Reklama

Když nakoupím pralinky s 12% DPH a prodám je dále jako reklamní předmět (zabalený v dárkové krabičce), je tam stále sazba 12% dph nebo tam musím dát sazbu 21% dph? Má na něco vliv, pokud do fakturačního textu napíši "pralinky" nebo "reklamní předmět"? 

Nejvyšší správní soud tedy neshledává nic nestandardního na tom, pokud žalobce nepoptal reklamu přímo u provozovatele televizního vysílání, ale k provedení reklamy uzavřel smlouvu se zprostředkovatelem. Jedná se o naprosto běžný postup, což by měly při stanovení referenčního vzorku zohlednit i daňové orgány. Proto by pro účely stanovení ceny obvyklé měly vycházet právě z cen, které by byly v běžných obchodních vztazích sjednány mezi odběratelem reklamy a zprostředkovatelem reklamy, nikoliv jejím konečným poskytovatelem. ... Není však povinností daňového subjektu vyhledávat cenově nejvýhodnější nabídku a správce daně tedy nemůže po žalobci spravedlivě požadovat, aby smlouvu uzavřel přímo s dotčeným provozovatelem televizního vysílání, neboť je otázkou jeho svobodné volby, jakým způsobem si reklamní služby zajistí, tj. zda přímo nebo skrze zprostředkovatele.

Společnost s r. o., plátce DPH chce pořídit dresy a další sportovní vybavení pro fotbalový klub (z.s.) s logem společnosti. Celková hodnota bude 50 000Kč bez DPH. Dle vedení firmy je reklama na sportovním vybavení viditělnější, než reklamní tabule, která visí v rohu sportovního hřiště, ale u ní není problém prokázat, že se jedná skutečně o reklamu. Jakým způsobem by firma mohla prokázat, že se jedná o reklamu a mohla si tak uplatnit DPH ze sportovního vybavení i zahrnout částku do daňově uznatelných nákladů?

Společnost s r. o., plátce DPH, poskytuje své zboží na propagaci influencerům. Je výdej tohoto zboží za účelem marketingu firmy daňově uznatelný? Účtujeme metodou B, ale fyzicky držíme sklad zboží. Kromě výdejky zboží je nutné něco evidovat?

Cenu, kterou stanovil přímo klub FC Zbrojovka Brno, nelze považovat za referenční i proto, že klub nabízel prostory pro reklamu pouze u sebe samotného. Stěžovatelka však nakupovala reklamu od subjektu, který ji sám nakoupil od svého dodavatele, jenž byl součástí širšího řetězce. Srovnána tedy měla být cena, která by na trhu byla dosažena při nákupu v podobné tržní pozici, v jaké se nacházela stěžovatelka – tedy nikoli při nákupu přímo u zdroje reklamních prostor, nýbrž od zprostředkovatele, který na trhu nabízí možnosti umístění reklamy. To ale správce daně neučinil.

V letošním roce slavíme 30 let od založení a pořádáme pro zákazníky reklamní akci spojenou s kulturním programem (vystoupí kapely, fotograf, kameraman, catering.....), dále budeme pro zákazníky zajišťovat i ubytování, které jim budeme platit. Jak máme o této akci (jednotlivých nákladech účtovat) a jak je to s uplatněním odpočtu DPH? 

NSS je shodného názoru jako finanční orgány a krajský soud. Celý průběh akce Jezerka nasvědčuje tomu, že se jednalo o společenskou reprezentativní událost, která byla určena k přímé spotřebě obchodních partnerů stěžovatelky, a nejednalo se o propagaci konkrétních výrobků či služeb stěžovatelky. To vše podporuje pojetí akce, včetně jejího názvu a podnázvu, z něhož je zřejmé, že účelem této akce byla v prvé řadě zábava hostů, a nikoli navazování obchodních vztahů. Individuální okolnosti tohoto případu tedy nasvědčují tomu, že se jednalo o náklady na reprezentaci podle § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů . NSS k tomu připomíná, že na každý případ je nutné pohlížet individuálně vzhledem ke konkrétním okolnostem věci. Zcela jistě je rozdíl mezi poklidnou akcí, při které proběhne prezentace výrobků s následným obchodním jednáním, a pompézní akcí s hudebním doprovodem, soutěžemi apod., jejíž podtitul je, že jejím účelem je se pobavit a zrelaxovat, jak tomu bylo v projednávané věci.

