Práce přesčas

Náš zaměstnanec pracuje v nepřetržitém provozu (12hodinová pracovní směna). Mimo běžně rozvržených směn odpracoval 1 směnu navíc (tzn. přesčas). Má nárok tento zaměstnanec na stravenku? Pokud ano, bude tato stravenka daňově účinná pro zaměstnavatele? A co z toho bude vyplývat pro zaměstnance? 

Kdy končí druhé vyrovnávací období v p. o. v roce 2024? Máme 7,5hodinový směnný provoz. A platí vždy 975 hodin, nebo to může být i více?

Zaměstnanec má písemný rozvrh pevné pracovní doby přímo v pracovní smlouvě. Následně zaměstnanec podal písemnou žádost o změnu režimu na flexibilní pracovní dobu a žádosti bylo zaměstnavatelem písemně vyhověno, aniž by došlo k nastavení úseků základní a volitelné pracovní doby, aniž by došlo k nastavení vyrovnávacího období a dohodě ohledně toho, co lze považovat za práci přesčas, a zda bude proplácen nebo čerpán formou náhradního volna. Zkrátka nebyly sepsány žádné podmínky, jen vyhověno obecné žádosti o flexibilní pracovní dobu. Zaměstnanec to pojal po svém a začal chodit do práce velice brzy, kdy ani není v práci nijak extra potřeba, ale naopak dostával úkoly v odpoledních hodinách a na základě toho si vykazoval přesčasy a nárokoval jejich proplácení. Zaměstnavatel mu to dva měsíce toleroval a tyto přesčasy proplácel jako projev dobré vůle, kdy zaměstnanec pracoval částečně i za nemocného kolegu (to byl též důvod, proč mu bylo vyhověno ve změně režimu pracovní doby). Nicméně nemocný kolega už je zpět v práci a zaměstnavatel by se chtěl vrátit zpět k režimu pevné pracovní doby, aby dál nepokračovalo dožadování se proplácení přesčasů. Zaměstnanec to odmítá a ohání se písemných schválením žádosti, kde nebylo nic definováno, ani určena doba, po kterou bude flexibilní pracovní doba platná. Může v tomto případě zaměstnavatel jednostranně změnit režim pracovní doby zpět, zaměstnanci to písemně oznámit min. 2 týdny předem a trvat na tom, co má zaměstnanec sepsáno původně v pracovní smlouvě? Nebo vyhověním písemné žádosti došlo ke změně obsahu pracovní smlouvy (aniž by byl sepsán dodatek k pracovní smlouvě) a zaměstnavatel už nemá právo to měnit jednostranně, bez dohody se zaměstnancem?

Zaměstnanec si se zaměstnavatelem dohodl poskytnutí náhradního volno za přesčas místo příplatku. Zaměstnavatelem navrhované termíny čerpání náhradního volna zaměstnanci dlouhodobě nevyhovovaly. Upozornil tedy zaměstnavatele na to, že bude požadovat proplacení příplatku ve výši 25% PHV. Můj dotaz je - pro proplacení příplatku se použije jaký PHV? Bude to PHV, který byl v době vzniku přesčasu nebo PHV v měsíci, kdy bude příplatek proplacen? A dále jakým způsobem vést evidenci přesčasů. Firma má docházkový systém. Pokud odpracuje zaměstnanec nad osm hodin za směnu, vykáže hodiny do salda plusem, pokud odpracuje méně vykáže do salda mínusem. Na konci měsíce přesčasové hodiny jdou do banky přesčasových hodin za které pak čerpá náhradní volno. V bance má např. 32 hodin za tři měsíce 3-5/2024/. Nejsou to vyloženě nařízené přesčasy od - do, ale zaměstnanec takto pracuje s vědomím zaměstnavatele. Pracuje někdy hodinu navíc, někdy 15 minut apod. V součtu tedy těch 32 hodin za tři měsíce. Musím vést ještě jinou evidenci? A pokud bude zaměstnanec za část těchto hodin požadovat v červnu příplatek a část přesčasových hodin vznikl v březnu a část v dubnu. Jaký bude použit PHV pro výpočet příplatku? Náš mzdový program používá při výpočtu mzdy pouze ten vypočtený z předchozího čtvrtletí.

