Plnění osvobozená od DPH

Zpracovávám Přiznání k DPH fyzické osobě. FO uskutečňuje plnění jak v základní sazbě DPH, tak i osvobozená plnění bez možnosti odpočtu DPH. DPH z přijatých zdanitelných plnění nelze jednoznačně přiřadit k uskutečněným plněním (PHM, tel. poplatky). Z tohoto důvodu je DPH na vstupu kráceno v daném roce koeficientem, který je k 31. 12. přepočítán a DPH je vypořádáno. FO má vedle příjmů z podnikání též příjmy z pronájmu bytu, který není zahrnut do obchodního majetku. Na základě informace ze školení k DPH i tento příjem uvádím v daňovém přiznání na ř. 50. A následně tato hodnota vstupuje do hodnoty vypořádacího koeficientu, resp. zálohového koeficientu následujícího období. K tomuto druhu příjmu z pronájmu se neváží žádná přijatá zdanitelná plnění. Během minulých období došlo k podstatnému útlumu služeb, které generují DPH na výstupu a převažují osvobozená plnění, a to zejména příjmy z pronájmu bytu. Což vede k zásadnímu snížení hodnoty koeficientu pro krácení DPH na vstupu. Prosím proto o sdělení, zda výše uvedený postup je v souladu se zákonem o DPH , případně prosím o posouzení, jak správně postupovat.

Konsolidační balíček s plánovanou účinností od 1. 1. 2024 přinese změnu sazby u velkého množství zboží a služeb. Cílem tohoto článku je proto přinést odpovědi na praktické otázky související se změnou sazeb, například jak správně zdanit zálohu přijatou v letošním roce k dodání zboží, které nastane až po účinnosti novely. Zásadní změnou bude i osvobození od DPH při dodání knih.

Společnost s r. o., plátce DPH, podnikající v oblasti stavebních a úklidových prací, zakoupila v r. 2018 stavební pozemek, přičemž nárok na odpočet DPH byl správcem daně zamítnut z důvodu neschopnosti s. r. o. prokázat budoucí charakter využití. V průběhu let 2018 – 2020 s. r. o. na pozemku nechala vystavět rodinný dům, nárok na odpočet DPH u dodaných stavebních prací a materiálů si průběžně uplatňovala. V listopadu 2020 na základě kolaudačního souhlasu uvedla s. r. o. rodinný dům do majetkové evidence. Rodinný dům byl poté používán pro vlastní provozní potřeby s.r.o. (kancelář, sklad, dočasné ubytování). Nyní s. r. o. zvažuje prodej této nemovitosti spřízněné osobě. V této souvislosti si nechala zpracovat znalecký posudek na odhad tržní ceny. Ten byl zpracován srovnávací metodou, neobsahuje rozdělení tržní ceny na cenu pozemku a cenu stavby. Odhad tržní ceny je zhruba dvojnásobně vyšší než vstupní cena nemovitosti v majetkové evidenci. Není nám jasné, jak uplatnit DPH u prodejní ceny. Musíme vypočítat a odvést DPH z celé prodejní ceny nemovitosti nebo můžeme část prodejní ceny osvobodit od DPH na výstupu se zdůvodněním, že při pořízení pozemku nemohl být uplatněn nárok na DPH (viz § 62 odst. 1 zákona o DPH)? A pokud bychom část prodejní ceny osvobodili od DPH, tak v jaké výši – ve výši přesně odpovídající pořizovací ceně pozemku, anebo v alikvotní výši (vstupní cena pozemku činí cca 50 % celkové vstupní ceny nemovitosti v majetkové evidenci – osvobodili bychom tedy 50 % prodejní ceny při prodeji)?

Společnost(plátce DPH) koupí RD, pořizovací cena je bez DPH .Jedná se nákup od neplátce a dům je již 5 let od kolaudace. Následně má v plánu dům opravit a dále prodat. Kupní cena 980.000 Kč, předpokládaná cena rekonstrukce do 2.000.000 Kč. Rekonstrukce nebude podléhat kolaudaci. Prosím o radu, zda správně účtovat o RD jako o zboží nebo o DHM ? DPH z přijatých faktur k rekonstrukci si může nárokovat? Prodej bude následně s DPH nebo osvobozen? 

