Postoupení

Zásada, že se smlouvy mají dodržovat, je hlavním stavebním kamenem závazkového práva. Nicméně vždy je třeba zkoumat, co přesně strany mají a musejí splnit, jinými slovy, jaký je obsah jejich závazkového vztahu. Tento obsah, tedy práva a povinnosti, které jsou ve smlouvě ukotveny, se však také může během jejího trvání změnit. Ke změně dochází buď na základě svobodné vůle stran, nebo s ohledem na nějakou nastalou situaci, které je třeba se přizpůsobit. Měnit se dokonce nemusí jen obsah smlouvy, v praxi často dochází také k přeměně smluvních stran. Následující text je proto zaměřen na problematiku změny závazků, respektive smluvních závazkových vztahů, a to co do jejich obsahu i subjektů.

Následující článek je zaměřen na vybranou problematiku zániku závazků, které se zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), věnuje v § 1908 až 2009. Základním způsobem zániku závazků je splnění dluhu. Občanský zákoník dále rozlišuje jiné způsoby zániku závazků, kam zařazuje například započtení, splynutí, výpověď, odstoupení od smlouvy a další. V zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů („starý občanský zákoník“), můžeme nalézt problematiku zániku závazků v § 559 až 587, kde je vymezeno splnění dluhu, dohoda, nemožnost plnění, uplynutí doby, smrt dlužníka nebo věřitele, započtení, výpověď, neuplatnění práva, splynutí a narovnání.

1. Popis problému V rámci novely ZDP zákona č. 346/2010 Sb. dochází mimo jiné ke změně v ustanovení § 25 odst. 1 písm. ze) ZDP, do kterého se doplňuje,...