Odstupné

Společnost ABC měla uzavřenou smlouvu se společností BCD, která se ve zkratce týkala toho, že společnost ABC bude pro společnost BCD tisknout noviny až do roku 2028, společnost ABC musela vynaložit vysokou investici do technického vybavení, aby byla schopna smlouvu plnit, a proto v jednom odstavci smlouvy byl uveden předpoklad, že společnost BCD neodstoupí od smlouvy dříve než v roce 2028 a nebo poskytne společnosti ABC kompenzaci vynaložených nákladů. Společnost BCD od smlouvy odstoupila a tato kompenzace je vyčíslená na 5 mil. Kč. Společnost BCD má tuto kompenzaci vyplatit v roce 2025, na jaký účet a kdy účtovat tyto tržby? A jak je to s DPH?

Pokud dáme našemu zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. e), má zaměstnanec nárok na vyplacení odstupného a případně kolikaměsíční odstupné by měl dostat? V zákoníku práce jsem v § 67 tuto možnost nenašla. 

Zaměstnankyně na HPP od r .2016, nastoupila v dubnu 2021 na mateřskou dovolenou. Mateřská skončila 30. 6. 2024, 1. 7. 2024 se vrátila do práce. K 31. 8. 2024 byl pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnavatele a pracovní místo bylo zrušeno, likvidace provozovny. Před mateřskou  byl mzdový výměr 20 000 Kč měsíčně + prémie, průměr na hodinu 163,75 Kč. Od 1. 7. 2024 mzdový výměr 22 000 měsíčně, průměr na hodinu 115,00 Kč. Jaká bude výše odstupného?

Jednatel české s.r.o., která je zároveň dceřinou společností zahraniční matky, má s českým s.r.o. uzavřenu smlouvu o výkonu funkce (dále i "SVF"). I z důvodu dosažení důchodového věku, bude tento jednatel holandským společníkem po domluvě odvolán z funkce. Jednatel má dle uzavřené SVF při odvolání nárok na úhradu 12 násobku pobírané měsíční odměny, přenechání používané firemního automobilu a rovněž na vyplacení procentuální části hodnoty nemovitosti, ve které je prováděna v ČR podnikatelská činnost. Jaké bude daňové řešení "odstupného" a to i z pohledu povinnosti odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Jelikož se dle mého názoru nejedná o pracovněprávní vztah v souladu se zákoníkem práce, připadá samozřejmě do úvahy zdanění daní z příjmů (vč. solidární daně) a rovněž odvody sociálního a zdravotního pojištění ze všech druhů příjmů, přičemž pro účely ocenění přenechaného vozidla a vyplacení podílu na nemovitosti bude nutné zpracovat znalecké posudky v souladu se zákonem o oceňování? Prosím o potvrzení mého názoru, případě jeho korekci v návaznosti na všechny tři kategorie příjmu.

Jednou z důležitých povinností zaměstnavatele souvisejících s ukončením zaměstnání je odhlášení zaměstnance kódem „O“ u zdravotní pojišťovny do osmi dnů od skončení zaměstnání na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele. Tímto krokem zaměstnavatel sděluje, že od data uvedeného na formuláři přestává být za zaměstnance (pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovny) plátcem pojistného. Na základě tohoto postupu tak vzniká pro pojištěnce nutnost individuálního řešení jeho pojistného vztahu, a to nejdříve v kalendářním měsíci, jenž následuje po kalendářním měsíci, ve kterém bylo zaměstnání ukončeno.

