn časový test a k první kolaudaci došlo více než před pěti lety. Částka za pozemky bude uvedena na řádku 26 v přiznání k dani z příjmů a v kontrolním hlášení v oddílu B.1. v květnu 2024? Doručení vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí a předání nemovitostí proběhlo v květnu 2024. Můžeme uplatnit plný nárok na odpočet DPH?