Místo výkonu práce

Jsme s. r. o. a provádíme úklidové činnosti. Naši zaměstnanci provádí úklidy v jednotlivých továrnách. Konkrétně např. 2 měsíce jsou v jedné továrně, další dva měsíce v jiné atd. Prostě uklízí podle potřeb zaměstnavatele na různých místech. Jejich pracovní doba je max. 4 hodiny denně. V pracovní smlouvě mají jako výkon práce sídlo našeho s.r.o. Některé zaměstnance do jednotlivých továren firemním autem dovážíme. Je to pro s.r.o. daňově uznatelný náklad (PHM) a pro zaměstnance osvobozené? Můžeme ponechat výkon práce v pracovní smlouvě sídlo zaměstnavatele nebo je nutné pokaždé, když změní továrnu měnit výkon práce v pracovní smlouvě? Předpokládáme, že nemají nárok na cestovní náhrady, když mají zkrácený úvazek?

Zaměstnanec měl vždy jedno místo výkonu práce (Ostrava). Pravidelné pracoviště není výslovně ve smlouvě sjednáno. Pokud jezdil některé dny do provozovny ve Zlíně, byla to pracovní cesta, kde si psal cestovní příkaz a do odpracované doby nepočítal čas přejezdu (není dle smlouvy řidič, ale technik). Nyní má upravenou smlouvu a místo výkonu práce je Ostrava a Zlín. Zaměstnanec jezdí mezi městy, tak že vyjíždí z Ostravy a večer se tam vrací, nebo někdy až druhý nebo třetí den. Jak je máme brát cesty mezi místy výkonu práce - jedná se o pracovní cesty? Přísluší za dané dny cestovní náhrada za stravné? Počítá se přesun mezi městy (čas na cestě) jako odpracovaná doba? Pravidelné pracoviště není výslovně ve smlouvě sjednáno. Dá se tedy chápat, že výjezd z města výkonu Ostravy i Zlína jsou pracovní cesty? (předpokládám, že ano). Pokud se však jedná přímo ze Ostravy do Zlína, tak netušíme, zda se jedná o pracovní cestu Pokud by ve smlouvě bylo výslovně zmíněné, že místem pravidelného pracoviště je jen jedno z dvou měst, kde je výkon práce - bylo by řešení jiné? A je vůbec možné mít dvě místa výkonu práce a jedno pravidelné pracoviště?

Pracovník má místo výkonu práce Prahu, místo pravidelného pracoviště konkrétní adresu, trvalé bydliště mimo Prahu. Bude se účastnit komerční akce pořádané zaměstnavatelem (akce k dosažení zisku, ne teambuilding) , která je do pozdních večerních hodin a pokračuje druhý den ráno. Zaměstnavatel by mu rádo proto v Praze proplatilo ubytování na jednu noc (1 500 Kč). Jedná se o benefit, ze kterého by se měla odvést daň i odvody? Nebo se jedná o přechodné ubytování zaměstnance do zákonného limitu 3.500 Kč a není to jeho zdanitelný příjem.

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě místo výkonu práce obec A (pobočka zaměstnavatele). Dále má sjednanou dohodu o výkonu práce na dálku, kde domácím pracovištěm zaměstnance rozumí jeho trvalé bydliště (obec B). Mohou být cesty firemním vozidlem mezi zaměstnancovým domácím pracovištěm a místem výkonu práce považovány za služební (nikoliv soukromé)? Zaměstnanec má kancelář s administrativou v domácím pracovišti, ale technické věci má na pobočce. Tak vznikají situace, kdy některý den pracuje dopoledne doma, odpoledne ve firmě a naopak. Pro tento účel využívá na cestování firemní vozidlo jako služební cestu. Je pro tento účel nutné, aby i přímo do pracovní smlouvy se uvedlo další místo výkonu práce jako jeho trvalé bydliště? Zaměstnavatel to spíš nepreferuje mít přímo v pracovní smlouvě, protože dohodu o práci na dálku může lépe měnit a zrušit, tak by místo trvalého bydliště preferoval nechat pouze v dohodě o práci na dálku.

