Pohledávky

Plátce DPH, OSVČ, vede daňovou evidenci (dále jen DE). Vozidlo této OSVČ havarovalo, bylo odtaženo a následně opraveno (toto neodepsané vozidlo je zavedeno plně v majetku/v podnikání OSVČ). Pojišťovna z pojistky OSVČ uznala krycím dopisem náklady na odtah (faktura č. 1 od odtahové spol.: ZD 5.896 + 21% DPH 1.238,16 = 7.134,16 Kč) - tento odtah za OSVČ pojišťovna včetně DPH uhradila přímo odtahové společnosti. Následně pojišťovna požádala OSVČ o vratku DPH (1.238,16 Kč), které za OSVČ uhradila odtahové společnosti, toto DPH pojišťovně přes b.ú. OSVČ vrátila, neboť si částku DPH z faktury č. 1 standardně nárokovala (viz bod č. 3 níže). Pojišťovna dále na opravu vozidla uznala krycím dopisem poj. plnění ve výši 113.219,- Kč a ustanovila spoluúčast OSVČ ve výši 10.000,- Kč. Uznané poj. plnění (113.219,- Kč) pojišťovna poukázala na podnikatelský b.ú. OSVČ. OSVČ následně nechala opravit vozidlo u autoservisu (faktura č. 2: ZD 123.219 + 21% DPH 28.875,99 = 149.094,99 Kč), tuto fakturu OSVČ zaplatila ze svého b.ú. (z finančních prostředků zaslaných pojišťovnou + OSVČ zaslala 10.000,- Kč navíc, aby srovnala fakturaci autoopravně/svoji spoluúčast). V rámci DE účtuje OSVČ v úč. programu Pohoda. Je následující postup řešení shora uvedeného případu v DE správný? 1.) Částky z faktury č. 1 (konečná suma: 7.134,16 Kč vč. 21% DPH) zadá OSVČ v úč. programu jakožto závazek (přijatá faktura od odtahové služby), následně stejnou, konečnou částku jako u faktury č. 1 (7.134,16 Kč) zadá jakožto pohledávku za pojišťovnou. Poté v programu Pohoda proběhne v interních dokladech postupná „likvidace výběrem“ shora uvedeného závazku a pohledávky. Nejedná se zde o zápočet v pravém slova smyslu, neboť u zápočtu jde o dvojstranný akt (zde by figurovaly strany tři, tj. OSVČ, pojišťovna a odtahová společnost). Software Pohoda dle našeho názoru proto zápočet v pravém slova smyslu nenabízí? Resp. zápočet zobrazuje jakožto nesprávné řešení. Chápeme tedy správně, že je zde vhodné zvolit postupnou likvidaci závazku a pohledávky a nikoliv zápočet? Po shora popsané “likvidaci výběrem“ se pohledávka i závazek „vynulují“ a z pohledávky za pojišťovnou se v peněžním deníku stane „příjem zvyšující základ daně“ a ze závazku za odtahovou službou „výdaj snižující základ daně“. Následně bude nutno částku, tj. 7.134,16 Kč zohlednit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob do zdanitelných příjmů a daňově účinných výdajů (jak mj. dle našeho názoru správně vyplývá z úč. programu). Rozdíl příjmů a výdajů se touto operací nezmění. Je shora popisovaný postup řešení správný? 2.) Shora uvedený způsob v bodě 1.) lze dle našeho názoru provést i jinak, tzn. lze pohledávku za pojišťovnou do účetního programu vůbec nezadávat. Nutné by do úč. programu Pohoda bylo pouze zadat přijatou fakturu od odtahové služby (mj. kvůli uplatnění DPH) a zlikvidovat takovou fakturu v programu Pohoda "bez vazby“. Následně by se opakoval postup viz bod č. 1.). Tzn. přičetla/odečetla by se stejná částka v rámci daňového přiznání fyzických osob. Ovšem zde bychom tedy přičítali a odečítali pouze základ daně z přijaté faktury č. 1, což je 5.896,- Kč? Nebo opět by se přičítala/odečítala částka včetně DPH, tj. 7.134,16 Kč? Víme, že se tímto celkový základ daně v rámci daňového přiznání fyzických osob nezmění (nebude touto operací ovlivněn), přesto by nás to zajímalo. Mj. jsme např. kvůli vratce DPH od OSVČ pojišťovně přes b.ú. (viz bod č. 3 níže) zkoušeli vymyslet i různé jiné operace, aby se co nejlépe celý případ propojil, nicméně v úč. programu bylo následně zpracováno nelogicky, tedy všechny ostatní způsoby řešení kromě bodu 1+2 jsme tedy vyloučili. 3.) DPH (1.238,16 Kč) za odtah v rámci faktury č. 1 si OSVČ standardně nárokovala z přijaté faktury od dodavatele – odtahové společnosti. Jak bylo uvedeno, tuto částku (DPH) zaplatila za OSVČ odtahové společnosti pojišťovna. Následně tedy vratka OSVČ na b.ú. pojišťovny (za uhrazené DPH), byla zavedena v DE jakožto nedaňový výdaj, a to pouze na b.ú. Tedy rekapitulujeme, že částka 1.238,16 Kč = daňově neúčinný výdaj, zohledněný pouze na b.ú. OSVČ. Nevytvářeli jsme žádný závazek v agendě „ostatních závazků“, ani nečinili jiné operace. Je celkové řešení bodu č. 3.) zde v pořádku? 4.) Částka, resp. základ daně přijaté faktury č. 2 (123.219,- Kč) byl zadán do závazků a po úhradě skrz b.ú. promítnut do daňově účinných výdajů, včetně spoluúčasti 10 tis. Dále - DPH (28.875,99 Kč) z této faktury bylo nárokováno standardně. 5.) Krycí dopis od pojišťovny byl zadán jakožto pohledávka za pojišťovnou (113.219,- Kč). Po úhradě pojišťovnou a proúčtování skrz b.ú. OSVČ je v peněžním deníku promítnuta částka 113.219,- Kč jakožto zdanitelný příjem. Ze shora uvedeného zjednodušeně sděleno vyplývá, že DPH z obou přijatých dvou faktur bude standardně znárokováno/vypořádáno a v rámci daně z příjmů fyzických osob, resp. do daňového přiznání fyzické osoby se shora uvedené příjmy a výdaje "vynulují", kromě částky 10 tis., která bude daňově účinným výdajem (spoluúčast). Pokud není postup správný, prosíme o korekci shora uvedených bodů.