Podle NSS nelze výběr dodavatelů posuzovat samostatně. Je nutné se zaměřit na to, zda i volba žalobkyně „podpořit“ konkrétní fotbalový klub přijetím reklamy za nadhodnocené ceny je, či není podezřelá. Stěžovatel k výběru dodavatelů uvedl, že společnost PAVI doporučila žalobkyni společnost ASTON. Nešlo však o doporučení nezávislé třetí osoby, neboť tyto dvě společnosti mají stejného jednatele. V regionu se nachází fotbalové kluby, které mohly žalobkyni poskytnout vhodnější reklamu (SK Dynamo České Budějovice). Pokud žalobkyně upřednostňovala fotbalový klub FC MAS Táborsko i za nepřiměřenou cenu (chtěla jej podpořit), nemělo to ekonomické opodstatnění (daňové orgány přitom správně rozlišily úplatu za reklamní služby a sponzoring). Žalobkyně jednala o podobě reklamy přímo s dodavatelem PAVI a věděla tak, že tento dodavatel reklamu neposkytuje. Žalobkyně neprovedla dostatečný průzkum trhu ani srovnání cen. NSS upozorňuje, že i tato okolnost má jistý nádech účelovosti, a to právě ve spojení s dalšími okolnostmi zjištěnými daňovými orgány. Není zřejmé, proč žalobkyně jako formu podpory fotbalového klubu využila přehnané zvýšení ceny reklamního plnění, a nikoli např. darovací smlouvu, která by pro ni znamenala také daňové zvýhodnění. Ohledně nestanovení ceny obvyklé se NSS zcela neztotožňuje se stěžovatelem, podle něhož nebylo důvodné vyhotovit znalecký posudek na cenu obvyklou, neboť tato okolnost není relevantní pro posouzení vědomosti o zapojení do podvodu. NSS k tomu uvádí, že stanovení ceny obvyklé by pro projednávanou věc mohlo být relevantní, nebylo však nezbytné. Obvyklou cenu reklamního plnění v projednávané věci nebylo možno stanovit kvůli nedostatečně konkrétně vymezenému předmětu plnění ve smlouvě (srov. mimo jiné i znalecký posudek znaleckého ústavu PROSCON). V takovém případě stěžovatel postupoval správně, pokud srovnával smlouvy žalobkyně se smlouvami o reklamě uzavřenými mezi jinými fotbalovými kluby a jejich odběrateli. Krajský soud v bodech 177 až 185 napadeného rozsudku podrobně popsal, proč podle něj takovéto srovnání smluv neobstojí. NSS zhodnotil, že ačkoli předmět reklamního plnění skutečně u většiny srovnávaných smluv nebyl totožný, i takové srovnání může poskytnout dostatečnou a objektivní představu o cenách za reklamy v dané oblasti. Zároveň ze žádné ze smluv neplyne, že by cena, za kterou žalobkyně v projednávané věci přijala reklamu, byla přiměřená. Podle NSS tedy stěžovatel neprovedl přesné položkové srovnání jednotlivých smluv se smlouvami uzavřenými žalobkyní. Důvodem však bylo, že takové srovnání neumožňovala obecnost smluv, které žalobkyně uzavřela. Neurčitost smlouvy nicméně nezbavuje správce daně důkazního břemene ohledně přemrštěné ceny zdanitelného plnění. Daňové orgány k tomu uvedly, že cena, za jakou společnost PAVI poskytla reklamní služby žalobkyni, byla extrémně zvýšena oproti ceně, za kterou získal reklamu dodavatel společnosti PAVI. Obsah, rozsah a forma služeb zůstala stejná. Správce daně zjistil, za jakou cenu poskytovaly reklamu fotbalové kluby v jižních Čechách i jinde v České republice. Tyto ceny byly na výrazně nižší úrovni, než sjednala žalobkyně. Žalobkyně by se tedy jako dlouholetá podnikatelka i při minimální míře opatrnosti mohla dopátrat podobných nabídek fotbalových klubů.

