Pojištění nemocenské

Vydáno: 31. 12. 2024
Vydáno: 02. 12. 2024
Zaměstnanec má pracovní smlouvu na dobu určitou do 30.11.2024. Pokud nebude pracovní smlouva prodloužena, k jakému datumu se ukončí pracovní poměr, když datum 30.11.2024připadá na sobotu? Zaměstnanec je PN, pokud jeho nemoc bude pokračovat i po tomto datumu, zaměstnavatel může podat odhlášení na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu?
Vydáno: 12. 11. 2024
Vydáno: 31. 10. 2024
Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem, že v měsíci září a říjnu bude z rodinných důvodů pracovat na poloviční úvazek, tj. 4 hodiny denně. Zbytek má jako omluvenou absenci. Dne 21. 10. onemocněl. Jaký průměr mám použít na výplatu nemocenské?
Vydáno: 29. 10. 2024
Pokud zaměstnanec na dohodu o provedení práce s výdělkem do 10 000 Kč měsíčně začíná i končí pracovní poměr v tomtéž měsíci, stačí zaslat hlášení VDPDP "Nástup na DPP s výkazem příjmu", kde bude uvedeno datum ukončení poměru nebo musím odeslat oznámení o ukončení zaměstnání po odeslání VDPDP? Zaměstnáme-li zaměstnance na dohodu o provedení práce např. 11. 9. a zaměstnanec onemocní např. od 19. 9., kdy na 19. 9. měl naplánovanou směnu, jak máme postupovat při evidenci pracovní neschopnosti? Správně bychom zaměstnance přihlašovali až pomocí výkazu VDPDP nejpozději 20. 10., ovšem v tomto případě nám nepřijde informace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance včas. Měli bychom zaměstnance přihlásit pomocí Oznámení o nástupu do zaměstnání ještě v průběhu měsíce nebo máme neschopnost do mzdového programu zadat ručně dle neschopenky, kterou zaměstnanec přinesl od lékaře?
Vydáno: 02. 10. 2024
OSVČ je dobrovolně nemocensky pojištěná. Podle Přehledu z roku 2023 jí vyšlo platit měsíčně nemocenské ve výši 273 Kč. Minimální nemocenské pojištění je 216 Kč pro rok 2024. Může platit 216 Kč nebo musí platit 273 Kč?
Vydáno: 01. 10. 2024
Společník a jednatel v s. r. o. má uzavřenou smlouvu o jednatelství, na jejímž základě pobírá mzdu. Ke konci roku tuto mzdu přestane pobírat, jelikož od příštího roku začne podnikat jako fyzická osoba přihlášená k paušální dani. Jednatelem společnosti zůstane nadále, ovšem bez nároku na mzdu. Je potřeba ho v případě ukončení smlouvy o jednatelství někde odhlásit - zdravotní pojišťovna, sociální správa, finanční úřad, nebo zda se jen přestanou platit na uvedené instituce všechny odvody?
Vydáno: 24. 09. 2024
Může mít žena čerpající MD u jednoho zaměstnavatele zároveň přivýdělek na svou živnost a DPP u jiného zaměstnavatele?
Vydáno: 19. 09. 2024
Jednatel s. r. o., který je zaměstnán zároveň na HPP u jiného zaměstnavatele, si chce uzavřít u své společnosti smlouvu o výkonu jednatele na výši odměny 10 000 Kč. Týkají se ho stejné a všechny odvody jako u zaměstnání na HPP, tj. záloha na daň, odvod sociálního a zdravotního pojištění v plné výši, nebo jsou zde nějaké výjimky? 
Vydáno: 24. 07. 2024
Zaměstnanec pojede do lázní od 23. 7. 2024 do 27. 8. 2024. Bude celou dobu na nemocenské a prvních 14 dnů platí zaměstnavatel náhradu mezd a pak příslušná OSSZ? 
Vydáno: 23. 07. 2024
Jaké datum vzniku zaměstnavatele je potřeba uvést do přihlášky zaměstnavatele, který zaměstnává pouze DPP s příjmem do 10 000 Kč. DPP vznikla 2. 1. 2024, zaměstnavatele tedy přihlásím s datem vzniku 2. 1. 2024 a přihlášku podám do 31. 7. 2024? Zaměstnance na DPP taky přihlásím s datem 2. 1. 2024?
