Pojištění důchodové

OSVČ je dobrovolně nemocensky pojištěná. Podle Přehledu z roku 2023 jí vyšlo platit měsíčně nemocenské ve výši 273 Kč. Minimální nemocenské pojištění je 216 Kč pro rok 2024. Může platit 216 Kč nebo musí platit 273 Kč?

Jaké datum vzniku zaměstnavatele je potřeba uvést do přihlášky zaměstnavatele, který zaměstnává pouze DPP s příjmem do 10 000 Kč. DPP vznikla 2. 1. 2024, zaměstnavatele tedy přihlásím s datem vzniku 2. 1. 2024 a přihlášku podám do 31. 7. 2024? Zaměstnance na DPP taky přihlásím s datem 2. 1. 2024?

Jsem OSVČ, manžel je mou spolupracující osobou. Budu na něho moct dále převádět své příjmy, když si zřídí živnostenský list, bude podnikat ještě v jiném oboru a bude mít svoje IČ? Jak by to bylo případně s placením záloh na důchodové a zdravotní pojištění, které platí z titulu spolupracující osoby? 

OSVČ - lékařka si neplatí nemocenské. Nyní je těhotná. Ode dne porodu má nárok na rodičovský příspěvek. Na rodičovském příspěvku plánuje být cca 2 měsíce. Potom bude na rodičovském příspěvku otec dítěte. Má si tato OSVČ v době pobírání rodičovského příspěvku platit měsíční zálohy a zda má nějakým způsobem nástup i ukončení rodičovského příspěvku nahlašovat na OSSZ a zdravotní pojišťovnu?

Úvodní příspěvek nového čísla Účetnictví v praxi, který právě čtete, je prvním v dalším ročníku toho časopisu. Je mi proto potěšením vás, naše čtenáře, jménem naší kanceláře pozdravit a popřát vám vše v dobré v letošním roce. Doufám a pevně věřím, že to, co jsme prožili v čase předvánočním, byl pouze ojedinělý exces šíleného jedince a další podobný již nezažijeme. Ač bychom si určitě přáli i klidný rok po pracovní stránce, už nyní je jasné, že opak je pravdou. Jednak konec loňského roku přinesl přijetím konsolidačního balíčku mnoho změn, se kterými se budeme letos prakticky sžívat, a také to bude rok příprav na rekodifikaci účetnictví, kterou přinese nový zákon o účetnictví . A někteří z nás se do toho všeho detailněji potkají s ESG. Nudit se tedy rozhodně nebudeme a zdá se, že o naši udržitelnost je z vnějšku dobře postaráno.

Jednatel a společník má uzavřenou pracovní smlouvu jako skladník ve své společnosti. Jako jednatel nebere žádnou odměnu. Pokud by ukončil pracovní poměr skladníka a šel na ÚP, má nárok na: 1) podporu v nezaměstnanosti? 2) mohl by být v evidenci bez hmotné podpory s tím, že ÚP by za něj platil zdravotní pojištění? Počítaly by se mu roky do důchodu?

OSVČ A zahájil svou podnikatelskou činnost v 9/2021. Jedná se o první podnikání, nikdy předtím nepodnikal. Jaká bude jeho výše minimální zálohy na důchodové pojištění od ledna 2024? OSVČ B zahájil činnost v 1/2022, opět se jedná o první podnikání. Jaká bude jeho výše minimální zálohy od ledna 2024?

Momentálně se ve Poslanecké sněmovně nachází vládní návrh zákona v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří. Jedná se o tisk č. 474. V tomto článku se koukneme na aktuálně navržené změny schválené po 1. čtení. Novela se v rámci zjednodušení pokouší o určité zvýšení přehlednosti v paragrafu osvobození v souvislosti s pojistnými plněními [§ 4 odst. 1 písm. l) zákona o daních z příjmů – dále jen jako „ZDP“) – sem lze zařadit produkty komerčního typu, jako je penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění anebo i různá pojistná plnění z pojištění osob, například pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti. Z daňového pohledu zůstávají u většiny produktů časové a věcné podmínky pro osvobození stejné; například penze vyplácané z těchto produktů musí i nadále být vypláceny alespoň po dobu 10 let. Novela však mění podmínky pro osvobození u příjmů z plnění z pojištění osob, kdy nově se sem „vejde“ už jen samotné pojistné plnění; ostatní plnění z tohoto pojištění jako například odkupné by v případě schválení novely v tomto znění vstupovala už do dílčího základu daně z kapitálového majetku.

