Plátce

Náš francouzský partner měl platné DIČ (plátce) do 30/6/2023. V prosinci ale část zboží, které mu bylo vyfakturováno jako reverse charge před 30/6/2023, vrátil. Jak vystavit na toto vrácené zboží daňový doklad? Předpokládám, že s nulou. Do jakého řádku daňového podání DPH půjde tato vratka? Bude se tento doklad evidovat v souhrnném hlášení pod již neplatným DIČ? 

Má-li se určitá osoba na skladování podílet, musí zde být i konkrétní subjekt, s nímž se na tomto skladování podílí, u nějž jsou naplněny znaky, judikaturou vymezené pro skladovatele jako plátce spotřební daně ve smyslu § 4 odst. 1 písm. f) části věty před středníkem zákona o spotřební dani (blíže viz odst. 20. napadeného rozsudku – vlastní subjektivní vztah k vybraným výrokům, faktické ovládání vybraných výrobků, popř. detence, tj. nakládání s věcí jako s cizí). Pouze za předpokladu, že je tato osoba známá, je zde tedy exitující „hlavní“ plátce spotřební daně a současně existuje i další osoba (nebo i osoby), u níž jsou naplněny v určité míře znaky typické pro skladovatele jako plátce spotřební daně, lze o jejich vzájemné solidární odpovědnosti uvažovat. Tak tomu však v souzené věci nebylo. Stěžovatel s ohledem na skutečnost, že nezjistil osobu „hlavního“ plátce spotřební daně podle § 4 odst. 1 písm. f) části věty před středníkem (zde skladovatele vybraných výrobků), přistoupil k posouzení věci zjednodušeně tak, že za plátce bez zjišťování tohoto „hlavního“ plátce jako osoby mající nejbližší vztah k vybraným výrobkům označil vlastníka prostor, v nichž byly vybrané výrobky skladovány, nadto aniž by vůbec zkoumal jeho subjektivní vztah k vybraným výrobkům. Tento zjednodušený postup celních orgánů nemůže Nejvyšší správní soud aprobovat. Krajský soud tudíž nepochybil, shledal-li stěžovatelovy závěry týkající se žalobce jako osoby odpovědné za spotřební daň solidárně s neznámým, resp. v řízení nezjištěným skladovatelem, nezákonnými.

Pokud plátce DPH pořizuje nemovitou věc na klíč, nejedná se o dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností. Jak má plátce postupovat, když má krátící koeficient (pronajímá nemovitou věc i neplátcům) v případě pořízení faktur za stavební práce. Předpokládám, že se jej bude týkat přenesená daňová povinnost, kdy DPH musí odvést v plné výši a nárok pak krátí dle aktuálního krátícího koeficientu v daném roce. Příklad: Odběratel obdrží v roce 2015 fakturu na 100 000 Kč na stavební práce za výstavbu základu na nemovitou věc (např. pohostinství). Odběratel odvede 21 % DPH, tedy 21 000 Kč a při krátícím koeficientu 50 % si uplatní 10 500 Kč. V roce 2016 obdrží další fakturu na 100 000 Kč např. na elektrické rozvody. Odvede tedy 21 000 Kč a při koeficientu 60 % si uplatní nárok 12 600 Kč. Jde mi tedy o to, že zde neplatí, že musí uplatňovat plný nárok na DPH a v roce zařazení nemovité věci do užívání odvede daň dle § 13 odst. 4 a uplatní dopočet v částečné výši v závislosti na účelu použití majetku.  

Podnikatel - plátce DPH se rozhodl založit společnost s ručením omezeným a ukončit podnikání dle § 7 ZDP jako FO. V účetnictví evidujeme v majetku budovu - sklad zboží. Budova je zapsána na KN na rodné číslo, byla vložena do podnikání. Byla odepisována. - Jak postupovat při ukončení podnikání, kdyby si chtěl podnikatel budovu dál ponechat ve svém majetku jako občan a nové společnosti ji pronajímat dle § 9 ZDP? - Předpokládáme, že by měl v odpisování budovy pokračovat, nebo se mýlíme? - Mohl by v § 9 zůstat plátcem DPH? Z nájmu by měl kromě příjmů uskutečněná plnění, a pokud by v budově něco opravoval, mohl by uplatnit DPH na vstupu.

