Postoupení pohledávky

S.r.o. postoupila nespřízněné osobě pohledávku vzniklou z titulu prodeje zboží a výnos z postoupení zaúčtovala na účet 646. Pohledávka z tohoto postoupení jí dosud nebyla uhrazena. Může k ní tvořit zákonnou opravnou položku, případně provést daňový odpis?

Firma A s.r.o. poskytla půjčku nespřízněné firmě B a následně pohledávku vč. naběhlých zdaněných úroků za 100 % účetní hodnoty postoupila firmě C s.r.o. Firma C uhradila firmě A celou pohledávku a po roce postoupila tuto pohledávku za 100 % firmě D s.r.o. Firma D uhradila firmě C pouze část pohledávky nedosahující ani výše úroků. Může firma C k pohledávce z postoupení pohledávky za firmou D tvořit daňovou opravnou položku? Pohledávka není promlčená.

Firma A (dodavatel FVE) nakoupila od firmy B pohledávku, kterou měla firma vůči dodavateli C. Zákazník B u firmy A podepíše dvě smlouvy: 1) Smlouvu o postoupení pohledávky, že nám přenechává tuto pohledávku za úhradu. 2) Smlouvu o dílo k instalaci FVE, kde část ceny díla bude uhrazena započtením postoupené pohledávky. Konkrétně: Firma A nakoupila od firmy B pohledávku v nominální hodnotě 350 000 Kč za 175 000 Kč. Poté firma A poskytla firmě B službu za 517 805 Kč. Faktura byla zčásti uhrazena zápočtem 175 000 Kč vč.DPH a zbytek bude uhrazen na účet. Jak máme tento zápočet účtovat? Co mám vystavit k odkoupení/postoupení pohledávky – interním dokladema případně s jakou kontací? A za instalaci FVE stačí vystavit jednu fakturu a zápočtem uhradit část ceny a zbytek zákazník doplatí?

Společnost A (a. s.) měla pohledávku z titulu půjčky za fyzickou osobou. Pohledávka byla nepromlčená a ve výši 200.000Kč. Společnost A tuto pohledávku postoupila za 50 % původního hodnoty na jinou společnost B. Pohledávku z titulu půjčky jsme odepsat z 50 % nedaňově a z 50 % daňově do výše postoupení. Společnost A nyní eviduje pohledávku z titulu postoupení za společností B v hodnotě 100.000 Kč, o které účtovala MD 315/D 646. V současné době je stále tato (nová)pohledávka nepromlčená. Dotaz zní, může společnost A, k této pohledávce tvoří zákonnou opravnou položku? Zdá mi že ano, protože o pohledávce bylo při jejím vzniku účtováno do výnosů z titulu postoupení. Na druhou stranu se mi to nezdá, tím by se vlastně obešla podmínka „účtování do výnosů v době vzniku pohledávky u původní pohledávky“, což samozřejmě není náš případ.

Fyzická osoba A, nepodnikatel, poskytla bezúročnou zápůjčku ve výši 6 mil. Kč jiné fyzické osobě B, nepodnikateli a tuto v r. 2018 postoupila za nominální hodnotu na právnickou osobu X. Právnická osoba X závazek neuhradila a fyzická osoba A v r. 2023 postoupila svou pohledávku v částečné výši 1,5 mil. Kč na jinou právnickou osobu Y rovněž v nominální hodnotě. Právnická osoba Y závazek v roce 2023 ve výši 1,5 mil. Kč fyzické osobě A uhradila. Zbývající část pohledávky ve výši 4,5 mil. Kč eviduje fyzická osoba A stále za právnickou osobou X. Kdy a v jaké výši vznikla povinnost přiznat zdanitelný příjem u fyzické osoby A? Zápůjčka není předmětem daně. Měl se ale příjem přiznat v případě postoupení dle § 10 ZDP, a to již v roce 2018 v celé výši tj. 6 mil. Kč, současně s uplatněním výdaje ve výši zápůjčky, tj. rovněž 6 mil. Kč? V případě dalšího postoupení a úhrad zbylé pohledávky v následujících letech již žádné daňové povinnosti fyzické osobě A nevzniknou?

