Prohlášení k dani

Jsem zaměstnaná na HPP a u zaměstnavatele mám podepsané prohlášení k dani. Zároveň pracuji u jiné společnosti na DPP do 10 tisíc/měsíčně-zaměstnavatel za mne odvádí srážkovou daň. Nyní si chci založit živnostenský list na vedlejší činnost. Budu moci jako OSVČ vedlejší, nadále pracovat na DPP za stejných podmínek jako dosud? Nebo budu muset pro společnost vystavovat faktury za své služby? Každý rok budu muset podávat daňové přiznání z DPFO, i když nebudu mít jako OSVČ žádný příjem a budu mít jen příjem z HPP a z DPP (pokud v ní budu moci nadále pokračovat)?

Může zaměstnanec, který pracuje současně pro více zaměstnanců, podepsat prohlášení střídavě: dva měsíce u jednoho zaměstnavatele a další dva měsíce u druhého a pak zase u prvního? 

Nového zaměstnance jsme přijali od 27. 5. 2024, u předešlého zaměstnavatele ukončil pracovní poměr k 25. 5. 2024. Měl u něj podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmu. Jakou daň mám uplatnit při výpočtu mzdy za 5. měsíc (odpracoval týden) a od kdy má být správně podepsáno prohlášení u nás? 

Náš zaměstnanec podepsal začátkem roku prohlášení k dani, kde uvedl děti s tím, že si chce nárokovat daňové zvýhodnění měsíčně. Koncem března si to rozmyslel a chce toto měsíční zvýhodnění přerušit s tím, že si požádá o roční zúčtování daně, kde se mu zbývající část vrátí hromadně jako AB.

Účtujeme společnost A. Je to samostatný subjekt, který má své zaměstnance. K 1. 4. bude část zaměstnanců společnosti A „odštěpena“ do existující společnosti B (ta nemá dosud žádné zaměstnance). Z této společnosti B si následně společnost C koupí k 2. 4. (možná k 3. 4. – záleží, jak rychle bude zveřejněno v obchodním rejstříku) část závodu, který představuje vyštěpené jmění ze společnosti A (všichni zaměstnanci a vymezený majetek). Tzn. že cca od 2. 4. přecházejí zaměstnanci A, přes společnost B do společnosti C. Prohlášení k dani z příjmu:  – společnost A odštěpením včetně části zaměstnanců nezaniká, – společnost B – přestože při prodeji závodu „přecházejí“ všichni zaměstnanci – také nezaniká.  Je nutné, aby zaměstnanci pro každou společnost podepsali znovu prohlášení k dani z příjmu? Pro společnost A na období 01–03/2024, pro společnost B na 1. 4. a případně 2. 4., pro společnost C na následující část měsíce dubna až zbytek roku? Může se společnost B dohodnout se zaměstnanci, že sice prohlášení podepíšou, ale slevy na dani bude uplatňovat až společnost C – druhá v pořadí v měsíci dubnu? 1 % za používání soukromého a služebního vozidla: Někteří zaměstnanci používají vozidlo pro soukromé a služební účely. Protože se jedná o přechod práv na následné společnosti, smlouva o přidělení vozidla bude tedy „zachována“ jak ve společnosti B, tak i C. Znamená to tedy, že v měsíci dubnu bude 1 % zahrnuto dvakrát – jednou společností B za 1.4. případně i 2. 4. a následně společností C za užívání ve zbytku měsíce? Potvrzení o zdanitelných příjmech: – mají jednotlivé společnosti A, B i C povinnost vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech za příslušné měsíce samostatně, nebo toto potvrzení má povinnost vystavit až společnost C za období 01–12/2024?

Jsme základní škola, tvoříme FKSP. Z fondu poskytujeme dary při životních jubileích i osobám, které jsou našimi důchodci. V zásadách máme stanovenou částku 600 Kč. Za 500 Kč kupujeme dárkové karty, za zbytek květinu. Jak budeme těmto osobám tyto dary danit, když nemají u naší organizace žádný příjem?

