Příležitostné příjmy

Fyzická osoba s příjmy dle § 6 ZDP (ze závislé činnosti) + § 10 ZDP – ostatní příležitostné příjmy (příjem z prodeje přebytků FVE bez licence ERÚ) 28 000 Kč za rok. Bude mít povinnost podat daňové přiznání za rok 2024?

Jednatel společnosti s r.o. prodal společnost. Společnost nebyla plátcem DPH, v posledních letech nebyla aktivní, neměla žádný hmotný majetek, pohledávky ani žádné závazky. Příjem z prodeje zdaní v přiznání z dani z příjmu za rok 2024? Má jednatel společnosti ještě nějaké jiné povinnosti vyplývající z prodeje společnosti?

Zákon o daních z příjmů rozlišuje tyto druhy příjmů fyzických osob: – příjmy ze závislé činnosti, – příjmy ze samostatné činnosti, – příjmy z kapitálového majetku, – příjmy z nájmu, – ostatní příjmy. Přitom každý druh příjmu je jednoznačně definován a nelze si libovolně určovat, do jaké kategorie získaný příjem patří. O ostatní příjem se tedy bude jednat tehdy, pokud jej nelze zařadit do jiného druhu příjmu. Tyto ostatní příjmy se dále člení na jednotlivé kategorie uvedené v § 10 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “). V tomto článku se pokusím objasnit princip zdaňování nejdůležitějších kategorií ostatních příjmů se zohledněním změn, které v dané oblasti nastaly v souvislosti s nabytím platnosti konsolidačního balíčku.

Fyzická osoba mající příjmy ze zaměstnání § 6 ZDP (zaměstnavatel 1) má souběžně uzavřenou DPP u jiného zaměstnavatele (zaměstnavatel 2), který sráží srážkovou daň. Zaměstnavatel 2 zároveň uzavře s tímto zaměstnancem ještě smlouvu o příležitostném příjmu § 10 odst. 1 písm. a) ZDP. Dle § 10 odst. 3 písm. a) je příležitostný příjem do výše 50 000 Kč osvobozen, tzn. např. příjem ze zaměstnání 100 000 Kč zdaňujeme 15 % zálohovou daní, příjem z DPP 50 000 Kč zdaňujeme 15% srážkovou daní, příležitostný příjem 50 000 Kč je osvobozený, nezdaňujeme ho? Podle § 38g odst. 2 je tedy povinen zaměstnanec podat daňové přiznání, jelikož má jiné příjmy dle § 7 až 10 vyšší než Zaměstnanec má příležitostný příjem za prosinec běžného roku, ale obdrží jej až v následujícím roce. Jak se bude počítat limit splněný pro osvobození, když v následujícím roce obdrží zároveň už příležitostný příjem následujícího roku? Může jednatel s. r. o., který nemá uzavřený žádný pracovní poměr s vlastním s. r. o., ale je zaměstnán na HPP u jiného zaměstnavatele, uzavřít se svým s. r. o. Smlouvu na příležitostný příjem a pak zdaňuje a podává DPFO jako v předchozím textu?

Může fyzická osoba nepodnikatel bez IČ jednou nebo dvakrát do roka vystavit fakturu a v jaké výši? Pokud má fyzická osoba dva pracovní poměry, do kterého řádku zapíše tento příjem (§ 10)? Musí také podat přehled příjmů na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu?

Poplatník má bezúplatný příležitostný příjem od téhož poplatníka za zdaňovací období ve výši Kč 16 100 Kč. Zdaňuje celkovou částku 16 1000 Kč, nebo 1 100 Kč a 15 000 Kč je osvobozeno dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 5 (osvobozený bezúplatný příjem nabytý příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč)?

Kliet - výstavní galerie - pořádá jednou za rok velkou výstavu, na kterou potřebuje brigádníky na výpomoc (kontrola vstupenek). Vždy s těmito brigádníky uzavře DPP na dobu určitou (trvání výstavy - většinou jeden den nebo dva dny) s výdělkem kolem 1-2 000 Kč. Každý rok přijme jiné brigádníky. Můj dotaz je, zda by bylo by možné tuto jednorázovou, neopakující se brigádu vyplatit jako „příležitostný příjem“ (do 30 000 Kč bez zdanění) jen na základě pokladního dokladu? DPP a prohlášení poplatníka jsou pro tuto malou galerii velká administrativní zátěž, tak zkoušíme hledat cesty, jak jim zátěž zjednodušit. 

V následujícím příspěvku bych chtěl navázat na problematiku ostatních příjmů u poplatníků fyzických osob, tedy příjmů podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), kterou jsme řešili v minulém čísle, a vrátit se k výkladu těch otázek, na které v předchozím příspěvku již nezbyl prostor.

Zahrnuje definice plátce daně podle § 38c ZDP i nepodnikající osoby (typicky fyzické osoby)? Máme situaci, kdy fyzická osoba (nepodnikatel) vyplácí příjmy českému daňovému nerezidentovi za činnost klasifikovanou jako zdroj příjmů z ČR, jedná se konkrétně o činnost zahraničního architekta, kterému nevzniká v ČR stálá provozovna, zdroj příjmů je v souladu s § 22 odst. 1 písm. f) v ČR. Podle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP je příjem architekta zdaněn zvláštní sazbou daně, nicméně zdá se nám nelogické, aby daňová povinnost odvodu (včetně registrace k této dani) zmíněné srážkové daně dopadala i na českou fyzickou nepodnikající osobu.

Je možné, aby fotbalový zápas pískal 17letý žák a dostal za to odměnu? Fotbalový klub (TJ Sokol) pořádá fotbalový turnaj pro malé žáčky a potřebuje rozhodčí pro jednotlivé zápasy. Je možné, aby TJ Sokol vyplatil odměnu klukům (17–19 let), kteří nemají žádné oprávnění či povolení k pískání zápasů? Pokud je to možné (je to pouze nahodilý příjem, nikdy zatím nebyl a do budoucnu nebude), bude příjem od daně dle § 10 zákona o daních z příjmů osvobozen do výše 30 000 Kč za rok (odměna bude řádově cca 500 Kč pro každého)? Bude si moci tento výdaj dát TJ Sokol do nákladů (daňových či nedaňových)?  

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 14. prosince 2016 ve věci C-378/15 , Mercedes Benz Italia, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

V článku se zaměříme na zdanění příležitostných příjmů zařazených ke zdanění podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů . Ukážeme si, kdy jsou tyto příjmy osvobozené od daně, kdy sice podléhají zdanění podle § 10 ZDP , ale občan (resp. zaměstnanec) nemusí podávat daňové přiznání, a kdy naopak je nutné tyto příležitostné příjmy zdanit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob a v případě zaměstnance nelze požádat o roční zúčtování daně.