Osoby spolupracující

OSVČ má otce, který je v důchodu a bude pomáhat jako spolupracující osoba. Spolupracující osoba, která je v důchodu, bude mít příjem nižší než rozhodná částka pro sociální pojištění. Bude ho přesto muset platit, nebo ne? Zdravotní pojištění platit nemusí, když je v důchodu? Když tedy nepracuje, bude tato spolupráce pro něj bude jako hlavní činnost nebo vedlejší? 

Hlavním cílem využití spolupráce osob je optimalizovat daňové zatížení poplatníků daně z příjmů fyzických osob. Spolupráce osob může rovněž vést k vyhnutí se uplatnění progresivní sazby daně 23 % u podnikatele dle § 16 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů , ale v určitých specifických situacích může vést i k úsporám v odvodu pojistného na sociální pojištění. V článku se věnujeme jednak oblasti využití spolupráce osob vedoucí k optimalizaci daňové povinnosti podnikatele a spolupracující osoby, ale rovněž si ukážeme, kdy podnikající osoba nemusí platit sociální pojištění.

Jsem OSVČ, manžel je mou spolupracující osobou. Budu na něho moct dále převádět své příjmy, když si zřídí živnostenský list, bude podnikat ještě v jiném oboru a bude mít svoje IČ? Jak by to bylo případně s placením záloh na důchodové a zdravotní pojištění, které platí z titulu spolupracující osoby? 

OSVČ od 1.1.2022 registrovala na FÚ, OSSZ, VZP svou manželku jako spolupracující osobu. V roce 2022 na ní bylo převedeno pouze 5% příjmů a výdajů, protože byl nízký ZD. V roce 2023 měl OSVČ ztrátu a tak na manželku nebylo nic rozděleno, žádné příjmy ani výdaje. Stále je ale deklarovaná jako spolupracující osoba a v DAP jsme tedy v příloze č.2 uvedli 12 měsíců podnikání, příjmy a výdaJe v §7 ZDP byly 0. Manželka dále měla příjmy ze závislé činnosti, které byly zdaněny v §6 ZDP. Bohužel EPO nám nedovolilo v tabulce H uvést manžela, který rozděluje příjmy a výdaje a zapsat tam 100%. Na OSSZ a VZP jsme poslali u manželky nulové přehledy. Může v tomto případě jako spolupracující osoba (i když na ní nebylo nic rozděleno) využívat manželovo podnikatelské auto u kterého je uplatňován paušální výdaj na dopravu dle §24/2/zt ZDP? Manželka svou spolupráci na FÚ, OSSZ a VZP nepřerušila a uvidíme, jak dopadne r.2024 a kolik na ní bude rozděleno příjmů a výdajů.

OSVČ zaměstnává na DPP své dítě (studenta VŠ), měsíční odměna 10 000 Kč. Je možné, aby ještě OSVČ v DPFO rozdělila své příjmy a výdaje na toto dítě jako na spolupracující osobu? 

OSVČ využívá svou přítelkyni jako spolupracující osobu. Společně hospodařící domácnost však vytvořili až v srpnu roku 2023. Je nutné tu spolupráci „pokrátit“ o měsíce, kdy netvořili společně hospodařící domácnost, byť ta spolupráce probíhala? Nebo stačí, aby podmínka společně hospodařící domácnosti byla splněna k 31. 12. daného roku? 

OSVČ zaměstnávala druha, v květnu se vzali, den před sňatkem byl ukončen pracovní poměr. Od 1. 6. 2023 se manžel stal spolupracující osobou (hlavní, žádný jiný příjem nemá). Chápu správně, že § 13 odst. 3 řeší pouze základ daně a nikoliv příjem za celé zdaňovací období? Neboli konkrétně: OSVČ rozdělující měla v roce 2023 příjem 2,584.496,- a výdaj 2,306.735 tj. rozdíl mezi příjmy a výdaji 277.761,-, tedy je splněna podmínka, že rozdíl nebude vyšší než 315.000 (což je 7 × 45000) a mohu rozdělit 50 % z celkového ročního příjmu a 50 % z celkových ročních výdajů? Příjmy a výdaje se předpokládám neupravují poměrem spolupráce, ale výpočet je z celku, pouze se musí dodržet limit pro rozdíl mezi příjmy a výdaji, tj. poměrem a nebo 540.000 Kč.

Kdy lze ve společnosti rozdělit příjmy a výdaje podle dohody? Manželé a dcera, žijící ve společně hospodařící domácnosti, provozují zemědělskou farmu a vedou daňovou evidenci. Musí mít všichni IČO a být plátci DPH? Manžel je majitel farmy a vede daňovou evidenci manželka je spolupracující dcera je člen společnosti (má IČO), oba jsou plátci DPH, zisk dělili každý 1/3 manžel je od roku 2023 důchodce, chce mít nižší zisk, ale dál povede evidenci. Aby mohla mít manželka s dcerou stejný podíl, musí mít manželka také IČO a být plátcem DPH?

Může podnikatel, OSVČ, převést na spolupracující manželku max. částku, tedy 540 000 Kč, i když manželka byla 6 měsíců v daném roce nemocná a pobírala nemocenské z titulu OSVČ? Nebo pouze 6 × 45 000 Kč?

