Nedaňové výdaje (náklady)

Dceřiná společnost vyplatí matce podíly na zisku. Podmínka držby podílu po dobu 12 měsíců bude splněna. U mateřské společnosti je, podle našeho názoru, výplata podílu osvobozena od daně, tj. dcera nesrazí daň, ale celý podíl převede matce. Účtováno bude 428/221 výplata podílů na zisku.

Řeším případ, kdy logistická firma poskytuje přepravní služby (rozvoz zboží) zákazníkovi s tím, že vybírá za zboží (které bylo v majetku zákazníka) hotovost a tuto hotovost následně přeposílá na jeho účet. Toto mají ujednáno ve smlouvě o poskytování logistických služeb. K těmto službám využívá jak svoje zaměstnance, tak další externí dopravce (OSVČ). Nyní došlo k tomu, že 1 z těchto externích dopravců vybral hotovost při rozvozu zboží, ale tuto hotovost nepředal logistické firmě. Protože se jednalo o významnou částku, která by měla značný dopad na fungování této logistické firmy, sepsala se zákazníkem dohodu o uznání dluhu a jeho splácení. Dotaz - jaký bude mít daňový dopad z pohledu DZP tato úhrada dluhu u logistické firmy. Pachatel je znám, podáno trestní oznámení, prozatím nic neuhradil. Škoda ale způsobena defakto cizím subjektem (externím dopravcem) na cizím majetku (konečný zákazník). Tuto škodu postupně hradí logistická firma. 

Za zaměstnance s.r.o. pracujícího na DPP uhradí společnost výuku angličtiny ve výši 7000,-. Dále mu přispívá částkou 50 tis. na penzijní připojištění. Jsou tyto benefity osvobozené u zaměstnance od daně a jsou daňovým nákladem s.r.o.?

Firma, s. r. o. se podílí poměrnou částí na organizaci konference. Jsou jí přefakturovány náklady spojené s touto konferencí. Náklady spojené s pořádáním budou předpokládám daňově uznatelné, ale další položka je ubytování a stravování. Z firmy se zúčastnil jeden zaměstnanec, ostatní jsou hosté konference. Jak správně zaúčtovat ubytování za více osob?

Prosím o radu, jak se má správně účtovat v daňové evidenci (který pohyb a na kterém výpisu), pokud má OSVČ pořízenu kreditní kartu od banky u které má také vedený účet. Na tomto výpisu z banky je uvedena a také odečtena plánovaná splátka úvěru/úvěr, měsíční poplatek za kartu. OSVČ mimo to dostává každý měsíc výpis z účtu ke kreditní kartě, kde jsou OPĚT zachyceny položky: platby, splátky úvěru/úrok a měsíční poplatek za kartu. Kontretně je uvedeno na : 1) bankovním výpisu - plánovaná splátka úvěru/úvěr - v DE to bude daňový nebo nedaň. výdaj? - poplatek za kartu - v DE to bude daňový nebo nedaň. výdaj? 2) výpisu z účtu ke kreditní kartě - platba - v DE to bude daňový nebo nedaň. výdaj? - plánovaná splátka úvěru/úvěr - rozdělení se na: ----- plánovaná splátka úvěru - v DE to bude daňový nebo nedaň. výdaj? ----- úvěr - v DE to bude daňový nebo nedaň. výdaj? - poplatek za kartu - v DE to bude daňový nebo nedaň. výdaj? 

Společnost s r. o. uhradila fakturu za dovolenou pro zaměstnance. Částka je 25 000 Kč. Zaměstnanec by firmě částku nad 21 984 Kč uhradil v hotovosti, tj. 3.016 Kč. Zaúčtování by mohlo být takto: MD 527/D 321 21 984 Kč, MD 315/D 321 3 016 Kč. Příjem do pokladny MD 211/D 315 3 016 Kč. Je to daňově a účetně v pořádku, nebo je možné jiné řešení?

Pracovnice úklidu mají ve vnitropodnikové směrnici definovány pracovní oděv jako černé kalhoty (je možné i džíny). Tyto kalhoty si můžou zakoupit sami - zaměstnavatel proplací cenu za kalhoty dle směrnice do výše 500 Kč/kalhoty. Pracovnice donesla učtenku za 2 kalhoty (první kalhoty jsou pořízeny soukromě, druhé kalhoty cena 550 Kč). Jak účtovat, jaký vystavit doklad, pokud jde o výdaje mimo podnikání a jak naložit s cenou nad 500 Kč - nedaňově náklady pro zaměstnavatele?

