Provize

OSVČ, neplátce DPH, zprostředkovává služby pro německé zákazníky (nepodnikající fyzické osoby) při koupi nemovitosti v Itálii. Jedná se o zprostředkování kontaktu na realitní kancelář v Itálii, překlady smluv z italštiny do němčiny, doprovod a tlumočení klientům do italštiny. Za tuto službu OSVČ přijala na účet od německého klienta částku 40 000 Kč. OSVČ zaplatí daň z příjmu v Česku a žádné další daně v jiných zemích se jí netýkají?

Naše společnost prodává knihy, které jsou standardně osvobozeny od DPH na výstupu. Nyní jeden z našich nových dodavatelů přišel s myšlenkou spolupráce ve formě tzv. komisionářské smlouvy. Principem je, že nám dává na výběr dvě možnosti spolupráce. První je, že knihy budeme prodávat za cenu, kterou on nám doporučí podle katalogové ceny s tím, že po každém měsíci mu predložíme vyúčtování prodeje knih a on vystaví na naši společnost daňový doklad za prodané knihy ponížené o 15 % z ceny, co jsme prodali (např. prodáme knihy za 10 000 Kč finálním zákazníkům, dodavatel nám vystaví doklad na 8 500 Kč, doklad dodavatele bude opět se sazbou daně 0 %). Druhá varianta je, že daňový doklad bude dodavatelem vystaven na plnou sazbu prodaného objemu (zde tedy 10 000 Kč), ale naopak my mu vystavíme provizní fakturu na dohodutou provizi 15 %, tj. 1 500 Kč. Zde ale váháme, zda můžeme na tuto provizi také použít sazbu daně 0 %. Nehrozí překlasifikace jako na standardní provizní službu zdaněnou základní sazbou? 

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci v průběhu rok 2023 vystavil 3 faktury na zprostředkování nákupu a prodeje specifického zboží. Živnostenské oprávnění však na zprostředkování obchodu a služeb nemá. Faktury za zprostředkování vystavil jako podnikající osoba s uvedením svého IČ a DIČ. Bude příjem za zprostředkování zdaňován v § 7 ZDP, i když na to nemá živnostenské oprávnění?

Klientka provozuje hostinskou činnost. Mimo toho má v provozovně umístěné výherní automaty, ze kterých je jí měsíčně vyplácena provize. Výdaje na hostinskou činnosti si uplatňuje procentem z příjmů. Může si do těchto příjmů zahrnout i provizi z automatů, nebo se tyto daní jiným výdajovým paušálem?

Zaměstnanec je obchodní zástupce. Má hrubou mzdu plus každý měsíc 10 % z hrubé mzdy. A dále k tomu má provizi z prodeje. Momentálně má průměr na dovolenou i z provize. Je ze zákona možné, aby měl průměr na dovolenou z hrubé mzdy včetně těch 10 %, nebo to musí být i z provize?

Společnost s r. o., plátce DPH, spolupracuje se společností Airbnb. Postupujeme tak, že z přijté úplaty, která přijde na účet (+ povýšeno o 3 % provize, kterou si společnost  Airbnb automaticky strhává, a tedy na účet nikdy nepřijde), odvedeme DPH ve výši 10 % (ubytovací služba). Finanční úřad nám sdělil, že tento postup je špatný a měli bychom DPH k částce, která přišla na účet, ještě připočítat a to potom finančnímu úřadu odvédst. Já si nemyslím, že názor finančního úřadu v této věci je správný. Prosím o sdělení, jaký postup je správný? 

Jak správně zaúčtuji platbu 2 mil. Kč za přenechání/převod pronajaté věci na nového nájemce (z pozice tohoto nájemce)? Jde o platbu mezi nájemci. Původní nájemce si pronajal nemovitost od města a dále jí pronajímá novému nájemci a za tento převod požaduje 2 mil Kč. Vše je ošetřeno smluvně. 

Klient OSVČ provozuje cestovní agenturu a vede danovou evidenci. V průběhu prosince mu odletí klienti na dovolenou a vrátí se v lednu 2023. Provize za tento zájezd byla tzv. rozdílem nebo také zápočtem. To znamená, že klient uhradil cestovní agentuře zájezd a cestovní agentura si ponechala na bankovním účtě provizi a za tento zájezd cestovní kanceláři uhradila pouze částku bez provize. Obecně platí, že provize se fakturují až se klient vrátí z dovolené. Zde si bohužel nejsem jistá, zda bude cestovní agentura danit svůj příjem v roce 2022 nebo v roce 2023.

Fyzická osoba, podnikající jako finanční poradce odvádí procentní podíl/část své provize z uzavřených smluv do tzv. stornofondu. Tedy v praxi doklad k zaúčtování obsahuje: provize = 10 000; stornofond odvod = - 1000; k výplatě = 9 000 (tato částka je poukázána na účet). Hodnota stornofondu je pak v následujících pěti letech opět připočítávána k provizi (tedy dojde k vrácení ve výši 1/5 ročně). Doklad obsahuje: provize = 10 000; stornofond odvod = -10 000; stornofond výplata 200; k výplatě 9 200. 1. Jak účtovat a co bude základem daně pro daň z příjmů? 2. Jak účtovat v případě využití paušálních výdajů (i mimo první a poslední rok) a co bude základem daně? Hodnota odvodu do stornofondu totiž za rok dosahuje řádu i sta tisíce. Děkuji za odpověď.