OSVČ (kadeřnice) má od 31. 12. 2022 přiznán starobní důchod před dosažením důchodového věku (předčasný důchod). V roce 2023 bude její daňový základ kolem 50 000 Kč. Protože nedosáhla rozhodné částky, nebude za rok 2023 důchodově pojištěna a nebude nic platit na důchodové pojištění? Na zdravotním pojištění je státním pojištěncem, a tudíž se zdravotní pojištění vypočítá ze skutečně dosaženého daňového základu tzn. z 50 000 Kč? Nebude pro ni stanoven minimální vyměřovací základ?

Jednatel firmy pobírá invalidní důchod třetího stupně. Chtěl by se zaměstnat na zkrácený úvazek (3 hod. denně, jako administrativní pracovník – třídění a archivace dokladů). V září roku 2025 odchází do řádného starobního důchodu. Za jakých podmínek je možné ho zaměstnat, jaké budou odvody na zdravotní a sociální pojištění? Ovlivní mu toto zaměstnání výši starobního důchodu? 

jak správně řešit přechod zaměstnance ze zaměstnání malého rozsahu na velký rozsah a zpět. Uvedu konkrétní modelový příklad: Zaměstnanec nastoupí dle pracovní smlouvy na pracovní poměr od 1. 1. na úvazek 0,20 a mzdu 3 800 Kč. Jedná se tedy o zaměstnání malého rozsahu. V březnu přesáhne mzdu 4 000 Kč a je přihlášen na sociálku s datem nástupu 1.1. jako ZMR. Pracuje dál a k 1.7. podepíše dodatkem změnu pracovní smlouvy s tím, že úvazek se navyšuje na 0,5 a mzdu 10 000 Kč, od 1.7. se již nejedná o zaměstnání malého rozsahu. K 30.6. je ze sociálky odhlášen jako ZMR a k 1.7. přihlášen jako velký rozsah. Tento postup jsme konzultovali se správou sociálního zabezpečení s tím, že pokud se pracovní poměr změní na malý rozsah či naopak, pro sociální správu se jedná o samostatný pracovní poměr a tak se taky přihlašuje/odhlašuje. Též se pak vystaví dva evidenční listy. Moje dotazy jsou: 1) Chci se ujistit, zda je v pořádku změnu pracovní smlouvy na zvýšení/snížení úvazku v tomto případě řešit standardně dodatkem nebo je potřeba uzavřít novou pracovní smlouvu a tu předchozí ukončit? Předpokládám, že dodatek je v pořádku. Navíc může dojít i k situaci, kdy ke změně ZMR dojde změnou rozhodného příjmu např. pracovní smlouva na 3 800 pro rok 2022 nebylo ZMR od roku 2023 po změně rozhodného příjmu na 4 000 již je a je zachována původní smlouva bez jakéhokoli dodatku. 2) Jak toto řešit ve mzdovém programu – zadávat přechod na ZMR/zpět jako dva samostatné pracovní poměry či jako jeden, když co se týče pracovní smlouvy je to jeden pracovní poměr. Předpokládám, že zadávat spíše jako dva samostatné pracovní poměry. Stěžejní je, aby např. náhrada za nemoc, průměrný čistý příjem pro UP apod. se počítal správně. Pokud bude zadáno jako jeden pracovní poměr výpočet bude jiný, než když bude zadáno jako dva pracovní poměry, i když co se týče pracovní smlouvy se jedná o jednu smlouvu. Jak má být zadáno a počítáno (jako jeden pracovní poměr či jako dva), aby byl výpočet viz výše správně podle zákona a všechna potvrzení o příjmu (např. pro úřad práce) byla v pořádku? Při zadání dvou pracovních poměrů pak budou předpokládám zaměstnanci vystaveny dva zápočtové listy, což je též zmatečné, protože zaměstnanec má jednu pracovní smlouvu a k ní jedno ukončení. Děkuji za upřesnění postupu v tomto případě