Došlo ke vkladu FO OSVČ do PO k 1.1. 2023. FO měla neuhrazené pohledávky, které přešly do PS RZV u PO. Obě firmy plátci Dph. Neuhrazené pohledávky jsou z období 2.22-4.22 u FO. Pohledávky byly vymáhány exekučně u FO a následně přihlášeny do insolvence. Přihlášení pohledávek do Insolvence 4.2023 kdy bylo schváleno dlužníkovi oddlužení. Přihlášení do Insolvence provedla, ale FO. Právní zástupce neřešil změnu právní formy firmy na PO a přihlásil pohledávky jako FO. Dlužník k 12.22 zrušil registraci k Dph. Kdo a zda může uplatňovat odpočet DPH FO nebo PO? Jak u těchto pohledávek uplatnit odpočet Dph a jak účtovat tyto operace ? Původní doklady, faktury jsou vedeny na FO - takto podány k přihlášení do insolvence. U koho vystavit OPDD k odpočtu nedobytných pohledávek ? Měly by být doloženy původní doklady při odpočtu DPH jako příloha DP, ale ty mají IČ,DIČ FO a OPDD by byly vystaveny s IČ,DIČ PO? Jak a zda je možné odpočet provést. Lze tyto doklady na snížení DPH-OPDD doručit do DS dlužníka nebo Insolvenčnímu správci a datem doručení bude datum DUZP? 