Společnost A se dostala do potíží a nesplácí své závazky. Společnost B (se stejným jednatelem) na základě dohody o přistoupení k dluhu tyto závazky přebrala. Jak je toto řešeno daňově? Ve společnosti A daňový náklad ? Některé závazky jsou v nákladech již roku 2022. Ve společnosti B jako nedaňový náklad nebo jako pohledávka za jednatelem? Děkuji

Jak nastavit a správné účtování zpětné cese postoupených pohledávek factoringové společnosti? Společnost má uzavřenou smlouvu s factoringovou společností a své pohledávky společnosti postupuje. Factor pohledávku přijímá do svého vlastnictví, v případě neuhrazení pohledávky odběratelem po uplynutí regresní lhůty se na základě smluvního ujednání vrací pohledávka zpět do účetnictví postupitele. Vyřazení pohledávky (zaúčtované na 311/601) účtujeme výsledkově, tzn. přes 546/311 a výnos z postoupené pohledávky 315/646. V případě zpětné cese jsme účtovali zpět přes výsledkové účty mínusem, tzn. - 546/611 a -315/646. Auditor se nyní přiklání při zpětné cesi účtovat rozvahově přes 311/315. Jsou možné obě varianty, anebo v případě zpětné cese má společnost zůstat u rozvahového účtování přes účty skupiny 3?

Tuzemská společnost s ručením omezeným vystavila opravný daňový doklad k DPH za dlužníkem v insolvenčním řízení a při splnění všech zákonných podmínek uplatnila nárok na vrácení DPH v rámci přiznání v roce 2012 ( tedy před více než 10 lety). Letos v 2023, kdy stále probíhá insolvenční řízení, postoupila tuzemská společnost za úplatu tuto pohledávku, ke které byl vystaven opravný daňový doklad. Plyne společnosti nějaká povinnost ( vrácení DPH) z titulu postoupení pohledávky?

Prokázání postoupení pohledávky je právní jednání postupníka adresované dlužníkovi. Pokud při postoupení pohledávky máte zájem na tom, aby bylo postoupení účinné vůči dlužníkovi, je potřeba mu postoupení oznámit či prokázat (nejedná-li se o tiché postoupení pohledávky, kdy smluvní strany smlouvy o postoupení pohledávky mají zájem na tom, aby dlužník po nějakou dobu nevěděl, kdo je věřitelem pohledávky za ním). Není-li postoupení pohledávky oznámeno dlužníkovi postupitelem, lze obdobného účinku docílit prokázáním postoupení ze strany postupníka. Než dojde k některé z těchto sktutečností, není vůči dlužníku postoupení účinné a platí tak, že se zprostí svého závazku plněním postupiteli. Zatímco postupiteli stačí zaslat oznámení o postoupení pohledávky (jiný vzor, bez povinnosti přiložit smlouvu o postoupení pohledávky), postupník ji splní prokázáním postoupení pohledávky (tento vzor, prokazuje se zpravidla přiložením smlouvy o postoupení pohledávky, lze ovšem prokázat i jinak, například souhlasným prohlášením stran).

Oznámení o postoupení pohledávky je právní jednání adresované dlužníkovi. Pokud při postoupení pohledávky máte zájem na tom, aby bylo postoupení účinné vůči dlužníkovi, je potřeba mu postoupení oznámit či prokázat (nejedná-li se o tiché postoupení pohledávky, kdy smluvní strany smlouvy o postoupení pohledávky mají zájem na tom, aby dlužník po nějakou dobu nevěděl, kdo je věřitelem pohledávky za ním). Tento vzor slouží jako oznámení o postoupení pohledávky postupitelem. Není-li postoupení pohledávky oznámeno dlužníkovi postupitelem, lze obdobného účinku docílit i prokázáním postoupení ze strany postupníka (k prokázání postoupení pohledávky slouží jiný vzor). Než dojde k některé z těchto skutečností, není vůči dlužníku postoupení účinné a platí tak, že se zprostí svého závazku plněním postupiteli. Postupiteli stačí pouze zaslat oznámení o postoupení pohledávek (což je v praxi častější), u prokázání postupníkem se vyžaduje zpravidla předložení smlouvy o postoupení pohledávky.

Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena, včetně jejího zajištění.Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.Nelze postoupit pohledávku, kterou nelze zcizit, či pokud to ujednání dlužníka a věřitele vylučuje. Nelze také postoupit pohledávku, která zaniká smrtí nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil.