Může být uplatněna sleva na dítě již za měsíc říjen, když zaměstnanec přinesl potvrzení o studiu dítěte, kde je uvedeno studium od 1. 10. 2023, ale datum vystavení 19. 11. 2023? Na předchozím potvrzení bylo studium do 30. 9. 2023. Nebo pokud zaměstnanec nenahlásí žádnou změnu, tak toto další potvrzení je potřeba až při dalším podpisu Prohlášení k dani za rok 2024 do 15. 2.? 

V článku si uvedeme případy, kdy poplatník daně z příjmů fyzických osob je povinen podat za zdaňovací období roku 2023 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a kdy naopak daňové přiznání podávat nemusí.

Pokud chce zaměstnanec odpočet na dítě, musí se tato skutečnost uvést do prohlášení k dani. Může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat kopii rodného listu dítěte, případně oddací list, pokud se jedná o odpočet na dítě, které vyženil? Pokud zaměstnavatel nemůže dělat kopii dokladů kvůli GDPR, jakým způsobem prokáže při kontrole z FÚ totožnost dítěte dle § 38l odst. 3 ZDP?

Starobní důchodce pracující na DPP do limitu 10.000 Kč měsíčně neměl podepsané prohlášení poplatníka k dani. Prohlášení neměl podepsané ani v minulých letech i přesto, že neměl jiný pracovní poměr. Za rok 2022 podal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a zažádal o přeplatek na dani. V přechozích letech daňové přiznání nepodal. Ze mzdy mu byla sražena srážková daň. Lze podat zpětně daňové přiznání za rok 2021 atd. a žádat o přeplatek na dani? Případně kolik let zpětně?

Může fyzická osoba podnikající na ŽL (hlavní činnost) při uzavření DPP podepsat prohlášení poplatníka k dani na období 6 měsíců v roce?

Chápu správně, že pokud zaměstnanec podepíše od ledna 2023 prohlášení k dani u jednoho zaměstnavatele, u kterého má hlavní pracovní poměr a ještě uzavřenou dohodu o provedení práce (do 10 000 Kč/měsíc) na jinou práci, než je hlavní, u obou zpracování mezd zvlášť (tzn. 2 výplatní lístky), srazím zálohovou daň?

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání na DPP v červenci 2022. Neučinil prohlášení, tak firma začala každý měsíc strhávat ze mzdy srážkovou daň. V prosinci 2022 se zaměstnanec ozval, že by chtěl slevy uplatnit zpětně za celý rok (slevu na poplatníka za celý rok a jiné slevy od července 2022), že nikde jinde nepracoval a neučinil nikde ani prohlášení poplatníka. Jsou technicky přípustné obě popsané varianty, nebo jen některá z nich? Varianta 1) Poplatník za prosinec 2022 nepodepíše prohlášení a ve mzdě za prosinec 2022 mu bude dále sražena srážková daň. Vyplní však žádost o roční zúčtování 2022 do 15. 2. 2023 a současně zažádá v souladu s § 38k odst. 7 zákona o dodatečné uplatnění slev na dani. Přiloží zaměstnavateli tedy k ročnímu zúčtování dodatečné prohlášení poplatníka za období červenec až prosinec 2022 s příslušnými slevami (nejsme si jistí z důvodu, zda může zaměstnanec požádat o roční zúčtování s dodatečným prohlášením, pokud během roku 2022 žádné prohlášení vůbec u zaměstnavatele neučinil). Varianta 2) Zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka za období od prosince 2022, aby mohl uplatnit slevy v prosincových mzdách. Dále však zaměstnanec učiní ještě dodatečné prohlášení poplatníka za červenec až listopad 2022 společně se žádostí o roční zúčtování za rok 2022, které podá zaměstnavateli do 15. 2. 2023.

Může zaměstnanec podepsat prohlášení k dani, aby uplatňovat měsíčně základní slevu na poplatníka - pouze tuto jednu a následně podat daňové přiznání (přiznání poplatník musí podat z důvodu dalších příjmů z podnikání) a zde "douplatnit" své dvě děti, tj. v průběhu roku bude uplatňovat pouze základní slevu a v přiznání uplatní i slevy na děti - je tento postup možný nebo si zaměstnanec nemůže vybrat a musí uplatnit základní slevu + i děti v průběhu roku u zaměstnavatele? Jaký byste případně postup doporučili, zda uplatňovat děti rovnou a dostat měsíčně větší čistou mzdu nebo dostat jednou za rok (na základně podaného přiznání) vysoký desetitisícový daňový bonus?