Občan podniká jako OSVČ, je plátcem DPH a následně se stane jako „občan“ společníkem v s. r. o., která je také plátcem DPH a po roce je označena jako nespolehlivý plátce DPH. Má nebo může mít tato situace u s. r. o. nějaký vliv na OSVČ jako plátce DPH? Má nebo může mít tato situace u s. r. o. nějaký jiný vliv na OSVČ? Jak by to bylo, pokud by si podíl koupil z pozice OSVČ? 

Prosím o posouzení správného účtování DPH následující transakce. Právnická osoba, plátce DPH nakupuje zboží od plátce v Německu. Dopravu zajišťuje dodavatel. Odběratel nakoupil zboží pro slovenského zákazníka také plátce DPH a bylo převezeno z Německa rovnou na Slovensko. Německý dodavatel vystavil fakturu pro českého odběratele a ten ji zaúčtoval v režimu reverse charge. Následně vystavil fakturu na slovenského odběratele dle § 64 odst.1 - osvobozené plnění. Je toto řešení správné? Jaké potvrzení potřebuje Český dodavatel, aby prokázal FU, že zboží bylo dodáno na Slovensko.

Naše společnost je plátcem DPH v ČR a plánujeme nakupovat zboží z Běloruska s dodáním a celním odbavením v Polsku. Celní prohlášení bude vypracováno takovým způsobem, aby naše společnost byla uvedena jako příjemce. Náš klient je společnost, která je plátcem DPH v Polsku, bude samostatně vyzvedávat zboží v Polsku ze skladu. Pokud jsem to správně pochopila, od naší společnosti se bude vyžadovat registrace v Polsku, avšak není mi jasné, bude-li nutné každý měsíc podávat hlášení o DPH?

Fotbalový trenér fakturuje své služby sportovnímu klubu. Jednou za rok mu klub vyčíslí nepeněžní příjem – letenky, ubytování apod., které za něho uhradil. Započítává se tento příjem do obratu? Pokud ano a trenér se stane plátcem, jak bude tento příjem vykazovat v přiznání k DPH?

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 17. prosince 2020 ve věci C-449/19 WEG Tevesstraße

Fyzická osoba neplátce DPH si pořídí vozidlo v 2019 a v roce 2020 se stane plátcem DPH, začne podnikat a auto vloží do obchodního majetku. Uplatní si dle § 79 4/5 nároku na odpočet DPH. Následně vozidlo prodá. Bude odvádět DPH z celé prodejní ceny anebo také jen 4/5?

Již schválenou změnou s účinností od 1. 1. 2021 je omezení možnosti dobrovolně zdaňovat pronájem nemovitostí jiným plátcům. Změna se týká objektů, které souvisejí s trvalým bydlením a prakticky u nich znemožní nárok na odpočet. Kvůli absenci přechodného ustanovení budou muset část uplatněného odpočtu vrátit i stávající pronajímatelé.

CZ s. r. o. (nepláte dph) koupí od Švýcarské (CH) firmy zboží za 500 000 Kč (Jde o jednu věc, součástku stroje). Toto zboží CZ s. r. o. hned prodá do Srbska (mimo EU). toto zboží však je umístěno v USA ve skladu CH dodavatele. Zboží CH dodavatel odesílá přímo z USA do Srbska. Otázka: Je CZ SRO povinna se registrovat kvůli této operaci v CZ jako Identifikov\ná osoba či plátce DPH? Musí platit DPH z této operace? 

Praktická lékařka na základě smlouvy o koupi závodu si koupila ordinaci. Lékařka vede daňovou evidenci. Koupě byla realizována za 1 mil. Kč , součástí kupní ceny byl jmenovitý seznam majetku, vybavení, lékařské přístroje, kancelářská technika, zdravotnický materiál, léky, smlouvy se zdravotními pojišťovnami, závazky, pohledávky za pojišťovnami, avšak bez uvedení cen. K majetku bude zpracován znalecký posudek. Předpokládá se, že hodnota majetku dle znaleckého bude cca 200 tis. Kč. Jak postupovat v daňové evidenci pro uplatnění daňově uznatelných výdajů při koupi závodu? Jak to bude s DPH, nestává se lékařka plátcem DPH? Doplňující otázka: Vzhledem k tomu, že se jedná o daňovou evidenci, nemělo by se v tomto případě postupovat dle § 7b odst. 3 ZDP: "V případě úplatného pořízení majetku a dluhů, za jednu pořizovací cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a dluhů. Je-li v případě úplatného pořízení majetku a dluhů, rozdíl mezi pořizovací cenou a oceněním tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu, zvýšeným o hodnotu peněz, cenin, pohledávek včetně daně z přidané hodnoty, a snížený o hodnotu dluhů, záporný, postupuje se obdobně jako v případě záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu (§ 23)."? Jakým způsobem provést ten poměrný rozpočet?

