Příjmy ze závislé činnosti

Společník si pořídil  brýle  se speciální ohniskovou vzdáleností k práci se zobrazovací jednotkou v celkové hodnotě 17 tis. bez DPH.  Na brýle byla vystavena faktura na společnost, která fakturu uhradila. Na základě rozsudku Soudního dvora  ze dne 22.12.2022 Věc C-392/21 bych brýle považovala jako osobní ochranný prostředek zaměstnance, který je používá jen a výhradně pro výkon svého zaměstnání. Pro firmu by se jednalo o daňový náklad dle Zákona 586/1992 Sb., §24 odst. 2 písm. j) Pro společníka by se jednalo o příjem, který není předmětem daně dle §6 odst. 7 písm. b) Je prosím tato má úvaha správná?

Budu pronajímat pozemek ve výši 21 000,- Kč za rok. Mám pouze příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho plátce, kde jsem podepsal i prohlášení k dani. Musím tento příjem zdanit a podat daňové přiznání ? 

Zaměstnanec přivezl ze zahraniční pracovní cesty fakturu za ubytování a zvlášť fakturu za snídaní ve stejném hotelu. Snídaně objednával dodatečně. Hotel vystavil dvě faktury, jednu na ubytování a druhou za snídani. Lze snídaně zaúčtovat daňově uznatelné? Zaměstnanci jsme pokrátili stravné o poskytnuté snídaně. Některé ubytovací zařízení snídaně uvádějí na zvláštním řádku faktury, jaký je správný postup zaúčtování a výplaty stravného zaměstnanci.

Fyzická osoba s příjmy dle § 6 ZDP (ze závislé činnosti) + § 10 ZDP – ostatní příležitostné příjmy (příjem z prodeje přebytků FVE bez licence ERÚ) 28 000 Kč za rok. Bude mít povinnost podat daňové přiznání za rok 2024?

Jakým způsobem vypočítat průměrný čistý měsíční výdělek zaměstnance, pokud jeho průměrný hrubý měsíční výdělek činí 46.859 Kč, podepsal prohlášení, uplatňoval pouze slevu na poplatníka a měl svěřeno služební vozidlo k soukromému používání, přičemž 1 % ceny vozidla činilo 6049 Kč. Je průměrný měsíční čistý výdělek zaměstnance 36.958 Kč, nebo je třeba vzít v potaz i ono 1 % ceny vozidla?

Může mít osoba, která má v tuto chvíli níže uvedené příjmy, zároveň i živnostenský list a fungovat v režimu paušální daně? Aktuální příjmy: smlouva o jednatelství (50 000 Kč měsíčně), dohoda o provedení práce 10 000 Kč měsíčně, pronájem soukromého bytu (SJM) jako sídlo firmy společně s manželkou 30 000 Kč měsíčně? Daňové přiznání za pronájem podává manželka. Všechny uvedené příjmy se vztahují k jedné společnosti, jejíž je jednatel společně s manželkou jediným společníkem. Jednatel má historicky živnostenský list, který by aktuálně rád obnovil a pro příští rok se přihlásil k paušální dani z příjmu, očekávané příjmy jsou do 1 mil Kč. Je možné v tomto případě paušální režim přihlásit? Pokud ne, který z uvedených příjmů by tomu bránil?

Výkon práv a povinností vyplývajících společníkovi z jeho účasti, tj. podílu ve společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“ nebo „společnost“), není sám o sobě výdělečnou činností. To ale neznamená, že společník, který je fyzickou osobou, nemůže ve společnosti výdělečnou činnost vykonávat a pobírat za ni příjmy, případně pobírat i jiné příjmy.

Odměny členů okrskové volební komise (dále jen „OVK“) za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce jsou v § 6 odst. 10 písm. b) zákona o daních z příjmů, prohlášeny za funkční požitky a plnění v podobě funkčního požitku jsou prohlášeny v § 6 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona o daních z příjmů za příjmy ze závislé činnosti.