Firma má v pracovní smlouvě u zaměstnanců sjednané místo výkonu práce v Olomouci (provozovna zaměstnavatele). Místo pravidelného pracoviště sjednáno není. Zaměstnanci mají dále podepsanou dohodu o práci na dálku z okolních obcí, např. 20 až 50 km. Nejčastěji pracují cca 2–3 dny týdně z home office, u některých tedy práce na dálku reálně i převažuje. Předpokládám, že pokud není výslovně sjednáno v pracovní smlouvě místo pravidelného pracoviště, tak je pravidelným pracovištěm Olomouc na základě ustanovení zákoníku práce: „Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.“ (Zaměstnavatel má obavy, zda by nemohl být posouzen např. Přerov jako pravidelné pracoviště z důvodu dohody o práci na dálku, kde pracovník nejčastěji pracuje v místě bydliště.) Dále, pokud je zaměstnanec na pracovní cestě a jede přímo firemním vozidlem z místa práce na dálku z Přerova (kde má auto zaparkované z předchozího dne) do Ostravy, je považována pracovní cesta ve smyslu cestovních náhrad pouze za úsek Olomouc – Ostrava, nebo může zaměstnavatel benevolentně ustoupit a vyslat zaměstnance na celý úsek Přerov – Ostrava (cesta vede kolem Olomouce)? Pokud by jel pracovník z Přerova do Brna, tak by samozřejmě zaměstnavatel i zaměstnanec chtěli, aby jel rovnou z Přerova do Brna. Může být cestovní náhrada logicky poskytnuta za úsek z Přerova (kde vyjíždí firemním vozidlem z home office, i když není Přerov místem pravidelného pracoviště)? Jsou všechny tyto cesty firemním vozidlem považovány za služební, a nikoliv za soukromé cesty zaměstnance? Zaměstnanec je servisní technik a občas musí jezdit k zákazníkům.

Nově budeme mít dvě provozovny, jednu v katastrálním území obce Olomouc a druhou v katastrálním území obce Hněvotín, obě provozovny jsou v místě výkonu práce zaměstnance. Máme pracovníky, kteří se musí určité dny pohybovat buď v Hněvotíně, nebo v Olomouci. Místo výkonu práce mají stanoveno jako provozovny zaměstnavatele v Olomouckém kraji. Nově chceme do smluv dávat pravidelné pracoviště z důvodu jasnosti při vyúčtování cestovních náhrad. Můžou mít tito pracovníci určena 2 pravidelná pracoviště, i když nejsou v jedné obci, a tím pádem jim nebudou náležet cestovní náhrady, pokud budou na těchto dvou provozovnách? Nebo mohou být 2 pravidelná pracoviště, ale protože nejsou v katastrálním území jedné obce (pravidelné pracoviště nesmí být určeno šířeji, než jedna obec), tak stejně budou náležet cestovní náhrady? A musíme tedy určit, které z těchto dvou pracovišť je bráno na zřetel pro účely výpočtu cestovních náhrad? 

Společnost se sídlem v EU má zřízen v ČR svůj odštěpný závod , který je zapsán v obchodním rejstříku, je registrován k DPH, DPPO, dani ze závislé činnosti. Zřizovatel se rozhodl do tohoto odštěpného závodu přidělit zaměstnance na dobu cca 2 let. Zaměstnanec bude mít v dopise o vyslání uvedenu práci v prostorách OZ v ČR a bude úkolován management z OZ; zaměstnanec bude mít nadále bydliště mimo ČR. Tomuto zaměstnanci bude po dobu přidělení plně hrazeno ubytování v bytě. Přestavuje hrazené ubytování nepeněžní příjem zaměstnance, nebo jej lze podřadit pod § 177 zákoníku práce?

Česká firma zaměstnala Slováka z Prešova. Místo výkonu práce má v sídle firmy v ČR. Nyní má služební cestu za klientem z Prešova do Prahy a zpět (což není do sídla firmy). Nejsem si jista, jak správně spočítat cestovné. Dobu na Slovensku v eurech dle sazeb zahraničního stravného a v Čechách dle tuzemského v korunách? Dále bude zaměstnanec jezdit na služební cesty z místa svého bydliště, tj. Slovensko, různě po EU. Pracovní cesta bude začínat v místě jeho bydliště na Slovensku a budu počítat zahraniční stravné, jako u ostatních českých zaměstnanců?

