Mzda

Od 1.6.2024 máme zaměstnaného řidiče na 15hodinový úvazek týdně , měsíční mzda. Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a vyrovnávací období 26 týdnů. Podle docházky, která je nepravidelná odpracoval dosud o 70 hodin méně. Jednalo se o neplacené volno. Šlo ale o neplacené volno ze strany zaměstnance. Musíme i v tomto případě až skončí vyrovnávací období 26 týdnů hodiny doplatit jako překážky na straně zaměstnavatele dle §208 ZP s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku? Zaměstnavatel by mu práci přidělil, ale zaměstnanec si vzal ze svého důvodu neplacené volno. Jak se toto řeší?

Zaměstnankyně při nástupu do zaměstnání uvedla jako bankovní účet pro zasílání mzdy bankovní účet svého syna. Tuto informaci nám sdělila. Jedná se o účet vedený u české banky. Sama účet nemá, protože má exekuce. Výplatu chce posílat na tento účet. Mohu zaslat jako zaměstnavatel mzdu na účet, který nám uvedla v dotazníku, ale nepatří zaměstnankyni? V případě nemocenské, je tento účet možné uvést jako bankovní účet pro zasílání nemocenské?

Zaměstnanec je odměňován mzdou. Dle mzdového výměru má k základní mzdě stanovený příplatek za vedení v pevné výši. Má nárok na celý příplatek i v případě nemoci, čerpání dovolené, nebo se tento příplatek alikvotně krátí?

Má povinný nárok na odpočet DPH u nákladů exekuce, jež vyčíslí exekutor a jejichž součástí je DPH (exekutor je plátce DPH), nebo tento nárok na odpočet DPH z exekučních nákladů má pouze oprávněný? Jedná se o exekutorský úřad, kdy povinný požádal exekutora aby mu vystavil fakturu - daňový doklad na již ukončenou exekuci, kdy odběratelem by byl povinný a exekutorský úřad na daňovém dokladu vyčíslil náklady exekučního řízení, s tím, že si chce povinný uplatnit DPH z exekučních nákladů. Exekutor se domnívá podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ve věci 1 Afs 143/2008-69, že služba vymáhání pohledávky exekutorem je poskytována ve prospěch oprávněného a ten je také jejím příjemcem ve smyslu ZDPH. Ačkoli je služba exekutora poskytována ve prospěch oprávněného, náklady exekuce hradí dle § 87 odst. 3 EŘ exekutorovi povinný (dlužník) bez nároku na odpočet DPH. Ale nevíme, zda se výklad v průběhu let nezměnil a zda skutečně povinný nemá nárok na odpočet DPH, proto jsme položili tento dotaz. Jedná se o exekuce, kdy některé probíhají srážkou ze mzdy, některé prodejem majetku atd. 

Společnost poskytuje svým zaměstnancům nepeněžní benefit pro volný čas od společnosti Pluxee, kartu Flexi. Měsíčně je na kartu Flexi převáděna částka 500 Kč. Kdy se tato částka započítává do limitu pro osvobození nepeněžních benefitů, pro rok 2024 do částky 21.983 Kč? Je to okamžikem převedení na kartu, nebo okamžikem skutečného čerpaní, tedy uhrazením konkrétní volnočasové aktivity?

V jaké výši má být příplatek za odpracovanou směnu v sobotu, pokud na ni vychází i svátek. Má být 25 % + 100 %?

Zaměstnanec neziskové organizace (sociální služby) má měsíční paušalní mzdu. Od června 2024 by pracoval pár dnů hodin měsíčně v další neziskové organizaci. Jak postupovat: pořád by byl zaměstnán v první neziskové organizaci a mzda by byla za celý měsíc? Organizace by refakturovala odpracované dny v měsíci druhé organizaci. Tyto služby by měly být ošetřené smlovou mezi organizacemi? Je to správný postup? 