Správce daně ve zprávě o daňové kontrole ani žalovaný v napadeném rozhodnutí právní posouzení příjmu blíže nezdůvodnili. Sporný příjem bez dalšího označili jako odměnu člena orgánu právnické osoby. Takové posouzení NSS nepovažuje za dostatečné. Správní orgány jsou povinny si učinit úsudek o charakteru příjmů daňového subjektu za účelem jejich podřazení pod jeden z druhů zdanitelných příjmů podle § 6 až 10 zákona o daních z příjmů … Příjem ze závislé činnosti v podobě odměny ale není jedinou myslitelnou alternativou k půjčce. Jinak řečeno, nabízí se více možných verzí právního hodnocení tohoto příjmu. Je úkolem správních orgánů, aby jeho povahu přezkoumatelným způsobem kvalifikovaly a své závěry odůvodnily.

Je nějaká možnost daňové uznatelnosti plateb školného, a to v případě, že zaměstnavatel u zaměstnance požaduje magisterskou úroveň na příslušné (systemizované) místo. Zatím má jen bakaláře a pracuje tam tedy na výjimku § 178a odst. 2 písm. c) podle zákona č. 234/2014 Sb. Školné v právě studovaném magisterském programu si zaměstnanec platí sám. Je možnost uznat tyto splátky školného v daňovém přiznání fyzické osoby? 

Fyzická osoba, která není OSVČ, má příjmy z pronájmu v § 10 ve výši 3 000 000 Kč. Dále má příjmy ze zaměstnání. Když tato fyzická osoba bude mít navíc příjem za pronájem ochranné známky společnosti, kde je 100% společník (co jsem pochopil, tak tento příjem bude v paragrafu 7), stane se plátce DPH?

Zaměstnanec má dvě Potvrzení o zdanitelných příjmech ze dvou zaměstnání, ze kterých je odváděna záhová dan ze závislé činnosti. Pak má několik Potvrzení o zdanitelných příjmech za práci v dozorčích radách - tyto jsou zdaněny srážkovou daní (jedná se o příjmy do 4 000 Kč/měs.) Dále má 2 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze Slovenska (také za práci v kolekt. orgánech právnických osob). 1) Je v pořádku, pokud do daňového přiznání zahrne pouze příjmy daněné zálohovou daní z ČR a příjmy ze Slovenska? Příjmy dle Potvrzení se srážkovou daní se do přiznání nezahrnou? 2) U příjmů ze Slovenska použijeme metodu vynětí. Na potvrzení o příjmech je mimo jiné uveden „úhrn vyplacených příjmů“ a „čiastkový základ daně“ - ten je po odečtení SP a ZP. Který z těchto příjmů uvést do daňového přiznání? 

Mám příjmy ze zaměstnání a příjmy dle § 7 ve výši 19 000 Kč. Podle zákona nemám povinnost podávat daňové přiznání. Protože mám ale odpočty na dani, mohu podat daňové přiznání a nemám povinnost přiznávat příjmy z podnikání? Nebo automaticky podáním daňového přiznání musím přiznat i příjmy z §7. V zaměstnání mi již zúčtování neudělají.

Konsolidační balíček přinesl celou řadu změn včetně rozsáhlé novely zákona o daních z příjmů s výrazným dopadem do oblasti zaměstnaneckých benefitů. Kromě hojně diskutovaných tzv. volnočasových benefitů, které jsou od 1. ledna 2024 osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti, pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění pouze do ročního limitu ve výši poloviny průměrné mzdy (pro rok 2024 v úhrnu do výše 21 983,50 Kč), došlo k významné změně i v oblasti stravování zaměstnanců. Nově platí limitace pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti pro všechny formy příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnancům. Maximální výše příspěvku na stravování, která může být od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena (pro rok 2024 se jedná o částku 116,20 Kč), je podmíněna odpracováním minimálně 3 hodin za směnu, popřípadě 3 hodiny za kalendářní den pro zaměstnance, kteří nemají stanovenou směnu. Zákonodárce si však zřejmě neuvědomil při tvorbě novelizovaného znění zákona, že právě tato podmínka bude v praxi obtížně splnitelná u bývalých zaměstnanců, kteří mají i po odchodu do starobního důchodu umožněno nadále využívat zvýhodněné závodní stravování svého předchozího zaměstnavatele.V rámci tohoto příspěvku se proto zaměříme na daňové dopady závodního stravování poskytovaného bývalým zaměstnancům (důchodcům) dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném od 1. ledna 2024 (dále jen „zákon o daních z příjmů“), včetně souvisejících povinností, nastíníme si možnosti, jak zmírnit negativní finanční dopady stávající právní úpravy, a představíme si navrhovanou novelu, která by měla stravování bývalých zaměstnanců (důchodců) vyřešit.