OSVČ, plátce DPH, podniká v prodeji zboží a hostinské činnosti. Dále vybírá splátky půjček od dlužníků pro finanční společnost – poskytovatele půjček. Za to OSVČ náleží provize. Bude tato provize zatížena DPH nebo se jedná o finanční službu osvobozenou od DPH podle § 54 zákona o DPH? OSVČ nevystavuje pro finanční společnost ani fakturu, pouze má tzv. týdenní přehledy, kde je vypsáno, kolik vybraal peněz, kolik jich odevzdala a že v hotovosti převzala provizi, která mu za to náleží.

Developerská společnost prodává rodinný domek splňující podmínky pro sociální bydlení fyzické osobě. Ve smlouvě o budoucí kupní smlouvě je vyčíslena 1. splátka, která je provizí pro realitní společnost a 2. splátka, která je 10% zálohou na koupi RD a tato splátka přijde na účet developerské společnosti. 1. splátka přijde rovnou na účet realitní společnosti. Realitní společnost pošle developerské společnosti fakturu za realitní činnost s 21% DPH s tím, že faktura je již uhrazena. Mě nyní zajímá, jak to bude s DPH a zaúčtováním provize za realitní činnost ve vztahu fyzická osoba vs. developerská společnost? Případně kdy odvést DPH, když realitní společnost poslala vyúčtování s 2 měsíčním zpožděním. Nebo bude DPH s 15% odvedeno v okamžiku předání domku při konečném vyúčtování?

Dotaz OSVČ prodává zvukové efekty. Odměny za prodej dostává od prodejců, kteří zprostředkovávají prodej těchto produktů přes e-shopy. Tyto e-shopy mají sídla jak ve státech EU, tak ve třetích zemích. Odměny dostává prostřednictví PayPal. Zvukové efekty přes tyto e-shopy nakupuje kdokoliv, tedy jak osoby povinné k dani, tak i osoby nepovinné k dani. Přijaté odměny jsou poníženy o provize e-shopu. Pokud se jedná o jednorázový výkup internetovou službou – společností, tak OSVČ vystavuje fakturu (společnost pak tyto zvukové efekty vlastní a přeprodává si je dál a OSVČ z toho už žádný další příjem nemá). Tyto společnosti jsou jednak ze zemí EU, tak i ze třetích zemí Hledisko DPH: Počítají se prodeje přes zahraniční e-shopy a prodeje přes faktury zahraničním společnostem do obratu pro registraci k DPH? Určuje se místo plnění dle § 9 zákona o dani z přidané hodnoty ? Případně měla se tato OSVČ zaregistrovat jako identifikovaná osoba? Hledisko daně z příjmu fyzických osob: OSVČ uplatňuje výdaje paušálem. Odměny od prodejců přes e-shop by se měly zdaňovat neponížené o provize?

Firma s. r. o. se zabývá prodejem strojů a spotřebního materiálu k těmto strojům. Jeden stálý odběratel velmi pomohl při získání nového klienta pro koupi stroje (aktivní spoluúčast, reference, přesvědčení), prodej se uskutečnil a za to dostal od jednatele určité množství spotřebního materiálu (ve skladové hodnotě necelých 9 000 Kč). Jednatel to chtěl udělat velmi jednoduše, bez smlouvy, pouze vystavil výdejku na příslušný materiál a uvedl na výdejku jako důvod vyskladnění „provize firmě....... za pomoc při prodeji stroje.......“. Já se o případu dozvěděla až z té výdejky. Jako účetní bych byla ráda, kdyby to šlo takto jednoduše, ale mám pochybnosti. Proto se chci zeptat: 1) Je možné, aby provize byla takovouto nepeněžní formou? 2) Stačí k tomu ústní smlouva a výdejka? 3) Pokud to takto nelze, jaký jednoduchý způsob byste mi k tomu poradili? 

Malé zprostředkování s velkým přínosem JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a. s. Se stěžovatelem lze zcela souhlasit v tom, že zprostředkovatel může být za své jednorázové, třeba i...

Problematikou závazků ze smluv příkazního typu se zabývá zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), v dílu 5, hlavy II, části čtvrté, konkrétně v § 2430 až 2520, které dále rozděluje do oddílů zabývajících se příkazem, zprostředkováním, komisí, zasílatelstvím a obchodním zastoupením. V příspěvku pro srovnání nechybí ani některá související ustanovení dřívější právní úpravy, která byla vymezena v zákoně č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen „starý občanský zákoník“), a zákoně č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník “). Oba tyto zákony byly zrušeny občanským zákoníkem.