Pojištění odpovědnosti

Zaměstnavatel hradí za zaměstnance pojištění odpovědnosti. Je mé tvrzení správné, že se jedná o daňový výdaj z hlediska zaměstnavatele a z hlediska zaměstnance o příjem ze závislé činnosti, který je zdaněn a spadá do vyměřovacího základu pro výpočet výše sociálního a zdravotního pojištění a tento příjem ovlivňuje průměrný výdělek? A jaké je následné účtování tohoto nepeněžního příjmu a předpisu pojistného?

Praktický lékař podnikal do konce roku 2020 jako OSVČ. V roce 2020 pořídil osobní automobil a zařadil jej do obchodního majetku. V roce 2021 začal provozovat lékařskou praxi formou s.r.o. Jako OSVČ ukončil činnost v roce 2021, automobil vyřadil z obchodního majetku a dále jej pronajímal svému s.r.o. Příjmy z pronájmu přiznává v par.9 ZDP a pokračoval v odpisování automobilu zahájeném v roce 2020. V roce 2024 měl s vozem autonehodu. Pojišťovna vyhodnotila škodu jako „totální škodu“. Poškozené vozidlo odkoupila za 700.000 Kč a dalších 600.000 Kč vyplatila jako náhradu škody, celkem tedy 1.300.000 Kč. Domnívám se, že částka 700 tisíc za odkup vozidla bude předmětem daně z příjmů v par.10 ZDP, neboť k němu došlo do 5 let od vyřazení z OM. Částka 600 tisíc by také měla být předmětem daně z příjmů (par.10 ZDP), neboť se jedná o pojistné plnění na majetku, který slouží k nájmu. Je tento postup správný? A pokud by nájem vozu byl ukončen k 31.12.2023 a v roce 2024 již nebyl pronajímán, bylo by pojistné plnění 600 tisíc předmětem daně z příjmů?

Společnsot s r. o., plátce DPH, vedeme účetnictví. S. r. o. jako zaměstnavatel a pojistník uzavřela pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu povolání. Pojištěný-oprávněná osoba je zaměstnanec. Lze cenu pojistného zahnrnout do daňově uznatelných nákladů s. r. o.? Nebude nutné zahrnout cenu pojistného v měsíci úhrady pojištění do základu daně z příjmů dle § 6 ZDP a do vyměřovacího základu na odvod zdravotního a socíálního pojištění jako příjem zaměstnance? V případě zahrnutí do příjmů zaměstnance lze se tomu vyhnout způsobem, že nám cenu pojistného zaměstnanec uhradí hotově nebo běžný účet?

Firma si sjednala za zaměstnance Pojištění odpovědnosti z výkonu povolání. Firma vystupuje jako pojistník, pokud by došlo k pojistné události, tak bude příjemcem náhrady právě firma. Jedinému jednateli, který je zároveň pracuje jako ostatní zaměstnanci pro firmu (montážní činnost), sjednala toto pojištění také a jmenuje se „Pojištění odpovědnosti zaměstnance - individuální“. Musí všem zaměstnancům pojištění dodanit do mzdy, i když případná náhrada půjde firmě a nikoliv zaměstnancům? Může být i pojištění jednatele jako daňový náklad, protože je to pojištění zaměstnance, a nikoliv pojištění na výkon činnosti jednatele?

Společnost uzavřela skupinové rizikové pojištění pro své zaměstnance. Pojištění platí firma a zaměstnanci by to měli přidaňovat. Společnost chce všechno vzít na sebe tak, aby zaměstnanci nemuseli přidaňovat nic. Pokud platba za pojištění bude nedaňovým výdajem, pak by zaměstnanci nemuseli přidaňovat, ale jak to bude s odvodem pojištění? Nebude to napadnutelné? 

Zaměstnavatel FO s IČO zaměstnává 2 osoby na DPP a odvádí čtvrtletně 100,- zákonné pojištění. K tomu pronajímá jako fyz.osoba bez IČO nemovitost a na DPP má uklízečku. Musí se zvlášť přihlásit na Kooperativu bez IČA a platit ještě jednou pojistné 100Kč?

Převzala jsem účetnictví sro a zjistila, že firma měla zaměstnance na DPP, od roku 2021, dosud, ale neměla přihlášenou oKoperativu, tzn. že neplatila těch 100 Kč čtvrtletně za zaměstnance. Od 1. 5. nastupuje paní na HPP, kooperativu budu přihlašovat, ale teď váhám, zda firmu přihlásit zpětně k 1. 1. 2021 nebo až teď k 1. 5. 2024 nebo k 1. 1. 2024? Když přihlásím firmu zpětně k roku 2021, bude penále 10 %. Počítala jsem, že by firma měla doplatit dlužné pojistné ve výši 1400 Kč a z toho jsem vypočítala penále 2 840 Kč. Může být tento můj výpočet správný? Je nějaká promlčecí lhůta, tedy že bych firmu třeba přihlásila až v průběhu roku 2021 nebo od roku 2022? Jaký postih by z toho plynul pro firmu? Případně, že by pojišťovna neuplatňovala penále po více než 3 letech? 

