Odpisování technického zhodnocení

Naše firma zařizuje novou kancelářskou budovu, dokončení, včetně dokončení technického zhodnocení budovy se plánuje na začátek roku 2025. Již se však nakupuje vybavení do budovy (nábytek, IT zařízení..), které bude zařazeno jako samostatný majetek. Jak se máme k tomuto postavit z hlediska zařazení majetku, zadařit majetek klasicky po nákupu, dle faktury? Nebo počkat, až na dokončení budovy, kdy se začne majetek opravdu fyzicky používat? 

Společnost s.r.o. pronajímá jako vlastník nebytové prostory několika nájemcům. V kalendářním roce 2024 jeden z nájemců provedl drobnou rekonstrukci (se souhlasem vlastníka) za 10 tis. Kč a další nájemce za 90 tis. Kč. Musí nájemce, který provedl pouze tu drobnou rekonstrukci za 10 tis. Kč evidovat vynaložené výdaje jako TZ, když u něho nepřesáhly 80 tis. Kč , ale v úhrnu za celou budovu výdaje na všechny dokončené rekonstrukce v daném zdaňovacím období, tento limit přesáhl?

Firma má od svého jednatele v pronájmu nemovitost, na které provedla s jeho souhlasem technické zhodnocení, které postupně odepisuje. Nyní došlo k ukončení nájemní smlouvy. Firma má nárok na finanční vyrovnání technického zhodnocení ze strany majitele? a když k němu nedojde, jaké to má dopady jak pro nájemce (firmu) tak majitele nemovitosti?

Zažádali jsme o připojení odběrného místa k distribuční soustavě. Platíme podíl nákladů spojených s připojením a se zajištěním příkonu. Protože částka je nad 40 000 Kč zajímá mě, zda se jedná o službu, nebo o investici. Pokud by se jednalo o investiční výdaje, bude se odepisovat společně s budovou nebo samostatně?

Developerská společnost v současné době dokončuje poslední etapu výstavby určené pro pronájem prostor k podnikatelských účelům. V rámci výstavby objednala od dodavatele geotermální vrty pro tepelné čerpadlo do země pro účely rozvodu tepla, chladu do prostor. Náklady na tepelné čerpadlo vč. těchto vrtných prací bude společnost přeúčtovávat na společnost, která toto zařízení bude vlastnit a přeúčtovávat nám teplo a chlad do prostor. My poskytneme „pouze“ prostory k pronájmu, kde toto zařízení bude umístěno. Jak účtovat o těchto nákladech, které budou posléze přeúčtovány?

Společnost s r. o. si chce pronajmout komerční prostory (jedna velká místnost) a postavit v v ní příčky ze sádrokartónů. Cena za materiál a práce je odhadována na 200 000 Kč. 1) Jak postupovat z účetního a daňového hlediska? (Mít ve smlouvě uvedený souhlas vlastníka, že je možné odpis TZ nájemcem. Zmíněný prostor bude nejspíš ve stejné odpisové skupině, jako NV (5. odpisová skupina). 2) Jak se řeší odpisování TZ v případě ukončení nájmu?

Společnost vlastní budovu skladů, zařazeno v odpisové skupině 5. Budova bude v roce 2027 zcela odepsána. V roce 2024 dojde k technickému zhodnocení ve výši cca 1 mil. Kč. V účetnictví toto technické zhodnocení navýší cenu (hodnotu) budovy. Bude i po tomto navýšení ukončeno odpisování v roce 2027, odpisy budou vypočítány ze zvýšené vstupní ceny o hodnotu TZ nebo dojde k prodloužení doby odpisování?

Pronajímatel nebytových prostor účetně odpisuje fit-out, tzn. nadstandardní úpravu konkrétních nájemních prostor, jako technické zhodnocení budovy - účetně podle délky nájemní smlouvy. Nájemce za tyto úpravy zaplatil pronajímateli formou zvýšeného nájemného. Nájemce si objednal u pronajímatele samozavírače na dveře, které tam doposud nebyly. Dodávku a montáž pronajímatel objednal a zajistil prostřednictvím svého dodavatele a tyto náklady + marži přeúčtoval na tohoto nájemce. Je dodávka a montáž samozavírače technických zhodnocením? Jak o tomto celém účtovat, musí pronajímatel zvednout pořizovací cenu fit-outu tohoto nájemce a odpisovat ze zvýšené pořizovací ceny? Návrhujeme toto účtování u pronajímatele: faktura přijatá od dodavatele za dodávku a montáž samozavírače: 042/321, přeúčtování nákladů vč. zisku na nájemce: 311/602. Je to v pořádku?

V případě technického zhodnocení vozidla M1, které bylo pořízeno v limitu např. 1,9miliónu po 1.1.2024, dojde k navýšení pořizovací ceny na hodnotu např. 2,1miliónu v dalším roce a tím dojde k překročení limitu, kdy je nutno dle zákona o dani z příjmu uplatnit krácený opdpis v poměru limit/zvýšená pořizovací cena. Je toto správná interpretace pro rok, kdy byl překročen limit? Platí tento postup pro rok modernizace a roky následující?

Jak správně účetně a daňově vyřešit situaci, kdy ve výrobním areálu sídlí více firem a jedna z nich se bude rozšiřovat a zvětšovat budovu. To způsobí, že k nám nebude moci zajet kamión původní bránou. Řešením by bylo vybudovat novou bránu místo stávajícího plotu, ta by však byla na pozemku, který vlastní jiná firma, která by bránu dovolila. Pokud by náklady na vybudování nové brány přesáhly 80 tis. Kč, což je hranice pro dlouhodobý majetek firmy, šlo by o technické zhodnocení cizího majetku nebo o nový dlouhodobý majetek? Jak dlouho by se brána daňově odepisovala? Může odepisovat firma, která bránu vybudovala z pozice uživatele a zároveň nárokovat DPH? Jakou smlouvu je třeba uzavřít? Kdyby hodnota nepřesáhla 80 tis. Kč. je možné účtovat rovnou do nákladů daného roku?

Firma pořídila v roce 2023 lesní techniku /traktor, shrnovač klestu, rampovač, sněžný pluh...../ Vše nové, první vlastník - uplatnila zde mimořádné odpisy na 24 měsíců. V roce 2024 ji byla na tuto techniku přiznaná investiční dotace. Můj dotaz zní jestli není nějaké omezení jak účtovat snížení hodnoty majetku o tuto dotaci, když se uplatňují mimořádné odpisy. Zmátlo mě, že technické zhodnocení se musí vést zvlášť. Odpisy lze uplatnit jen ve vypočtené výši. A tady by se odpisy snížily.

Fyzická osoba má příjmy v § 9 - Pronájem nemovitostí obdržela od otce dar - stavbu v nepříliš dobrém stavu. Rozhodla se provést rozsáhlé technické zhodnocení budovy a následně ji pronajímat. Daňové odpisy nebyly prozatím uplatněny, neboť se jedná o darovaný majetek. Nyní se jedná o postup po kolaudaci stavby. Bude možno daňově odpisovat pouze technické zhodnocení jako „jiný majetek“? A bude zařazen do odpisové skupiny dle § 30 odst. 1 ZDP (v tomto případě do 5. odpisové skupiny)?

K nájemní smlouvě jsme v budově pronajímatele provedli TZ – vsazená světla, která se souhlasem pronajímatele odpisujeme. V letošním roce dojde ke změně nájemního vztahu, pronajímatel prodá budovu a sám se stane nájemcem, my v prostoru rovněž zůstaneme, ale jako podnájemce. Naše nájemní smlouva bude ukončena a vznikne nová smlouva podnájemní. Rádi bychom naše TZ – osvětlení plynule odpisovali nadále. Od nynějšího pronajímatele – budoucího nájemce máme přislíbeno, že u nového pronajímatele - vlastníka zajistí souhlas s odpisováním (zatím našeho) osvětlení. Lze to provést tak, že v nové podnájemní smlouvě bude souhlas s odpisováním TZ z minulého vztahu a rovněž v nájemní smlouvě nového vlastníka s nájemcem bude převod práva s pokračováním odpisování TZ podnájemcem? Anebo se s ukončením NS musí TZ vypořádat?

Odpisy jsou způsob, jak účetně a daňově vyjádřit snížení hodnoty dlouhodobého majetku v důsledku opotřebení, zastarávání nebo poškození. Odpisy se provádějí pravidelně po dobu užívání majetku a ovlivňují výsledek hospodaření a daňovou povinnost podniku. Odpisování představuje komplexní soubor pravidel v oblasti daní a účetnictví. My se v tomto příspěvku na některá podíváme.