Společnost vyšle svého zaměstnance na pracovní cestu služebním vozidlem (zaměstnanec nemá toto vozidlo poskytnuto pro soukromé účely). Zaměstnanec potřebuje vyjet na pracovní cestu brzy ráno, a proto bude vyjíždět přímo z domova, což mu schválí i zaměstnavatel. Chci se zeptat, jak se bude posuzovat cesta z práce, tj. z areálu společnosti (areál společnost je uveden v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce), domů? Je takováto cesta již pracovní nebo se jedná stále o soukromou cestu? Pokud by se totiž jednalo o cestu soukromou, pak by se muselo dodanit 1% vstupní ceny vozidla do mzdy a v tomto případě nebude pro zaměstnance téměř nikdy výhodné vyjíždět z domu. Cestovní příkaz bude vystaven následovně: - cesta z místa výkonu práce (areál společnosti) - domů (služebním vozidlem), např. 7. 1. 2024 – pracovní cesta, - při příjezdu domů je pracovní cesta přerušena (z důvodu přerušení počítání doby pro výpočet stravného při pracovní cestě), - následně druhý den ráno, tedy 8. 1. 2024, znovu zahájení pracovní cesty. Je takovéto vykázání pracovní cesty v pořádku a nehrozí případné dodanění ze strany správce daně? Existuje ještě jiná varianta, jak jednodušeji takovou cestu vykazovat?

Náš zaměstnanec pracuje z domova. V současné době bydlí přechodně mimo místa svého trvalého bydliště a mimo sídla zaměstnavatele. Má k dispozici služební vozidlo. Je možné měsíční poplatek za parkovné v místě přechodného bydliště dávat do daňově uznatelných nákladů? 

Ve smlouvě máme uvedeno místo pracoviště Česká republika, primárně kancelář společnosti, která je v sídle společnosti (Praha). Když je tomu tak, tak mohu zaměstnancům proplácet jízdné + ubytování např. v Brně, když tam jedou za klientem? Bylo by to pro firmu daňově uznatelné? Stravné bych nepočítala, když je místo výkonu ČR, ale u těchto ostatních výdajů si nejsem jistá. Uvažuji prosím správně u toho stravného, že bych ho nepočítala? 

Zaměstnavatel se sídlem v Německu zaměstnává v ČR v pracovním poměru na plný úvazek jednoho servisního technika (občana ČR). Tento zaměstnanec má pracovní smlouvu podle českých zákonů. Jeho práce spočívá v provádění servisů/oprav strojů v místě u zákazníka v ČR i v jiných zemích. Zaměstnavatel nemá v ČR kancelář, tj. zaměstnanec je doma a odsud vyjíždí na servisy strojů dle aktuální potřeby. Jeho práce je jenom „v terénu“, z domova tuto práci vykonávat nemůže (ani nedělá žádnou technickou podporu na dálku), doma pouze udělá malou administrativu nutnou k jeho práci (což by mohl v podstatě udělat též i přímo v přiděleném autě s přiděleným mobilem). Jedná se v tomto případě o práci na dálku dle zákoníku práce (v novelizovaném znění), resp. musí být k tomuto uzavřena nějaká dohoda?

Pokud uvedu do pracovní smlouvy zaměstnance jako místo výkonu práce jeho bydliště, nemusím sepisovat dohodu o homeoffice. Jedná se o něco jiného. Zaměstnanci nenáleží náhrada, která se nově u homeoffice uplatňuje. Je to tak?

Je dle novely ZP možno zahrnout do dohody o práci na dálku ustanovení, že zaměstnanec bude pracovat na dálku maximálně 20 hodin měsíčně, ale s tím, že rozvržení daných hodin si zaměstnanec určí sám po dohodě se zaměstnavatelem? Tedy například zaměstnanec s pružnou pracovní dobou, který je povinen v kalendářním měsíci odpracovat stanovenou měsíční pracovní dobu dle fondu pracovní doby, si bude dle vlastích potřeb, se souhlasem zaměstnavatele, rozvrhovat, kterých 20 hodin v měsíci stráví „prací na dálku" – například jeden měsíc bude pracovat na dálku 2 dny v kuse – tj. 16 hodin, druhý měsíc bude 20 dní pracovat v režimu: vždy 1 hodinu práce na dálku a 7 hodin v kanceláři – nebo libovolná kombinace?