Vydáno: 11. 07. 2024
Od 1. 7. 2024 měla na základě tzv. konsolidačního balíčku č. 349/2023 Sb. začít platit nová a hodně nepovedená pravidla pro účast na nemocenském pojištění u dohod o provedení práce. Protože byla politická shoda tato pravidla zrušit a nahradit je pravidly jinými, tak se hledala legislativní cesta, jak toho dosáhnout. Zákonodárci využili novelu zákona o investičních společnostech, která byla zrovna projednávána s navrhovanou účinností od 1. 7. 2024. Touto novelou č. 163/2024 Sb. (dále jen „novela“) měl být původně novelizován vedle zákona o investičních společnostech také zákon o daních z příjmů ve věcech týkajících se investičních společností a investičních fondů, ale nakonec je jejím hlavním přínosem zrušení pravidel pro účast na nemocenském pojištění u dohod o provedení práce, která se měla na základě konsolidačního balíčku uplatňovat od 1. 7. 2024. Novely bylo dále využito k tomu, aby pozměnila některá pravidla pro zdanění zaměstnaneckých benefitů zavedená do zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2024 tzv. konsolidačním balíčkem, čemuž je především věnován tento článek. Novela přinesla také poměrně významnou změnu, která se může týkat fyzické osoby uplatňující osvobození od daně z příjmů fyzických osob z důvodu, že příjem použije na obstarání vlastní bytové potřeby. A poslední zásadnější oblastí, které je v tomto článku v rámci změn ve zdanění zaměstnaneckých benefitů věnována pozornost, je doplnění pravidel pro zdanění zaměstnaneckých opcí zavedených od 1. 1. 2024 zákonem č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, pravidly pro odvod pojistného.
Vydáno: 11. 07. 2024
V roce 2024 jsou změny v DPP a DPČ. Můžete nás informovat o jaké změny jde a které změny budou učinné od 1. 7. 2024? Budou se zasílat k 20. dni následujícího měsíce přehledy?
Vydáno: 02. 07. 2024
Jednatel pracuje pro svou vlastní společnost s r. o., přičemž má smlouvu o výkonu funkce. Odvody na pojistné na sociální zabezpečení jsou za něj placeny stejné jako v případě zaměstnance. Jednatel byl v r. 2023 hospitalizován a byla mu jeden měsíc vyplácena náhrada mzdy, dle ČSSZ (kontroly) mu však na tuto náhradu mzdy nevznikl právní nárok. 1. Je posouzení ČSSZ správné a zda má pak jednatel nárok na výplatu nemocenské od ČSSZ (při splnění délky nemoci), a jaká délka to je v současné době a jaká byla v r. 2023. 2. Zda je možné sjednat smluvně náhradu mzdy pro případ nemoci u jednatele a jak se daný příjem daní u fyzické osoby v r. 2024, je takto sjednaná náhrada daňově účinným nákladem pro s. r. o.? 3. Zda je nyní nutné, aby jednatel vrátil neoprávněně obdrženou náhradu mzdy (v případě, že by byla neoprávněná). 
Vydáno: 10. 06. 2024
  • Článek
Každý rok k 1. 1. se mění hranice příjmů, jejichž výše se odvozuje od výše průměrné mzdy. Na výši průměrné mzdy jsou navázány redukční hranice pro výpočet dávek nemocenského pojištění a náhrady mzdy za prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, maximální výše vyměřovacího základu, rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění a u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) minimální výše základů pro odvod pojistného a pro účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
Vydáno: 29. 05. 2024
Zaměstnankyně nastoupila do práce 1. 3. 2021 (HPP) a v srpnu téhož roku nastoupila na první peněžitou pomoc v mateřství (PPM), dítě se narodilo 30. 9. 2021. V příloze k žádosti o dávku zaměstnavatel uvedl rozhodné období od 1. 3. 2021 do 31. 7. 2021 a započitatelný příjem v jednotlivých měsících v hrubé výši 60 000 Kč/měsíc. U předchozího zaměstnavatele byla nemocensky pojištěna od 02/2020 do 01/2021. Po ukončení mateřské následovala bezprostředně rodičovská dovolená (do 30. 9. 2024), zaměstnankyně by však měla v červenci 2024 nastoupit na další PPM. Jak zaměstnavatel vyplní v tomto případě přílohu k žádosti o dávku, tj.: 1) Jaké bude rozhodné období pro druhou PPM (od-do) – bude se jednat o období 1. 3. 2021 – 31. 12. 2021? 2) Jak bude stanovena výše započitatelného příjmu – uvede se hrubá výše příjmu 60 000 Kč za měsíce březen až červenec 2021 tak jako při první PPM? 3) Období čerpání první PPM v roce 2021 se uvede ve sloupci vyloučené dny?