Tuzemská akciová společnost postoupila pohledávku na neziskovou organizaci - spolek, ve kterém se sdružili věřitelé oproti společnému dlužníku. Vymáhání nebylo úspěšné a v současnosti dluží spolek akciové společnosti za postoupenou pohledávku. V době postoupení pohledávky byly v grémiu spolku tři osoby, přičemž jedna osoba byla současně i v představenstvu této a. s. Nyní je ve spolku také shodná osoba jako v představenstvu této a. s., ale bude vymazána. Lze tvořit zákonnou opravnou položku k této postoupené pohledávce dle § 8a zákona o rezervách, když spolek uzná písemně závazek, nebo dle § 8 zákona o rezervách, pokud akciová společnost podá insolvenční návrh na spolek?

Společnost má pohledávku po splatnosti cca 1 rok ve výši 103 tis. Kč vůči odběrateli. Nyní chce pohledávku bezúplatně postoupit na jinou společnost. Je možné pohledávku bezúplatně postoupit a jaké jsou daňové dopady postoupení pohledávky u postupníka a postupitele (oba právnické osoby s. r. o.)? 

Společnost s r. o. počátkem roku 2023 vystavila fakturu za úrok z prodlení ve výši 100. Posléze na základě smlouvy o postoupení pohledávky tuto pohledávku postoupila za 30. Jaké bude daňové řešení výnosů z vystavené faktury a výnosů a nákladů z následného postoupení?

Zahraniční faktura vydaná 26. 9. 2022 (kurz vydané faktury k 1. 9. 2022, používáme měsíční kurz ČNB), kterou postoupíme faktoringové společnosti. K 31. 12. 2022 jsme postoupenou pohledávku za faktoringovou společností (profinancování, účtováno 315 ... ) přecenili. Zákazník fakturu faktoringové společnosti neuhradil v regresní lhůtě, a tak nám fakturu vrátila. Nebyli jsme předfinancováni, tzv. fakturu za odběratele máme zpět v účetnictví. Jaký kurz má být použit pro přepočet vrácené pohledávky, kurz vydané faktury tj. 1. 9. 2022, nebo kurz k 31. 12. 2022? 

Fyzická osoba zapůjčila jiné fyzické osobě peníze v hodnotě 100 000 Kč. Nyní se rozhodla pohledávku z titulu zápůjčky úplatně postoupit za částku 70 000 Kč. Bude se jednat o zdanitelný příjem u osoby, která pohledávku postoupila? Pokud ano, v jaké výši?

Fyzická osoba – nepodnikající, koupila pohledávku (úplatným postoupením pohledávky) od právnické osoby a.s. (pohledávka vůči zaměstnanci za náhradu škody z odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, zjištěný podle inventury). Po postoupení pohledávky došlo dlužníkem k částečnému zaplacení v roce 2022. Příjmy fyzické osoby nepodnikající za rok 2022 budou považovány za zdanitelný příjem zařazený mezi ostatní příjmy dle § 10 odst. 1 písm. b) bodu 3 ZDP? Za rok 2022 bude nepodnikající fyzická osoba zdaňovat skutečný příjem, který obdržela od dlužníka nebo hodnotu celé postoupené pohledávky? Jako výdaj může použít to, co bylo uhrazeno za postoupení pohledávky, plus výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení (§ 10 odst. 4 a 5 ZDP)?

Společnost koupí pohledávku, kterou následně přeprodá se ziskem. Podléhá prodej pohledávky (popř. rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou) DPH?

Již vícekrát se Nejvyšší správní soud zabýval problematikou § 10 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Vždy došel k tomu, že při aplikaci tohoto ustanovení je třeba v prvé řadě zkoumat, zda při uskutečněném příjmu dochází taktéž ke zvýšení majetku daňového subjektu a jestli se jedná o příjem skutečný, nikoliv pouze zdánlivý. V následujícím článku je shrnuto několik rozsudků s touto problematikou. V nedávné době pak Nejvyšší správní soud řešil tuto problematiku v rozsudku ze dne 14. 10. 2022, čj. 2 Afs 396/2020-34 .

Naše společnost s r. o. uzavřela smlouvu o postoupení pohledávky. Jako postupník převezmeme postoupené pohledávky. Vzniklé pohledávky z titulu postoupení budou vůči našemu společníkovi – účetní jednotka uplatňující podstatný vliv (50 %). Prosím o informaci, zda účtovat jako při běžném podstoupení pohledávky na účet 315 anebo na účet 352, abychom zachytili pohledávku za účetní jednotkou pod podstatným vlivem. Pohledávka bude dlouhodobého charakteru.