Firma má nepřetržitý provoz s kalendářem dva dny 11 hod. ranní, dva dny volno, dva dny 11 hod. noční. Vyrovnávací období 3 měsíce. Je možné, aby dva měsíce odpracoval v součtu o 45 hod. méně a tyto hodiny odpracoval třetí měsíc v rámci vyrovnávacího období? Poslední měsíc to totiž vypadá, že měl přesčas vyšší než možných cca 32 hod. 

Rozumím správně výkladu § 127 odst. 3 zákoníku práce, že zaměstnanec, který má příplatek za vedení, nemá do 150 hodin přesčasů ročně nárok na jejich proplácení, pouze jedná-li se o přesčas během víkendu, svátku nebo v noci? Vedoucí zaměstnanec příspěvkové organizace, tedy statutární orgán, nemá nárok na žádné proplácení přesčasů? Ani pokud budou o víkendu či v noci, ani nad rámec 150 hodin ročně?

Zaměstnanci mají stanovenou pracovní dobu 7,5 hod. denně, tj. 37,5 hod. týdně. Zaměstnavatel může zaměstnancům nařídit práci přesčas i o sobotě a neděli z provozních důvodů, popř. v jednom dni odpracují nějaké hodiny přesčas, za které si následující měsíc vyberou náhradní volno. Zároveň je ve vnitřním předpise zaměstnavatele uvedeno, že zaměstnavatel poskytne příspěvek na stavování za pracovní směnu. Jak to bude se zdaněním u zaměstnavatele a zaměstnance v případě práce přes čas nebo v případě čerpání náhradního volna za práci přesčas v následujících případech? Zaměstnance pracuje o sobotě a neděli, kdy je tato směna zaměstnavatelem nařízena a je považována za práci přesčas a přesčas je mu proplacen a zaměstnavatel poskytne i na tuto směnu příspěvek na stravování; Zaměstnanec pracuje v jednom dni více než 7,5 hodiny ale méně než 11 hodin, kdy práce nad 7,5 hodiny je považována za práci přesčas (pracoval takto více dní), za tuto práci přesčas si vybere v následujícím měsíci náhradní volno celý den, za toto náhradní volno dostane příspěvek na stravování; Zaměstnanec pracuje v jednom dni více než 11 hodin, kdy je práce nad 7,5 hodiny považována za práci přesčas a tento přesčas je mu proplacen, zaměstnavatel mu poskytne příspěvek na stravování. Aby bylo vše u zaměstnavatele vše daňově uznatelné, musí ve vnitřním předpise upřesnit i to, že se příspěvek poskytuje za práci přesčas a za dobu čerpání náhradního volna za přesčas, nebo stačí jen takto všeobecně za pracovní směnu? 

Zaměstnavatel chce dát do pracovní smlouvy ujednání odstaveček o přesčase: Mzda na nařízenou práci přesčas je zahrnuta do měsíční mzdy a nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnanec souhlasí s prací přesčas nad rámec 8 hodin přesčas v pracovním týdnu a nad rámec 150 hodin v kalendářním roce, maximálně však do 208 hod. v daném kalendářním roce. Je toto ujednání ve výši 208 hodin v pořádku? Máme pružnou pracovní dobu s vyrovnávacím obdobím 1 měsíce. Když by tedy zaměstnanec - THP pracovník odpracoval 8 h týdně navíc, tzn. za měsíc 32 hodin, finančně bude mít stále stejnou mzdu? Nebude mít proplacený odpracovaný čas ani žádné příplatky?

Může mít zaměstnanec v pracovním poměru jinou výši příplatku za práci o víkendu oproti zaměstnanci na dohodu – např. zaměstnanec na dohodu 10 % a zaměstnanec v plném pracovním poměru 20 % (jde o soukromou sféru)? U rovnoměrně rozvržené pracovní doby (PO-PÁ) je práce o víkendu u zaměstnanců zároveň prací přesčas s příplatkem 25 %, u zaměstnanců na dohodu ani nově nevzniká nárok na příplatek za přesčas?

Pan školník THP má základní plat 23 510 Kč. V červenci odpracoval 19 pracovních dní + byly dva stávky (nepracoval) a odpracoval 9 hod přesčas v sobotu. Jaký náleží zaměstnanci plat za práci přesčas? Dále v červenci dostal odměnu 500 Kč a má příplatek za vedení 1 500 Kč (ten má v platovém výměru). Jak odměna či příplatek za vedení (případně další příplatky) ovlivní jeho plat, resp. část platu za práci přesčas? 