FO podnikatel, starší generace v paušální dani za rok 2022, se rozhodl ukončit aktivní činnost, a tedy se k 31.12.2022 odhlásil na ŽÚ, proběhlo kolečko FÚ, OSSZ. Ale podle výkladu OSZZ není OSVČ již 31. 12. 2022 pojištěncem OSZZ, na to navazuje stanovisko FÚ = nejste podnikatel, nejste pojištěn k 31. 12. 2022, nesplnil jste podmínku paušální daně celý rok 2022, podejte DPFO klasicky za rok 2022. Doplatky jsou značné, protože náklady se neevidovaly a ani 60 % není to, co bylo vstupem do paušální daně zamýšleno. Pokud jsem ukončil OSVČ k 31. 12. 2022, je tím v zákoně myšlen okamžik 00:00:00 dne 30. 12. 2022 nebo 00:00:00 31. 12 .2022? Ppokud by byla ukončena činnost k 1. 1. 2023, bude OSSZ žádat zaplatit zálohu za jeden den nového měsíce, FÚ bude žádat podat přiznání na započatý rok 2023. Přece není možné se řídit v dobré víře „časomírou atomových hodin“, den končí o půlnoci. A pokud se tedy rozhodne OSVČ skončit rok 2022, končí přece 31. 12. 2022 a ne 1. 1. 2023, to nový rok začíná. 

Ženě se narodilo dítě 10.11.1975, 18. roku věku žena dosáhla ale až 11.3.1976. Lze ženě období osobní péče o dítě 10.11.1975 - 10.3.1976 hodnotit jako náhradní doba pojištění pro vznik nároku na důchod?

Novinky v legislativě 1. Novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Dotčené předpisy: zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (č. 592/1992 Sb.) Novela se týká úpravy vyměřovacího...

Pojištěnec podnikal jako OSVČ v období 1994–1995 a 1999–2003 a za rok 1995 a 1999– 2003 neuhradil sociální pojištění a vznikl mu tak dluh. Dne 1. 3. 2012 dosáhl sníženého důchodového věku 55 let za necelých 11 let práce v uranových dolech. Nárok na důchod ale nevznikl, protože nezískal potřebných 28 let doby důchodového pojištění. Pokud pojištěnec uhradí dlužné pojistné za rok 1995 a 1999–2003, získá celých 28 let doby důchodového pojištění. Když si nechá důchod přiznat ke dni 1. 3. 2012 bude mít nárok na doplatek důchodů za 5 let zpětně? Stačilo-li by doplatit dlužné pojistné pouze za roky 1999–2003? Jestli tomu dobře rozumím, nárok na zpětné vyplacení důchodů by měl. Nejsem si ale jistý, zda se doplácí dlužné pojistné za období před rokem 1996. Podle § 8 odst. 4 zákona 100/1988 Sb. ve znění ke dni 31. 12. 1995 platí, že nebylo-li za tuto dobu (činnost OSVČ) zaplaceno pojistné do dne, od něhož se přiznává nebo zvyšuje důchod, přihlédne se k ní jako k době zaměstnání až ode dne zaplacení pojistného. 

Slovák, trvale žijící v ČR, s domicilem v ČR, má příjmy ze živnosti v ČR a zároveň příjmy z pronájmu v SK. V ČR si platí důchodové pojištění i životní pojištění. Kde bude danit příjmy z pronájmu a pokud v SK, jakým způsobem se to projeví v DPFO v ČR?

Tento příspěvek obsahuje stručný přehled změn, ke kterým dojde (by mělo dojít) od 1. 1. 2021 oproti roku 2020 v oblasti mezd a platů, a to především co se týká pracovního práva, zdaňování příjmů, odvodů pojistného, nemocenských dávek, zaměstnanosti a důchodů apod. Jedná se především o změny plynoucí z daňového balíčku, kde však bude legislativní proces ukončen až v průběhu prosince 2020 (zrušení superhrubé mzdy atd.) a z novely zákoníku práce (dovolená podle odpracovaných hodin atd.). Dále jde o změny, které mají charakter každoročních valorizačních úprav různých sazeb a parametrů. Některé z těchto změn jsou ještě poněkud nejisté, aktuální a podrobnější informace k těmto změnám budou uvedeny v lednovém časopisu DHK č. 1-2/2021.