Nyní jsem spolupracující osoba svého manžela FO - vedení úč. evidence. Za rok 2023 budeme podávat, jako každý rok daňové přiznání, a to příjmy a výdaje dle skutečnosti. Přemýšlím o tom, že bych si chtěla udělat živnostenský list a přihlásit se k paušální dani. Mohu se přihlásit do tohoto režimu hned při vzniku živnostenského listu, například v březnu 2024, když jsem do tohoto data byla spolupracující osoba a měla jsem tudíž nějaký příjem? Po případě že ano - mohu po vstupu do tohoto režimu vystavovat faktury svému manželovi čili já budu mít na svůj živnostenský list příjem a můj manžel výdej? 

OSVČ, podnikání v řemeslné živnosti, uplatňuje výdaje procentem z příjmu ve výši 80 %. Od 1.9.2023 má manželku jako spolupracující osobu. (Do 31.8.2023 nebyli manželé). Příjmy v roce 2023 činily 3 185 560 Kč. Jak správně rozdělit příjmy a výdaje na manželku v maximální výši?

Je možné vykonávat spolupráci u OSVČ, která vykonává samostatně výdělečnou činnost jen vedlejší (starobní důchodce)?

Spolupracující osoba Délka spolupráce ve zdaňovacím období5) Podíl na příjmech a výdajích3) Max. výše převáděné částky pouze manžel4) celé zdaňovací období max. 50 % 540.000 Kč pouze manžel4) část...

Klientka OSVČ registrovala svého manžela jako spolupracující osobu již před několika lety a několik let manžela využívala jako spolupracující osobu. V roce 2023 se situace otočila manžel začal vydělávat více a manželka méně a nyní by potřebovali, aby se spolupracující osobou se stala manželka. Je nutné registrovat druhého z manželů jako spolupracující osobu? 

Již několik let jsem vedená jako pečující osoba u tchýně, která měla do začátku tohoto roku 2. stupeň a nyní má již 3. stupeň příspěvku na péči. O tchýni opravdu pečuji, ale zároveň jsem spolupracující osoba svého manžela, a tudíž podávám každým rokem daňové přiznání z příjmu fyzických osob (moje hlavní činnost). Již na začátku mi bylo řečeno, že příspěvek na péči není můj příjem, a tudíž ho nemusím nikde zdaňovat. Nikde jsem to neuváděla. Budu mít zohledněno to, že jsem byla roky pečující osoba, ve výpočtu výše starobního důchodu? Mám si sehnat, zřejmě z úřadu práce, nějaké potvrzení? 

Manželka začala od 1. 7. 2023 podnikat v obchůdku, kde prodává potraviny, ale i vlastní výrobky - zákusky, chlebíčky atd. Předpokládá, že její měsíční příjem bude cca 150 000 - 200 000 Kč. Manžel jí chodí do obchůdku pomáhat - někdy jednou týdně, někdy vícekrát - uklízí, vykládá zboží atd. Je možné, na manžele rozdělit příjmy a výdaje jako na spolupracující osobu (nezávisle na tom kolik času v bufetu stráví?)? Např. bude-li mít manželka celkově za rok 2023 příjmy 2 000 000 Kč - jaká částka může být rozdělena/nerozdělena? Mohou oba použít paušální výdaje? Pokud budu příjmy rozděleny na polovinu 1 000 000 Kč a 1 000 000 Kč, pak výdaje musí být u obou paušální např. tedy 600 000 nebo skutečné? A jak je to s DPH - budou-li příjmy rozděleny, pak je rozděleno i DPH a obrat do 2 000 000 za 12 měsíců?

OSVČ má čtyři spolupracující osoby, jedná se o rodinný podnik. Vztahuje se limit 180 000 Kč na každou osobu, nebo limit 180 000 Kč je pro všechny dohromady?

Spolupracující osoba zřejmě nebude mít datovou schránku vystavenou povinně? V případě, že si ji nezřídí sama, budeme její daňové přiznání podávat v papírové formě a přiznání podnikatele, se kterým spolupracuje, budeme podávat ze zákona elektronicky? Ten samozřejmě údaje k datové schránce obdržel. Přehledy na sociální a zdravotní pojištění se u spolupracující osoby bez vlastní datové schránky musí podat také v papírové formě? 

Připravuji daňové přiznání pro dva poplatníky. Nejsou manželé (druh a družka), žijí ve společné domácnosti, kde vychovávají vlastní, studující dítě na VŠ 21 let. Oba podávají samostatně DPFO. Nejsem si jistý, po přečtení § 13 odst. 4 písm b) ZDP, zda mohu u družky uplatniti roční slevu na vyživovanou osobu ve společné domácnosti 15 204 Kč a současně u druha využít ust. § 13 odst. 1 písm. b) a na syna - spolupracující osobu převést 20 % příjmů a výdajů. 

Podnikající fyzické osoby alias osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) v praxi často využívají nejrůznějších forem výpomoci rodinných příslušníků. Zpravidla se neřeší papíry a neuzavírají pracovní ani jiné smlouvy, vše stojí na důvěře, ochotě a loajalitě. Společný cíl je totiž nasnadě – podpořit rodinnou firmu, neboť její zisk se přímo či nepřímo promítne do osobní sféry každého člena rodiny. Této obvyklé praxi byl uzpůsoben právní institut – spolupracující osoba/osoby – umožňující rozdělení společně vydělaných peněz mezi podnikatele a jeho rodinné pomocníky. Dnešní soudnička ale vyjeví, že není radno podcenit zákonné podmínky dělení zisku.