Vydáno: 27. 05. 2024
  • Článek
Dle současně platné legislativy vzniká odvodová povinnost z uzavřených dohod o provedení práce z hlediska sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění po překročení absolutního limitu ve výši 10 000 Kč hrubého měsíčního výdělku. Zároveň pokud úhrnná výše příjmů na základě dohody o provedení práce u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc tuto částku a pokud u daného zaměstnavatele nebylo zaměstnancem podepsáno pro dané zdaňovací období Prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, příjem plynoucí z dohod o provedení práce podléhá srážkové dani ve výši 15 %. V původním návrhu novely zákona o nemocenském pojištění s plánovanou účinností od 1. července 2024 se předpokládaly dva limity pro účast zaměstnanců na pojistném na sociální zabezpečení – ve výši 25 % průměrné mzdy v případě jedné či více dohod u jednoho zaměstnavatele (tj. 10 500 Kč pro 2024) a dále kumulativní limit v případě, kdy by měl zaměstnanec podepsaných více dohod o provedení práce souběžně u více zaměstnavatelů ve výši 40 % průměrné mzdy (tj. limit 17 500 Kč pro rok 2024) ze všech těchto dohod. Odborná veřejnost a celá řada zaměstnavatelů však upozorňovala na komplikace způsobené zavedením kumulovaného limitu, a i na opomenutí potřebné právní úpravy v zákoně o veřejném zdravotním pojištění , která byla ponechána v původním znění. Proto se teď zákonodárci snaží využít poslední čas, kterým jim do 1. července 2024 zbývá, a ještě vše zvrátit tak, aby tato právní úprava nikdy nezačala platit a namísto toho byla přijata nová úprava, která by měla být propsána do obou pojistných zákonů (tj. nejen do zákona upravujícího odvody pojistného na sociální zabezpečení, ale i do zákona upravujícího odvody zdravotního pojištění).
Vydáno: 30. 04. 2024
Účtujeme společnost A. Je to samostatný subjekt, který má své zaměstnance. K 1. 4. bude část zaměstnanců společnosti A „odštěpena“ do existující společnosti B (ta nemá dosud žádné zaměstnance). Z této společnosti B si následně společnost C koupí k 2. 4. (možná k 3. 4. – záleží, jak rychle bude zveřejněno v obchodním rejstříku) část závodu, který představuje vyštěpené jmění ze společnosti A (všichni zaměstnanci a vymezený majetek). Tzn. že cca od 2. 4. přecházejí zaměstnanci A, přes společnost B do společnosti C. Prohlášení k dani z příjmu:  – společnost A odštěpením včetně části zaměstnanců nezaniká, – společnost B – přestože při prodeji závodu „přecházejí“ všichni zaměstnanci – také nezaniká.  Je nutné, aby zaměstnanci pro každou společnost podepsali znovu prohlášení k dani z příjmu? Pro společnost A na období 01–03/2024, pro společnost B na 1. 4. a případně 2. 4., pro společnost C na následující část měsíce dubna až zbytek roku? Může se společnost B dohodnout se zaměstnanci, že sice prohlášení podepíšou, ale slevy na dani bude uplatňovat až společnost C – druhá v pořadí v měsíci dubnu? 1 % za používání soukromého a služebního vozidla: Někteří zaměstnanci používají vozidlo pro soukromé a služební účely. Protože se jedná o přechod práv na následné společnosti, smlouva o přidělení vozidla bude tedy „zachována“ jak ve společnosti B, tak i C. Znamená to tedy, že v měsíci dubnu bude 1 % zahrnuto dvakrát – jednou společností B za 1.4. případně i 2. 4. a následně společností C za užívání ve zbytku měsíce? Potvrzení o zdanitelných příjmech: – mají jednotlivé společnosti A, B i C povinnost vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech za příslušné měsíce samostatně, nebo toto potvrzení má povinnost vystavit až společnost C za období 01–12/2024?
Vydáno: 10. 04. 2024
Zaměstnankyně je na rodičovské dovolené, dítěti budou tři roky 16. 3. 2024. Máme tedy za to, že rodičovská dovolená trvá do 16. 3. 2024. Do firmy zaslala email s informací, že od 1. 3. 2024 jí byla vystavena neschopenka (důvodem je rizikové těhotenství) a od 26. 4. 2024 bude žádat o peněžitou pomoc v mateřství. O předčasné ukončení rodičovské dovolené zaměstnankyně písemně nepožádala. Oznámila jen vznik dočasné pracovní neschopnosti. Mám za to, že náhradu za nemoc v prvních 14 dnech nemoci jí firma platit nebude a do přílohy k žádosti o dávku bude uvedeno, že rodičovská dovolená je čerpána do 16. 3. 2024. Po tomto datu ji budou vypláceny nemocenské dávky. 
Vydáno: 03. 04. 2024