Máme zde dvě firmy (A a B), které jsou předmětem podnikání propojené, kde firma A zaměstná člověka na HPP. Zaměstnanec bude pracovat z cca 20 % pro společnost A, 80 % pro společnost B. Může společnost A přefakturovávat společnosti B mzdové náklady zaměstnance? Pokud ano, musí být mezi společnostmi uzavřená ohledně výše zmíněného nějaká smlouva? Když se bude jednat čistě o přefakturaci mzdových nákladů bez žádné přirážky, bude firma A fakturovat s DPH?

Společnost pořádá rekvalifikační kurzy, které jsou částečně hrazeny účastníkem kurzu a částečně z úřadu práce. Účastník zaplatí zálohu a po dokončení kurzu je vystavena faktura přímo na účastníka kurzu na celou hodnotu kurzu s odpočtem zálohy, kterou zaplatil, ale doplatek příjde z bankovního účtu úřadu práce. Má společnost nějak účtovat o tom příspěvku z ÚP? K dispozici má společnost Potvrzení o poskytnutí příspěvku na úhradu kurzu, kde se píše: "Příspěvek vyplatí Úřad práce se souhlasem zájemce o kurz přímo na účet vzdělávacího zařízení uvedený v bodě I.4.4. tohoto Potvrzení. Za tímto účelem vystaví po ukončení kurzu vzdělávací zařízení účastníkovi finální fakturu, kterou mu prostřednictvím Databáze předá, přičemž k vystavené faktuře bude mít prostřednictvím Databáze přístup rovněž Úřad práce. Ve faktuře budou uvedeny informace o výši a uhrazení zálohové platby účastníkem a vyčíslena zbývající částka k úhradě, a to ve výši příspěvku." Společnost má v tržbách celou hodnotu kurzu prostřednictvím faktury, je tedy nutné o tom příspěvku nějak účtovat nebo stačí jen úhradu od ÚP napárovat k faktuře?

Rozumím správně výkladu § 127 odst. 3 zákoníku práce, že zaměstnanec, který má příplatek za vedení, nemá do 150 hodin přesčasů ročně nárok na jejich proplácení, pouze jedná-li se o přesčas během víkendu, svátku nebo v noci? Vedoucí zaměstnanec příspěvkové organizace, tedy statutární orgán, nemá nárok na žádné proplácení přesčasů? Ani pokud budou o víkendu či v noci, ani nad rámec 150 hodin ročně?

Jednatel své manželce platí přes účet větší mzdu, než je předpis na úhradu mzdy, protože některý měsíc mzdu neuhradí. Jaký je správný postup zaúčtování? Jak správně spárovat výše uvedený přeplatek s nedoplatkem na mzdě? Na jaký účet si mám tento přeplatek zaúčtovat, abych případně tento přeplatek mohla proúčtovat s nedoplatkem?

Jak správně postupovat při výpočtu mzdy – výpočtu základu daně u tohoto zaměstnance? Český rezident, pracující pro českého zaměstnavatele – A1 vystaven – zaměstnanec pracuje část měsíce na Slovensku část v Česku; Používá služební automobil i pro soukromé účely – sociální a zdravotní pojištění se odvádí v Česku, daň za práci na Slovensku se odvádí na Slovensku. Zdaňuji celé 1 % ze vstupní ceny služebního automobilu v české mzdě, nebo musím rozpočítat poměrem dle odpracovaných dnů v Česku a na Slovensku? Např. cena automobilu 500 000 Kč, 1 % k přidanění = 5 000 Kč. Zaměstnanec odpracoval v únoru 152 hod. na Slovensku, 16 hod. v Česku. Tedy výpočet 5000/168 × 16 = v ČR zdaníme pouze 476,19 Kč ve mzdě, zbytek se použije pro výpočet daně na Slovensku?   

Podle vnitřního předpisu firmy mají zaměstnanci nárok na stravenkový paušál po odpracování 6 hodin za směnu. Směny jsou stanoveny od PO-PÁ. Pokud zaměstnanec opracuje v týdnu směny tak, že má 3× do týdne odpracováno méně než požadovaných 6 hodin a jde do práce v sobotu, kde odpracuje např. 8 hodin, můžu mu za tuto práci v sobotu (na sobotu nebyla plánovaná směna) dát stravenkový paušál? V týdnu, kde nemá odpracováno 6 hodin/směna, stravenkový paušál nedostane. V sobotu napracovává chybějící hodiny, 6 hodin odpracuje, ale není na ten den stanovena směna.