Majitel pronajímající byt k dlouhodobému pronájmu neobdržel od nájemníka nájemné + zálohy za služby za několik měsíců. Nájemník nereagoval na výzvy právníka, byl nekontaktní a odstěhoval se, aniž by do konce kalendářního roku provedl úhradu dluhů. Majitel po dohodě s právníkem nebude podnikat žádné další kroky k vymáhání dluhů, protože vzhledem k předchozím exekucím nájemníka by toto nemělo smysl. Může si majitel zahrnout do daňových nákladů (vykazuje u pronájmu skutečné výdaje) i platby energií (voda, topení, plyn, elektrika), které uhradil za nájemníka a které mu sice vyúčtoval, ale nájemník je neuhradil a zřejmě již nikdy neuhradí?

Ke dni 1.1.2025 bude FO- lékař prodávat stávající lékařskou praxi smlouvou o koupi obchodního závodu kupujícímu- nově založené s.r.o. Tzn. že lékař OSVČ bude prodávat obchodní závod právnické osobě. Není mi jasné, jak zaúčtovat počáteční stavy majetku a závazků, které budou smlouvou o koupi podniku přecházet na společnost s ručením omezeným (DHM, zásoby, pohledávky, závazky). Například pohledávky vykázané k 31.12.2024 lékařem FO budou po 1.1.2025 uhrazeny již na účet kupujícího- tedy nové s.r.o. Ve smlouvě o koupi obchodního závodu si smluvní strany dohodly, že je nutno vypořádat jednak pohledávky za období do 31.12.2024, které budou uhrazeny až po 1.1.2025, a taktéž i výsledky vypořádání ročního vyúčtování zdravotních služeb od zdravotních pojišťoven za 2.pololetí roku 2024, které bude zdravotními pojišťovnami provedeno v 1. pololetí roku 2025 a uhrazeny ne lékaři-FO, ale již na účet nové s.r.o. Smluvně je ve smlouvě o koupi podniku ujednáno, že tyto pohledávky jdou zcela za prodávajícím a nová společnost s.r.o. je povinna je jako součást kupní ceny uhradit prodávajícímu. Kdo bude tyto příjmy za rok 2024, které již ale budou uhrazeny na účet nově vzniklé společnosti (s.r.o.) danit? Jak správně tyto platby od zdravotních pojišťoven zaúčtovat u příjemce, tedy s.r.o., když se jedná o příjmy za období, kdy zdravotní služby ještě neprovozovala, ale jsou součástí majetku obchodního závodu ke dni nabytí vlastnického práva k obchodnímu závodu a budou následně převedeny prodávajícímu?

Soudní znalec, OSVČ, plátce DPH, fakturuje odměnu za znalecké posudky. Poměrně často odběratel, což je policie nebo soudy, zaplatí jinou částku, než je na faktuře, většinou bez vysvětlení, proč zaplatili méně nebo více. Částky nad rámec fakturace ihned daníme (vystavujeme fakturu, odvádíme DPH), částky nedoplatků faktur vedeme v pohledávkách. Je to správný postup? Většina nedoplatků prý vzniká tím, že instituce „něco neuznají“, takže nedoplatky nebudou nikdy zaplaceny, ale neexistuje o tom žádný písemný zápis. Pohledávky se tak budou pořád hromadit. Jediným řešením je dodanění pohledávek při ukončení podnikání, nebo je ještě jiný postup?

Firma s. r. o., plátce DPH, má pohledávku ve výši cca 1 mil. Kč po splatnosti nyní 30 měsíců (do promlčení chybí 6 měsíců), dlužník fyzická osoba/občan, jde o kamaráda jednatele, dluh by měl být v budoucnu uhrazen, opravné položky nejsou zatím vytvořeny. Jak postupovat z pohledu účetnictví, aby nedošlo k promlčení pohledávky?

Nájemce má pohledávky u společnosti, u které v důsledku neplnění svých povinností bylo zahájeno řízení o zrušení obchodní korporace ve smyslu § 105a odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb. Společnost byla během roku aktivní, měla příjmy z podnikání. Konkrétně se jedná o společnost s pronájmem bytů, která nevyplácí zpět jistoty za byt a nevrací přeplatky z vyúčtování energií. Nájemci společnost několikrát na skutečnost upozornili, zaslali předžalobní upomínky, které společnost převzala a vrácení dlužných částek se rozhodli řešit soudní cestou. Současně se ve sbírce listin objevila informace o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace ve smyslu § 105a odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb. Existuje i tak možnost nárokovat pohledávky vůči společnosti soudní cestou, nebo zahájením řízení o zrušení obch. korporace možnost zanikla?

Jaké je správné účtování dotací u neziskové (nevýdělečné) organizace, která vede podvojné účetnictví. Organizace během roku opakovaně obdrží dotace jak od obce, tak od kraje, a to v různých časových obdobích. Je správné tyto dotace účtovat rovnou na výnosový účet 691 (účelové dotace), nebo je potřeba nejprve dotace zachytit na jiném účtu a teprve později je převést na výnosový účet, jakmile jsou splněny podmínky pro čerpání dotace? Jak by měl být správně zohledněn okamžik přijetí dotace a její použití v účetnictví – je nutné zkoumat, kdy jsou finanční prostředky skutečně čerpány na konkrétní účel, nebo je možné dotaci zaúčtovat do výnosů ihned po jejím přijetí? Existují specifické předpisy nebo doporučení týkající se účtování dotací v neziskovém sektoru, které by měly být dodrženy, aby bylo účtování v souladu s platnou legislativou? Ráda bych slyšela váš názor na tento postup a případná doporučení pro správné účtování dotací v neziskových organizacích.

Společnost s r. o., plátce DPH, vystavila v červenci 2024 daňový doklad na poplatek za zrušení obchodního kontraktu. Protistrana s tímto byla srozuměna a s poplatkem souhlasila. Na poplatek byl vystavený daňový doklad a odvedeno DPH. Nyní, po více jak dvou měsících protistrana nereaguje na žádné zaslané výzvy, telefony nebere a poplatek neuhradila. Jelikož se jedná o částku cca 7 000 Kč, není pro společnost výhodné řešit spor přes právníka. Může společnost na uvedený poplatek v tomtéž roce vystavit opravný daňový doklad, kterým by si DPH nárokovala zpět a zároveň by se částka započetla s původním daňovým doklad, tudíž by nevzniklo žádné zdanitelné plnění pro daň z příjmu? Důvodem vystavení opravného dokladu by bylo prominutí poplatku za zrušení kontraktu. Opravný doklad by odeslala do datové schránky odběratele, čímž by byl splněna podmínka doručení dokladu. Byl by uvedený postup správný?

Plátci zdravotního pojištění jsou zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a osoby bez zdanitelných příjmů, přičemž stát hradí pojistné za tzv. státní pojištěnce. Zaměstnavatelé musí odvádět pojistné do 20. dne následujícího měsíce, zatímco OSVČ a osoby bez zdanitelných příjmů mají povinnost provádět platby do 8. dne následujícího měsíce. OSVČ mimoto ještě hradí po podání Přehledu o výši daňového základu doplatek pojistného, pokud to bude povinností podle dosaženého daňového základu a při případně zaplacených zálohách. Zdravotní pojišťovny jsou povinny vymáhat dlužné pojistné a penále v případě opožděných nebo nesprávných plateb. Pro vymáhání nedoplatků i vracení přeplatků platí ve zdravotním pojištění desetiletá promlčecí doba. Prominutí penále je možné po uhrazení dlužného pojistného a včasným podáním žádosti, přičemž pojistné nelze prominout, toto musí být v plné výši uhrazeno.