Naše partnerská firma založila pro své zaměstnance postižené povodněmi transparentní účet. Chceme na tento účet přispět finanční částkou. Jak se to bude účtovat na naší straně, bude to dar, který lze odečíst od základu daně?

Jsme spol. s r.o., která své výrobky prodává prostřednictvím obchodních zástupců po celé ČR. Nyní chceme distribuovat výrobky i na Slovensku prostřednictvím obchodního zástupce – rezidenta SR. Svoji činnost by vykonával na živnostenský list pouze na Slovensku, veškeré odvody vůči státu (FÚ, zdravotní a sociální pojištění) by přiznával jako FO na Slovensku. Je možné mu poskytnout pouze ke služebním účelům osobní automobil, tablet a mobilní telefon na základě smlouvy o pronájmu v cenách obvyklých? Lze spotřebu PHM a telefonní poplatky hradit z nákladů naší firmy (firemní PHM karta a SIM karta)? Potom by tato FO fakturovala naší firmě pouze odpracované hodiny?

Naše společnost vyměnila v kuchyňce pro zaměstnance vestavnou lednici. Jsme zde v pronájmu. Jak máme výměnu zaúčtovat? Cena činí 15 583,60 Kč (zákklad daně =12 879,01, DPH = 2 704,59). Písemný souhlas od pronajímatele též máme. Souhlas s výměnou obsahuje i to, že lednice bude ekologicky zlikvidována. 

Zaměstnavatel by chtěl zaměstnancům proplácet parkovné před místem pracoviště, kde jsou zóny. Dalo by se to nazvat jakýmsi benefit od firmy. Je to možné? Pokud ano, jak by to bylo na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnance? 

ČKAIT (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) přistoupila k ověřování pdf dokumentů autorizovanými osobami digitálně, tedy časovým razítkem. Tato časová razítka jsou logicky vždy vydána pro konkrétní osobu. Jedná o zaměstnance, který si časová razítka pořídil výhradně pro autorizování dokumentů, které zpracoval jako zaměstnanec pro zaměstnavatele. Potřebuji vědět, jak má k těmto platbám přistoupit firma. Za daných podmínek - v rámci výkonu závislé práce - by mělo být daňově uznatelné. Můžeme zaměstnanci tyto náklady proplatit jako daňově uznatelné, i když na dokladech bude jméno konkrétního zaměstnance?

Máme nového klienta OSVČ, plátce DPH. Doposud dostával faktury od společnosti Google včetně DPH. Zde se jedná o intrakomunitární plnění - přenesení daňové povinnosti. Můžeme mu z těchto faktur uplatnit DPH? (Kdyby byly správně vystaveny, byly by bez DPH, vyměřil by je, odvedl a uplatnil DPH zároveň, byl by tedy na "0"). Předpokládám, že z důvodu, že faktura „není správně“ vystavená, tak asi DPH uplatnit nesmíme? 

Při prodeji bytů, které nesloužily pro podnikání (samostatnou činnost) a které před prodejem prošly rekonstrukcí, jsou často splněny podmínky pro osvobození příjmů z prodeje od daně z příjmů. Tím ovšem padá možnost daňového uplatnění souvisejících výdajů. Nicméně v řadě případů příjem osvobodit nelze, čímž vyvstává na pořad dne otázka, jestli si prodávající může snížit daňový základ – kromě pořizovací ceny daného bytu – také o obvykle značné výlohy za jeho opravy a rekonstrukce. Kupodivu je odpověď ano – v případě prodeje bytu ve vlastnictví, i ne – jestliže se jedná o prodej družstevního bytu. Tento rozdílný přístup nedávno potvrdil i soud.

Dotaz k DPH a částce, která se dodaní ve mzdě. Příklad - faktura za pobyt zaměstnance v rekreačním zařízení za 25 000 Kč včetně DPH 12 %. Limit, kdy je pro zaměstnavatele nedaňový náklad na 528 a pro zaměstnance bez dodanění 21 983,50. Z této částky jako nedaňového nákladu si ani neuplatním DPH. Jak je to se zbytkem, který se zaměstnanci dodaní a pro firmu je daňovým nákladem? Můžu tuto zbylou částku 3 016,50 rozdělit na základ 2 693,30 a DPH 323,20, kdy zaměstnanci dodaním pouze tento základ a DPH si uplatním na vstupu? Nebo na uplatnění DPH není nárok a zaměstnanci dodaním celou zbylou část?

