Osvobození od daní

Povodně v Česku začaly v pátek 13. září 2024 jako výsledek srážky dvou frontálních systémů nad územím střední Evropy. Ty přinesly vytrvalý déšť, který zasáhl většinu území Česka, a výsledkem byly dalekosáhlé povodně. Stejně jako během povodňové situace v roce 1997 nastala tedy neobvyklá situace, a co na to naše vláda, resp. zákonodárci? Právě na to a další otázky se zaměřím ve svém dalším článku níže… Osobně se domnívám, že opravdu každá pomoc postiženým je na místě. Ať už se jedná o finanční dary či různé formy nepeněžní podpory. Nutno podotknout, že stát celkem logicky nezůstává pozadu, byť někdy, zejména v oblasti daní, krkolomně, ale přece se snaží postiženým vycházet vstříc a jejich administrativní a daňové zatížení eliminovat. Najdou se však i nepochopitelné případy, jeden exemplární promílaný za všechny týkající neproplacení pojistného plnění pojišťovnou rodině, které povodeň vzala nově koupený a rekonstruovaný rodinný dům, který ani nestihla zkolaudovat, a tudíž nesplnila minimální trvání pojistného vztahu, tzv. karenční dobu. A co ulevit postiženým na daních, lze to?

Klient v 01/2018 zakoupil pozemek (orná půda, zahrada) s tím, že dojde v územním plánu obce ke změně a on jej převede na stavební pozemek. Bohužel se tak nestalo a on už kvůli naplnění své bytové potřeby nemohl déle čekat, jak se zastupitelé rozhoupají, a proto pozemek v 05/2022 prodal. Bohužel mu o pár měsíců uteklo naplnění časového testu pro osvobození. Nyní tedy bude zdaňovat příjem dle § 10 ZDP. A jde mi o uznatelné výdaje - na tento pozemek měl hypotéku, zřídil na něm studnu a pravidelně jej udržoval (sekal trávu, klestil křoví). Je prosím možné při prodeji do výdajů snižujících základ daně započítat i zaplacené úroky z výše uvedené hypotéky? Případně jaké další konkrétní výdaje by mohly padat v úvahu. EDIT: klient neuplatňoval úroky jako odečitatelnou položku

Jako CZ plátce DPH jsme přijali daňový doklad od polské univerzity, polský plátce DPH, za vzdělávací služby pro zaměstnance. Doklad je univerzitou vystaven s odkazem na Čl. 43, oddíl 1, bod 26, podbod b polského zákona o DPH, tj. režim osvobození od daně pro služby, které poskytují: univerzity, vědecké jednotky Polské akademie věd a výzkumné ústavy v oblasti vzdělávání - a dodání zboží a poskytování služeb s těmito službami úzce souvisejících. Jak se správně vypořádat s DPH v České republice?

S.r.o., plátce DPH, koupila v 12/2016 od plátce DPH pozemek (cca 9tis. m2), zároveň s dřevěnými rekreačními chatkami, které na jeho části byly postavené (bývalé rekreační středisko) a uplatnila si DPH na vstupu. Chatičky byly zařazeny do majetku každá zvlášť a odepisovány. V r. 2017 bylo na chatičkách provedeno TZH (u každé cca za 45tis.). Pozemky jsou evidovány na účtu 031. V r. 2020 firma dvě chatky vyřadila z evidence a zbourala je. Na pozemku jedné z nich a dále na části původně nezastavěného pozemku postavila apartmánový dům, který byl v r. 2021 zkolaudován. Nyní se firma rozhodla ponechat si apartmán s částí pozemku a v r. 2023 (případně ještě v r. 2022) prodat zbytek pozemku se zbývajícími chatkami. Prodávat bude neplátci DPH. 1) Prodávaná část pozemku s chatičkami bude s vyčísleným DPH, částka bude nižší, než byla pořizovací cena celého pozemku s původním počtem chatiček. Nepřináší tato skutečnost nějaké daňové důsledky? 2) Jakým způsobem vypočítat hodnotu vyřazení pozemků z evidence majetku? Chatičky vyřadíme z majetku v jejich pořizovací hodnotě. U pozemků bychom pořizovací cenu rozdělili ve stejném poměru, v jakém bude poměr plochy prodaného pozemku ku ponechanému bez ohledu na stavby. Je toto možné? 3) Kdy nastává zdanitelné plnění – v momentě uzavření smlouvy o prodeji, k datu podání smlouvy na katastr, k datu zápisu do katastru, nebo k datu, kdy přišlo vyrozumění z katastru o zápisu přechodu vlastnictví?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 4. 2021, čj. 4 Afs 361/2021-31

Nakupujeme jako plátce DPH zboží ze třetí země (Švýcarsko), které chceme rovnou prodat jako plátce plátci do Řecka. Zboží půjde rovnou ze Švýcarska do Řecka. Faktura ze Švýcarska nebude tedy proclena námi, ale švýcarská - naše dodavatelská - firma proclí převod zboží do Řecka a tyto dokumenty dodá k faktuře ze Švýcarska k naší došlé faktuře. My vystavíme fakturu na řeckého odběratele jako osvobozené plnění. Je náš postup správný?

Dvě právnické osoby spoluvlastní nemovitou věc (budova - každý 1/2), oba plátci DPH. Dohodou o užívání společné věci je stanoveno, že nemovitou věc bude ke své činnosti používat pouze jeden ze spoluvlastníků. Druhému však za to náleží úplata v dohodnuté výši. Jak takovou úplatu posuzovat z hlediska DPH, resp. zda úplata bude zdanitelným plněním s DPH v základní sazbě, případně zda lze posuzovat jako nájem s případným osvobozením od DPH? 

Společnost s r. o., plátce DPH, chce prodat občanovi pozemky, které jsou v současné době ve vlastnictví s. r. o. a jsou zapsány v KÚ jako druh pozemků orná půda, ostatní plocha, způsob využití jiná plocha. V územním plánu města jsou tyto pozemky v lokalitě BC, což značí plochy čistého bydlení - slouží bydlení (podíl hrubé podlažní plochy bydlení je větší než 80%). Výše uvedené pozemky jsou ve dvou celcích, které jsou o šířce cca 3 m a délce cca 65 m. Tyto pozemky na sebe nenavazují a přes pozemky vedou dráty vysokého napětí. Prodej pozemků není ekonomickou činností s. r. o. Dle našeho názoru pozemky nesplňují v tomto stavu parametry stavebního pozemku, a to i z toho důvodu že šíře 3 m je stavebně nevyužitelná a pod dráty vysokého napětí je ochranné pásmo cca 10-15 m na každou stranu od posledního vodiče. Podléhají tyto pozemky při jejich prodeji DPH a nebo je jejich prodej od DPH osvobozen?

Oznamovací povinnost při osvobozených příjmech nad 5 mil. se vztahuje na všechny příjmy přijaté od 1. ledna 2015 a osvobozené od daně z příjmů fyzických osob. Výjimkou jsou příjmy, které správce daně může zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vzhledem k tomu, že má FÚ jistě přístup do katastru nemovitostí a veřejného rejstříku, znamená to, že se oznamovací povinnost netýká občanů, kteří prodali svůj obchodní podíl ve firmě po více než 5 letech za cenu vyšší než 5 mil., nebo v takto vysoké částce prodali byt po více než 5 (nově 10) letech držení?

Fyzická osoba vlastnila družstevní podíl více než 15 let. V roce 2020 do šlo ke zrušení družstevního vlastnictví a převodu bytu do osobního vlastnictví. Nyní v roce 2021 FO byt prodala. V bytě po celou dobu nebydlela. Osvobození podle §4/1/a není. Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. b) není jasné, je zde napsáno, že osvobozeno je pokud doba mezi nabytím a prodejem je 5 let (resp. nově 10 let) Zároveň osvobození podle § 4 odst. 1 písm. s) také nepřipadá v úvahu, neboť již nejde o prodej družstveního podílu. Tedy přes to, že FO vlastní nemovitost více než 15 let, nemá možnost osvobození? Hledal jsem na internetu a našel jsem tento judikát, nevím zda lze použít i v současné době - 2 Afs 20/2011.

Stěhovali jsme klienta z Londýna do Prahy. Stěhování bylo osvobozeno od CLA a DPH, protože se jednalo o dovoz osobních věcí. Bude celá hodnota přepravy z Londýna do Prahy osvobozena od DPH dle § 69 zákona o DPH? 

