Obrat

1) DPH. OSVČ je čtvrtletní plátce DPH. OSVČ vždy na zimu přerušuje svou živnost (a nahlásí se na úřadu práce). Např. 10. 12. do 31. 3. přeruší živnost. V posledních 12 měsících, tj. od 9. 12. 2023 - 10. 12. 2024 má příjmy 1 400 000 Kč (jeho obrat) - počítá se obrat správně za 12 měsíců, byť od 9. 12. 2023 - 31. 3. 2024 měl přerušenou živnost? Nebo se počítá 12 měsíců, kdy živnost přerušenou něměl, tj. obrat by se počítal 09. 08. 2023 - 10. 12. 2024 (protože od 10. 12. 2023 - 31. 3. 2024 měl přerušeno)? Pokud by OSVČ za 12 předcházejích měsíců nepřekročila obrat 2 000 000 Kč - může požádat FÚ o zrušení registrace? Jaké jsou lhůty a kdy může požádat, resp. od kterého měsíce by již nemusela podávat přiznání atd.? Vyplatí se být neplátcem DPH? 2) Daň z příjmů. Pokud má OSVČ přerušeny některé měsíce činnost, uvedene do přiznání počet přerušených měsíců a uvede činnost např. 8 měsíců? Vždy se do činnosti počítají celé měsíce činnosti, tj. pokud např. od 10. 12. jde na úřad práce, počítá se do činnosti i prosinec nebo nikoliv? 3) Zdravotní pojištění a sociální pojištění. Pokud OSVČ přeruší živnost (v době přerušení bude nahlášena na úřadu práce) 10. 12. 2024, musí za prosinec odvést povinnou výši zdravotní a sociálního pojištění? Tj. pro rok 2024 částku 2 968 Kč a 3 852 Kč? A naopak pokud začně činnost např. 10. 03. 2025, pak za březen již odvede také povinnou částku odvodů? Do přehledu za rok 2024 se pak uvede (kdyby měla v roce 2024 pouze přerušeno od 10.12.2024), že vykonávala činnost pouze 11 nebo 12 měsíců?

Přijali jsme platbu, zálohu na energie, která bude vyúčtována až v lednu 2025, dle odečtu k 31. 12. 2024. Bude tato přijatá záloha nyní vstupovat do obratu pro určení plátcovství DPH? 

Společnost s ručením omezeným (není školskou právnickou osobou) poskytuje služby vzdělávání. Škola vystavuje faktury na školné za určité období 9-12/2024 nebo také celý školní rok 09/24-06/25 (určuje si rodič) ke dni podpisu smlouvy se zákonnými zástupci žáka například již v květnu 2024. Bezprostředně následuje jejich úhrada. Jak správně určit okamžik uskutečnění zdanitelného plnění, ze kterého se bude odvíjet určení okamžiku překročení limitu obratu pro DPH?

Prosím o jasné stanovisko k otázce, kdy se stane poskytovatel zdravotních služeb plátcem DPH (např. zubní lékař). Dle mého názoru se do obratu pro jejich povinnou registraci k DPH nezahrnují příjmy za zdanitelní plnění osvobozená od DPH tzv. zdravotní služby a dodání zdravotního zboží. Ostatní činnosti se do obratu k DPH započtou. To znamená, že pokud má např. zubní lékař příjem za 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích vyšší než 2 mil. Kč a z činnosti např. čínské medicíny 200 000 Kč, nemá povinnost se registrovat jako plátce DPH, jelikož jeho činnost spadající do zdravotních služeb se do celkového kontrolního obratu nezapočítává? Do limitu obratu pro povinnou registraci k DPH se v tomto případě započítává pouze příjem z činnosti čínské medicíny. Je mé stanovisko správné?

Naše škola je neplátce DPH. Musím začít sledovat obrat, naše „provozní“ výnosy se pohybují těsně pod 2 mil. Kč. Jaké položky se do obratu DPH počítají? Máme výnosy ze školní jídelny - cizí strávníci, zaměstnanci a žáci, výnosy z pronájmu tělocvičny, bazénu a sauny, výnosy z úplat z MŠ, ŠD, ZUŠ a kroužků. 

