Oprava základu a výše DPH

1) Článek 190 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve spojení článkem 187 této směrnice a ve světle zásady daňové neutrality musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě týkající se opravy odpočtů daně z přidané hodnoty (DPH), na jejímž základě se prodloužené opravné období stanovené podle uvedeného článku 187 pro nemovitosti, které byly pořízeny jako investiční majetek, nepoužije na stavební práce, které poléhají DPH jakožto poskytnutí služby ve smyslu uvedené směrnice a které vedou k rozsáhlému rozšíření nebo hloubkové rekonstrukci budovy, na které byly tyto práce provedeny, a jejichž účinky mají délku ekonomické životnosti, která odpovídá délce ekonomické životnosti nové budovy. 2) Článek 190 směrnice 2006/112 ve spojení s článkem 187 této směrnice a ve světle zásady daňové neutrality musí být vykládán v tom smyslu, že má přímý účinek, takže se jej osoba povinná k dani může dovolávat před vnitrostátním soudem vůči příslušnému daňovému orgánu za účelem uplatnění na stavební práce, které byly provedeny v její prospěch a podléhají DPH jakožto poskytnutí služby ve smyslu uvedené směrnice, prodlouženého opravného období stanoveného pro nemovitosti, které byly pořízeny jako investiční majetek, v případě, že tento orgán odmítl prodloužené opravné období uplatnit, přičemž se opíral o takovou vnitrostátní právní úpravu, jako je právní úprava uvedená v první otázce.

Společnost se sídlem v ČR, plátce DPH, uskutečníla dovoz z Číny. Zboží bylo vycleno ve Slovinsku, kód celní procedury 4200. Následně bylo zboží přemístěno společností do ČR. Jaký doklad máme použít k zaúčtování přemístění zboží? Máme k dispozici fakturu od čínského dodavatele a MRN z celního úřadu ve Slovinsku. Jak máme zaúčtovat faktury za dopravu, která je osvobozena od DPH při dovozu, pokud tedy budeme vykazovat v přiznání k DPH a kontrolním hlášení přemístění zboží?

Řeším chybu - rozdíl mezi částkou faktury a částkou na JSD. Jde o přivezené oblečení z Turecka. Faktura je na správnou částku. Bohužel při proclení omylem uvedli jinou nižší částku. Jaký je postup? Upřímně nemám zkušenosti, zda se dá rozdíl částky nechat "doclít"? Nechat udělat opravdu JSD - znovu proclení? Můžete mi poradit, jak máme postupovat? 

Nakupujeme zboží z Turecka, potřebovala bych si ujasnit, kdy spadá do DPH. Faktura přijde do firmy, ale na zboží čekáme, až po dodání zboží je k dispozici JSD. Rozdíl v doručení může být i měsíc. Vzhledem k tomu, že údaje pro výpočet DPH jsou až na JSD, patří celek, tedy faktura + JSD do přiznání k DPH až k datu JSD. Pochopila jsem problematiku správně? Na co je potřeba si dát pozor?

Články 1 odst. 2 a 73 směrnice 2006/112/ES musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní praxi, která neumožňuje opravu základu daně a vrácení přeplatku na DPH, pokud chybí faktura a nebylo prokázáno nebezpečí ztráty daňových příjmů.

Poměrně hladce prošel na konci června prvním čtením vládní návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty (sněmovní tisk č. 726), která má navrženou účinnost od 1. ledna 2025. Důvodem novely zahrnující 445 bodů je na jedné straně transpozice evropských směrnic, zejména směrnice Rady EU 2020/285 týkající se zvláštního režimu pro malé podniky, a na druhé straně zapracování některých rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Schvalované změny jsou napříč celým zákonem, takže nějakým způsobem budou mít dopad na všechny plátce, ale dotknou se i: současných neplátců, jimž se změní pravidla pro vznik plátcovství na základě překročení obratu, veřejnoprávních subjektů, které často využívají specifickou úpravu majetku vytvořeného vlastní činností, jež bude zcela zrušena, ale i privátních osob se zdravotním postižením, protože jim bude zrušena možnost vracení daně. A když už jsme u toho rušení, tak to čeká i omezení odpočtu u osobních automobilů. Životnost tohoto opatření, zavedeného od 1. ledna 2024, má skončit na silvestra 2026.