Nemovitosti mají v zákoně o DPH dost specifické postavení. Místo zdanění souvisí s místem, kde se nacházejí, jejich výstavba může podléhat jak základní, tak snížené sazbě, a to v běžném režimu nebo v režimu přenesení daňové povinnosti, pronájem může a nemusí být osvobozen, stejně tak prodej nemovitosti. V následujícím textu se proto zaměříme komplexně na nemovitost z pohledu vlastníka, plátce DPH.

Firma se stala plátcem DPH v 11/2019. V srpnu 2020 dostane fakturu za elektřinu za období k 08/2019–08/2020. Může si uplatnit na vstupu celou daň z přidané hodnoty (nebo jen poměrnou část za dobu, ve které byla plátce)?

V České republice bylo schváleno několik změn v důsledku mimořádné okolnosti pandemie koronaviru. Některé změny se týkají i oblasti daně z přidané hodnoty. Článek shrnuje právě tyto změny relevantní pro DPH a také některé právní instituty, které obsahuje dosavadní legislativa. V rámci témat článek též obsahuje několik praktických příkladů.

Stav ke dni 6. 5. 2020 Vláda České republiky v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. , o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru (označovaný jako SARS-CoV-2) na území ČR nouzový stav od 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů a následně byl dvojím prodloužením nouzový stav prodloužen až do 17. 5. 2020. V souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 za účelem zmírnění zvýšených dopadů této mimořádné události na podnikatele i další daňové subjekty došlo k řadě rozhodnutí, obsažených v Liberačním balíčku I a II zveřejněných ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 a 5/2020, v pokynu GFŘ D-44, v zákonu č. 134/2020, 136/2020, 137/2020 a 159/2020 Sb. Všechny tyto změny si v následujícím textu uvedeme a blíže objasníme.

Jsme plátci DPH_CZ a také máme registraci k DPH na Slovensku. Jaká jsou pravidla v případě, že budeme vystavovat fakturu na Slovensko za služby (licence - použitý SW), a to nemocnici (neplátce DPH, ale pro účely nákupu zboží z EU je plátce). Vystavit s naším slovenským DIČ a se slovenskou sazbou DPH nebo jak je to v případě fakturace s použitím českého DIČ?  Doplnění dotazu: Společnost se registrovala k plátcovství na Slovensku, protože nakoupila zboží (PC), které zůstalo na Slovensku ve skladě dodavatele, nepřekročilo hranice do ČR a toto zboží pak prodala slovenské firmě (plátci DPH SK). V podstatě se jednalo zatím pouze o jednu takovou transakci. Společnost nemá na Slovensku provozovnu.

Všeobecná představa o účetních je, že vědí o každé změně majetku a závazků ve firmě na haléř přesně, a jen je nudně formálně zaúčtují. Ano, účetní jsou pečliví a díky samokontrolní schopnosti podvojného účetnictví musejí čísla sedět. Jenže šedivá je teorie, ale barevný strom života… I když pomineme záměrné podvody, tak ani ostřílení účetní si nemohou být jisti, zda podklady, které se k nim hrnou, vždy přesně odpovídají skutečné situaci ve firmě. A právě pro to, aby se neúčtovalo o domnělých změnách a stavech majetku a závazků, nýbrž o reálných datech, slouží inventarizace, přesněji řečeno její stěžejní část – inventura. Nejpracnější a obvykle také nejpřekvapivější bývá fyzická kontrola skutečného stavu zásob – je jich totiž ve firmách požehnaně, ztratí se snáze než bagr a často se různým pobertům šikovně hodí pro jejich osobní potřeby. Ačkoli jde primárně o účetní záležitost, mají chybějící zásoby dopad i na daň z příjmů, ale u plátců rovněž na daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“).

Jednou z otázek, kterou si plátce DPH při poskytování plnění často pokládá, je, kdy má správně uplatněnou DPH z tuzemských plnění odvést. V případě, že by totiž byla odvedena DPH později, než zákon ukládá, hrozí plátci, že bude povinen uhradit správci daně časový úrok z prodlení za pozdní úhradu DPH. Tento článek se zabývá časovým okamžikem, kdy je plátce povinen DPH odvádět z tuzemských plnění a obsahuje také praktické příklady.