Fyzická osoba (nepodnikající zaměstnanec), která bude za rok 2021 povinna podat daňové přiznání, obdržela v roce 2021 poukázky (zatím 3x 150 Kč do obchodu mall.cz) od agentury pro výzkum veřejného mínění. Jedná se odměnu za aktivní účast v průzkumu veřejného mínění. Je nutné tento příjem zahrnout do daňového přiznání?

OSVČ měla do roku 2019 zahrnutou v obchodním majetku budovu (spolu s pozemky), ve které podnikala. K 1. 1. 2019 tuto budovu z OM vyřadila. Na kartě majetku je uvedeno k tomuto datu vyřazení z OM s poznámkou, že budova je ještě částečně ekonomicky využívána. Žádné náklady spojené s provozem a údržbou budovy nejsou v účetnictví uplatňovány. 1) Je tedy budova z OM vyřazena i přes skutečnost, že se v ní v omezené míře podniká? 2) Pokud by došlo k prodeji budovy, platí pro tento případ 5letý časový test pro osvobození od daně z příjmu (OSVČ ji nabyla před rokem 2020 a z OM byla rovněž vyřazena před rokem 2020) nebo platí 10letý časový test? 

Fyzická osoba, OSVČ, neplátce DPH - zednické práce vykonává svou činnost na základě živnostenského oprávnění a daní ji v par.7 ZDP. S kamarády si založili hudební skupinu a občas zpívají na různých akcích. Nyní možná dojde i k vydání a prodeji CD. Jakým způsobem se toto daní nebo jde o příležitostnou činnost, která je od daně osvobozena?

Je možné poskytnout zaměstnanci společnosti s. r. o. bezúplatnou půjčku ve výši 200 000 Kč, pokud se jedná o manželku jednatele společnosti? 

Občan si koupil pozemek jehož součástí je stavba s číslem popisným. V nemovitosti nebydlel. V katastru nemovitostí je zapsáno: Kupní smlouva ze dne 12. 12. 2016, právní účinky zápisu ke dni 16. 12. 2016, zápis proveden dne 10. 01. 2017. K jakému dni má nemovitost prodat, aby byl příjem osvobozen od daně z příjmu? Pětiletý test se počítá na dny nebo měsíce? Pro uplatnění nároku na osvobození od daně z příjmů je rozhodující den na kupní smlouvě, nebo den právních účinků nebo den provedeného zápisu?

OSVČ má příjmy z následujících činností: prodej dluhopisů, pojištění, prodej investic, prodej zlata. Brzy jeho obrat překročí milion korun, ale dle společnosti, pro kterou jako finanční poradce pracuje, se nestane plátcem DPH, protože jeho činnosti jsou osvobozené od DPH a příjmy z prodej zlata nedosahují částky milion korun. Pokud se stane plátcem, které z těchto činností jsou osvobozené a které podléhají DPH?

Plátce dodává zboží pro osoby registrované v jiném členském státě. Ke splnění osvobození při dodání dle § 64 zákona o DPH využívá přepravní firmu, jenž ji následně fakturuje dopravu, kterou uhradí. Dodáváme třem odběratelům ze stejného státu EU. Na jednom autě přepravce veze zboží pro všechny tři. Přepravce k faktuře za dopravu dokládá tři CMR a máme potvrzené dodací listy od všech tři odběratelů. Náklady na dopravu přefakturujeme jedné ze tři společnosti, jenž je „spojenou osobou“ se dvěma zbylými. Je uvedený postup v souladu s § 64 zákona o DPH-osvobození při dodání zboží do JČS?

Český plátce DPH dodá fotovoltaiku vč. instalace na nemovitost nacházející se ve Švýcarsku. Odběratelem bude slovenská firma, plátce DPH na Slovensku. Jedná se o dodání zboží vč. instalace dle § 7 odst. 5 ZDPH, nebo se jedná o služby vztahující se k nemovité věci dle § 10 ZDPH? U obou variant je místo plnění ve Švýcarsku. Je správné toto plnění osvobodit s tím, že povinnost přiznat daň má příjemce této služby a zda je nutné toto plnění zahrnout do souhrnného hlášení.