Odpisy

OSVČ neplátce DPH má v majetku budovu kde provozuje restauraci. Nyní se jim pokazil kotel na uhlí, kterým vytápěli. Pořizují nový - kotel na dřevoplyn. Cena přesáhne částku 100tisíc. Bude se jednat o technické zhodnocení, nebo lze tuto opravu zaúčtovat celou do nákladů, z důvodu nefunkčnosti starého? 

Naše společnost si nechává postavit větrnou elektrárnu. Řešíme okamžik jejího zařazení do dlouhodobého majetku z účetního (a daňového) hlediska. Po výstavbě elektrárna projde následujícími hlavními úkony v tomto časovém sledu: 1. Povolení zkušebního provozu pro ověření souladu dle Energetického zákona 2. Povolení zkušebního provozu dle stavebního zákona 3. Vydání licence ERU 4. Povolení Umožnění trvalého provozu - vydání konečného provozního oznámení od provozovatele distribuční soustavy 5. Kolaudace dle stavebního zákona - následuje cca 2-3 roky po bodu č. 4. Otázkou je, v jakém bodě elektrárnu zařadit? Od bodu 4. bude elektrárna v plném provozu, poběží cca 2-3 roky, po celou dobu bude dodávat elektřinu do sítě a generovat tak výnosy, než nastane kolaudace podle stavebního zákona. Zdá se nám proto nejpříhodnější a nejvíce realitě odpovídající zařadit ji do majetku v bodě 4. a nečekat až na kolaudaci.

Společnost s.r.o. pronajímá jako vlastník nebytové prostory několika nájemcům. V kalendářním roce 2024 jeden z nájemců provedl drobnou rekonstrukci (se souhlasem vlastníka) za 10 tis. Kč a další nájemce za 90 tis. Kč. Musí nájemce, který provedl pouze tu drobnou rekonstrukci za 10 tis. Kč evidovat vynaložené výdaje jako TZ, když u něho nepřesáhly 80 tis. Kč , ale v úhrnu za celou budovu výdaje na všechny dokončené rekonstrukce v daném zdaňovacím období, tento limit přesáhl?

Firma loni pořídila vnitřní montovanou kancelářskou buňku, která byla sestavena a zapojena ve vnitřních prostorách výrobní haly. Všechny související práce (připojení k elektrice, vyrovnání betonu v hale pro buňku, datové kabely) i cena pořízení této buňky byly v režimu DPH - reverse charge, daň odvede zákazník. Buňka byla zakoupena od německého dodavatele. Buňka pak při převedení do užívání byla zařazena do majetku a pouze jeden rok odepisována. Nyní se vedení společnosti rozhodlo tuto buňku demontovat a rozebrat s tím, že pro ní není využití a výhledově se jí pokusí prodat. Demontované panely budou uskladněny. Jak toto pořízení a následné rozebrání majetku vyřadit správně z evidence? Jak to bude s odpisy? DPH nebylo uplatněna z důvodu viz výše.

Česká společnost a.s. se jako vystavovatel účastní veletrhu v Německu. Dodavatel z ČR na základě smlouvy o dílo zabezpečuje realizaci expozice s tím, že společnosti a.s. (vystavovateli) dodá stánek, který bude vlastnictvím vystavovatele i po skončení veletrhu, zajistí dopravu, montáž i demontáž stánku v zahraničí. Na faktuře jsou uvedeny jednotlivé součásti stánku a jeho vybavení a to např. podlaha LTD, stěny LTD, strop, dřevěná konstrukce, bar, židle, pergola, koberec, osvětlení loga, eletro rozvody, světla, plochá obrazovka apod. Každá položka má své ocenění. Některé jsou přes 80 tis. Kč. K tomu pak montáž, demontáž, doprava do a z místa veletrhu apod. I tyto položky mají svůj zvláštní rozpočet. Jak odepisovat stánek? Mohu zařadit jako celek do odpisové skupiny 2? Montáž a demontáž považovat za režijní náklady, které se budou účtovat přímo do spotřeby (skupina 51x).

