V souvislosti se současným růstem rodinných výdajů se řada zaměstnanců rozhoduje o rozšíření své výdělečné činnosti a kromě pokračování ve výkonu závislé činnosti zahájit souběžné podnikání v různých profesích a oborech. Vlastní podnikání je nerozlučně spjato s obchodním majetkem, který dotyčný podnikatel k provozování své podnikatelské činnosti nezbytně potřebuje. V článku si odpovíme na nejdůležitější otázky spojené s existencí obchodního majetku. Budeme se zabývat zahájením podnikání a zařazením dříve pořízeného majetku do obchodního majetku a stanovením vstupní ceny při zařazení majetku do obchodního majetku.
Podnikající zaměstnanec a jeho obchodní majetek
Ing.
Ivan
Macháček
Vymezení obchodního majetku v daňových předpisech
Pojem „obchodní majetek“ není v zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „ObčZ“), ani v zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“), používán ani definován.
V § 495 ObčZ se pouze uvádí, že souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby pak tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů.
Pojem „obchodní majetek“ je vymezen pouze pro daňové účely, a to pro účely daně z příjmů v § 4 odst. 4 (pro fyzické osoby) a v § 20c (pro právnické osoby) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále také „ZDP“), a pro účely daně z přidané hodnoty v § 4 odst. 4 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále také „ZDPH“). Přitom v každém z těchto daňových zákonů je obchodní majetek vymezen jinak.
Vymezení obchodního majetku pro účely daně z příjmů fyzických osob
Podle znění § 4 odst. 4 ZDP obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob se pro účely daně z příjmů rozumí
část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno, anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci.
Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy ú&