Jsme tuzemská firma, e-shop se sportovním vybavením, plátce DPH. Dodáváme zboží do EU a jsme registrovaní v režimu OSS. Zákazníci na eshopu vyplní svoji fakturační adresu, tuto adresu neověřujeme na rejstříku. Dotaz se týká pouze osob povinných k dani - plátců DPH. Často se nám stává, že zákazníci neuvedou své platné DIČ. Vzhledem k velkému objemu faktur (17 000 ks/měsíc) máme vše automatizované. Pokud zákazník neuvede v objednávce své DIČ, je faktura automaticky vystavena, jako by byl neplátce DPH, tedy s daní konkrétní země. Příklad: italská firma si u nás objedná zboží, ale do objednávky neuvede své platné DIČ. Faktura je tedy vystavena s 22% DPH (2024). Zákazník se později ozve, že mu chybí na faktuře DIČ a žádá opravu. Jsme povinni mu opravit fakturu, tedy doplnit jeho platné DIČ, a tím pádem vrátit přeplatek ve výši DPH? Aktuálně máme stanovené, že doklady do 5 000 Kč neopravujeme. Porušujeme tím nějaký zákon/nařízení? 

Vstupuje oprava základu daně dle § 46 zákona o DPH do výpočtu koeficientu DPH?

Stává se nám, že obdržíme z celní deklarace JSD, přičemž je u zboží špatně stanovená sazba DPH. Clo není žádné. U zboží používáme režime reverse-charge. Chtěl jsem se zeptat, zda je možné zahrnout doklad do daňového přiznání se správnou (v našem případě nižší sazbou) a / nebo ho musíme reklamovat. Také prosím o sdělení, jak reklamovat a na koho se obrátit. V tomto konkrétním případě je to jednoduché tím, že se jedná o sazbu nižší než uplatněnou, avšak do budoucna se může stát i opačný případ. 

Situace – zpětná registrace plátce DPH od 01/2022 do 01/2024. Plátce, fyzická osoba, poskytuje služby – stavební a montážní práce, správce daně ale postupoval dle § 92a odst. 5 ZDPH a vyměřil daň na výstupu a to tak, že vydal platební výměry za všechna zdaňovací období (měsíční) s čísly vystavených faktur. Nyní tedy dle mého musí plátce daně – zpětně vystavit daňové doklady k předmětným fakturám, žádný daňový doklad vystaven nebyl a to vykomunikovat s odběrateli. Pokud chce DPH od odběratelů obdržet. Ti využijí toho, že je možné tyto doklady uplatnit tři roky zpětně – uplatní např. v přiznání za červenec 2024. Vystavené budou doklady v červenci 2024 a DUZP bude k datu poskytnutí služby např. 31.1.2022. Přiznání k DPH se za jednotlivá období již nepodávají. Jak je to ale s kontrolním hlášením, je možné v tomto případě využít § 104 a zahrnout vše do jednoho kontrolního hlášení – např. za červenec 2024? Nehrozí pokuty za nepodání / pozdní podání kontrolních hlášení za 01/2022 až 01/2024? Na rozdíl od předchozích dotazů jsou zde platební výměry za jednotlivá zdaňovací období. 

V roce 2024 jsme byli finančním úřadem upozorněni, že nemáme ukončený vývoz zboží do Chile, protože nebyl prokázán výstup zboží z EU a musíme zboží dodanit. Původní faktura je z listopadu 2022. Jaký je teď postup? Jaké doklady máme vystavit a do jakého období, s jakým DUZP? Za kým půjde doměřená daň? Vstup zatím neřešíme. 