Z důvodu rušení části zaměstnavatele dostávají zaměstnanci výpovědi dle § 52 písm. a) zákoníku práce s nárokem na zákonné odstupné dle § 67 zákoníku práce. Jak je tomu s nárokem na zákonné odstupné, popř. jeho povinnost jej vrátit v případě účetní? Ta dostane výpověď v průběhu měsíce června 2024. Zaměstnavatel s ní ovšem chce s nadále spolupracovat. Jelikož má účetní živnostenský list, chce pokračovat ve spolupráci, kdy účetní nebude již v pracovním poměru, ale bude externí účetní. Dle § 68 zákoníku práce je zaměstnanec povinen odstupné vrátit, pokud začne pro dosavadního zaměstnavatele konat práci v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti. Což není tento případ. Je správný názor, že i v tomto případě má účetní nárok na zákonné odstupné?

Může zaměstnavatel určit vlastní částku zákonného odstupného (vyššího), nebo vždy musí vycházet z násobku průměrného výdělku? Pokud můžu určit vlastní částku, jak zadat informaci o odstupném v ONZ formuláři ČSSZ na 3. straně formuláře? Případně jak informovat UP o výši odstupného? 

Fyzická osoba, neplátce DPH, pořádá přes 10 let sportovní kurzy. Má v pronájmu 2 tělocvičny, jinak téměř vybavení žádné. Nyní chce jednu „provozovnu“ prodat, tzn. postoupit nájemní smlouvu s databázi klientů, webové stránky atd. Za tuto provozovnu dostane odstupné. Tím, že prodává jen jednu, nekončí s podnikáním, pouze jej zmenší. Bude se odstupné danit, když jde o provoz, který trvá více než 5 let (jde o celý jeho provoz na jedné adrese)? Pokud ano, jde o § 7 nebo § 10 ZDP? Bude odstupné zahrnuto do výpočtu obratu pro DPH?

Vysokoškolský učitel má uzavřenou pracovní smlouvu na 2 katedrách u každé na 0,5 úvazku. Na jedné katedře je s ním rozvázán pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti. Má nárok na odstupné z tohoto poměru, když má u stejného zaměstnavatele ještě jeden pracovní poměr?

Dopravní společnost ukončuje svou činnost a prodává několik nákladních automobilů. V letošním roce zaměstnávala pět řidičů, kteří ukončili sami pracovní poměr dohodou dle § 49 zákoníku práce. Nyní zůstali v pracovním poměru dva společníci, (pracovní smlouva jako řidiči a mechanici) a manželka jednoho z nich jako jednatelka (pracovní smlouva jako dispečer). První společník odchází v měsíci červenci a bylo dohodnuto, že smlouva bude ukončena Výpovědí ze strany zaměstnavatele § 52 odst.asi c) , kde mu bude vyplaceno odstupné 3měsíční, Zbylý společník a jednatelka v měsíci září výpovědí stejným způsobem. Je možno takto vyplatit odstupné společníkům a jednatelce? Odstupné nepodléhá pojistnému sociálnímu ani zdravotnímu, odvádí se zálohová daň ze závislé činnosti? Společnost nejspíš v příštím roce půjde do likvidace. 

Ráda bych se zeptala, zaměstnavatel uvedl do dohody o ukončení pracovního poměru odstavec „Odstupné“ ve znění: „smluvní strany se dohodly na odstupném ve výši poměrné části mzdy za neodpracované dny měsíce června“. Vzhledem k tomu, že se nejedná o zákonný důvod poskytnutí odstupného (byla učiněna dohoda), bude celé odstupné podléhat odvodům zdravotního a sociálního pojištění a dani z příjmu? 

Je možné se zaměstnancem DPČ sjednat ve smlouvě odstupné? Nebo to na základě § 77 odst. 2 písm. c) zákoníku práce vůbec nelze? A vše, co dostane tento zamestnanec k odchodu, se bere jako odměna a podléha dani z příjmů a odvádí se sociální a zdravotní pojištění?

Zaměstnanec dostal výpověď k 28. 2. 2023 s dvouměsíční lhůtou a třemi odstupnými platy z důvodu zrušení pracovního místa (zaniklo celé středisko). Tento zaměstnanec 16. 2. 2023 zemřel (není pracovní úraz). Má nárok na odstupné a případně jaké?