Dne 13. 2. 2024 byl ve Sbírce zákonů v částce 30 pod číslem 30/2024 Sb. vyhlášen nový zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla , s účinností již od 1. 4. 2024. Hlavním důvodem pro přijetí nového zákona bylo to, že stávající zákon č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, byl v souvislosti se změnami právního řádu České republiky a v zájmu harmonizace s právem EU mnohokrát novelizován, což se odrazilo i na jeho přehlednosti. S ohledem na to, že není možné donekonečna novelizovat stávající zákon, bylo třeba přijmout nový, přičemž i nadále se jedná o právní normu, ve které se prolínají jak veřejnoprávní, tak i soukromoprávní prvky.

Firma (s. r. o.) platí pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou pří výkonu povolání (do výše 4,5násobku měsíční mzdy) celkem za čtyři své zaměstnance, dva jsou jednatelé a současně i zaměstnanci s. r. o. (výše pojistného 2 500 Kč/os.) a ostatní dva pouze zaměstnanci (výše pojistného 1 000 Kč/os.). Jak správně zaúčtovat z pohledu daně z příjmu u zaměstnavatele a zaměstnance?

Zaměstnavatel se rozhodl hradit pojištění odpovědnosti (tzv. pojitku na blbost) za zaměstnance. Předpokládám, že u zaměstnavatele půjde o daňově uznatelný náklad. Lze toto pojištění zahrnout do benefitů nebo půjde u zaměstnance o příjem podléhající zdravotního a sociálního pojištění?

Společnost má zaměstnance na DPP, každé čtvrtletí platila pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Od 1. 1. 2024 nemá žádnou provozovnu a zaměstnanci pracují z domova. Má společnost povinnost dál platit pojištění, nebo ne? 

Našim klientům momentálně přišel email, kde je jim radí následující: "Jste-li jednatelé např. s.r.o. a v tomto s.r.o. poskytujete zdravotní péči na základě pracovně právního vztahu, mělo by to být na základě pracovní smlouvy určené pro jednatele. Pokud máte klasickou zaměstnaneckou smlouvu a účetní za vás odvádí Kooperativě platby pojištění ZPÚN, je třeba smlouvu zrušit, navázat tu správnou a požádat Kooperativu o vrácení peněz. Zároveň, chcete-li mít pojištění na škody vzniklé pracovním úrazem či nemocí z povolání, učiňte tak soukromě mimo vašeho zaměstnavatele." Opravdu nemůže mít jednatel společnosti s.r.o. mimo Smlouvy o výkonu funkce ještě pracovní smlouvu na hlavní pracovní poměr jako např. lékař, účetní atd. a jak to je se zákonným pojištěním odpovědnosti za zaměstnance v těchto případech? A pokud může , musí mít tyto pracovní smlouvy ověřené podpisy ? Např. lékař jediný společník a jednatel s.r.o. , má smlouvu o výkonu funkce jednatele a zároveň má klasickou pracovní smlouvu na pozici lékaře.

Platí pro spolek provozující sportovní činnost povinnost platit zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, pokud má zaměstnance na DPP? 

Zaměstnanec si sám platí tzv. pojistku na blbost. Jestliže dojde např. k poškození stroje nebo k dopravní nehodě podnikatelského auta a OSVČ dostane pojistnou náhradu - peníze od pojišťovny hrazené z pojistky zaměstnance bude se jednat o zdanitelný příjem OSVČ? Jak by to bylo v případě, že tuto pojistku bude hradit za zaměstnance zaměstnavatel? Půjde o daňový výdaj OSVČ a neosvobozený příjem u zaměstnance? Opět v případě plnění se bude jednat o zdanitelný příjem OSVČ?  Zaměstnavatel je OSVČ fyzická osoba, která zaměstnává tohoto zaměstnance, který má udělanou pojistku. Náhrada z pojišťovny přijde na účet OSVČ.

Fyzická osoba, podnikatel, autodopravce měl nehodu, kterou zavinilo jiné vozidlo. Náhradu škody za vozidlo pojišťovna proplatila, toto plnění se zdaňuje. Nyní, po roce, pojišťovna proplatila ušlý zisk za dobu neprovozování vozidla. Podléhá toto plnění dani z příjmů?

Jako podnikatel fyzická osoba (účetní evidence) mám uzavřenou podnikatelskou pojistku. Vznikla mi škoda a pojišťovna mi bude vyplácet pojistné plnění. Musím dát toto plnění do příjmů?  

Jak určit výši promile pro výpočet zák. poj. odpovědnosti zaměstnavatele u recepční ve sportovním centru? A pokud nastoupila zaměstnankyně do pracovního poměru 1.6., musí zaměstnavatel již zaplatit do konce července pojistné? Kód 920000 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti jako takový v Příloha č. 2 k vyhlášce č. 125/1993 Sb. není.

Vzhledem k tomu, že jsme v letech 2019 a 2020 nehradili nebo hradili pozdě pojistné na úrazové pojištění zaměstnavatele, bylo nám od pojišťovny vyměřeno tzv. zvýšené pojistné. Je toto zvýšené pojistné, které uhradíme v roce 2022, daňově uznatelným nákladem roku 2022? Pokud v průběhu roku 2022 uhradíme pojistné pozdě, a tím pádem budeme povinni doplatit zvýšené pojistné, bude toto zvýšené pojistné daňově uznatelným nákladem?

Home office je v současné době čím dál tím oblíbenější formou práce. Velký podíl na tom má i nedávná zásadní změna pracovního prostředí vyvolaná opatřeními v souvislosti s šířením Covid 19.