Naše společnost na základě § 21 odst. 8 ZDPH v minulosti odvedla daň z přidané hodnoty u dlouhodobé zakázky ke konci roku následujícího po roce, kdy plnění bylo započato. Zakázku jsme jako subdodavatel měli fakturovat na českého plátce daně. Konečným odběratelem byl zákazník z Ukrajiny. Z důvodů válečného konfliktu však byla zakázka ukončena. Dle smluvních podmínek pro naši společnost v tomto případě bohužel neplyne žádné vyrovnání. Dotaz: je možné k okamžiku ukončení kontraktu využít § 42 odst. 1 ZDPH resp. §42 odst. 3 písm. a) a tím opravit základ daně resp. získat daň odvedenou v minulosti zpět?

V únoru dovezla s. r. o., plátce DPH, zboží z Turecka. Propuštěno do volného oběhu 26. 2. JSD vystaven na základě faktury na 10 000 USD. Dne 1. 3. dodavatel z Turecka zaslal opravenou fakturu na vyšší částku 10300 USD. Následně byla podána na celní úřad žádost o opravu JSD na novou fakturu 10 300 USD. Oprava JSD celním úřadem bude provedena zřejmě v březnu. Jak máme postupovat ohledně přiznání DPH za měsíc únor a březen? 1. Máme v únoru přiznat DPH na základě JSD z 26. 2. a následně v přiznání DPH za březen přiznat základ daně a daň pouze z rozdílu, tj. navýšení o cca 300 USD (+poplatky celnímu deklarantovi, clo z tohoto rozdílu)? 2. Nebo máme po získání opraveného JSD podat dodatečné přiznání DPH za únor a zvýšit základ daně a daň? 

Některým zákazníkům poskytujeme "freshservis", tzn. že pokud jim u nějakého námi dodaného zboží projde expirace, mají nárok nám ho vrátit a my jim na to vystavujeme 100 % ODD. Ozvala se účetní od zákazníka a rozporuje sazbu DPH na ODD. Trvdí, že ODD má být s 15% dle původní fakturace. My se však domníváme, že v tomto případě nemají pravdu - expirace totiž prošla až v roce 2024, vrácené zboží bylo vyzvednuto řidičem 16. 1., toto máme i jako DUZP a ODD tedy se sabou 12 %. Pro úplnost ještě dopnlňujeme, že info o původním dokladu v těchto případech nelze nikdy doplnit přesně, protože zákazník si nějakou položku s jednou expirací může objednat na několika dokladech a v ten moment není průkazné, ze které dodávky vrácené zboží pochází. 

Firma (A) vyrábí výrobky. Většinu těchto výrobků hned prodá svému hlavnímu distributorovi (B) a to z důvodu skladových – A nemá dostatek prostor. Na tyto prodeje je vystavena klasická faktura, která je uhrazena a přechází vlastnictví. B následně obsluhuje prodeje na území ČR. Pak ale nastávají situace, kdy dochází k tomu, že A svým jménem dodává zboží do EU (nebo na vývoz). Jelikož ale A nemá své skladové zásoby, tak prodává zboží, které má na svém skladu B. To funguje tak, že A vystaví opravný daňový doklad na B, tím pádem dostane zboží dokladově na svůj sklad a následně A vystaví fakturu na odběratele v EU (nebo vývoz). Jak je to z pohledu DPH (opravné doklady) a DPPO (v případě, že by B prodávalo zpět A za cenu, za kterou původně nakoupilo)?