Zaměstnanec v měsíci 5/2023 odpracoval celkem 232,55 hodin (pracovní doba je rovnoměrně rozvržená), týdenní úvazek má 40 hodin týdně. Dne 8. 5. 2023 odpracoval celkem 11,9 hodin. Svátky se mu nevyplácí náhradou mzdy. Kolik má mít zaměstnanec celkem přesčasových hodin? Máme za to, že výpočet je následující: 232,55 hodin mínus 11,9 práce ve svátek + 16 hodin za svátek = 236,65 hodin celkem minus fond pracovní doby za květen 184 = 52,65. Je tento postup při výpočtu přesčasových hodin správný? A v případě, že by měl zaměstnanec pracovní dobu nerovnoměrně rozvrženou (řidiči kamionu), byl by postup výpočtu shodný?

Jak vyhodnotit zkouškové období na VOŠ z hlediska přespočetných hodin? Řeším situaci, kdy pedagog má plný úvazek a ředitel s ním dohodl stálé přespočetné hodiny. Rozvrh je daný na celý semestr, kdy v sudém týdnu pedagog učí 21 hodin a v lichém učí 31 hodin. Za sudý týden jsou tedy proplácené stálé přespočetné hodiny + jsou proplácené nahodilé přespočetné hodiny, které vzniknou např. suplováním. V květnu a červnu výuka na škole dle rozvrhu neprobíhá, je zkouškové období, tak nebyly proplaceny žádné přespočetné hodiny. Brali jsem to tak, že když hodina není odučena, nemůže být považována za přespočetnou. Výše zmíněný pedagog s tím nesouhlasí a argumentuje tím, že zkoušení patří do přímé pedagogické činnosti a pokud má hodně učebních hodin, má i hodně žáků, které musí vyzkoušet. Ke zkouškám pedagog neodevzdává žádný speciální výkaz o tom, kdy a jakým způsobem zkoušení probíhalo, jen zaznamenává hodnocení studentů do interního systému školy. Patří tedy zkoušení do přímé pedagogické činnosti? Měli bychom evidovat dobu zkoušení a vše nad rámec 21 hodin proplácet jako přespočetné hodiny? Zadávání a hodnocení písemných prací je nepřímá pedagogická činnost, ale nikde jsem se nedočetla, kam zařadit ústní zkoušení.

Ppracovní doba zaměstnance je 7–15.30 hodin (pondělí–pátek). Pokud bude ve svátek (pondělí) pracovat od 14–17 hodin, bude práce od 15.30 hod. do 17 hod. prací přesčas? Zaplatím tedy 6,5 hodin náhrady za svátek a 3 hodiny práce s příplatkem 100 % + práce přesčas 3 hodiny? Náhradní volno zaměstnanec nechce.

Zaměstnanec byl na služební cestě ve státní svátek. Jedná se o pracovníka THP. Ve smlouvě má ujednání o tom, že se přesčasy do výše 150 hodin neproplácí. Má tedy nárok na proplacení přesčasu? Jaké jsou možnosti řešení tohoto případu včetně názorné ukázky příkladu, jak se bude mzda počítat.

Zaměstnavatel se dohodl se zaměstnancem (pozice prodavače) na základě žádosti zaměstnance , že mu bude zkrácen pracovní úvazek (na 20 hodin týdně). Pracovní doba bude pevná, zaměstnanec odpracuje každý den 4 hodiny od 8.00 hod. do 12.00 hod.). V dodatku pracovní smlouvy bude uvedeno, že se zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem na zkráceném pracovním úvazku v rozsahu 20 hodin týdně. Je potřeba, aby v dodatku pracovní smlouvy byl uveden důvod, proč zaměstnanec žádá o zkrácení pracovní doby? Zaměstnanec o zkrácení pracovní doby žádá z osobních důvodů, je mu 57 let a nemá osobní potřebu být v práci 8 hodin). Zaměstnavatel jeho rozhodnutí přivítal, protože plánuje omezení prodeje zboží ve své prodejně z důvodu nizké poptávky po zboží.

