Pachatel správního deliktu

O povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku nejen ve smyslu § 180 daňového řádu a možných trestněprávních dopadech nesplnění této povinnosti toho bylo napsáno již poměrně dost, ovšem jelikož zákon umožňuje poměrně široký výklad subjektů, které by potenciálně mohly být pachateli přečinu dle § 227 trestního zákoníku , považuji za vhodné k tomu uvést několik upřesňujících poznámek a judikatorních závěrů, a to zejména s důrazem na možnou trestní odpovědnost zmocněnce povinného subjektu.

Dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb. , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „PřesZ 2016“), který vnáší podstatné změny do správního práva trestního. Zrušil dosavadní zákon České národní rady č. 200/1990 Sb. , o přestupcích, a na rozdíl od něj již neobsahuje skutkové podstaty přestupků, které se tímto přesunuly do rovněž nově účinného zákona č. 251/2016 Sb. , o některých přestupcích, nebo zůstávají upraveny ve zvláštních zákonech. PřesZ 2016 přináší novou úpravu správního trestání z hmotněprávního i procesního hlediska a jeho východiskem je zejména snaha sjednotit regulaci přestupků s poměrně nepřehlednou úpravou správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob, které budou nyní systematicky zařazeny pod přestupky.