Zaměstnanci v nepřetržitém provozu mají měsíční mzdu. Postupujeme dle nařízení vlády 348/2021 a tato práce v případě změny letního času není tedy chybějící (nekrátí se mzda) a v případě změny v zimě není přesčasem. (1) Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kterým počátek letního času v letech 2022 až 2026 připadne do jejich směny, pokud se tato směna v důsledku zavedení letního času zkrátí, bude v příslušném týdnu o 1 hodinu kratší. (2) Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kterým konec letního času v letech 2022 až 2026 připadne do jejich směny, pokud se tato směna v důsledku ukončení letního času prodlouží, bude v příslušném týdnu o 1 hodinu delší. Prosím o potvrzení, zda v případě příplatků za práci v sobotu a v neděli a za práci v noci (hodinové složky mzdy) bude při změně letního času placeno o hodinu méně a při změně zimního času naopak o hodinu více.

V následujícím textu se budeme zabývat problematikou závislé činnosti a zpracování mezd v podmínkách roku 2024, a to z pohledu zdanění (se zdůrazněním novinek pro rok 2024) a souvisejícího účtování.

Mám do základu výpočtu tvorby FKSP započítávat i položku odměny statutárních orgánů, kterou účtujeme na účet 521 (má samostatnou analytiku). 

Zaměstnanci na hlavní pracovní poměr s měsíční mzdou podepsali na začátku roku 2023 směnový harmonogram, ve kterém jim vyšly směny v průběhu roku na svátky, které také v pořádku odpracovali. Bohužel na vánoční svátky nařízené směny neodpracovali a zůstali na svátky doma, tak jako každý jiný zaměstnanec, a do zaměstnání nešli. Lze těmto zaměstnancům zaplatit sváteční neodpracovaný den jako náhradu /část měsíčního platu za svátek/?

Je možné zpracovat a odeslat z účtu naší organizace na účty zaměstnanců výplatu za prosinec již v pátek 29. 12. 2023? Mohu poslat i platby na OSSZ a zdravotní pojišťovny? Termín výplaty máme do 12. následujícího měsíce. Vedou mě k tomu vážné důvody. Je něco, s čím by mohl být problém?

Zaměstnavatel má na hlavní pracovní poměr zaměstnance - Ukrajince s dočasnou ochranou, kterého ubytoval ve svém rodinném domě. Za nájem zaměstnanec nic neplatí. Bude muset zaměstnanec v roce 2024 toto nepeněžní plnění ve své mzdě zdanit? Jestliže ano, tak jaká částka bude předmětem zdanění do mzdy - cena obvyklá za nájem? Lze nějakým způsobem využít § 6 odst. 9 písm. i) ZDP, kde hodnota do 3 500 Kč měsíčně je osvobozena? Jestliže by se mělo dodaňovat nebude lepší, aby zaměstnanec platil nájem zaměstnavateli např. 1.000 Kč měsíčně?

Se svými zaměstnanci – zubními lékaři – máme v pracovní smlouvě sjednanou mzdu klasicky: měsíční tarif/základ/ + odměny. Lékaři /zaměstnanci/ požadují sjednat v pracovní smlouvě měsíční mzdu následovně: „Zaměstnanci náleží za vykonanou práci mzda ve výši 30 % z obratu zaměstnance v daném kalendářním měsíci“, s dovětkem, že pokud v některém kalendářním měsíci nedosáhne takto stanovena mzda výše zaručené mzdy, bude v takovém měsíci vyplacena mzda ve výši zaručené mzdy. Takto by nebyla stanovena pevná základní měsíční mzda, nýbrž každý měsíc by byl základní tarif jiný, a to ve výši 30 % z obratu. Lze tato mzdu sjednat? Neporušíme tím některá ustanovení ZP?