Nezaměstnanost

Jednatel a společník má uzavřenou pracovní smlouvu jako skladník ve své společnosti. Jako jednatel nebere žádnou odměnu. Pokud by ukončil pracovní poměr skladníka a šel na ÚP, má nárok na: 1) podporu v nezaměstnanosti? 2) mohl by být v evidenci bez hmotné podpory s tím, že ÚP by za něj platil zdravotní pojištění? Počítaly by se mu roky do důchodu?
Vydáno: 21. 12. 2023
Člen výboru SVJ má schválenou měsíční odměnu, výplata je 4× za rok, za čtvrtletí se vyplácí 9 000 Kč brutto. Od června 2023 bude nezaměstnaný (pracoval jinde) a požádá si o podporu v nezaměstnanosti. Bude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti při zmíněném příjmu z vyplácených odměn v SVJ. Dle § 39 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nemá nárok na podporu uchazeč o zaměstnání a nevíme, zda v uvedených bodech do této kategorie spadá. Pokud by bránilo výplatě podpory výše nastavené odměňování, bylo by pro něho výhodnější nastavení zúčtování měsíční odměny ve výši 3 000 Kč kvůli posouzení výše příjmu? 
Vydáno: 19. 06. 2023
Je možné, aby si člověk, který je v evidenci úřadu práce, přivydělal nějaké peníze v zákonem stanovené výši? A pokud je to možné, jakou formou a do jaké výše si může přivydělat (např. DPP, DPČ, pracovní smlouvou na zkrácený úvazek či nebo je to také závislé na tom, zda právě pobírá podporu v nezaměstnanosti?
Vydáno: 22. 12. 2022
Může pobírat jednatel/společník společnosti s ručením omezením podporu v nezaměstnanosti? Jednatel/společník není společností odměňován.
Vydáno: 28. 11. 2022
Může si někdo, kdo je registrován na úřadu práce a pobírá podporu v nezaměstnanosti, přivydělat něco na DPP, aniž by o podporu přišel??
Vydáno: 20. 07. 2022
Jak to bude se mzdou a odvody v případě zaměstnání občana, který je v evidenci ÚP a ten za něj platí zdravotní pojištění? Je mi jasné, že si může na zkrácený úvazek vydělat jen 8 100 Kč za měsíc. Bude se dopočítávat ZP do minima a kdo to bude případně platit, zda firma nebo zaměstnanec? Budou se vypočtené odvody na SP a ZP za zaměstnance i firmu odvádět v plné výši nebo se nějak zohlední platba ÚP na ZP? Má firma nebo zaměstnanec nějaké oznamovací povinnosti vůči ÚP?  
Vydáno: 11. 03. 2022
  • Článek
Jsme právnická osoba a máme zaměstnankyni, která pracuje na 6 hodin denně, pondělí–pátek. Zaměstnankyně není zaměstnána u jiného zaměstnavatele, není OSVČ, nepatří mezi osoby, za které platí pojistné na zdravotní pojištění stát ani není osoba bez zdanitelných příjmů, tzn. doplatky do min. vyměřovacího základu ZP jí srážíme. V dubnu měla pokračující pracovní neschopnost z března (od 17. 3. 2020), tedy od 1. 4. do 5. 4., od 6. 4. do 19. 4. chodí do práce a od 20. 4. do 30. 4. bude pobírat náhradu mzdy ve výši 60 % v důsledku překážky v práci na straně zaměstnavatele – částečná nezaměstnanost. Za měsíc duben by si měla vydělat: - hrubá mzda za 8 pracovních dní (48 hodin): 3 648 Kč; - prémie 15 %: 547 Kč; - náhrada za svátky: 1 328 Kč; - překážka na straně zaměstnavatele – náhrada 60 %: 3 584 Kč. Kolik korun bude sraženo zaměstnankyni na zdravotním pojištění a kolik uhradí zaměstnavatel?
Vydáno: 05. 06. 2020
  • Článek
Jsou splněny podmínky pro žádost o příspěvek „Antivirus“ na zaměstnance, který má pracovní smlouvu na dobu určitou k datu 30. 4. 2020 a dodatkem bude tato smlouva prodloužena do 30. 4. 2022 (Co kdyby nebyla prodloužena)? Chtějí žádost za měsíc duben 2020.
Vydáno: 22. 05. 2020
  • Článek
V důsledku ekonomické krize se někteří zaměstnavatelé dostávají do situace, kdy nemají pro své zaměstnance práci, a to například v důsledku přechodného omezení poptávky po výrobcích či službách zaměstnavatele. Často se stává, že zaměstnavatelé v těchto případech nechtějí ukončovat se zaměstnanci pracovní poměr, například z důvodu, že se jedná o zkušené a kvalifikované zaměstnance, a navíc předpokládají, že dojde opět ke zvýšení poptávky. Potom zaměstnavatelé hledají možnosti, jak tuto situaci řešit, aniž by bylo nutno se zaměstnanci ukončovat pracovní poměr.
Vydáno: 13. 12. 2012
  • Článek
Tento příspěvek obsahuje popis změn, ke kterým dochází od 1. 1. 2011 oproti roku 2010 v oblasti mezd a platů, jejich zdanění a odvodů, pracovního práva, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí. Nejedná se o vyčerpávající seznam všech změn dotýkajících se této oblasti, ale spíše o výběr těch důležitějších změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních či by finanční účetní mohly z nějakého důvodu zajímat.
Vydáno: 05. 01. 2011