Pachatel trestného činu

Pokud zaměstnanec nastupuje výkon trestu po dobu trvání pracovního poměru, máme ho odhlásit ze zdravotního a sociálního pojištění? 

Dnem 1. 10. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 333/2020 Sb. , kterým se mění trestní zákoník , trestní řád a některé další zákony (dále jen „novela 333/2020 Sb. “), který přinesl zdánlivě kosmetické změny trestněprávních předpisů, ovšem v širších souvislostech nepochybně změny poměrně zásadní. Pojďme si ty nejpodstatnější změny, které mají samozřejmě přesah i do trestního práva daňového, ve stručnosti představit.

O povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku nejen ve smyslu § 180 daňového řádu a možných trestněprávních dopadech nesplnění této povinnosti toho bylo napsáno již poměrně dost, ovšem jelikož zákon umožňuje poměrně široký výklad subjektů, které by potenciálně mohly být pachateli přečinu dle § 227 trestního zákoníku , považuji za vhodné k tomu uvést několik upřesňujících poznámek a judikatorních závěrů, a to zejména s důrazem na možnou trestní odpovědnost zmocněnce povinného subjektu.

Poslanecká sněmovna projednává ve druhém čtení novelu zákona č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník “), která má mj. do zákona zařadit nový trestný čin označený jako „maření spravedlnosti”. Návrh míří mj. na vědomé předkládání padělaných listin a jiných důkazů v soudním řízení a svádění svědka ke křivé výpovědi. V případě, že bude novela přijata, půjde o zásadní změnu v pojímání práva na obhajobu a rovněž citelné omezení možností obrany obviněných v rámci trestního řízení.