Podíl obchodní

Společník A vlastnil 100% OP v s.r.o. Realizoval v roce 2010 dobrovolný příplatek mimo ZK ve výši 5 mil Kč. V roce 2020 prodal společník A 100% OP fyz. osobě společníkovi B za 1 mil. Kč. Společník B by si nyní rád vyplatil peníze z příplatku mimo ZK ve výši 5 mil Kč, protože společnost je zisková. Jak by měl správně společník B toto zaúčtovat a zdanit?

Prosím o daňové objasnění situace, kdy fyzická osoba vlastnící obchodní podíl tento obchodní podíl prodá (nesplňuje časový test pro osvobození prodeje) ale v rámci kupní smlouvy je domluveno, že cena za prodej obchodního podílů bude ve 3 splátkách po dobu tří let od data prodeje. Tedy obchodní podíl prodá v roce 2024, ale kupní cenu bude inkasovat postupně v roce 2024, 2025 a 2026. Jak to bude se zdaněním příjmů? Zdaní se celá kupní cena v roce prodeje, nebo v každém roce se zahrne do příjmů 1/3 - jak to pak bude v případě nákladů k těmto příjmům - taky se do daňového přiznání zahrne poměrná část nákladů? A v návaznosti na to prosím i o zodpovězení jiné modifikace stejného případu, když by obchodní podíl prodala s tzv. odloženou splatností, tedy kdyby prodej se uskutečnil v roce 2024 ale celá kupní cena by byla inkasovaná v roce 2026. Zdanila by tedy všechen příjem až tom roce, kdy fyzicky obdržela celý příjem? 

Matka, společnost s r. o., prodala svůj obchodní podíl na dceřiné společnosti jiné s. r. o. Jak budu účtovat tento příjem a jak budu danit příjem z prodeje?

Fyzická osoba založila v roce 2015 jako jediný společník (manžel) právnickou osobu (s. r. o.). Vzhledem k tomu, že to bylo za trvání manželství a ze společných prostředků, je obchodní podíl součástí společného jmění manželů (SJM není zúženo či jinak smluvně upraveno). V roce 2022 převedl manžel smlouvou o převodu účasti na obchodní korporaci na manželku, důvodem bylo, aby se mohla oficiálně podílet na výkonu práv ve společnosti. Tímto úkonem nedošlo k zúžení SJM. V roce 2024 manželé podíly v s. r. o. prodávají. Máme za to, že s ohledem na popsanou situaci, kdy je obchodní podíl od počátku součástí SJM je zachován časový test pro osvobození od daně z příjmu z prodeje obchodního podílu (ve 100 %).  Případné podání oznámení o osvobozených příjmech by pak měl realizovat jen jeden z manželů. 

Fyzická osoba s daňovou evidencí provozovala pivovar. V roce 2023 ho jako nepeněžní vklad podniku vložila do s. r. o., kde byla jediným společníkem. Pro účely vkladu byl zpracován znalecký posudek. V účetnictví s. r. o. byl vklad podniku zachycen na účtech majetku - dlouhodobý hmotný majetek + dlouhodobý drobný hmotný majetek, na účtech zásob - materiál a výrobky a na účtech pohledávek a závazků, a to vše dle ocenění u vkladatele. Rozdíl do výše znaleckého posudku byl kladný a byl zaúčtován na oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Nyní se FO chystá 50% podíl na s. r. o. prodat. Předpokládáme, že prodej podílu bude podléhat DPFO v § 10 ZDP (není osvobozen) a proti příjmům z prodeje se bude moci do výdajů zohlednit 50 % z nabývací ceny podílu dle § 24 odst. 7 písm. b) bod 1 ZDP = 50 % z majetků a závazků uvedených v prvním odstavci dotazu. Chceme se však ubezpečit, zda i 50 % oceňovacího rozdílu bude výdajem proti příjmům z prodeje poloviny podílu? Vede nás k tomu skutečnost, že oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku u vkladu podniku nejsou daňově relevantní. Dále oceňovací rozdíl představuje významný podíl k hodnotě posudku (59 %) a neradi bychom udělali chybu.

Prodej cenného papíru, resp. podílu na obchodní společnosti (zde společnosti s ručením omezeným [dále jen „s.r.o.“]) není rutinní záležitostí. Spíše naopak, člověk jej realizuje mnohdy třeba i jen jednou za svůj život, a to při prodeji svého podnikatelského dítěte, tj. svého s. r. o. Výše realizovaného příjmu bude většinou činit nemalou částku, přičemž každému určitě zkazí náladu jeho případné zdanění. Jak jsem již v nadpise uvedl, pojďme se podívat detailněji na to, co se nám legislativně změnilo v této oblasti, na co si dát pozor a jak se v mezích zákona vyhnout zbytečnému zdanění těchto příjmů.

Společnost A (s. r. o.) je jediným společníkem ve společnosti B (s. r. o.). Společnost A poskytne společnosti B bezúročnou zápůjčku na nákup 66 % podílu ve společnosti C (s. r. o.). Společnosti B vznikne následně osvobozený příjem z titulu vyplaceného podílu na zisku společnosti C. Platí i v tomto případě závěr koordinačního výboru odsouhlasený ze strany GFŘ, tedy že v případě bezúročné zápůjčky společníka do jiné obchodní korporace nejde o bezúplatný příjem vedoucí ke zvýšení základu daně u společnosti B i v případě, kdy „odpuštěné“ úroky přesáhnou částku 100 000 Kč?

Matka AAA a.s. má na účtu 061 zaúčtovaný obchodní podíl společnosti BBB a.s. ve výši 50% za kupní cenu 3.000.000,- Kč (podíl vlastní déle než 12 měsíců). Nyní matka prodává tento 50% podíl za 1.000.000,- Kč. Předpokládám, že 1.000.000,- Kč se zaúčtuje MD 3XX /DAL 061. Rozdíl proti původní kupní ceně 2.000.000,- Kč bude nedaňový či daňový náklad? Účtovat se bude na účet 561 proti účtu 061? Ještě doplňující dotaz, v roce 2022 obdržela matka vyplacený zisk společnosti BBB a.s. ve výši 2.000.000,- Kč, nedaňově zaúčtováno na 065/665 – je takto zaúčtováno správně? Co se stane s položkou ve výši 2mil.Kč evidovanou na účtu 065 v po prodeji podílu? Odúčtuje se nedaňově do nákladů? Prosím o sdělení, jak správně postupovat účetně a rovněž řešení tohoto případu po stránce daňové.

Klient ABC s.r.o. (má jediného společníka fyzickou osobu XY) koupilo před šesti lety dceřinou DEF s.r.o. (po celou dobu podíl 50%, druhých 50% má od počátku manželka osoby XY) za cenu 1,3 mil. Kč (za svůj 50% podíl, základní kapitál podílu 15 tis. Kč). Aktuálně se osoba XY rozvádí a v rámci dělení SJM byl převeden podíl 50% na DEF s.r.o. na manželku za 0,-Kč. Manželka (nyní bývalá) má tedy nově podíl 100%. Řeším daňové důsledky pro ABC s.r.o. z důvodu bezúplatného převodu DEF s.r.o. na manželku pana XY. Aktuální hodnota celé DEF s.r.o. činí 5 mil. Kč (znalecký posudek se zpracovával při řešení dělení SJM). Za prvé - bezúplatný příjem pro ABC s.r.o. - v případě prodeje obchodního podílu by tento prodej byl osvobozený od DPPO z důvodu splěný podmínek matka/dcera. Proto zde není nevzniká problém? Za druhé - srážková daň při výplatě podílu na zisku pro společníka XY z důvodu použití majteku (podíl DEF s.r.o.) pro soukromé účely (vyrovnání SJM) - jak s tím naložit? Za třetí - DPH - převod obchodního podílu je osvobozená finanční činnost bez nároku na odpočet u vstupů. Je třeba toto uvádět v přiznání k DPH i v případě bezúplatného převodu?

Zemřel společník, který měl v naších společnost s.r.o. a v.o.s. podíly. Pro dědické řízení musíme předložit podíly, které tento společník měl jak v s.r.o., tak v.o.s. Naše společnosti obě vlastní i bytové a nebytové domy, které se pronajímají. Máme na toto brát ohled a nechat si udělat nějaký odhad, protože tyto domy mají daleko větší skutečnou hodnotu, než je máme v účetnictví. Jsou nějaké metody, jak tento podíl vypočítat, nebo je jen jedna, kterou se musíme řídit?

Jediným společníkem společnosti ABC s.r.o. je společnost DEF s.r.o. Splaceno 100 % podílu ve výši 240 000 Kč. Rozvaha společnosti ABC s.r.o. k 8.12.2023 - účty MD 211/ D 411 240 000 Kč. K 8.12.2023 byla uzavřena smlouva o převodu podílu ve výši 100 % a jediným společníkem (nabyvatelem) společnosti ABC s.r.o. se stala fyzická osoba LH. Nabyvatel (fyz.osoba LH) zaplatil převodci (společnost DEF s.r.o.) za podíl dohodnutou kupní cenu ve výši 257 900 Kč. Účtuje se ve společnosti ABC s.r.o. o tomto převodu podílu (uhrazené kupní ceně ve výši 257 900 Kč)?

Společnost A kupuje 100% podíl ve společnosti B za cenu 400 tisíc a stává se tedy jediným společníkem. Společnost B má základní jmění ve výši 200 000 Kč. Jak proúčtovat u společnosti A tuto transakci?

Jaká bude nabývací hodnota obchodního podílu dle § 24 odst. 7 ZDP v následujícím případě: - společník (fyzická osoba rezident ČR) neměl obchodní podíl nikdy v daňové evidenci/ účetnictví - společník obchodní podíl nabyl tak, že společnost sám před méně než 5 lety založil peněžitým vkladem do ZK ve výší 300.000 Kč. Dále vložil mimo základní kapitál peněžitý příplatek ve výši 3.000.000 Kč. Nyní tento obchodní podíl bude vkládat jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu nově založené a.s. (on sám je 100% vlastníkem a.s. - jedná se pouze o sjednocení podílů pod novou a.s.) - v tomto případě bude nutné nechat ocenit obchodní podíl soudním znalcem. Předpokládejme, že soudní znalec ocení podíl na 30.000.000 Kč. - nově založená a.s. tudíž bude mít ZK ve výši 2.000.000 Kč a zbylých 28.000.000 Kč bude dle rozhodnutí společníka vloženo jako vkladové ážio. - z titulu nepeněžitého vkladu nevzniká ani vkladateli ani nabyvateli daňová povinnost. - pokud by si však vkladatel chtěl obratem vkladové ážio vyplatit v penězích, jaké by bylo zdanění? naše úvaha je, že výplata vkladového ážia bude předmětem srážkové daně (§36 ZDP), bude se tedy jednat o příjem nezahrnovaný pod §10 ZDP. Vkladatel si oproti 28.000.000 Kč může uplatnit daňovou nabývací hodnotu podílu. Jaká je v tuto chvíli jeho nabývací hodnota podílu? Je to: a) původní nabývací hodnota ve výši 3.300.000 Kč b) původní nabývací hodnota ve výši 3.300.000 Kč plus peněžitý vklad do nově založené a.s. ve výši 2.000.000 Kč, tudíž dohromady 5.300.000 Kč c) lze využít přecenění znalcem, tudíž nabývací hodnota podílu je nyní 30.000.000 Kč (nepeněžitý vklad) + peněžitý vklad ve výši 2.000.000 Kč, tudíž dohromady 32.000.000 Kč? Důležité je, že není splněn časový test 5 let (to je jak v okamžiku vkladu nepeněžitého majetku ve formě obch. podílu, tak ani v okamžiku rozhodnutí o výplatě vkladového ážia v penězích společníkovi). -

Společnost s r. o. s jediným společníkem fyzickou osobou byla založena v roce 2020 a má základní kapitál zapsaný v OR ve výši 8.100.000 Kč. V roce 2023 tento společník zemřel a s. r. o. zdědila manželka, stala se tak novým společníkem a jednatelkou. Usnesením okresního soudu ve věci řízení o pozůstalosti bylo schváleno m.j. , že manželka nabývá podíl zůstavitele jako jediného společníka ve společnosti s. r. o. ve výši 100% odpovídající vkladu do základního kapitálu ve výši 8.100.000 Kč. Jak se stanoví v tomto případě nabývací cena obchodního podílu manželky? Lze považovat za pořizovací cenu částku 8.100.000 Kč nebo je nutné cenu určit znaleckým posudkem? V případě, že by se manželka rozhodla snížit základní kapitál v s. r. o. , jaké to bude mít daňové dopady?

Společnost s r. o. má dva společníky, bratra a sestru. Základní kapitál společnosti činí 100 000 Kč. Podíl každého ze společníků je ve výši 50 %. Sestra se rozhodla, že převede podíl na bratra, a to bezúplatně. Hodnota vlastního kapitálu k datu převodu je 6 mil. Kč. Pokud se u bratra jedná o osvobozený příjem, který podléhá oznámení správci daně, jak stanovit cenu obchodního podílu? Můžeme stanovit jako podíl na vlastním kapitálu každého společníka, tedy částka osvobozeného příjmu bude ve výši 3 mil. Kč, a protože nedosáhne limitu 5 mil. Kč nemusí oznamovat?

Jak zaúčtovat nákup obchodního podílu společnost A, s.r.o. koupila podíl ve společnosti B, s.r.o (49%) - za 1 900 000 Kč, ve smlouvě je uvedeno, že se podíl bude postupně splácet po 150 000 tis. od roku 2023 do roku 2033?

Česká s. r. o., mikro účetní jednotka, založená pouze za účelem držení podílu v dánské společnosti, pořídí podíl ve výši 27% podílu na základním kapitálu. Oceňování je denním kurzem ČNB. Může být účtování a daňové dopady následující? Dne 7. 12. vznik závazku na základě písemných dohodnutých podmínek na splacení podílu ve výši 27 % na základním kapitálu dánské společnosti v hodnotě 13335 DKK, 043/379, kurz DKK/CZK 3,293 Kč , 27. 12. splacení závazku v EUR, 1798,46 EUR, 379/221, kurz EUR/CZK 24,68 Kč. Je kurzový rozdíl, ztráta, vzniklý touto úhradou daňové uznatelný? Dne 31. 12. 2023 bez přecenění 043 2. 1. 2024 založení společnosti zápisem do dánského obchodního rejstříku, 13335 DKK, 062/043, kurz DKK/CZK 3,311. Je kurzový rozdíl, zisk vzniklý touto úhradou daňové uznatelný? Je výše uvedený postup v souladu s aktuálními předpisy, nebo bude lepší účet 043 k 31. 12. 2023 přecenit přes účet 414? Jaký postup účtování k výše uvedenému případu navrhujete?

Společníci A a B založili v roce 1995 firmu, základní jmění 102.000 Kč, podíly 50% + 50%. V roce 2021 koupil společník A podíl společníka B za 45 mil. a stal se jediným vlastníkem. V roce 2025 chce celou firmu prodat - předpokládaná kupní cena 100 mil. Původní podíl společníka A splňuje časový test 5 let, použije se osvobození 40 mil, ale jak se zdaní ten druhý podíl? Bude nutné mít znalecký posudek, který doloží tržní hodnotu firmy a zároveň by se dal uplatnit jako nákladová položka?

Jsem jediným společníkem s. r. o. založené 1. 4. 2007, které má ve vlastnictví pozemek a k němu zpracovaný technický plán na výstavbu domu. Z rodinných důvodů musím tuto společnost prodat. Jak se stanoví daň z příjmu, když prodejní cena bude vyšší, než je vklad a cena pozemku? 

Společnost vznikla 15. 12. 2020, 2 společníci, základní kapitál 200 000 Kč, každý společník splatil 100 000 Kč. Nyní se společník A rozhodl ze společnosti vystoupit, společník B bude pokračovat. Z čeho má nárok A na vypořádací podíl? Společnost nevlastní žádný majetek, mají jen hotovost v bance a na pokladně a sklad zboží za 300 000 Kč. Jak jsem pochopila, tak tento podíl by vyplácel společník B společníkovi A ze svého, ne z peněz s. r. o. Pokud se dohodnou, že mu vyplatí reálnou polovinu, bude společník A bude tento příjem danit, vzhledem k tomu, že společnost netrvala 5 let? A jak se tam promítne základní kapitál 100 000 Kč? Může si ho společník A nechat taky vyplatit bez toho, že by ho musel danit?