Společnost s r. o., plátce DPH, má reklamu na Facebooku. Je tento náklad daňové uznatelný a máme při reverse charge nárok na odpočet DPH?

Pokud mám reklamní logo na lahvi vína, které jsem koupila do 500 Kč bez DPH a je to můj reklamní předmět, tak si můžu uplatnit DPH na vstupu? Podle daně z příjmu je již v roce 2024 tiché víno jako reklamní předmět nedaňové, ale podle mě zákon o DPH nezakazuje si uplatnit daň na vstupu.

Podstata pochybností žalovaného spočívá v tom, že stěžovatelka neprokázala přesný počet odvysílaných spotů digitální reklamy na LED obrazovkách, a ani další jí navrhované důkazy by podle něho tuto skutečnost nebyly schopné prokázat. Dle Nejvyššího správního soudu však takový důkazní standard, který v případě plnění opakujícího se v řádech desetitisíců jednotek vyžaduje prokázání každé takové poskytnuté jednotky, jde nad rámec toho, co lze po daňových subjektech v daňovém řízení požadovat. Je třeba si uvědomit, že v realitě života věci často nejdou přesně tak, jak si je daňové subjekty předem naplánují – termíny se posouvají, skutečnost se oproti představám zpožďuje či mění, původní záměry je třeba upřesnit. Pokud uvedené posuny odpovídají běžné lidské zkušenosti s neurčitostí a nepředvídatelností života a není z nich patrné jejich umělé upravování, fingování apod., není zásadně důvodu jen na základě nich přistupovat k tvrzením daňového subjektu se vstupní nedůvěrou.

Jsem český plátce a obdržím fakturu za reklamní předměty od jiného plátce CZ - uplatním si odpočet. Následně potřebuji část kusů přefakturovat slovenskému plátci. Jaký je prosím v tomto případě postup? V jakém režimu bychom měli fakturovat? Jde o dodání zboží v rámci EU? 

Spolek plátce DPH, hlavní činnost sportovní činnost (fotbal-děti) fakturuje pronájem reklamních ploch vždy s DPH. Tyto reklamní plochy jsou i na autobusech, které vozí děti na zápasy. Lze si u fakturace dopravy autobusu, který, má na sobě reklamní plochu dle smlouvy, nárokovat odpočet DPH?

Společnost si nechala zhotovit 3 ks reklamních banerů, které jsou zavěšeny na budově. Účtování drobný majetek (501) x 518 (náklady na reklamu)?

Společnost s r. o. zabývající se se prodejem stavebního materiálu-zboží připravilo marketingovou akci - soutěž, kdy v pravidlech soutěže je uvedeno, že za určitý objem nakoupeného (a uhrazeného) zboží v určeném období budou soutěžící sbírat body, které pak mohou směnit za věcné odměny (nářadí, koloběžka, herní konzole...) dle počtu nasbíraných bodů. 1. Daň z příjmu - půjde na straně pořadatele v okamžiku nákupu odměny o daňově uznatelné náklady dle § 24 odst. 1 zákona o dani z příjmu? 2. DPH - zde u nákupu odměn nebude možný odpočet daně s ohledem na § 13 odst. 4 písm. a), nebo lze uplatnit odpočet, pokud jde o marketingovou akci a tedy vlastně podporu prodeje = ekonomické činnosti? 3. Srážková daň - daň z příjmu - je potřeba z odměn z marketingové soutěže, pokud je příjemce fyzická osoba, provést srážku u odměn nad 10 000 Kč? 4. Stačí o předaných cenách zhotovit protokol o předání s uvedením hodnoty odměny nebo je vhodnější odměnu zahrnout do faktury např. za 1 Kč?

