Koupě movité věci

Penzion do kuchyně pořídil nový sporák za 40 000 Kč a nerezovou podestavbu pod sporák za 9 000 Kč (podestavba byla přišroubována k zemi). Mohu obě tyto věci brát dle pokynu D-22 k § 26 jako samostatné movité věci (zařízení kuchyní pro veřejné stravování), a dát do nákladů? 

Společnost s r. o. zřizuje novou pobočku v ČR. Do pronajatých prostor nakupuje nový nábytek, reklamní bannery, výzdobu dle projektu bytové návrhářky. Je možno všechny tyto náklady (nejedná se o stavební úpravy) uplatnit v roce pořízení? Jedná se o cca 200 000 Kč.

Problematice převedení věci do vlastnictví jiného je v občanském zákoníku věnován díl 1 hlavy II (Závazky z právních jednání), části čtvrté (Relativní majetková práva). Tento díl občanského zákoníku se kromě koupě, která je upravena v § 2079 a následujících, zabývá také problematikou darování a směny. Následující příspěvek je zaměřen na úpravu koupě movité a nemovité věci, vedlejší ujednání při kupní smlouvě, na problematiku darování a směny, ale i na problematiku zvláštního ustanovení o prodeji zboží v obchodě a zvláštního ustanovení o koupi závodu.

V Účetnictví v praxi č. 12/2016, s. 36, jsme si v článku o kupní smlouvě představili základní atributy tohoto závazkového vztahu a věnovali jsme se problematice kupní ceny a jejího nastavení. Následující text představí další podstatné otázky, které se k tomuto smluvnímu typu vážou, konkrétně otázku určení okamžiku přechodu vlastnického práva k předmětu koupě v návaznosti na účinnost smlouvy. Tento okamžik je totiž velmi důležitý pro další právní vztahy – kromě účetních a daňových konsekvencí se totiž jedná například i o problematiku přechodu odpovědnosti za škodu na věci.