Dodavatel č. 1 nám prováděl technické zhodnocení naší budovy. Všechny faktury jsme mu uhradili. Při přejímce byly zjištěny vady a dodavatel vystavil dobropis na částku např. 200.000 Kč na základě reklamačního protokolu. Dobropis byl splatný v listopadu loňského roku. Bohužel tyto vady z reklamace nebyl schopen odstranit a museli jsme se obrátit na jiného zhotovitele-dodavatel č.2. Veškeré doklady byly účtovány na 042-Technické zhodnocení majetku, a tudíž nevstupovaly do nákladů nebo výnosů. Dobropis vystavený dodavatelem č. 1 na částku 200 000 Kč je po splatnosti více než 180 dní. Můžeme tvořit daňově uznatelnou opravnou položku ve výši 50 %, i když o dokladu (přijatém dobropisu) nebylo účtováno ve výnosech?

Když má společnost k pohledávce, která není promlčená, splatnost faktury byla 1. 8. 2021, vytvořenou opravnou položku ve výši 100 % dle § 8a zákona o rezervách, může k ní vytvořit daňový odpis pohledávky k rozvahovému datu, tj. k 31. 12. 2024? K rozvahovému dni 31. 12. bude pohledávka po splatnosti 40 měsíců, tzn. že by se mělo jednat o promlčenou pohledávku (do 3 let). Jak to jinak udělat, když opravné položky dříve tvořit nejde? Mám odpis pohledávky, tak by byl daňový udělat dříve, tj. max k 1. 8. 2024 nebo to nevadí, když bude k rozvahovému dni 31. 12. 2024, jak jsme zvyklí pohledávky odepisovat? Navrhovaný postup: splatnost pohledávky: 1. 8. 2021 - 1. 2. 2023 =18 měsíců = OP ve výši 50 %, 1. 2. 2024 = 30 měsíců = OP celkem 100 %, 31. 12. 2024 - účetní odpis pohledávky + rozpuštění opravné položky. Podotýkám, že pohledávka splňuje všechny aspekty pro daňový odpis a její vymahatelnost dále není reálná, jelikož klient má spoustu dluhů a exekucí, navíc je nekontaktní.

Jak správně účtovat vklady klientů do dluhopisů vydávaných společností, včetně zaúčtování úroků? Společnost vydává dluhopis, který si klient zakoupí. Jaký je správný způsob zaúčtování této transakce v účetnictví? Mělo by být v bance zaúčtováno jako: MD 221/D 379 (závazek vůči klientům), nebo MD 221/D 473 (vydané dlouhodobé dluhopisy), popř. MD 221/D 241 (vydané krátkodobé dluhopisy). A vyplacené úroky z dluhopisu jako MD 562/D 221?

Společnost A (a. s.) měla pohledávku z titulu půjčky za fyzickou osobou. Pohledávka byla nepromlčená a ve výši 200.000Kč. Společnost A tuto pohledávku postoupila za 50 % původního hodnoty na jinou společnost B. Pohledávku z titulu půjčky jsme odepsat z 50 % nedaňově a z 50 % daňově do výše postoupení. Společnost A nyní eviduje pohledávku z titulu postoupení za společností B v hodnotě 100.000 Kč, o které účtovala MD 315/D 646. V současné době je stále tato (nová)pohledávka nepromlčená. Dotaz zní, může společnost A, k této pohledávce tvoří zákonnou opravnou položku? Zdá mi že ano, protože o pohledávce bylo při jejím vzniku účtováno do výnosů z titulu postoupení. Na druhou stranu se mi to nezdá, tím by se vlastně obešla podmínka „účtování do výnosů v době vzniku pohledávky u původní pohledávky“, což samozřejmě není náš případ.

Máme závazek po splatnosti v EUR, zároveň evidujeme vůči stejné společnosti pohledávky po splatnosti v CZK. Můžeme provést jednostranný zápočet, i když se jedná o plnění v různých měnách? A pokud ano, v jakém kurzu máme provést přepočet EUR závazku na CZK pohledávku? 

