Přeúčtování služeb

Společnost nakupuje obědy od externího dodavatele, které vydává zaměstnancům ve své jídelně. Do 31. 12. 2023 účtovala 55 % z ceny oběda bez DPH do daňově uznatelných nákladů účet 527, část oběda si hradil zaměstnanec účet 335 a z této částky byla odváděno DPH. Pokud správně chápu změnu od roku 1. 1. 2024, daň uznatelná je částky do výše 70 % horní hranice stravného 5-12 hod., tj. 116,20 Kč, za předpokladu dalších ustanovení mimo jiné odpracování alespoň 3 hodin; tzn. že pokud částka obědy bez DPH, kterou nám fakturuje externí dodavatel nepřevýší tuto hranici (116,20 Kč), je celá daňově uznatelná a pokud společnost zaměstnanci oběd prodává za například 30 Kč ( z této částky samozřejmě odvádí DPH 12%), tak pak bude účtovat: Příklad fa od externího dodavatele 100 Kč za oběd (účet 321) bez DPH 89 Kč(účet 527) DPH 12% vstup tj. 11 Kč(účet 343). Prodej oběda zaměstnanci 30 Kč (335) částka bez DPH 27 Kč (účet -527) DPH 12% výstup 3 Kč (343). Je toto účtování správné? 

Od 1. 1. 2024 platí nově dle § 21 odst. 4 písm. b) zákona o DPH, že dnem uskutečnění plnění je zároveň i datum vystavení faktury u energií. Jak to bude za měsíc 12/2024, když faktury od ČEZu za elektřinu,plyn a teplo budou mít DUZP např. 10. 1. 2025, tak chápu, že DPH se uplatní v 1/2025, ale jde mně o náklady vzniklé za 12/2024, dříve DUZP bylo např. 31. 12., takže náklady se účtovaly do daného roku. Za mě náklady vzniklé v prosinci dle časové a věcné souvislosti, by se měly účtovat do r. 2024, kdy vznikly, ale vůbec si tím novým zněním zákona nejsem jistá. Protože se u nás jedná o poměrně velké náklady a ovlivní se tím výsledek hospodaření, proto mě to zajímá. A jak budeme my fakturovat nájemcům energie za 12/2024? DUZP a vystavení faktury za energie budou např. 10. 1. 2025, ale datum účetního případu bude 31. 12. 2024, tak aby výnosy vzniklé za prosinec šly do r. 2024 nebo až do r. 2025?

Společnost, plátce DPH, má z interních důvodů uzavřeny smlouvy s poskytovateli služeb na sebe (nájemní smlouvy, telco služby, facebook a celou řadu dalších) a část nebo někdy celé přefakturovává na jiné společnosti a to plátce i neplátce (jedná se vždy o právnické osoby, kde je stejný jediný společník a jednatel jako u „hlavní“ společnosti). Vzhledem k tomu, že není dopředu jasné, jakou část z jakých plnění bude společnost komu přeúčtovávat, tak účtujeme vše přes výsledkové účty a nikoliv rozvahové. Pokud např. hlavní společnost u konkrétní faktury ví, že bude pouze malou část z plnění využívat pro sebe, ale není možné určit jak velkou a zbytek bude přeúčtovávat neplátcům, tak zaúčtujeme přes výsledkové účty, neuplatníme nárok na odpočet a přeúčtujeme s využitím § 36 odst. 13 ZDPH tak, že tato částka nevstoupí do základu daně. Tzn. od dodavatele neplátce přijde daňový doklad na 10 000 Kč + 21 % DPH, tedy 12 100 Kč, společnost si nenárokuje odpočet a zaúčtuje 12 100 Kč na 518/321 a následně vytvoří vydanou fakturu na dva neplátce např. po 6 000 Kč a zaúčtuje 311/602. Je v tomto případě možné využít toto ustanovení zákona a když nebylo na vstupu nárokováno, tak na výstupu nezatěžovat DPH? Jako příklad uvádím jednoduchý doklad a jeho přeúčtování, ve skutečnosti se jedná o složitější vztahy a jde mi spíše o princip využití možnosti § 36 odst. 13 ZDPH v praxi. 