Společnost s r. o. má v pronájmu budovu s č. p. X, tato budova je rozdělena na výrobní a administrativní prostory. Před budovou jsou pozemky – parkoviště. Tyto prostory nám vlastník fakturuje jednou částkou formou nájmu. Ve smlouvě je dohodnuto, že opravy provádí nájemce a nájemce může provádět i schválené technické zhodnocení. V roce 2023 došlo v rámci výše uvedeného k technickému zhodnocení na stávajících nemovitostech, k postavení garáže a přístavbě skladové haly a nad skladovou halou byla vybudována kancelář – to vše se vztahuje k původní budově s č. p. X, kromě garáže, ta stojí samostatně. Mohu veškeré náklady sečíst a zavést jako navýšení stávající karty majetku technické zhodnocení –  pronajaté budovy, nebo mám zavést pro každý typ technického zhodnocení novou kartu majetku, obzvlášť v případě té přístavby? A u provedeného technického zhodnocení původních prostor mám taktéž zavádět novou kartu pro technické zhodnocení pronajaté budovy každý rok, nebo pouze navyšovat cenu stávající karty majetku technické zhodnocení – pronajaté budovy?

Jak je to s uznatelností nákladů při výpočtu daně z pronájmu bytové jednotky? V roce 2023 zaplaceno v rámci předpisu měsíčních plateb za správu domu a pozemku za bytovou jednotku v rámci SVJ celkem 17 722 Kč. Částka zahrnuje dlouhodobé zálohy na opravy, platbu za správu, platbu za účetnictví a havarijní službu. V roce 2023 bylo provedeno zateplení části domu částkou 975 984 Kč, na které si společenství vlastníků vzalo úvěr. Je možné částku 17 722 Kč považovat rovnou za uznatelný náklad? Nebo musím postupovat tak, že zvýším vstupní cenu bytové jednotky o podíl na zateplení (107 341 Kč) a zvýšit hodnotu odpisů o 3,4% × 107 341 Kč = 3 650 Kč? Dále v případě navýšení odpisů předpokládám nutnost každoročního krácení odvedených peněz za správu domu a pozemku o tuto částku, tj. 17 722 Kč - 3 650 Kč = 14 072 Kč. Oba postupy by tak vedly ke stejným uznatelným nákladům pro výpočet daně, což se mi nezdá. 

V praxi se z různých důvodů může stát, že nájemce zjistí potřebu úprav na najaté věci prostorách, které pronajímatel z různých důvodů v jeho prospěch nezrealizuje sám. Obvykle se jedná o věci nemovitou a úpravy stavební. Tento článek přináší stručný přehled východisek a postupů v situaci, kdy nájemce provede změnu na najaté věci ve vlastní režii a zaměřuje se na řešení některých situací, které mohou nastat při ukončení nájemního vztahu a vypořádání (či nevypořádání) příslušné investice provedené nájemcem.

Novela zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), obsažená v zákonu č. 349/2023 Sb. s účinností od 1. 1. 2024 zavádí limitování uplatnění daňových odpisů jako daňově uznatelných výdajů u vozidel kategorie M1, a to v nových ustanoveních § 30e–30g ZDP . Vozidlem kategorie M1 se dle § 30g odst. 1 ZDP pro účely daní z příjmů rozumí vozidlo kategorie M1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel [jedná se o Nařízení EP a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. 5. 2018]. V článku si blíže s využitím příkladů rozebereme tato nová ustanovení zákona a ukážeme si jejich praktické uplatnění.

Společnost s r. o. vlastní automobil Mercedes v hodnotě 2,3 mil. bez DPH. Na auto si chceme aplikovat ochrannou fólii laku v hodnotě 85 000 Kč bez DPH. Mohu si dát celou částku do nákladů, nebo musím o tuto částku zvýšit hodnotu automobilu? Jaký je případně limit – 80 000 Kč bez DPH? 

„Všechno zlé je k něčemu dobré.“ Co mají společného čtyři nedávné globální potíže, které postihly také českou ekonomiku: 1. dluhová a posléze hospodářská krize, 2. covid, resp. vládní opatření, 3. válka na Ukrajině, 4. unijní Zelená dohoda alias Green Deal? Přinesly podnikatelům výhodnou možnost velmi zkrácených daňových odpisů některých nových movitých věcí, místo obvyklých 3 nebo 5 let za pouhý 1 či 2 roky! Jaký byl důvod? Podpora nákupu nových investic měla pomoci jejich výrobcům a dovozcům a dřívější odepsání kupních cen mělo skrze vyšší uznatelné výdaje firem, které je využívají, snížit daně z příjmů. Zdá se, že obojí vyšlo a pomohlo oživit naše hospodářství v prvních třech dějstvích mimořádných odpisů. Od roku 2024 přišla (zatím?) poslední, čtvrtá „zelená“ éra omezující tuto daňovou výhodu diskutabilně na bezemisní vozidla.