Zaměstnanec vykonává činnost pomocného stavebního dělníka, stavby se realizují po celé ČR, ale převládají zakázky cca do 50 km. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec bydlí ve stejné obci jako jeho zaměstnavatel (tím je OSVČ), zaměstnavatel ho každé ráno vyzvedne v místě jeho bydliště svým autem a společně odjedou na stavbu (zaměstnanec by se jinak na stavby ani nedostal - nemá řidičský průkaz). Jak sjednat místo výkonu práce, aby nevznikal nárok na cestovní náhrady (ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel se nechtějí zabývat administrativou s tím spojenou) a aby tento systém byl z hlediska daňového v pořádku, tj. nevznikala nutnost dodanění?

Lze v pracovní smlouvě sjednat místo výkonu práce „celý svět“? Je pravda, že pokud se zaměstnanec pohybuje v rámci svého místa výkonu práce (v našem případě celý svět), není třeba souhlas s vysláním na pracovní cestu? Pro účely náhrad by bylo jako místo pravidelného pracoviště sjednáno provozovna zaměstnavatele. Lze v tomto případě vykázat služební cestu z místa bydliště zaměstnance?

Zaměstnanec je zaměstnán na pozici řidiče. Místo výkonu práce je uvedené sídlo zaměstnavatele. Z tohoto místa denně vyjíždí služebním autem a po 8 hod. odpracované směně se do tohoto místa vrací. Jestliže je mimo místo výkonu práce je na pracovní cestě? V tomto případě musí dostat stravné (prac. cesta 5-12 hod)? Takovému zaměstnanci nemůžeme dát stravenkový paušál? Jestliže by měl v pracovní smlouvě místo výkonu práce okres ve kterém má jízdy, pak by mu stravné ze zákona nenáleželo a mohl by mít např. stravenkový paušál? Podobná situace je např. u dělníků, kteří se pohybují na různých stavbách po celém okrese?

Vím, že zaměstnanec může mít uvedeno v pracovní smlouvě více míst výkonu práce a konkrétně my bychom chtěli do pracovní smlouvy uvést dvě místa výkonu práce: pobočku s. r. o. a bydliště zaměstnance. Musí být pak uvedeno i ve smlouvě jaký den, resp. kdy pracuje z domu a v jakých dnech je zaměstnanec na pobočce nebo stačí prostě uvést pouze dvě adresy bez dalších náležitostí? Mám to nějaký vztah k proplácení služebních cest (pobočka a místo bydliště je v jednom městě)? Cesty služebním autem budou vždy pracovní mezi bydlištěm a pobočkou? Nebo může mít zaměstnanec uvedeno v pracovní smlouvě místo výkonu práce jedno město bez konkrétní adresy a čp. (tj. bude se v městě pohybovat jak bude potřeba)? Např. tedy Pardubice a pak všechny cesty bez rozdílu kam zaměstnanec pojede (z pobočky do bydliště, z pobočky na poštu, z pobočky pro benzín) by byly pracovní?

Dotaz Obchodní zástupce si koupil celoroční jízdenku MHD v Praze (občanská karta + roční občanské jízdné). Objíždí takto klienty v Praze. Jinak má služební auto. Je tato jízdenka daňově uznatelná? Jak ovlivní cestovní náhrady místo výkonu práce a pravidelné pracoviště sjednané v pracovní smlouvě?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Při konání LVK – lyžařských výcvikových kurzů někdy sjednáváme s instruktory – dozorem nad žáky dohody o provedení práce, jedná se o externí zaměstnance. Těmto do dohody uvádíme také to, že mají nárok na cestovní náhrady. Ovšem, kdybychom jim tam uvedli přímo výcvikové středisko, např. Kunčice pod Sněžníkem, tak by vlastně nárok na cestovní náhrady neměli. U našich učitelů, kteří tam dohled také vykonávají v podstatě na svoji učitelskou smlouvu, tak mají místo výkonu práce naši školu. Prosím, jak to tedy správně provést.