Prodlení

Pokud nastal původní den splatnosti daně před 1. 1. 2015, uplatní se při výpočtu úroku z prodlení § 252 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, ve znění účinném do dne 31. 12. 2014, tj. včetně pravidla omezujícího délku úročení prodlení s úhradou daňového nedoplatku dobou pěti let, které bylo zrušeno zákonem č. 267/2014 Sb. Z uvedeného plyne, že správní orgány byly při uplatnění úroku z prodlení v posuzované věci pro absenci přechodných ustanovení ke změně § 252 odst. 2 daňového řádu vázány právními předpisy platnými v době vzniku dluhu na dani. Skutečnost, že samotný úrok z prodlení vzniká každým dnem trvání prodlení, je tudíž nerozhodná. Stejnou logikou ostatně postupoval Nejvyšší správní soud rovněž při posuzování časové působnosti § 254a daňového řádu upravujícího úrok z daňového odpočtu, který byl do zákona vložen rovněž bez výslovné zákonné úpravy své působnosti na již založené a trvající hmotněprávní nároky.

Pokuta za opožděné tvrzení daně je sankcí, která má svou podstatou působit preventivně a odrazovat od nepodání či pozdního podání daňového tvrzení. Problematika pokuty za opožděné tvrzení daně je upravena v § 250 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “). Povinnost uhradit tuto pokutu vzniká tehdy, pokud daňový subjekt nepodá daňové přiznání buď vůbec, nebo až po stanovené lhůtě, a to jak řádné, tak dodatečné. Pokud je daňové přiznání podáno až po stanovené lhůtě, toto zpoždění musí být delší než 5 pracovních dní, jinak se tato sankce nepředepíše. Ale upřesněme, že pokud by tato doba nebyla dodržena, daňový subjekt je v prodlení již od okamžiku uplynutí lhůty pro podání daňového tvrzení, tj. ne až od pátého pracovního dne od jejího uplynutí, a v případě uvedených 5 pracovních dní se nejedná o lhůtu, ale o dobu, a nelze tedy uplatnit úpravu § 35 DŘ .

Při uzavírání účetních knih, zpracování účetní závěrky a přiznání k dani z příjmů je třeba věnovat náležitou pozornost závazkům po lhůtě splatnosti. Závazek vzniká v okamžiku splnění smlouvy (převzetí zboží nebo služby) a k tomuto okamžiku musí být zachycen v účetnictví. Doba splatnosti závazku je věcí dohody mezi dodavatelem a odběratelem. Jestliže není doba splatnosti sjednána zvlášť v písemně uzavřené smlouvě, navrhuje splatnost závazku zpravidla dodavatel uvedením příslušného data na faktuře. Převzetím a zavedením faktury do účetnictví pak odběratel obvykle navrhovanou dobu splatnosti závazku mlčky akceptuje.