Budeme mít pracovnici na zkrácený pracovní poměr – 20 hod. týdně. Tato pracovnice má ještě hlavní pracovní poměr, kde u zaměstnavatele podepsala prohlášení a u naší firmy ne, tudíž nemá nárok na odpočitatelnou položku. Její mzda bude 10 000 Kč. Za měsíc odvedeme sociální a zdravotní pojištění (zdravotní pojištění nebudeme dopočítávat protože dala potvrzení, že v hlavním zaměstnání je odvod více než z minimální mzdy) a srážkovou daň. Kdyby byla její mzda více jak 10 000 Kč platí stále srážková daň? Řídí se to podle podepsal/nepodepsal prohlášení?

Zaměstnanci trvá předcházející pracovní poměr do 21. 6., podepsal „Prohlášení k dani“. Na dobu od 18. 6. - 21. 6. uzavře u jiného zaměstnavatele Dohodu o provedení práce, odměna bude do 10 000 Kč. Od 22. 6. uzavře pracovní smlouvu u téhož nového zaměstnavatele. Jestliže se příjmy u jednoho zaměstnavatele daní společně, budou jeho příjmy z dohody o provedení práce a z pracovního poměru za červen daněny bez prohlášení? Může tento zaměstnanec podepsat „Prohlášení k dani“ u nového zaměstnavatele až od měsíce července?

Jak postupovat při uplatnění slevy na poplatníka u zaměstnance, který nastoupí v průběhu měsíce (20. 8. 2021). Když mi vyplní a podepíše Prohlášení poplatníka v den nástupu do práce tj. 20. 8. 2021 mohu mu již za srpen uplatnit slevu na poplatníka? Musím od něj zjišťovat, jestli v srpnu nepodepsal prohlášení u jiného zaměstnavatele? Nebo mám postupovat dle § 38k odst. 1 zákona o daních z příjmů, kde se uvádí, že k poskytnutí měsíční slevy na dani plátce daně přihlédne počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, tedy až v měsíci 9/2021? 

Daňový nerezident (Slovák) pracuje v ČR na DPP (do 300 hod. ročně a 10 000 Kč) a podepsal zde prohlášení poplatníka. Zároveň plánuje pracovat na HPP na Slovensku, kde chce uplatnit slovenskou slevu na poplatníka. Mohou z tohoto pro něho plynout nějaké povinnosti (podávat daňové přiznání atd.)?

Firma má výplatní termín za leden 10. 2. 2021, ale očekává se, že zaměstnavatel dostane poštou formulář prohlášení poplatníka od home office zaměstnanců až 15. 2. (možná i později). Může jim slevy dle minulého roku (kde se očekává, že zůstanou) uplatnit nebo nemůže? Zaměstnavatel chce postupovat tak, že pokud by náhodou někdo nějaké slevy neuplatnil a došlo k rozdílu, tak se udělá oprava mezd a finanční vyrovnání ve mzdách za únor (pošle se o danou slevu za další měsíc méně). Je možný tento postup, případně jak správně postupovat? Neuplatnit zaměstnancům striktně slevy se zdá zaměstnavateli tvrdé.

Dnešní soudnička potěší zejména ty, kdo už měli po krk městského shonu a na úvěr si pořídili bydlení v objektu individuální rekreace, obvykle na chatě či chalupě. Pokud i nadále zůstali výdělečně činní, doposud nemohli daňově uplatnit úroky z úvěru, protože tuto možnost daňový zákon výslovně omezuje pouze na rodinný dům nebo byt. Tomu rovněž odpovídala rozhodovací praxe finanční správy i krajských soudů. Nedávné zlomové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ovšem tento formalistický přístup ukončilo. Jde o další z rozsudků, který bere v potaz také smysl a účel dané normy, neřeší jen „papíry“, ale věc posuzuje podle skutečného stavu.