Česká s.r.o. přemístila osobní automobil (dlouhodobý majetek dle ZDP, dosud není plně odepsaný), který užívala na území ČR pro své podnikání do své zahraniční provozovny (odštěpný závod) na Slovensku. Česká firma vede účetnictví za firmu jako celek včetně účetních transakcí za slovenskou provozovnu, toho se dotaz netýká. Dotaz se týká daňových odpisů automobilu: Pro účely české daně z příjmů právnických osob uplatní firma ve výdajích daňové odpisy dle českého ZDP? Resp. bude pokračovat v odpisování dle ZDP bez ohledu na to, že slovenská provozovna pro účely stanovení základu daně ze zisků na Slovensku bude uplatňovat daňové odpisy dle slovenských daňových předpisů. Způsobu, jak uplatnit metodu zamezení dvojího zdanění dle článku 22 SZDZ mezi oběma státy, jsme si vědomi.

Osvč vedoucí účetnictví,plátce DPH, za trvání manželství nabyl majetek, který zdaňuje dle §7. Na katastru nemovitosti, ale je zapsán jako majitel jen manžel.Po úmrtí osvč bude předmětem dědictví majetek rozdělem každému 25 % podílem mezi žijící manželku a 3 dospělé děti nebo to bude s podíly jinak ? A jaké jsou možnosti v pokračování podnikání všech 4 dědiců? To si každý zřídí živnostenský list a bude se výsledek hospodaření dělit 4 a každý bude podávat za sebe daňové přiznání ? Předmět podnikání je pronájem,výroba el.energie a ostatní služby.A nebo je možnost,celý majetek převést na stávající s.r.o.žijící manželky a pokračovat v podnikání.Pokud ano, tak jaké daňové dopady by to mělo ? Jedná se hlavně o odpisy dost velké nemovitosti,která je předmětem podnikání.

Firma s.r.o ABC má v majetku nemovitost +pozemek. Pozemek je evidován v pořizovací ceně a neodepisuje se a budova-sklad je evidována v pořizovací ceně a odepisuje se. Nyní se bude zakládat novou s. r. o, kam přejde tento majetek a ten bude pronajímán. Převod se uskuteční způsobem odštěpění. Jedním, z požadavků přípravných prací je vypracování znaleckého posudku ocenění části odštěpovaného majetku. Pokud znalecký posudek určí cenu vyšší než je v původní sročce, zaeviduji tento majetek v nové s. r. o. podle znaleckého posudku? A v té s. r. o., kde byl majetek původně, zaúčtuji odpis a zůstatkovou cenu, jako při prodeji?

Společník s. r. o. vložil v roce 2005 do společnosti automobil. Byl udělaný odhad znalcem (cena cca 165 000 Kč) a zaúčtováno MD 022/D 413. Automobil byl poté odpisován a v roce 2012 prodán s.r.o. Na účtě 413 máme pořád zůstatek ve výši 165 000 Kč. Lze vyplatit společníkovi tuto částku tzn. MD 413/D 221? Nebo bychom měli převést na M D413/D 428 a poté vyplatit společníkovi včetně odvedení 15% srážkové daně? Musí o tomto rozhodnout valná hromada?

V rámci našeho holdingu bude budova ze subjektu A do subjektu B vložena buď vkladem nebo prodejem s hodnotou na základě znaleckého posudku. Co potřebujeme z hlediska účetnictví, aby bylo součástí znaleckého posudku? Musí být jeho součástí specifikace hodnot vybavení budovy? Budeme vybavení budovy zařazovat zvlášť dle odpisových skupin u předchozího subjektu? Jak budeme postupovat?

Firma si dala zhotovit produktové video v pořizovací ceně 1,5 mil. Kč. Dle informací firmy bude toto video dlouhodobě využíváno a je možné ho i doplňovat a upravovat. Pro kategorii nehmotného majetku daňové odpisy jsou zrušené, jak mám tedy v tomto případě daňově postupovat?

