Poradce daňový

Jak může umělá inteligence (AI) pomoci daňovým poradcům a právníkům udržet krok s neustálým přílivem nových rozhodnutí? V právním prostředí, kde Nejvyšší správní soud každoročně řeší téměř tisíc daňových sporů, může být nad možnosti jednotlivce mít neustálý přehled o nových rozhodnutích a vyznat se v nich. Naštěstí nám v posledním roce dala o sobě významně vědět právě umělá inteligence (AI), která nejenom tento proces dokáže velmi ovlivnit. Účelem tohoto příspěvku je ukázat, jak nám AI v této oblasti pomáhá již dnes, jakož i jaké možnosti lze od ní v dohledně době očekávat.

Účetní, který má živnost „činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“, chce ve smlouvě s námi napsat, že poskytuje další služby: zpracování podkladů pro daňové přiznání k DPPO, přiznání k DPH, kontrolní hlášení DPH, silniční dani, případně dalším přímým a nepřímým daním. Má na to právo nebo ne? Přípravou daňového přiznání DPPO se zabývá daňový poradce, účetní zpracovává doklady. 

Může daňový poradce označit své přiznání k dani z příjmů jako podané daňovým poradcem (sám sebou) a tím si prodloužit termín podání?

Dne 1. 12. v roce 1992 nabyl účinnosti zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR. Od tohoto data se v roce 1992 začaly odvíjet všechny praktické aktivity, které vyústily v ustavení Komory daňových poradců ČR a vznik samostatné profese daňových poradců. Symbolicky tak Komora přesně po třiceti letech vyhlašuje 1. 12. za Den daňového poradenství a startuje tímto dnem oslavy 30letého výročí od vzniku této profese.

Oblast opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se poslední dobou dynamicky vyvíjí, o čemž svědčí také fakt, že hlavní právní nosič, zákon č. 253/2008 Sb. , o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“), byl za posledních 12 let novelizován pětadvacetkrát. V současné době se připravuje další obsáhlá novela AML zákona1), která má primárně za účel transpozici tzv. V. AML směrnice2), napravení nedostatků transpozice IV. AML směrnice3), ale také obsahuje reakci na hodnocení České republiky výborem Moneyval a požadavky z praxe. Tento článek si primárně klade za cíl přiblížit část plánovaných změn v AML oblasti, konkrétně změny ve vymezení povinných osob a změny v případě povinností spjatých s prováděním obchodu, a to s akcentem na „minoritu“ povinných osob, konkrétně účetní, auditory, daňové poradce a v poslední řadě částečně i na advokáty.

Poslanecká sněmovna v květnu přehlasovala 123 hlasy ze 169 přítomných poslanců zamítavé usnesení Senátu, a tak se na začátku června ve Sbírce zákonů objevila pod č. 94/2018 Sb. očekávaná a ve veřejném prostoru hojně diskutovaná novela daňového řádu a několika dalších právních předpisů, týkající se rozšíření informační povinnosti vůči správci daně. Převážná část novely se týkala implementace směrnice Rady (EU) 2016/2258 , kterou se mění směrnice Rady (EU) 2011/16 /EU, tentokrát pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní špinavých peněz. Jelikož jde v pořadí o čtvrtou novelu, tedy pátou verzi směrnice, dostala pracovní název DAC 5 (zkratka DAC je z anglického Directive of Administrative Cooperation, dále též jen „směrnice“). V tomto stručném informativním příspěvku se podíváme na obsah novely a její důsledky v praxi z pohledu daňových poradců.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15.5.2015, čj. 4 Afs 68/2015-35, www.nssoud.cz