Firma a.s. (plátce DPH) se rozhodla využívat služeb zprostředkovatele (plátce umístěn v EU – Irsko – irská VAT)) a uzavřela s tímto zprostředkovatelem smlouvu. Zprostředkovatel přeprodává služby firmy a.s. dalším klientům. Jedná se o službu – využívání online platformy. Zprostředkovatel bude vystavovat faktury klientům jeho jménem za firmu a.s. a odvádět tak daně v dané zemi klienta. Původní kontrakt s klientem je podepsán s firmou a.s., avšak v právních podmínkách je uvedeno, že klient souhlasí s tím, že fakturu obdrží od zprostředkovatele, který „přefakturuje“ služby firmy a.s. Situace je složitější v tom, že ve většině případech se bude u firmy a.s. fakturovat „předplatba“ služby tedy čerpání služby dopředu např. kvartálně/ročně dopředu na určité období. Bude tedy známa částka a perioda poskytování služby (např. Kontrakt bude podepsán začátkem ledna, start poskytování služby bude stanoven např. na periodu 18.1.2024 - 17.4.2024 apod.). Zprostředkovatel bude vystavovat firmě a.s. měsíční report vždy v 15. dnu za uskutečněné transakce měsíc zpětně. Zároveň bude posílat firmě a.s. 15. den v měsíci platby, které obdrží od klientů v předcházejícím měsíci ponížené o servisní poplatek 2 % (provize za zprostředkovaný výnos). Firma a.s. nyní přemýšlí nad správným zaúčtováním celé situace a nastavení systému účtování do budoucna a kdy správně vykázat plnění v přiznání DPH/SH v Česku. Faktury firma a.s. (plátce DPH) bude vystavovat zprostředkovateli (režim EU – Irsko) v režimu reverse-charge. Zprostředkovatel si vyhrazuje právo vystavovat faktury klientům z různých entit (Velká Británie, Irsko, USA), avšak smluvně bylo dohodnuto, že firma a.s. bude vystavovat fakturu zprostředkovateli na irskou pobočku (režim EU - IE VAT). Zprostředkovatel bude vystavovat firmě a.s. vždy 15. den v měsíci zúčtovací fakturu za veškeré proběhnuté transakce měsíc zpětně. Fakturu vystaví firma a.s. ve stejný moment, kdy vystaví fakturu i zprostředkovatel klientovi nebo ji bude vystavovat až v momentě vyúčtování/obdržení platby od zprostředkovatele na účet? Podle interní směrnice firmy a.s. je nutné účtovat o daných výnosech v měsíci poskytnutí služby klientovi. Jak postupovat se servisním poplatkem (provizí) 2 %? Servisní poplatek se váže ke zprostředkování plateb firmě a.s. na bankovní účet, ne k fakturaci klienta ze strany zprostředkovatele. Jak celou tuto situaci prosím správně promítnout do účetnictví? Návrh účtování u firmy a.s.: Př. Kontrakt uzavřen 5.1.2024 na periodu 18.1.2024-17.4.2024; 16.1.2024 Ostrá faktura 311/384 (Vykázána v DPH/SH) firma a.s. vystavuje fakturu zprostředkovateli (plátce EU – reverse chargé), celý výnos; 16.1.2024 Zprostředkovatel vystavil klientovi fakturu; 16.1.2024 Časové rozlišení 384/602 (leden 2024) 384/602 (únor 2024) 384/602 (březen 2024) 384/602 (duben 2024); 15.2.2024/Datum přijetí platby Interní doklad 2 % provize 518/311; 15.2.2024 Příchozí platba (zprostředkovatel) platba od klienta 221/311.

Máme pronajaté prostory k podnikání, kde platíme zálohy na energie. Smlouvu na energie máme uzavřenou přímo s dodavateli energii ne s pronajímatelem. Část nebytových prostor určených k podnikání dále pronajímáme. Mám dotaz k sazbě DPH při přeúčtování spotřeby za plyn-teplo podnájemcům./jedná se o nebytové prostory, kde se dodává pouze teplo/Domnívám se ale, že se nejedná o přeúčtování plynu, ale o dodávku tepla, kde by měla být snížená sazba DPH 12 %. Nebo se mýlím?

Nepodnikatel pronajal nájemci byt. Bylo dohodnuto, že nájemce bude platit měsíčně 10.000 Kč za nájemné + fond oprav ve výši 2.000 Kč. Lze to takto smluvně dohodnout? Co bude předmětem zdanění u pronajímatele a v jakém paragrafu - v § 9 ZDP nájem a v § 10 ZDP fond oprav? Nebo je lepší rovnou dát do smlouvy, že nájemník bude platit nájem ve výši 12.000 Kč a vše zdanit v § 9 ZDP? Energie si platí nájemce sám.

Společnost vlastní nemovitost s nebytovými prostory, které pronajímá k podnikatelských účelům. V rámci této nemovitosti přeúčtovává na své zákazníky (nájemníky) spotřebu energií vč. vody a služby týkajících se nájemních prostor. Tyto energie a služby nakupuje od svých dodavatelů a podle stavu měřidel je rozpočítává svým zákazníkům. Jak účtovat: náklady na energie různého typu (teplo, chlad, VZT, voda, služby): 502 (energie), 518 (služby) a přeúčtovávat na účet 602? Je přeúčtování energií součástí obratu společnosti nebo spíše účtovat 502 či 518 na DAL?

Nemovitost je vlastněna dvěma spoluvlastníky, neplátci DPH, ideální polovinou. Opravy a výstavba nového křídla probíhá tak, že veškeré doklady dle dohody obou spolumajitelů, jsou vystavovány dodavateli stavebních prací na jednoho spolumajitele, nakupuje tedy tyto stavební práce svým jménem a na svůj účet. Tento spolumajitel posléze provede vyúčtování druhému, který mu i svou příslušnou částku zaplatí. Spolumajitel, který přeúčtovává přijaté stavební práce, je zároveň OSVČ dle § 7 ZDP (tato činnost nesouvisí se stavební činností). Nemovitost není zařazena v obchodním majetku. Po její přestavbě budou některé jednotky dle zájmu prodány, a některé budou pronajímány - § 9 ZDP. Je výše uvedené přeúčtování předmětem ZDPH, nebo se jedná o přeúčtování, tak jak ho vykládá MF ČR - § 36 odst. 11 ZDPH? Jak tato situace ovlivní vznik plátcovství u tohoto spolumajitele?