Zažádali jsme o připojení odběrného místa k distribuční soustavě. Platíme podíl nákladů spojených s připojením a se zajištěním příkonu. Protože částka je nad 40 000 Kč zajímá mě, zda se jedná o službu, nebo o investici. Pokud by se jednalo o investiční výdaje, bude se odepisovat společně s budovou nebo samostatně?

Společnost plánuje pořídit 92 kusů postelových matrací pro hotel a ubytovnu. Bude se jednat o částku cca 460 tis. Kč. Můžeme fakturu zaúčtovat přímo do nákladů, nebo se jedná o investici?

Firma prodává dlouhodobý hmotný majetek - 2 vozidla, jedno je prodáno 30. 9. a druhé 1. 10. 2024. Z hlediska daňových odpisů uplatníme poloviční odpisy. Ale jak je tomu v případě účetních odpisů. Je možné u prvního vozidla uplatnit účetní odpis 1-9/2024 nebo pouze odpis k 1-8/2024? U druhého vozidla je možno uplatnit odpis za 10/2024?

Firma pořídila vzduchotechniku, jedná se o potrubí z pozinkovaného plechu, uchycené na konstrukci budovy s vyústěním na střechu. Zařízení VZT je nyní určeno pouze pro odtah zplodin z filtru linky FBD, jako součást technologického procesu zařízení. Není na něm závislé další zařízení nebo výrobní procesy, provozované v hale. Bohužel nedokážeme říci, zda by se dalo využít v budoucnosti celé nebo pouze určitá část. Pokud ano, opět by sloužilo s vysokou pravděpodobností k jinému technologickému procesu. Můžeme zařadit dle pokynu D-22 v čl. IV k § 26, kde je uvedeno, že: „Výrobními zařízeními, zařízeními a předměty k provozování služeb (výkonů), účelovými zařízeními a předměty, které jsou samostatnými movitými věcmi i přesto, že jsou pevně spojeny s budovou nebo se stavbou, jsou s přihlédnutím ke stavebně-technickým parametrům, funkci a účelu budovy nebo stavby zejména stroje, přístroje, zařízení, konstrukce a příslušné technologické rozvody…“a to „přístroje a zařízení pro klimatizaci a vzduchotechniku“. Bohužel zároveň s tím, je ale v pokynu D-22 i vysvětlení k příloze č. 1 zákona o daních z příjmů, kde je informace k třídění hmotného majetku do odpisových skupin. Pokyn D-22 k této příloze uvádí, že nedílnou součástí stavebních děl je i technické vybavení stavebních děl, zahrnující např. vnitřní rozvody vzduchu (klimatizace a vzduchotechnika) a plynů. Tím u nás vzniká pochybnost, jak správně tuto vzduchotechniku zařadit. Jde o technické zhodnocení budovy nebo o samostatnou movitou věc viz výše pokyn D-22. 

Pronajímatel odpisuje budovu v odpisové skupině 5 zrychleně. Na této budově je nájemcem provedeno se souhlasem pronajímatele TZ, které nájemce zatřídí do 5 odpisové skupiny a odepisuje rovnoměrně. V následujícím roce provede nájemce další TZ na této najaté budově, také se souhlasem pronajímatele, ale toto TZ zahrnuté též do odpisové skupiny 5, chce odepisovat zrychleně. Je možné používat různé způsoby odpisování u stejného majetku? Je možné, aby pronajímatel a nájemce používal odlišný způsob odepisování? 

OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci si v září 2024 pořídíla elektromobil na základě I. výzvy pro OSVČ. Její součástí je úvěr v hodnotě 300 000 Kč a příjem dotace na pořízení elektromobilu 200 000 Kč. Elektromobil bude využíván 100% pro ekonomickou činnost OSVČ, který ho zařadil do obchodního majetku. Cena elektromobilu je 589 425 Kč + DPH Kč 123 779 Kč, celkem 713 204 Kč. OSVČ má nárok si uplatnit celý odpočet DPH. Auto bude odpisovat v hodnotě PC minus dotace, tedy Kč 389 425 Kč, odpisovat bude 24 měsíců, kdy za prvních 12 měsíců odepíše 60 % vstupní ceny a za dalších 12 měsíců 40 %. V roce 2024 tedy bude odpis za 4 měsíce. Přijatá dotace je nedaňový příjem. Úvěr se skládá z jistiny, úroku a pojištění auta. Jistina nedaňový výdaj, úrok a pojištění daňový výdaj. Je moje úvaha správná? Elektromobil bude nabíjet z vlastního wallboxu.

Fyzická osoba koupila investiční byt v roce 2021, který pronajímá a zdaňuje dle § 9 ZDP. V letech 2021–2022 uplatňovala skutečné výdeje vč. odpisu bytu, od roku 2023 uplatňuje 30% paušální výdaje (bude uplatňovat i nadále). V případě, že by byt v budoucnu např. v roce 2027 prodala, nebude splněný 10letý časový test pro osvobození od daně z příjmů. Znamená to, že již jednou zahájené odpisy stále běží (nejsou přerušeny po dobu uplatňování paušálních výdajů) a při prodeji bude jako výdaj použita zůstatková cena majetku (tzn. pořizovací cena minus uplatněné odpisy za rok 2021–2027)? Příklad: pořizovací cena bytu v roce 2021 4 mil. Kč, prodejní cena v roce 2027 5 mil. Kč. Výpočet: 5 000 000 – (4 000 000 – 804 000 up. odpisy) = 1 804 000 Kč základ daně.

V návaznosti na první díl, kde jsme definovali pojmy technické zhodnocení a oprava, se v dnešním díle pustíme do účetní a daňové teorie, která bude doplněna o konkrétní příklady a situace. Technické zhodnocení představuje úpravy na majetku, které zlepšují jeho parametry a převyšují stanovenou cenovou hranici, kterou účetní jednotka sama určí ve své vnitropodnikové směrnici. Malé technické zhodnocení, které nepřekročí cenovou hranici, se účtuje přímo do nákladů, zatímco velké technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu majetku a zahrnuje se do odpisů. Opravy majetku se účtují jako náklad v období, kdy byly provedeny, a neovlivňují vstupní cenu majetku ani jeho odpisy. Od roku 2021 se technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku odpisuje účetně, a hodnota účetního odpisu se uplatní jako daňový náklad. Hranice mezi opravou a technickým zhodnocením může být nejasná a jejich správné rozlišení je klíčové pro správné účetní a daňové zaúčtování.

Když má společnost k pohledávce, která není promlčená, splatnost faktury byla 1. 8. 2021, vytvořenou opravnou položku ve výši 100 % dle § 8a zákona o rezervách, může k ní vytvořit daňový odpis pohledávky k rozvahovému datu, tj. k 31. 12. 2024? K rozvahovému dni 31. 12. bude pohledávka po splatnosti 40 měsíců, tzn. že by se mělo jednat o promlčenou pohledávku (do 3 let). Jak to jinak udělat, když opravné položky dříve tvořit nejde? Mám odpis pohledávky, tak by byl daňový udělat dříve, tj. max k 1. 8. 2024 nebo to nevadí, když bude k rozvahovému dni 31. 12. 2024, jak jsme zvyklí pohledávky odepisovat? Navrhovaný postup: splatnost pohledávky: 1. 8. 2021 - 1. 2. 2023 =18 měsíců = OP ve výši 50 %, 1. 2. 2024 = 30 měsíců = OP celkem 100 %, 31. 12. 2024 - účetní odpis pohledávky + rozpuštění opravné položky. Podotýkám, že pohledávka splňuje všechny aspekty pro daňový odpis a její vymahatelnost dále není reálná, jelikož klient má spoustu dluhů a exekucí, navíc je nekontaktní.