Zaměstnanec se po dlouhodobé nemoci (nepracovní úraz) vrátil do práce, kde mu dal zaměstnavatel najevo, že už s ním nepočítá. Z důvodu špatné komunikace dostal zaměstnanec od zaměstnavatele výtku, kterou ale zaměstnanec proti požadovanému podpisu nepřevzal a na výtku se odvolal. Podle jeho názoru byly ve výtce uváděné informace jednostranné, které nebraly v úvahu skutečný stav podle zaměstnance. Na odvolání zaměstnavatel vůbec nereagoval. Existují pro podání výtky a odvolání nějaké pravidla? Zaměstnavatel předložil zaměstnanci dohodu o ukončení pracovního poměru, kterou zaměstnanec nepodepsal. Zaměstnavatel ale sám výpověď dát zaměstnanci nechce a to z důvodu vyplacení odstupného.

Ze zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr 30. 9. 2022 a 1. 10. 2022 byl uzavřen nový pracovní poměr na stejnou pozici, ale na zkrácený úvazek. Zkušení doba byla sjednaná na 3 měsíce - v tomto období lze tedy ukončit pracovní poměr bez uvedení důvodu = původní smlouva nebude mít vliv? Bude se počítat doba z původního pracovního poměru do odpracované doby pro účely odstupného v případě rozvázání pracovního poměru po uplynutí zkušení doby?

Spol. s r. o. plánuje ukončení činnosti. Má nárok zaměstnanec, který je zároveň jediným jednatelem s.r.o. , nárok na odstupné ve výši 3 měsíčních mezd? Má dát výpověď sám sobě z důvodu ukončení činnosti s.r.o.? Hraje nějakou roli v této situaci, že již pobírá starobní důchod? 

Právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje v § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen zákon č. 592/1992 Sb. ), ve znění pozdějších předpisů podmínky, za kterých se zúčtovaný příjem (plnění) zahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného. Podle tohoto zákonného ustanovení je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen ZDP ), a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Původní s. r. o. založili dva společníci - jeden nepodnikající fyzická osoba a druhý s. r. o. s jediným společníkem. Po několika letech z důvodů neshod se oba zakládající společníci dohodli, že společník-s. r. o. vyplatí druhého společníka (fyz.osobu), resp. odkoupí jeho podíl a jediným společníkem nadále bude jen s. r. o., která nyní vlastní 100 % základního jmění. Potud je vše jasné, s čím si ale nevím rady - jak zaúčtovat v nabývající s. r. o. skutečnost, že navíc odstupujícímu společníkovi po dohodě s ním mu nabývající s. r. o. vyplatila 50 000 kč jako „odstupné“? Prozatímně jsem zaúčtovala jako daňově neúčinný náklad, ale nevím, jestli existuje jiný způsob zaúčtován?

Zaměstnanec má nárok na odstupné. Průměrný výdělek se bude počítat za poslední ukončené čtvrtletí. V tomto čtvrtletí byla pracovní doba zaměstnance dva měsíce 8 hodin denně a jeden měsíc 4 hodiny denně. Jaká má být týdenní pracovní doba při výpočtu odstupného?

Se zaměstnancem byla uzavřena dohoda u rozvázání pracovního poměru. Dohoda je stručná, je pouze uvedeno: Zaměstnavatel určil, že zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši pětinásobku měsíčního průměrného výdělku. Dohoda neobsahuje žádný odkaz na ustanovení zákoníku práce, pouze v hlavičce je uvedeno: Odstupné dohodou podle § 49 ZP. Je správný postup, že odstupné bylo zahrnuto do vyměřovacího základu pro odvod sociálního i zdravotního pojistného? Jedná se o daňově uznatelný náklad, nebo bude tento náklad (jak odstupné, tak odvody na ZP a SP) při podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob na řádku 40 vyloučen a zvýší se tak daňový základ?