Penzijní činnost

V tomto pokračování seriálu se věnujeme první polovině tuzemských osvobozených plnění bez nároku na odpočet. Kromě jejich popisu upozorníme i na situace, na které je potřeba si dát pozor a u dodání nemovitosti přinášíme kritéria, na jejichž základě bychom měli správně určit, zda daný prodej bude zdanitelný či osvobozený.

Pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), je nutno rozlišovat dva rozdílné druhy plnění osvobozených od daně, a to: – plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, – plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. V tomto článku se zaměříme na plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. U těchto plnění se neuplatňuje daň na výstupu a u přijatých zdanitelných plnění použitých pro uskutečnění těchto osvobozených plnění nejsou plátci oprávněni k odpočtu daně na vstupu. Pokud plátce použije přijaté zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně (viz § 72 odst. 1 ZDPH ), tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, je podle § 72 odst. 6 ZDPH oprávněn u tohoto přijatého zdanitelného plnění uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně, přičemž příslušná výše odpočtu daně v částečné výši se v tomto případě stanoví postupem podle § 76 ZDPH , který upravuje způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši.