Podnikání

Byla sjednána smlouva o nebankovním úvěru pro podnikatele (vede daňovou evidenci) na rozvoj podnikání. Splátky na 12 měsíců, z toho poslední nejvyšší. Součástí smlouvy je ujednání, že se smluvní strany dohodly na smluveném fixním úroku ve výši 158 100 Kč. Bude se tento úrok rozpočítávat poměrem do výdajů také na 12 měsíců? Každý měsíc 158 100 : 12? Součástí smlouvy není splátkový kalendář, jen že 1. - 11. splátka bude 10 000 Kč, poslední splátka zbytek.

Firma A s. r. o, plátce DPH, vlastní činností postavila a zkolaudovala v roce 2023 výrobní halu, nakoupila výrobní stroj a vyrábí. Majitel má ještě jedno s. r. o. Z důvodu odchodu do důchodu a převedení podnikání na své 2 syny, bylo rozhodnuto, že firma A s.r.o prodá výrobní halu a stroje a vozový park firmě B s. r. o., plátce DPH. FIRMA B s. r. o. bude firmě A majetek, tj. budovu, stroje, vozový park pronajímat. Takže výnosy budou z pronájmu majetku a firma A s. r. o, bude nakupovat materiál, vyrábět výrobky a prodávat. Výnosy budou jenom z prodej výrobků. Je v této situaci nějaký velký zádrhel týkající se daně z příjmů právnických osob a nebo DPH?

Může podnikatel, fyzická osoba podnikající v režimu paušální daně pro příjmy, které mu plynou na účet, používat svůj soukromý nepodnikatelský účet, nebo musí mít zřízený speciální podnikatelský účet na IČO?

OSVČ, plátce DPH, vlastní byt v Praze, kde má také trvalé bydliště. V současné době se přestěhoval do jiného města do domu svých rodičů, ale trvalý pobyt mu zůstal v Praze, kde má hlavního odběratele svých služeb. Uplatňuje si odpočet DPH z dokladů za pohonné hmoty za cesty ke svému odběrateli. Jaké důkazní prostředky použít pro doložení oprávněnosti těchto odpočtů, pokud nebydlí na adrese svého trvalého pobytu?

Paní zubařka je jedinou společnicí v její mikro účetní jednotce - s. r. o. (zaměstnankyni má pouze jednu, paní sestřičku). Nyní uvažuje paní zubařka, že si postaví rodinný dům, a protože má již na účtu s. r. o. přes 5 000 000 Kč na ziscích z minulých let, chtěla by „tyto peníze“, resp. stav účtu zisků minulých let využít právě na výstavbu rodinného domu. Je možné nechat zadat zakázku výstavby rodinného domu přes s. r. o., nebo by to byla příliš velká komplikace z hlediska účetního a daňového? Rodinný dům bude cca ze 2/3 sloužit k bydlení a z 1/3 pro s. r. o. jako administrativní kancelář (nebude zde ordinace). Jak správně tento požadavek v s. r. o. řešit, je to vůbec možné a praktické?

Část rodinného domu slouží jako kancelář a dílna na podnikání. Ovšem je zde jen jeden elektroměr se sazbou pro domácnost. Mohu nějakým způsobem dávat náklady na elektřinu do vydání a uplatňovat si DPH? Jedná se o fyzickou osobu podnikající, která vede úč. evidenci a je registrovaná k DPH. 

Žena nastoupila v roce 2023 po MD zpět do zaměstnání na HPP. Zároveň od roku 2022 je OSVČ. V dubnu 2023 přerušila podnikání (a dosud je neobnovila), za rok 2023 neměla z podnikání žádné příjmy, zaměstnavatel jí udělal roční zúčtování daní. Měla povinnost podat za rok 2023 daňové přiznání a podat přdhledy na OSSZ a ZP? Pokud ano, pak DPFO mělo být do 30. 4. 2024?

Podnikatel, OSVČ, plátce DPH, zemřel v r. 2021 a v podnikání pokračuje jeho manželka. Je uvedena v rejstříku živostenském. Na FÚ je stále uvedeno DIČ zemřelého manžela. Protože budeme mít zmíněnou osobu v pronájmu nebytových prostor a chystáme pro ně smlouvu, tak se chceme jen ujistit, že hlavička na smlouvě i fakturace bude stále vedena na zemřelou osobu včetně DIČ e je to tak správně?

V článku se zabýváme postupem podnikatele, který hodlá využít ke svému podnikání majetek, který je součástí společného jmění manželů. Další otázkou, kterou zde řešíme, je uplatnění daňových výdajů, pokud společný majetek využijí oba manželé ke svému samostatnému podnikání. A v závěru si ukážeme, jak budou zdaňovány příjmy z nájmu majetku ve SJM u manželů.

V souvislosti se současným růstem rodinných výdajů se řada zaměstnanců rozhoduje o rozšíření své výdělečné činnosti a kromě pokračování ve výkonu závislé činnosti zahájit souběžné podnikání v různých profesích a oborech. Vlastní podnikání je nerozlučně spjato s obchodním majetkem, který dotyčný podnikatel k provozování své podnikatelské činnosti nezbytně potřebuje. V článku si odpovíme na nejdůležitější otázky spojené s existencí obchodního majetku. Budeme se zabývat zahájením podnikání a zařazením dříve pořízeného majetku do obchodního majetku a stanovením vstupní ceny při zařazení majetku do obchodního majetku.

Od října k nám nastoupí na zkrácený pracovní úvazek (2 hodiny denně) zaměstnankyně, která celodenně pečuje o dítě do 7 let věku. Tato osoba byla do konce září 2023 na rodičovské dovolené. Od ledna 2023 podniká jako OSVČ. Nemusíme jako zaměstnavatel u tohoto zaměstnance dodržet minimální vyměřovací základ - viz § 3 odst. 8 písm. c) zákona o zdravotním pojištění? Až bude vyplňovat zaměstnankyně Přehled za r. 2023 jako OSVČ, může od října 2023 zaškrtnout f), a tím pádem také neplatit minimální zálohu na zdravotní pojištění, viz § 3a odst. a) stejného zákona - tzn. bude platit pojistné ze skutečného příjmu, povinné minimum dodržet nemusí?

Jak je možné správně převést podnikání zpět ze s. r. o. na OSVČ? Firma prodává služby, bez zaměstnanců, bez skladu, bez provozovny či jiných prostor, je plátce DPH. Můžete nějak všeobecně nastínit správný postup návratu ze s. r. o. k OSVČ – z daňového hlediska?

Společnost s r. o., plátce DPH, bude zřizovat sídlo v rodinném domě - v katastru nemovitost určená k bydlení. V RD mají trvalý pobyt a bydlí zde manželé - oba jednatelé s. r. o. Firma se zabývá zpracováním dotačních programů. Manžel, majitel nemovitosti, uzavře nájemní smlouvu na pronájem sídla se s. r. o., kde bude uveden souhlas s odpisováním technického zhodnocení nemovitosti a bude zde specifikace využívání prostorů k podnikání - parkování 2× firemí vůz, kanceláře atd. Dům má dvě patra. Horní patro je soukromé a spodní včetně parkoviště a zahrady je využíváno jak soukromě, tak i k podnikání, poměr bychom určili 50 : 50. Společnost s r. o. by technické zhodnocení, opravy nemovitosti krátila z pohledu DPH koeficientem a z pohledu ZDP poměrem 50:50. Jednatel by zdanil dle § 9 příjem z pronájmu, oproti příjmu by uplatnil jako výdaj 50 : 50 odpisy nemovitosti. Vstupní cena bude dle znalce, jelikož je nemovitost starší 5 let? Firma má ještě provozovnu v jiném městě - pronajatý nebytový prostor určený ke styku se zákazníkem. V rodinném domě nedochází k poskytování služeb, ani ke styku se zákazníkem, probíhá zde pouze řízení společnosti a zpracovávání dotačních programů oběma jednateli. Jsou tyto postupy správné?

Podnikatel, OSVČ, je zaměstnán a jako vedlejší činnost má od roku 2010 živnost na výrobu elektřiny a uplatňuje skutečné výdaje. Nyní si zřídil další živnostenský list na volnou živnost přípravné a dokončovací stavební práce a chce u této živnosti použít paušální výdaje. Je tato kombinace možná?

OSVČ, plátce DPH, měl v obchodním majetku automobil. Dne 26. 12. 2022 zemřel. Manželka by chtěla nyní automobil prodat. Bude prodej osvobozený od daně z příjmů? Nebo se musí dodržet test 5 let od vyřazení z obchodního majetku? Kdy je automobil vyřazen z OM – úmrtím podnikatele? Jestliže by to bylo předmětem zdanění, bude manželka danit v § 10 ZDP a výdajem bude zůstatková cena auta?

V tomto pojednání se jak z pohledu osoby s trvalým pobytem na území České republiky, tak u osob bydlících v jiných státech zaměříme na problematiku výkonu samostatné výdělečné činnosti v České republice i v rámci „evropského“ prostoru. Členství České republiky v Evropské unii výrazně zlepšuje podmínky našich občanů pro volný pohyb v rámci unie, jakož i států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), Švýcarska a Spojeného království. Pro všechny tyto státy, na které se vztahuje režim dále uvedených koordinačních nařízení EU, budeme v dalším textu používat pojem „členský stát“. Pokud se občan České republiky rozhodne vycestovat do některého z členských států za účelem výkonu podnikatelské činnosti, jsou průvodním jevem této migrace i určité povinnosti v oblasti sociálního zabezpečení. Obdobně při návratu do České republiky je rovněž nutno splnit určité povinnosti ve vztahu k českým institucím sociálního zabezpečení.

S přítelem oba podnikáme z domova, oba máme svou s. r. o., činnost klientům lze poskytovat vzdáleně. Vlastníkem domu je přítel. Na svá podnikání máme v domě vyčleněnou každý svou místnost. Můžeme podle specifického klíče (např. podle podlahové plochy) rozdělit spotřebu energií na daná s.r.o.? Obě s.r.o. mají virtuální sídlo, oba jsme ve svých s.r.o. v nějakém zaměstnaneckém poměru. Stačí pro daňovou uznatelnost nákladů sepsat dohodu mezi s.r.o. a zaměstnancem o náhradě spotřeby energie k podnikání? Jakým způsobem budeme do účetnictví s.r.o. dokládat náhradu spotřebované energie? Pouze nějakou formou čestného prohlášení s výpočtem spotřeby podle faktury a podlahové plochy daných místností? Přítel používá místnost výhradně jen k podnikání své s.r.o., já využívám místnost částečně na práci pro své s.r.o. a částečně pro jiného zaměstnavatele (poměr dokážu stanovit podle odpracovaných hodin pro druhého zaměstnavatele). Jiným způsobem nejsou místnosti využívány. Bude na straně FO tento příjem podléhat zdanění nebo odvodům?

Od června 2023 se chci stát osobou samostatně výdělečnou činnou. Nikdy jsem nepodnikal, byl jsem zaměstnanec na hlavní pracovní poměr. Mohu jako OSVČ vstoupit ihned od června 2023 do režimu paušální daně? Pokud budu jako OSVČ v režimu paušální daně, mohu mít zaměstnance?

OSVČ si pronajala provozovnu. Provozovna musela být zkolaudována pro potravinářský provoz (dříve prodejna oděvů). Kolaudaci hradil nájemce. V nájemní smlouvě je uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že nájemce provede na své náklady v pronajatých prostorách přípojku vody a z tohoto důvodu bude nájemné za 1. měsíc sníženo. Co je možné dát do nákladů (vede daňovou evidenci): 1) Přípojku vody, nebude to posuzováno jako technické zhodnocení – jednalo se o pořízení nového elektr. ohřívače, čerpadla, trubek pro přívod vody atd. (nekopalo se do země, vše se vedlo podél zdi, pouze se provrtala díra do druhé místnosti), rozbor vody, správní poplatek výstavby – celé v hodnotě cca 20 000,- Kč (OSVČ vše realizovala svépomocí). Pokud to půjde do nákladů, bude to celé v režijních nákladech nebo bojler a čerpadlo se zařadí do evidence jako drobný majetek? 2) Dále došlo k opravám pronajatých prostor – nové PVC, výmalba, obložky atd. (svépomocí) cca 40 000 Kč – režijní náklady? 3) Nábytek si OSVČ vyráběla sama – barový pult, pult s dřezem, regály – vše oceněno nakoupeným materiálem dle účtenek. Celková hodnota vyrobeného nábytku je 42 000 Kč – lze dát celé do nákladů a zařadit do evidenci drobného majetku jako soubor nábytku? 

Rodina se stěhuje do rodinného domu (řadového domu). Dle nájemní smlouvy zde budou nájemci bydlet a dále pronajímatel ve smlouvě souhlasí s tím, že v případě, že práce a podnikání nezvýší zatížení rodinného domu, pak pan a paní mohou v rodinném domě podnikat. Konkrétně se jedná o IT pracovníka, který pracuje z domu a paní, které vede kurzy cvičení pro jednotlivce. Oba partneři budou mít trvalé bydliště v rodinném domě. IT pracovník potřebuje k práci pouze počítač. K paní několikrát do týdne (5x) chodí jednotlivci na cvičení s karimatkou. Je potřeba udělat nějaká speciální opatření, pokud se bude v rodinném domě takto podnikat? Žádné přestavby, přístavby zde nebudou. Je potřeba toto nahlásit někde na úřadě?