Česká PO je identifikovanou osobou z důvodu přijímání služeb od společnosti Booking.com. Za jednotlivé měsíce při přijetí služby odvádí DPH - nemá nárok na DPH (neplátce DPH v ČR). Nyní nám přišel dobropis od společnost Booking.com, za službu poskytnutou v srpnu. Jak nyní postupovat ? Podat dodatečné přiznání k DPH za období 8/23 dle §43, s tím, že dobropisovaná částka, se do přiznání na řádek č.5 dá mínusem nebo se má použít jiný postup. Děkuji za odpověď

Jsem fyzická osoba, čtvrtletní plátce DPH, dovezl jsem zboží z Číny (přes společnost DHL), zaplatil jsem clo, poplatky (v období 09/2023), DPH jsem vypořádal v daňovém přiznání za 3.Q/2023. Při stanovení výše cla došlo k chybě na straně celního úřadu, clo bylo stanoveno vyšší. Toto jsem reklamoval a celní úřad v říjnu 2023 reklamaci uznal jako oprávněnou, vydal rozhodnutí o vrácení cla ve výši 3 361 Kč. Nový JSD nebude vystaven, mám pouze rozhodnutí o vrácení částky cla, kde je výpočet částky. Jak mám řešit vratitelný přeplatek cla z pohledu DPH, anebo přeplatek řešit z pohledu DPH nebudu, přeplatek zaúčtuji, a tak dojde k ponížení výdajů (původního cla) pro DPFO?

Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) ukládá v souvislosti s podáním daňového přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku plátcům daně řadu povinností. Některé z těchto povinností jsou spojeny s uplatňováním odpočtu daně. Vedle ročního vypořádání kráceného nároku na odpočet daně podle § 76 zákona o DPH je uloženo plátcům daně, kteří uplatňují odpočet daně v poměrné výši podle § 75 zákona o DPH , provést případnou opravu odpočtu daně, pokud v průběhu kalendářního roku uplatňovali odpočet daně v poměrné výši na základě poměrného koeficientu, který byl stanoven kvalifikovaným odhadem.

Právnická osoba, s. r. o., plátce daně, poskytla na základě smlouvy o dílo službu a vystavila fakturu splatnou ve druhém pololetí roku 2018. K nezaplacené pohledávce vytvořila v průběhu let 2020 a 2021 zákonnou opravnou položku podle § 8a zákona o rezervách. K 31. 12. 2021 byla opravná položka ve výši 100 %. K promlčení pohledávky nedošlo, protože dlužník uznal svůj závazek formou notářského zápisu. V květnu 2023 bylo vydáno soudní rozhodnutí o úpadku dlužníka a věřitelé byli vyzváni k přihlášení svých pohledávek. S.r.o. pohledávky ve lhůtě přihlásila. Následně dostala od insolvenčního správce vyrozumění, kdy na základě přezkumného řízení byly pohledávky popřeny. S. r. o. zvažuje, zda se bude soudně domáhat uznání pohledávek. Jaké budou dopady v případě, když nebude pokračovat v soudním řízení o uznání pohledávek a smíří se s jejich popřením? 1) Účetnictví a daň z příjmů V roce 2023 odepíše pohledávky (MD: 546 / DAL: 311) a k tomu zruší zákonnou opravnou položku (MD: 391 / DAL: 558). Dopad do účetní výsledku hospodaření bude nulový, stejně jako do základu daně. Neboť odpis pohledávky je podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP daňově účinný do výše zrušené opravné položky. Je to správně? Četl jsem, že existuje stanovisko MF (nebo GFŘ), které říká že u popření pohledávky insolvenčním správcem je třeba se vrátit zpětně do minulých období a formou dodatečných přiznání zrušit původní výnosy a tvořené zákonné opravné položky. Ale co když je dotčené zdaňovací období prekludované? 2) DPH Existuje nějaká možnost, jak získat zpět odvedenou daň z popřených pohledávek?

Fyzická osoba OSVČ, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci má staré pohledávky (řádově 5 a více let), které prošli vymáháním (vč. soudního) a jsou reálně nedobytné případně byly vymoženy zlomkem nominální částky. Jak lze tyto odepsat tak, aby to bylo daňově účinné?