Máme dvě vodohospodářská zařízení, první dodává do druhého vodu. Kdyby dodávka vody byla externí, byl by to vstup účtovaný na účet 502 - vodné, stočné. U obou zařízení mají být náklady kompletní - náklady nelze střediskově přeúčtovat. Domníváme se, že lze postupovat přes účtování na 516. Např. 395/516 (zařízení 1), zároveň 502/395 (zařízení 2) nebo rovnou 502/516. Bohužel jsme v účetních souvislostech u účtu 516 našli protistranu účtování jen 501, 504. Je v možné i účtování 502/516? 

Majitel nemovitosti, právnická osoba, plátce, pronajímá své vlastní nebytové prostory. Nakupuje elektřinu, plyn do kotelny, vodu/srážky od dodavatelů na své jméno. Tyto náklady poté přefakturovává podle skutečné spotřeby/vyhlášky na nájemce. Některé náklady (jako např. srážkovou vodu za nepronajatý prostor) nese majitel. Přeúčtování podle § 36 odst. 13 ZDPH není předmětem daně, účtuje se přes 3xx účty – pokud tedy dostanu fakturu za 100 + 21 DPH, dám ji celou na 3xx a takto ji přeúčtuji nájemci, v hodnotě 121? DPH se mi tedy „ztratí“? Pro nájemce, plátce, tedy nedává smysl? Je tedy potom alternativou (protože nájemci jsou plátci) účtovat do nákladů, uplatnit si DPH a pak vyfakturovat s DPH opět přes výnosy? Náklady a výnosy půjdou proti sobě do nuly. Ale nabrutuje  to výkaz ZaZ (jaká je zde souvislost s ČÚS č. 019 – kde mě navádí, pokud znám částku, mám jít přes 3xx, já ji zde znám). Přes jaké účty v této variantě účtovat – jsou to energie, nabízí se tedy MD 502/D 602, ale nejsme prodejci elektřiny, nemáme licenci, bylo by tedy smysluplnější dávat na MD 548/D 648? 

Jak správně zaúčtovat přeúčtování energií nájemci? Dostaneme fakturu 1× ročně, tzn. že se vyúčtování týká dvou kalendářních let. Přeúčtování řešíme přes účet MD 315/D 321 a následně vystavenou fakturu MD 311/D 315, ale je vhodné účtovat do předchozího roku ještě zápisem MD 315/D 383 a MD 385/D 315, tzn. přes časové rozlišení, nebo je tento zápis zbytečný?

Účetní jednotka - společnost s ručením omezeným - uskutečňuje zahraniční obchod se zbožím. V prosinci 2022 uskutečnila vývoz zboží do třetí země. Současně objednala a zaplatila přepravu tohoto zboží a daňový doklad za přepravu obdržela dne 31. 12. 2022. Uvedené zboží je prodáno v roce 2022 – výnos roku 2022. Přeprava za zboží uskutečněna v roce 2022 – náklad v roce 2022. Dne 17. 1. 2023 přeúčtovala účetní jednotka přepravu + náklady související s celním řízením na odběratele zboží do třetí země. Bude přeúčtována přeprava výnosem roku 2022 – účtováno přes příjmy příštích období nebo výnosem roku 2023?

OSVČ má pronajatou provozovnu. Dle nájemní smlouvy si nájemce přihlásil dodávku elektrické energie na sebe. K přihlášení došlo ještě před zahájením podnikání (nájemce neměl IČ). Smlouva na elektřinu je tedy vedena na fyzickou osobu. Na platebním kalendáři za elektřinu je uvedena adresa provozovny, může si platby záloh a konečné vyúčtování uplatnit do nákladů?

Naše společnost s. r. o. pronajímá část nebytových prostor jiné podnikatelské jednotce, plátci. Spotřebovanou elektrickou energii přeúčtovává dle nájemní smlouvy. Kam správně z účetního hlediska zaúčtovat náklady a výnosy na energii, kterou společnost nespotřebovává k hlavní podnikatelské činnosti, tzn. běžnou spotřebu účtujeme na účet 502? Je možné výnos z přeúčtované el. energie a nájmu samotného účtovat na 602 nebo 648?

Plátce daně vlastní tři místně oddělené objekty. Z prvního objektu mu neplynou žádné příjmy, z druhého objektu je příjem od neplátce, třetí objekt je pronajat plátci a nájemné se účtuje s DPH. Vzniká plátci u prvního objektu nárok na odpočet daně např. u dodávek elektřiny? Vzniká u druhého objektu nárok na odpočet daně ve výši, v níž jsou energie přefakturovány nájemci?