Společnost s r. o., neplátce DPH, prodává zážitkové vouchery přes portál zprostředkovatele. Zprostředkovatel v momentě, kdy dojde k jejich využití, vyúčtuje jejich hodnotu a plní firmě s. r. o. V případě, že k jejich využití do konce platnosti nedojde, propadnou, zprostředkovatel vyúčtuje jejich hodnotu a v plné výši vyúčtuje provizi. Jakým způsobem, zda a kdy se zahrnuje takovýto příjem za nevyužité vouchery do obratu pro DPH? Lze ho z obratu vyloučit, když k poskytnutí služby v podobě zážitku neproběhlo?

Sportovec (OSVČ v kolektivním sportu) podepsal novou profesionální smlouvu, jejíž součástí je i jednorázová finanční částka za přestup právě do tohoto nového klubu. Vstupuje tato jednorázová částka do obratu pro povinnou registraci k DPH? 

Dá se chápat z ustanovení § 2a zákona o DPH („Předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu, pokud a) celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v příslušném ANI bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 326 000 Kč...“) tak, že spojkou „ani“ je myšleno, že nebyl překročen limit 326 000 zvlášť v příslušném roce a zvlášť v roce předcházejícím? Příklad: hodnota pořízení byla v 2023 250 000 Kč a v roce 2024 bude také 250 000 Kč, takže 326 000 Kč nebylo překročeno letos ani minulý rok (tzn. pořízení není předmětem daně)? 

Poměrně hladce prošel na konci června prvním čtením vládní návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty (sněmovní tisk č. 726), která má navrženou účinnost od 1. ledna 2025. Důvodem novely zahrnující 445 bodů je na jedné straně transpozice evropských směrnic, zejména směrnice Rady EU 2020/285 týkající se zvláštního režimu pro malé podniky, a na druhé straně zapracování některých rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Schvalované změny jsou napříč celým zákonem, takže nějakým způsobem budou mít dopad na všechny plátce, ale dotknou se i: současných neplátců, jimž se změní pravidla pro vznik plátcovství na základě překročení obratu, veřejnoprávních subjektů, které často využívají specifickou úpravu majetku vytvořeného vlastní činností, jež bude zcela zrušena, ale i privátních osob se zdravotním postižením, protože jim bude zrušena možnost vracení daně. A když už jsme u toho rušení, tak to čeká i omezení odpočtu u osobních automobilů. Životnost tohoto opatření, zavedeného od 1. ledna 2024, má skončit na silvestra 2026.

Neplátce DPH ze Slovenska poskytl produkční služby v ČR českému plátci DPH – s. r. o. Přijatá faktura byla vystavená v korunách i v eurech. Můžeme fakturu proplatit v hotovosti v korunách? Budeme uvádět tuto fakturu v kontrolní hlášení k DPH?

Podnikatel v ČR, fyzická osoba, neplátce DPH, vykonává instalatérské a topenářské práce na nemovitých věcech v Německu pro českého plátce DPH se sídlem v ČR. Vstupují tato plnění do obratu pro registraci k DPH? Pokud nespadají, jaký zákon tuto podmínku upravuje a jaké činnosti do této „výjimky“ patří?

Jsme zapsaný ústav. Hlavní činnost je pořádání divadelních kurzů pro herce a veřejnost. Kurzy jsou pořádány v ČR, studenti/účastníci jsou fyzické osoby cizinci (95 % z USA, zbytek odjinud, ale mimo ČR). Pokud má tento ústav obrat nad 2 mil. Kč, je povinný se registrovat k DPH? Jiné příjmy nemá. 

Společnost s r. o., neplátce DPH, prodává z majetku stavební pozemek jehož součástí je stavba staré stodoly. Pozemek vznikl oddělením z jiného pozemku s chalupou, který byl prodán jinému majiteli. Na stavebním úřadě nejsou informace o kolaudaci objektu, stavba je velmi stará. Prodávaný stavební pozemek tak tvoří celek, jehož součástí je stodola. Vyhovuje dodání prodaného pozemku osvobození od DPH dle § 56 odst. 3 zákona o DPH? Společnost vykazuje obraty 500 000 Kč za posledních 12 měsíců neosvobozených příjmů a nově i 3 mil. osvobozených příjmů. Kdy ji vznikne povinnost registrace k DPH - ihned po překročení hranice 2 mil včetně osvobozených příjmů, nebo až ve chvíli, kdy vystaví další fakturu na neosvobozený příjem?