OSVČ provozuje ubytovací služby. V jednom městě "A" bydlí a má zde i trvalé bydliště. V druhém městě "B" má chatu a zde právě provozuje ubytovací službu. Má jeden osobní automobil, který koupila na úvěr a ten splácí. Osobní automobil zařadila do daňové evidence v roce 2024 - došlo k zařazení do užívání. Nyní v roce 2024 OSVČ povede knihu jízd, aby si poměrnou část odpisů (resp. i úroků a pojistného z úvěru) mohla dát do daňových nákladů dle cest soukromých x cest k podnikání, ale je otázka: Jsou jízdy z bydliště (města A) do města B, tedy k chatě, kde provozuje ubytování, cesty určené pro podnikání? Tedy cesty tam a zpět např. v jeden den, když jedete hosty ubytovat? Jaký je k tomuto právní a daňový výklad? Nebo by byla cesty pro podnikání pouze pokud by osobní automobil vyjížděl z města B třeba na nákup čistících prostředků? Děkuji za objasnění této situace.

Automobil ve vlastnictví spolku (sportovního oddílu), není využíván pro soukromé účely. Spolek není plátce DPH. Pokud spolek podává DPFO a využije v něm paušálu na dopravu, nemusí vést knihu jízd? Jaké výdaje použití paušálu na dopravu vylučuje z nákladů - je to takto správně: PHM, parkovné - vyloučím odpisy, opravy, údržba - nechám v nákladech? Jaká je archivační doba knihy jízd?

Společnost Umím s.r.o., pořídí do majetku pozemek s dřevostavbou, kde je umístěna mateřská školka. Celý soubor pronajme. Nájemce si hradí provozní náklady. Nájem však nedosahuje 100 % výše odpisu. Navíc je záměr provádět přístavbu. Přístavba zvýší cenu nemovitosti, přepočet odpisů, ale nájem stále bude hranicí skutečných nákladů. Modelově , odpisy 100, nájem 70. Rozdíl 30 bude ve firmě jako uznatelný náklad, nebo bude přicházet v úvahu vyhodnocení rozdílu nájmů jako dar. Tedy nedaňový náklad a možnost jeho uplatnění slevy v rámci řádného daňového přiznání. 

Právnická osoba má sídlo v nemovitosti, ke které nemá ve vlastnictví příjezdovou komunikaci. Na tuto komunikaci do vjezdu vybudoval vlastník firma AB (pronajímatel) elektricky ovládanou bránu, aby měla přehled, že se na její pozemek nedostane nikdo, kdo nezaplatí, zřídila si i kamerový systém, který ji snímá. Přístup byl dosud zdarma, ale nyní chce vlastník pozemku (vedený na katastru jako manipulační prostor), dle Smlouvy o vjezdu a vstupu na pozemek platit měsíčně poplatek za umožnění vjezdu, poměrnou část na provoz, obnovu a údržbu této brány. Do smlouvy o vjezdu a vstupu na pozemek si zakomponovala i povinnost uhradit 1/3 nákladů na vybudování a provozování této brány, která je v celkové výši cca 300 000 Kč. Tato částka bude dle smlouvy muset být zaplacena jednorázově ve výši 100 000 Kč na základě výzvy pronajímatele, kterou zašle na e-mail, nejsem si jistá, že bude zaslána faktura, možná jen výzva s odkazem na smlouvu. Pokud tuto smlouvu nepodepíšeme, nebudeme mít možnost dostat se do objektu firmy, takže nám nic jiného nezbývá. Smlouva je na 5 let. Jde z daňového pohledu tento jednorázový náklad na vybudování brány (100 000 Kč) dát do výdajů? Vlastníkem brány z 1/3 nikdy nebudeme, nebudeme mít svolení odpisovat. Jak toto daňově vyřešit? Souhlas s věcným břemenem ani žádný jiný ústupek ze strany „pronajímatele“ nemůžeme očekávat, není s ním možná žádná jiná dohoda. Jak proúčtovat měsíční náklady na provoz, údržbu, opravu a obnovu brány, lze nějak daňově? Bez zaplacení tohoto poplatku nebudeme mít přístup k naší nemovitosti.

Společnost chce poskytovat svým zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 116,2 Kč denně. Peněžitý příspěvek bude vyplácen společně se mzdou. Jedna z podmínek: zaměstnanec musí strávit v práci alespoň 3 hodiny za směnu definovanou zaměstnavatelem dle zákoníku práce. Poskytovaní stravenkového paušálu zaměstnanec stanoví ve vnitřní směrnici nebo ve smlouvě se zaměstnancem nebo v dodatku ke smlouvě, nebo nic z toho nemusí dělat?