Přirážka

Firma nakupuje a prodává použité zboží, kde uplatňuje režim použitého zboží dle § 90 odst. 4 zákona o DPH – zboží s pořizovací cenou nepřevyšující 1 000 Kč/ks počítá souhrnně za období. Firma vykupuje „ovladače“, které jsou vždy do 1 000 Kč/ks. Nyní poprvé nakoupila přes výkupní formulář od fyzické osoby (nepodnikatele) velké množství náhradních dílů k těmto ovladačům. Náhradní díly do ovladačů jsou drobné povahy, a proto jednotková cena je nižší než 1 000 Kč/ks. Tyto náhradní díly budou postupně používány do jiných vykoupených ovladačů, aby stávající vykoupené „ovladače“ se v případě různých závad mohli postupně opravovat a byly na to dostupné náhradní díly. Je možné tyto vykoupené náhradní díly za dané období souhrnně započítat do pořizovací ceny pro výpočet přirážky za dané období, a snížit tedy hodnotu přirážky a DPH? Nebo tento postup není možný a takovéto náhradní díly nemají vstupovat do pořizovací ceny pro účely výpočtu přirážky podle § 90 odst. 4 zákona o DPH ?

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, pořídila náhradní díl ve zvláštním režimu dle § 90 zákona o DPH . Na přijatém dokladu toto sdělení bylo uvedeno, DPH není vyčíslena. Jak vyčíslit v celkovém dokladu o provedené opravě z pohledu DPH zákazníkovi náhradní díl zakoupený ve zvláštním režimu? Pokud si k ceně nepřipočtu žádnou přirážku, tak uvedu cenu (vlastně cenu pořizovací) s 0 % DPH a ostatní položky už budou v běžném režimu DPH (kam budou patřit jiné náhradní díly, na které byl uplatněn nárok na odpočet DPH, cena za vykonanou práci, atd.)? Pokud si k náhradnímu dílu připočtu přirážku, budu odvádět DPH jen z té přirážky? Musí se plátce DPH ještě zvlášť registrovat v rámci tohoto zvláštního režimu dle § 90 zákona o DPH ?

Všechny právnické i fyzické osoby, které jsou spolu navzájem spojené, tedy splní podmínky dané § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “) a v případě přeshraničních transakcí podmínky vymezené v článku 9 smluv o zamezení dvojímu zdanění (dále jen „SZDZ“), musejí mít všechny transakce, které mezi sebou uskuteční, nastaveny v souladu s principem tržního odstupu. Aby bylo celosvětově zajištěno, že budou stejné transakce oceňovány stejným způsobem, přistoupila OECD1) k sepsání Směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy (dále také „Směrnice o převodních cenách“ nebo „Směrnice“)2), která popisuje, jak by měl fungovat princip tržního odstupu a jakými metodami docílit správného nastavení převodních cen.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. listopadu 2018 ve věci C-264/17 Mensing

Plátce DPH – OSVČ, má prodejnu a prodává zboží, které je uvedeno v příloze č. 4 k zákonu o DPH (hlavně ručně vyrobené šperky – nové). Naši dodavatelé jsou převážně neplátci DPH. Tyto šperky od neplátců DPH buď nakupujeme a považujeme je za zboží (děláme na ně skladové karty), anebo v některých případech jsou s dodavateli – neplátci DPH, sepsány komisionářské smlouvy. V případě prodeje zboží, na které je sepsána komisionářská smlouva používáme zvláštní režim – § 90 zákona o DPH a zdaňujeme DPH jen přirážku. Lze použít § 90 zákona o DPH a zdaňovat DPH jen přirážku i u zboží, které od neplátců DPH přímo nakupujeme a evidujeme na skladových kartách? Nebo se § 90 týká jen zboží, na které je sepsána komisionářská smlouva s neplátcem DPH?

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 11. července 2018, ve věci C-154/17 , E LATS, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 18. ledna 2017, ve věci C-471/15 , Sjelle Autogenbrug, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.