Pověření

Právnická osoba je oprávněna pověřit svého zaměstnance nebo jinou fyzickou osobu, která vykonává činnost této právnické osoby, aby jednala jejím jménem před správcem daně v rozsahu tohoto pověření. Takové pověření se pak může udělit písemnou formou, přičemž náležitosti jsou podobné jako u plné moci.

Daňový řád nestanoví formu ani náležitosti pověření. Může se jednat o jakýkoliv úkon daňového subjektu, z jehož obsahu je zřejmé, že se jedná o pověření, tedy například listinu popisující pracovní pozici, organizační řád nebo jiný interní předpis, jakož i listinu vyhotovenou pouze pro účely informování správce daně (NOVÁKOVÁ, Petra. § 24 [Procesní způsobilost]. In: LICHNOVSKÝ, Ondřej, ONDRÝSEK, Roman, NOVÁKOVÁ, Petra, KOSTOLANSKÁ, Eva, ROZEHNAL, Tomáš. Daňový řád . 3. vydání. Praha: C. H. Beck 2016, s. 99). Není pochyb, že pověření slouží k jiným účelům než zmocnění dle § 27 daňového řádu .

Územní samosprávné celky mohou pro činnosti v jejich působnosti, které jsou zpravidla neziskové, a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu, zřizovat speciální typ právnické osoby – příspěvkovou organizaci. Problematiku těchto subjektů reguluje zejména zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech “). Jako každá právnická osoba i příspěvková organizace musí mít ustaven statutární orgán.

Častým jevem ve státní správě i samosprávě je, že vedoucí zaměstnanec není na své místo jmenován, ale je „pouze“ pověřen vedením. Tímto způsobem je na obecních úřadech či úřadech městské části nezřídka kdy obsazena velká část vedoucích míst. K tomuto kroku obvykle dochází v případech, kdy zaměstnavatel nemá k dispozici vhodnou osobu, kterou by chtěl jmenovat na místo vedoucího, nebo v případech, kdy dosavadní vedoucí bude nepřítomen po delší dobu. Byť má toto pověření být dočasné, stává se, že osoba je pověřena vedením i několik let.