Máme zaměstnaného zaměstnance na 30 hodinový týdenní úvazek. Jedná se o nerovnoměrné rozvrhování pracovní doby. Práce je přidělována během celého týdne. Během vyrovnávacího období (máme stanoveno na 26 týdnů) má zamec převážně přesčasové hodiny v jednotlivých měsících. Má nárok na příplatek za přesčas, když se jedná o tento zkrácený úvazek? Když by přesčasové hodiny přesáhly 40 hodinový úvazek musí být zaplacen příplatek za přesčas? Řeší se to během vyrovnávacího období nebo až na konci vyrovnávacího období? Kolik hodin ročně může mít zamec maximálně přesčasových hodin?

Je správný výpočet pro splnění nepřetržitého odpočinku za sedm dnů po sobě jdoucích: první pracovní den a pracovní směna je určena na pondělí ranní od 6:00 hod, zaměstnanec odpracuje pondělí až pátek, pak odpracuje přesčas v sobotu od 6:00 hod do 17:00 hod. Počítá se jeho nepřetržité volno od soboty od 17:00 hodin až do pondělí 6:00 hodin, tj. 37 hod nepřetržitého volna? 

Zaměstnanec, má uzavřenou smlouvu na HPP - hodinová mzda, vykonávané práce řidič VZV a nákladního automobilu, dělník na strojovně, lakovně a balírně, montážní dělník, pracovní doba 37,5 hod, místem výkonu práce je provozovna sídliště firmy, pro účely pracovní pozice montážní dělník je místem výkonu práce celá ČR. Cca 2-3x týdně vykonává práce řidiče nákladního automobilu (do Rakouska), zbytek týdne vykonává ostatní práce uvedené ve smlouvě v místě sídliště pracoviště. Dotaz zní, např. pracovní den, ve který vyráží na pracovní cestu do Rakouska, začíná v 6:00, kdy nakládá zboží do kamionu, v 8:00 vyráží, vrací se např. 15:30, tzn. pracovní doba 9,5 hod, u řidičů jsou placené přestávky? Jak tedy proplácet řidiče kamionu když má pracovní dobu 7,5 hod, denně?? Základ mzdy 7,5 hod v hodinové mzdě + 2 hod přesčasu? Nebo z pracovně právního hlediska má být pracovní poměr uzavřen jako 8 hod pracovní doba, aby se „nevyužívalo“ proplácení přesčasů, když většinou půlka týdne jsou cesty do zahraničí, tudíž přesčasy?

Zaměstnanec má ve smlouvě uvedeno, že odpracuje týdně 20 hod (je to hlavní pracovní poměr na zkrácený úvazek). Musí být ve smlouvě rozpis hodin týdně (stačí to) nebo i hodiny denně (např. 5 x 4 hod)? Zaměstnanec nyní nemá stanoveno, že musí přijít do práce např. 5 dnů v týdnu po 4 hod a je pouze na něm, jak si úvazek a počet odpracovaných hodin denně rozloží. Je možné, bude-li pracovat zaměstnanec např. jeden týden 28 hod, aby si vzal druhý týden 8 hod volno? Tj. bude-li v jednom týdnu pracovat více, může si vzít v druhém týdnu volno (placené x neplacené)? Pokud je to možné, jak se toto vykazuje v docházce? A pokud to možné není, pak by byl zaměstnanec bit na tom, že odpracuje v nějakém týdnu více hodin a nikdy si tyto přesčasy nebude moci vybrat?

Ve společnosti používáme elektronický docházkový systém. Stanovená týdenní pracovní doba je 40 hod. Pevná pracovní doba pro THP pracovníky je od 7,00 - 15,30 hod. Mzda zaměstnance je sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu do 150 hod. Příklad: Zaměstnanec THP se na pracovišti v některých dnech zdržuje v čase 6,00 - 16,30 hod, kdy vykonává práci. Nemá nařízený ani dohodnutý přesčas se zaměstnavatelem. Náplň práce zaměstnance odpovídá stanovené týdenní pracovní době 40 hod. To, že zůstává na pracovišti déle je jeho rozhodnutí. V evidenci docházky je uveden stanovený měsíční fond 176 hod, ale skutečně má vykázáno za měsíc 212 hod (36 h navíc). Pokud by počet skutečně vykázaných hodin strávených na pracovišti za rok dosáhl například o 245 hodin více, než je roční fond PD, může být ze strany případné kontroly IBP napadnuto, i když se nejedná o nařízený ani dohodnutý přesčas, tedy ani proplacený?