Nepeněžní plnění

Zaměstnavatel by chtěl poskytnout zaměstnanci nepeněžní příspěvěk na ošetření křečových žil. Ošetření nebude hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, ale zaměstnanec si ho bude platit. Ošetření bude šetrnější a zaměstnanec by se měl vyhnout delšímu léčení. Zdravotnické zařízení je v seznamu registu poskytovatelů zdravotních služeb a část, kterou by uhradil zaměstnavatel přímo vyfakturuje na zaměstnavatele, který ji uhradí. Náklady budou zaúčtovány jako nedaňové, pro zaměstnance osvobozeno. Stačí takový postup? Nebo je třeba mít ještě nějakou směrnici, která by to upravovala, když by to byla jednorázová záležitost nebo dodatek k pracovní smlouvě, kde by byla určena konkrétní částka příspěvku?

Zaměstnavatel hradí za zaměstnance pojištění odpovědnosti. Je mé tvrzení správné, že se jedná o daňový výdaj z hlediska zaměstnavatele a z hlediska zaměstnance o příjem ze závislé činnosti, který je zdaněn a spadá do vyměřovacího základu pro výpočet výše sociálního a zdravotního pojištění a tento příjem ovlivňuje průměrný výdělek? A jaké je následné účtování tohoto nepeněžního příjmu a předpisu pojistného?

Jaká je skutečná celková úspora zaměstnavatele při poskytnutí volnočasového benefitu ve výšce 10 000 Kč ve formě poukázek na volnočasový benefit v porovnání se mzdovým nárůstem 10 000 Kč do hrubé mzdy - při předpokladu, že firma žádné jiné benefity neposkytuje a při předpokladu, že daný benefit spadá mezi benefity osvobozené do výšky 1/2 průměrné mzdy.

OSVČ, plátce DPH, daroval potravinové bance okurky v hodnotě 5 500 Kč (184 kg). Od potravinové banky obdržel darovací smlouvu (na IČ). Důvodem darování jsou neprodejné potraviny. Darovaná hodnota je cena, za kterou OSVČ prodával a neprodal na trhu (cena je tam takto obvyklá). Pokud by měl ocenit nákladovou cenu a skladové ocenění, tak by cena za kilo byla vyšší. Má z darované hodnoty 5 500 Kč odvést 12 % DPH, tj. DPH 660 Kč nebo 589 Kč? Může si tuto darovací smlouvu s hodnotou 5 500 Kč uplatit v daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob?

Společnost s r. o., plátce DPH, je majitelem příjezdové komunikace, která sousedí s příjezdovou komunikací občana. Protože je komunikace úzká, obě strany si v katastru nemovitostí nechaly v únoru zapsat vzájemné bezúplatné věcné břemeno chůze a jízdy na pozemku druhé strany, aby se po cestě lépe jezdilo. Jaký je daňový dopad pro firmu z hlediska daně z příjmů, bude se tento bezúplatný příjem danit? Z jakého základu, když není odhad ceny (pak 10 000 Kč?), a jak to bude z hlediska DPH?

Pokud zákazníkovi zašlu zdarma k vyzkoušení např. cívku drátu, kterou jinak prodávám s určitou cenou, jedná se o obchodní vzorekc, nebo dar? Jaké jsou případné daňové důsledky v dani z příjmu a DPH?

Společnost vyplatí společníkovi podíl na zisku v nepeněžní formě, a to formou převodu rodinného domu, který společnost (plátce DPH) postavila (jako developer). Stanovy výplatu nepeněžní formou umožňují. Jaký bude správný postup? Zajímá mě především uplatnění režimu DPH a základ pro výpočet srážkové daně. a) Rozhodnutí valné hromady o výplatě podílů. b) Převod nemovitosti na společníka prostřednictvím kupní smlouvy (bude k dispozici znalecký posudek na cenu obvyklou)? Tato cena bude předpokládám včetně DPH? c) Srážková daň se odvede z ceny bez DPH? d) Bude na prodej nemovitosti společníkovi uplatněna DPH ve snížené sazbě 12% (jedná se o novostavbu splňující podmínku sociálního bydlení - podlahová plocha do 350m2)? e) Pokud bude převod nemovitosti na společníka, společnost nemusí vracet DPH uplatněné při výstavbě na vstupu, protože se nejedná o osvobozené plnění? 

Fyzická osoba má v hlavním pracovním poměru 2 zaměstnance - Ukrajince s dočasnou ochranou (manžel s manželkou). Poskytuje jim bezplatně pronájem svých prostor, kde jsou ubytováni. Je tento příjem u zaměstnanců osvobozený od daně? Jak to bude v roce 2024? OSVČ, fyzická osoba, zaměstnavatel předpokládáme nic nedaní.

Zaměstnavatel se rozhodl, že pozve své zaměstnance na prodloužený víkend na Šumavu, bude hradit ubytování a stravu. Jak správně tyto náklady zaúčtovat a bude se jednat o nepeněžní příjem zaměstnanců? Musíme tedy zaměstnancům něco dodanit? 

Do firmy nám chodí masérka/pedikérka, která má na tyto služby živnostenské oprávnění. Naše firma by ráda zaměstnancům poskytla její služby zdarma v omezení 1 zaměstnanec 2 služby ročně. Firma by platila fakturu ze sociálního fondu. Je možné mít u zaměstnance tyto služby osvobozeny, nebo se musí dodanit? 