Fyzická osoba, příjmy z § 6 a z § 7 ZDP (lékař), chce pronajímat chatu na krátkodobé pronájmy (cca 12 × do roka různým lidem). Chata je v SJM. Bude tento příjem danit v § 7 nebo § 9 ZDP? Musí mít na tuto činnost živnostenský list?

Maminka z Ukrajiny se dvěma dětmi (5 a 12 let) má v ČR vízum z titulu dočasné ochrany (strpění) od 032022. V roce 2023 si našla v ČR zaměstnání a od září 2023 byt v pronájmu. Společnost s r. o. jí pomohla pořídit vybavení tohoto bytu (základní nábytek a běžné vybavení domácnosti). Toto vybavení chce společnost rodině darovat. Může si společnost uplatnit tento věcný dar ve svém DPPO, a pokud ano, tak do jaké výše hodnoty majetku? Nebude muset rodina z Ukrajiny obdržený dar v roce 2023 zdaňovat ve svém DPFO?

Česká s. r. o., plátce DPH, činnost stavebnictví. S. r. o. pronajala bytový dům s dvěma byty, který chce dát k dispozici pro bydlení svým dělníkům, kteří jsou zaměstnaní na plný úvazek ve společnosti. Dům je blízko stavby, kde oni pracují. Smlouvá je uzavřená na na s. r. o., ale v textu jsou uvedena jména zaměstnanců, kteří tam budou bydlet. Jak mám správně zaúčtovat tuto událost a jakou částku můžu dát do nákladů - můžu dát celou částku na účet 518-Služby, musíme něco dodanit u zaměstnanců? Nájem je 12 000 Kč, 3 000 na osobu.   

Zaměstnanec nastoupil zpět do zaměstnání od 1. 9. 2023 po rodičovské dovolené na poloviční úvazek. Uplatňuje si daňové zvýhodnění na 2 děti. V rámci jednotlivých měsíců splnil podmínku výše příjmu, aby mu byl vyplacen daňový bonus. Zaměstnanec má povinnost podat daňové přiznání za rok 2023 z důvodu dalšího příjmu z pronájmu. Příjmy ze závislé činnosti za rok 2023 ale nedostáhly šestinásobku minimální mzdy, a tudíž nemá nárok na daňový bonus. 1) Příjmy z pronájmu se do příjmů pro nárok na daňový bonus nezapočítávají? 2) Musí tedy zaměstnanec daňové bonusy vyplacené v rámci mzdy podáním daňového přiznání vrátit? 3) Pokud by neměl povinnost podat daňové přiznání a požádal by o roční zúčtování zaměstnavatele, tak by daňové bonusy vyplacené v jednotlivých měsících vracet nemusel? 

Poplatník, český rezident (středisko životních zájmů má v Čechách) měl celý rok 2023 příjmy ze závislé činnosti v Německu. V ČR pronajímá byt. Kdy je povinen podat daňové přiznání u nás v Čechách? 1) Příjmy z pronájmu za rok 2023 byly ve výši 18.000,- Kč; 2) Příjmy z pronájmu za rok 2023 byly 36.000,- Kč; 3) Příjmy z pronájmu za rok 2023 byly 60.000,- Kč. Jde mi o správné vyhodnocení § 38g odst.2 ZDP.

Jak se daní dividendy ze zahraničí, u některých je na výpisu vidět sražená daň, někde je nula. Je u zahraničních dividend limit, do kterého není třeba je uvádět do daňového přiznání: a) u OSVČ, b) u zaměstnance?