V následujícím textu se budeme zabývat problematikou závislé činnosti a zpracování mezd v podmínkách roku 2024, a to z pohledu zdanění (se zdůrazněním novinek pro rok 2024) a souvisejícího účtování.
Mzdy z pohledu zdanění a souvisejícího účtování
RNDr.
Ivan
Brychta
Mzda coby zdanitelný příjem zaměstnance
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), vymezuje závislou činnost šířeji než zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“).
Příjmy ze závislé činnosti
jsou pro účely zdanění definovány v § 6 odst. 1 ZDP jako:-
příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník (zaměstnanec) při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce (zaměstnavatele). Je patrné, že toto ustanovení zahrnuje závislou práci podle ZP;
-
příjmy z funkčního požitku, kterými se rozumí:
–
funkční plat a plnění poskytované v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce, jehož výše se stanoví podle zákona upravujícího platy a další náležitosti spojené s výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců, a
–
odměna za výkon funkce a plnění poskytované v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, spolcích a zájmových sdruženích, odborových organizacích, komorách a jiných orgánech a institucích;
-
příjmy za práci člena družstva, společníka společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti v případech, kdy tato práce není závislou činností;
-
odměny člena orgánu právnické osoby (vč. např. jednatele s. r. o.) a likvidátora.
Nezapomínejme, že příjmy ze závislé činnosti jsou i další příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti podle předchozího bez ohledu na to, zda plynou od plátce (zaměstnavatele), u kterého poplatník (zaměstnanec) vykonává tuto činnost nebo funkci, nebo od jiného plátce.
Z výčtu zřetelně plyne, že závislá práce v pojetí ZP je pouze podmnožinou závislé činnosti z pohledu daní z příjmů. Aby to nebylo tak jednoduché, tak ZDP rozumí:
-
pod pojmem „zaměstnanec“ poplatníka s výše uvedenými příjmy ze závislé činnosti a
-
pod pojmem „zaměstnavatel“ fyzickou nebo právnickou osobu, u níž zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů; myslí se tím navíc „skutečný zaměstnavatel“, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny např. prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí.
Příjmem ze závislé činnosti
jsou všechny uvedené příjmy, a to ať už pravidelné, nebo jednorázové a bez ohledu na to:-
zda je na ně právní nárok, či nikoli,
-
zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba (např. dědic na základě dědického řízení),
-
zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch.
Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá plnění nižší, než je cena:
-
určená podle zákona o oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám,
-
stanovená speciálně podle § 6 odst. 6 ZDP při poskytnutí vozidla zaměstnanci pro služební i soukromé účely.
Výjimkou z tohoto pravidla byl až do 31. 12. 2023 prodej bytové jednotky, bytu nebo rodinného domu zaměstnanci za sníženou cenu, a to za předpokladu, že v prodávané nemovitosti měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před koupí (toto nezdanění by mohlo být použito i v současnosti pro případy, kdy v nemovitosti bydlel zaměstnanec ještě 31. 12. 2023).
Příjmy, které nejsou předmětem zdanění
Zákon o daních z příjmů v § 6 odst. 7 však zároveň uvádí i
plnění, která předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti nejsou:
-
cestovní náhrady do výše stanovené nebo umožněné ZP pro zaměstnance odměňované platem,