Firma – plátce DPH uzavřela koprodukční smlouvu, kde vystupuje jako koproducent. Firma dostala od producenta fakturu: koprodukční vklad – financování nákladů na výrobu filmu. Ve faktuře je uvedené základ DPH, částka DPH a částka celkem s DPH. Natáčení filmu bude dokončeno v roce 2023, ve stejném roce film bude v kinech. Z pohledu účetnictví základ DPH bude nákladem příštích období? Firma má nárok na odpočet DPH? 

S. r. o., plátce DPH, nakoupila od Střední vinařské školy (taky plátce DPH) víno a destiláty, které jsou určené k dalšímu prodeji. Na přijaté faktuře je celková cena bez DPH, resp. DPH = 0% a poznámka, že plnění je osvobozeno od DPH bez nároku na odpočet daně dle § 57 zákona o DPH. Je to tak, že fakturu zadám do programu jako od neplátce a dále s ní už nepracuji nebo jsou s tím spojené ještě nějaké další povinnosti. Mám na mysli, např. zda se uvádí v přiznání k DPH, kontrolní hlášení nebo někde jinde? Když budeme zboží (víno a destiláty) prodávat, tak fakturu vystavíme normálně s 21 % DPH a uvedeme v přiznání k DPH řádek 1 a v kontrolní hlášení. Jiné povinnosti z toho asi nevyplývají?

OSVČ, plátce DPH, koupil na IČO automobil v roce 2017. Na faktuře byla vyčíslena DPH, ale OSVČ tou dobou nebyl plátce DPH. Tento rok by ho chtěl prodat, ale nyní je OSVČ plátce DPH. Bude prodávat s DPH nebo, pokud si při nákupu DPH neuplatnil, nebude ani při prodeji? Je nějaká možnost, aby prodal bez DPH?  

Objem peněz, které jsou rozpuštěny v kryptoměnách, neustále roste. Doslova boom zažily kryptoměny v lockdownu doby koronavirové, kdy hodnoty kryptoměn pravidelně atakovaly svá maxima. Kryptoměny mají své principy, své zákonitosti, dá se na nich slušně vydělat, ale i nemálo prodělat. S otázkou snadných zisků, které jsou nezřídka ve stovkách procent, jde ale i ruku v ruce otázka jejich zdanění a celkové regulace, jež neodbytně klepe na dveře všem zemím. Cílem článku je vysvětlit podstatu kryptoměn, zmapovat relevantní souvislosti a v konečné fázi analyzovat zdanění kryptoměn v České republice. V kryptoměnách je dle autorova názoru potenciál co do platebního média. Stále více lidí platí v obchodech platební kartou. Hotovost je na ústupu. Kryptoměna a kryptoplatby jsou další fází. Ruku na srdce – kdo používá více hotovost než platbu kartou? 1)

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 5. 2021 ve věci C-248/20 Skelleftea Industrihus

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. dubna 2021 ve věci C-935/1 Grupa Warzywna

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. března 2021 ve věci C-48/20 UAB „P.“

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. března 2021 ve věci C-802/19 Firma Z

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 9. července 2020 ve věci C-374/19 Finanzamt Bad Neuenahr-Ahrweiler

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 16. října 2019 ve spojených věcech C-4/18 a C-5/18 Winterhoff a Eisenbeis

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 17. října 2019 ve věci C-692/17 Paulo Nascimento Consulting

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 20. listopadu 2019 ve věci C-400/18 Infohos

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2019, čj. 8 Afs 265/2017-55

Osoba povinná k dani se ve smyslu § 94 odst. 2 písm. c) zákona o DPH stává ze zákona plátcem pouze za předpokladu, že na základě smlouvy o sdružení (jiné obdobné smlouvy) vykonává nebo bude s jiným plátcem daně vykonávat činnost podléhající dani (případně činnost od daně osvobozenou s nárokem na odpočet). Kasační soud v této souvislosti odkazuje na zcela vyčerpávající odůvodnění krajského soudu (viz zejména str. 13 a 14 rozsudku) a plně se s ním ztotožňuje. Sdružení po dobu své existence žádnou činnost nevyvíjelo a před samotnou registrací navíc už ani formálně neexistovalo.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 3. října 2019 ve věci C-42/18 Cardpoint

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 18. září 2019 ve věci C-700/17 Peters