Nájemce platí pravidelně pronajímateli měsíčně nájemné. Nyní nájemce provedl opravu pronajatého nebytového prostoru cca ve výši 300.000,- Kč. Vzniká u pronajímatele nepeněžní příjem? Jestli ano, kdy - při ukončení nájmu nebo při dokončení opravy? Pronajímatel nic nájemci neuhradí a nedal mu ani souhlas. Bude jiné daňové řešení, když dá k této opravě pronajímatel souhlas? Může nájemce opravu dát do daňově uznatelných nákladů?

Nájemce provede technické zhodnocení na pronajatém nebytovém prostoru cca ve výši 400.000 Kč. V jakém případě má pronajímatel nepeněžní příjem již ve zdaňovacím období, ve kterém bylo technické zhodnocení uvedeno do užívání (viz § 23 odst. 6 písm. a) bod 3 ZDP)? Pronajímatel TZ nehradí, dal souhlas s TZ nájemci a nájemce neodepisuje, ale náklady uhradil? Potom jsou faktury na jméno nájemce a pronajímatel může zvýšit vstupní cenu o toto TZ, nebo jak je chápán tento bod v zákoně?

Společnost by chtěla vypořádat společníka ve formě 1/4 spoluvlastnického podílu na nemovitosti. Na nemovitost bude zpracován odhad. Stanovila by se výše vypořádacího podílu a provedl výpočet srážkové daně. Zaúčtoval by se „prodej“ 1/4 nemovitosti ( cena dle posudku) a vyřazení 1/4 nemovitosti. Poté by se provedl zápočet z titulu vypořádacího podílu a pohledávky z titulu prodeje majetku. Je tento postup správný? Jaká smlouva by se měla doložit na katastr nemovitostí? V případě, že bude společník - fyzická osoba chtít svůj podíl obratem na nemovitosti prodat, jakou hodnotu může uplatnit jako nabývací cenu nemovitosti?

Zákazník (neplátce DPH - MŠ) chtěl zakoupit nový stojan v hodnotě 35 000 Kč s DPH. Jelikož neměl dostatek financí na nákup nového stojanu, nabídli jsme mu slevu za odkup starého. Sleva činí 16.000 Kč. Kolegyně vystavila fakturu na 35 000 Kč vč. DPH a zároveň na dalším řádku faktury: Sleva za vrácený stojan 16 000 Kč vč. DPH. Jiné dokumenty nebyly vyhotoveny. Starý stojan byl ve skladové evidenci (B) naskladněn s tím, že bude prodán jako použitý. Dle mého názoru je tento postup špatný. Jak správně zaúčtovat a zaevidovat v účetnictví odkup starého stojanu? A jak s uplatněnou/uskutečněnou DPH při odkupu starého zboží od neplátce, když my jsme plátci?

Jednatel firmy s. r. o. není zaměstnanec, ale chtěl by dostat příspěvek na dovolenou ve výši 20 000 Kč jako ostatní zaměstnanci. Může firma vyplatit jednateli 20 000 Kč bez srážkové daně a bez odvodů sociálního a zdravotního pojištění? Jak máme zaúčtovat? 

Člen bytového družstva poskytl nepeněžní plnění bytovému družstvu ve formě vybudování osobního výtahu. Bude tento příjem na straně bytového družstva osvobozen od daně z příjmů podle § 19b odst.1 písm. f) ZDP?

Jak správně ocenit výši příjmu osvobozeného dle § 10 odst. 3 písm. c) - dar od otce - podíl na nemovitosti - do oznámení finančnímu úřadu o osvobozeném příjmu v hodnotě nad 5 mil. Kč? Je nutný znalecký posudek od znalce nebo jen ocenění odhadcem např. Realitní kanceláří, jakým způsobem má být hodnota daru stanovena ( tržní, reprodukční...)? Je možné, aby obdarovaný určil výši daru sám? Jaký vliv by mělo určení ceny na případné sankce za neoznámení osvobozeného příjmu v lim. Nad 5 mil., když se obdarovaný domnívá, že hodnota daru limitu 5 mil. Nedosáhla, případně na oznámení s určenou hodnotou daru, která je vyšší nebo nižší, než měla být stanovena. Jak toto poplatník může prokázat? Je toto někde upraveno v zákoně?

Společnost měla v nájmu od společníka prostory k podnikání. Společnost v pronajatých prostorech provedla technické zhodnocení se souhlasem společníka, které následně odpisovala. Společník po 8 letech nemovitost prodal. Část zůstatkové ceny technického zhodnocení společnost prodala kupujícímu, za cenu nižší jako je daňová zůstatková cena technického zhodnocení. Může tento rozdíl společnost daňově odepsat? Případně je společník povinen v roce prodeje navíc zdanit příjem - ekonomický prospěch rozdílu zbytku daňové zůstatkové ceny technického zhodnocení nemovitosti? Jak posuzovat časový test když technické zhodnocení probíhalo ve dvou letech?

Zaměstnanci ruší z vlastního rozhodnutí (prozatím bez objektivních příčin) zájezdy a rekreace, které byly hrazeny ze sociálního fondu. Cestovní kanceláře vrací zpět na účet sociálního fondu částky ponížené o stornopoplatky. Podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů jsou od daně z příjmu osvobozeny mj. nepeněžní příspěvky na rekreaci a zájezdy poskytované zaměstnavatelem zaměst­nanci. Je možné ­stornopoplatek pone­chat jako osvobozený výdaj sociálního fondu? Nebo je nutné výši stornopoplatku dodanit, popř. nechat jej uhradit zaměstnance zpět na jeho osobní účet sociálního fondu? Vnitřní předpis o čerpání sociálního fondu tuto problematiku nijak neřeší.