Společnost s r. o. poskytuje dle smlouvy obratový bonus svému odběrateli. V roce 2023 byl odběrateli vystaven dobropis na obratový bonus (MD 311/D 604). V roce 2022 byl zaúčtován očekávaný bonus za rok 2022 (přesná částka již byla známa) na účty MD 388/D 604. Nyní bylo zjištěno, že očekávaný bonus byl v roce 2022 zaúčtován chybně, a to s plusem, místo s minusem. Jedná se o nevýznamnou částku. Jak tuto chybu napravit – můžeme účtovat rovnou MD 428/D 388? Nemusíme podávat dodatečné DPPO, když opravou dochází ke snížení výnosů roku 2022?

Malé aktivní zdravotní středisko se 100 % zdravotními výkony, osvobozené plnění bez nároku na odpočet DPH, si s dotací EU pořídilo střešní FTV. Spotřeba energie se snížila o cca 30 %. Středisko má nepřetržitý provoz, proto výroba pokrývá „menší část spotřeby“ a zatím nebyl vystavena žádná faktura na přetoky do sítě = dodávka energie v režimu přenesené DPH. Pokud v budoucnu vystaví fakturu na dodávky, nebo třeba 1× ročně na přetoky, stává se plátcem DPH s tím, že má povinnost přenesené DPH jen a pouze na dodávku, bez nároku na odpočet DPH z pořízení FTV, protože budeme předpokládat, že 99 % spotřebuje sama pro svoji potřebu jako neplátce DPH?

Fyzická osoba, která není OSVČ, má příjmy z pronájmu v § 10 ve výši 3 000 000 Kč. Dále má příjmy ze zaměstnání. Když tato fyzická osoba bude mít navíc příjem za pronájem ochranné známky společnosti, kde je 100% společník (co jsem pochopil, tak tento příjem bude v paragrafu 7), stane se plátce DPH?

AAA s.r.o. provozuje zubní ordinaci a pronájem nebytových prostor. Zdravotní péče je osvobozena od DPH. Pokud tržba za pronájem a zdravotní péče dohromady přesáhne 2 000 000 za 12 měsíců, musí se společnost registrovat DPH a stát se plátcem DPH? Nebo zdravotní služby se do obratu nezapočítávají? Například, tržba z pronájmu nebytových prostor bude 750 000 Kč, tržba z zubní ordinace bude 1 250 001 Kč, musí se společnost registrovat k DPH? Pronájem nebytových prostor se bude danit sazbou 21 %? 

Firma A (s. r. o.) účtuje o zásobách metodou B. Nakupuje od německého dodavatele speciální papír do strojů a tento dodavatel poskytl firmě A zdarma vzorky papíru jiných než obvyklých rozměrů, s tím, že je má nabídnout/rozdat svým odběratelům, s cílem zjistit, zda i o takový papír by byl mezi nimi zájem. Je možnost o nich v tomto případě vůbec neúčtovat (tedy mimo sklad a mimo účetnictví) a jenom si evidovat, komu byly vzorky rozdány? V případě, že to nejde takto jednoduše, stačilo by zaúčtovat (mimo sklad) 501/648 v reprodukční pořizovací ceně? 

V článku se budeme věnovat zejména vymezení čistého obratu v širších účetních, daňových a dalších souvislostech. Konsolidační balíček neušetřil změn ani oblast českého účetnictví. Očekávaná novela od 1. 1. 2024 a následně i nový zákon o účetnictví plánovaný od 1. 1. 2025 přinášejí mnohé významné změny, kdy předmětem našeho zájmu se stane zejména vymezení čistého obratu a navazující kategorizace účetních jednotek. Pojďme se tedy blíže podívat na tuto velmi zajímavou oblast a otázky s tímto související právě v níže uvedeném příspěvku!

Český pilot OSVČ létající pro irskou společnost překročil obrat pro registraci k DPH 2 mil Kč. Létá jak do zemí EU, tak do třetích zemí. Musí se zaregistrovat v ČR k DPH? A jakou sazbou bude letecké služby fakturovat?