Fyzická osoba A, nepodnikatel, poskytla bezúročnou zápůjčku ve výši 6 mil. Kč jiné fyzické osobě B, nepodnikateli a tuto v r. 2018 postoupila za nominální hodnotu na právnickou osobu X. Právnická osoba X závazek neuhradila a fyzická osoba A v r. 2023 postoupila svou pohledávku v částečné výši 1,5 mil. Kč na jinou právnickou osobu Y rovněž v nominální hodnotě. Právnická osoba Y závazek v roce 2023 ve výši 1,5 mil. Kč fyzické osobě A uhradila. Zbývající část pohledávky ve výši 4,5 mil. Kč eviduje fyzická osoba A stále za právnickou osobou X. Kdy a v jaké výši vznikla povinnost přiznat zdanitelný příjem u fyzické osoby A? Zápůjčka není předmětem daně. Měl se ale příjem přiznat v případě postoupení dle § 10 ZDP, a to již v roce 2018 v celé výši tj. 6 mil. Kč, současně s uplatněním výdaje ve výši zápůjčky, tj. rovněž 6 mil. Kč? V případě dalšího postoupení a úhrad zbylé pohledávky v následujících letech již žádné daňové povinnosti fyzické osobě A nevzniknou?

Podnikatel, fyzická osoba, v průběhu roku 2023 ukončil podnikání, vedl daňovou evidenci. K datu ukončení podnikání evidoval pohledávku, která byla do konce roku 2023 uhrazena. Uvede v daňovém přiznání pohledávku v § 7 ZDP, nebo ji má zdanit v § 10 ZDP? Podnikatel fyzická osoba v průběhu roku 2023 ukončil podnikání, uplatňoval výdaje paušálem. K datu ukončení podnikání evidoval pohledávku, která byla do konce roku 2023 uhrazena. Uvádí se v daňovém přiznání v § 7 ZDP s uplatněním paušálních výdajů, nebo ji má zdanit v § 10 ZDP?

Společnost eviduje pohledávky po jediném odběrateli v těchto fakturovaných hodnotách: A: 114.000.- se splatností 17.4.2020, B: 298.000.- se splatností 24.8.2020 a C: 78.300.- se splatností 20.9.2020. Společnost pohledávky přihlásila do konkurzu. Dne 2. 5.2024 obdržela usnesení o zrušení konkurzu z důvodu nedostatečného výtěžku zpeněžení majetku podstaty. Na pohledávky nebyly dosud vytvořeny opravné položky k pohledávkám. Co je třeba udělat, aby bylo možno pohledávky v r. 2024 odepsat daňově?

Pracovní poměr zaměstnance byl ukončen dohodou ke dni 29. 5. 2024. Zaměstnanec v měsíci květnu odpracoval 4 dny, 2 dny byly svátek, za který se měsíční mzda nekrátí, 4 dny měl neplacené volno,1 den čerpal sick day to vše do 15. 5. 2024, od 16.5.24 je v dočasné pracovní neschopnosti nejen do 29. 5. 2024 , ale i dále. Hrubá mzda včetně odměn činí 9 635 Kč, náhrada při dočasné PN do 29. 5. 2024 činí 6.254 Kč, stravenkový paušál 400 Kč. Nyní bylo zjištěno, že zaměstnanec přečerpal dovolenou o 31 hodin , za kterou mu byly v minulosti vyplaceny náhrady mzdy ve výši 4685 Kč. Hrubá mzda tedy po odečtu těchto náhrad činí 9.635-4.685 = 4.950 Kč. Jaká má být nyní výše odvodů na sociální pojištění, zdravotní pojištění a daně.

Společnost prodala podíl ve své dceřiné společnosti. Výnos z prodeje je v souladu s ustanovením § 19 zákona o daních z příjmů osvobozený od daně z příjmů. Transakce se uskutečnila v cizí měně a k rozvahovému dni eviduje společnost pohledávku v cizí měně z titulu tohoto prodeje. Pohledávka bude k rozvahovému dni přeceněna aktuálním kurzem ČNB a bude zaúčtován kurzový rozdíl, v tomto případě kurzový zisk. Uvažujeme správně, že tento kurzový zisk bude zdaňovaným výnosem i v případě, že souvisí s prodejem, kdy výnos je od daně z příjmů osvobozený?