Krajský soud proto logicky usoudil, že aby správci daně tvrzená možnost uzavřít reklamu „napřímo“ byla skutečně reálná, mělo být také zřejmé, kolik reklamní plochy bylo pronajato zprostředkovatelům a kolik zbývalo k dispozici pro sjednání reklamy „napřímo“. Takový požadavek je zcela namístě, protože vědomost žalobkyně o účasti na podvodu se v žalobou napadeném rozhodnutí odvíjí mj. od úvahy, že žalobkyně uzavřela smlouvu s reklamní agenturou za nepřiměřeně vysokou cenu, ačkoli mohla a měla uzavřít smlouvu na stejnou reklamu za cenu mnohonásobně nižší přímo s fotbalovým klubem.

Plánujeme pořídit poukázky v hodnotě 500 Kč na nákup nožů u externího prodejce nožů, které chceme rozdávat zákazníkům jako reklamní předměty malé hodnoty. Na poukázkách po dohodě s prodejcem by mohlo být logo naší společnosti. Lze tyto poukázky uznat jako daňově uznatelný náklad?  

Firma, plátce DPH, vyrábí miniatury vlastních výrobků a poskytuje je zdarma obchodním partnerům. Skladová cena je větší než 500 Kč. Jedná se o vzorek výrobku nebo o reklamní předmět? Tento předmět je naprosto totožný jako výrobek, který firma prodává, jen je díky malé velikosti nepoužitelný a slouží spíše jako dekorace. Je firma povinna odvádět DPH z kalkulované prodejní ceny? DPH z materiálu, použitého ve výrobě si uplatňuje. Jak postupovat při dodání partnerům v zemích EU a v zemích mimo EU? Uvádět fiktivní hodnotu tohoto dodání zboží a vývozu do přiznání k DPH?

Z odůvodnění napadeného rozsudku je naopak zřejmé, že krajský soud hodnotil skutková zjištění stěžovatele v jejich souhrnu, přičemž dospěl k závěru, že tyto jednoznačně neprokazují povědomost žalobce o daňovém podvodu, ale vypovídají spíše o neprofesionalitě či nehospodárnosti žalobce, který uzavřel (cenově) nevýhodný obchod. Zdejší soud nezpochybňuje tvrzení stěžovatele, že cena za poskytnuté plnění byla výrazně vyšší než cena referenční, která podle zjištění správce daně činila 8 000 Kč za jedno vysílání, a že tedy žalobce hradil za poskytnuté služby podstatně více, než bylo v rozhodné době za srovnatelných podmínek obvyklé. Jak však správně uvedl krajský soud, samotná skutečnost že daňový subjekt platil za poskytnuté plnění vysokou cenu, nezakládá správci daně oprávnění neuznat nárok na odpočet DPH. Vzhledem k nedostatečným znalostem a zkušenostem žalobce, resp. Ing. T. v oboru reklamy a s ohledem na to, že tvrzeným záměrem žalobce bylo získání komplexních reklamních služeb, které ostatně fakticky od svého dodavatele (přímo či zprostředkovaně) obdržel, navíc v situaci, kdy reklama podle tvrzení žalobce přinesla požadovaný přínos v podobě zvýšení jeho obratu, lze předpokládat, že žalobci se dojednaná cena subjektivně jevila jako přiměřená, a to i v porovnání s nabídkami od TV Nova, ČT nebo FTV Prima (které však ve skutečnosti srovnatelné nebyly – viz výše). Za daných okolností s ohledem na znalosti a zkušenosti žalobce, resp. Ing. T. nelze proto jednoznačně uzavřít, že žalobce si musel být výrazné cenové nepřiměřenosti vědom.

Dalším rozsudkem Nejvyššího správního soudu týkajícím se daňové uznatelnosti reklamních nákladů a jejich prokázání je rozsudek, který se zabývá doložením reklamy realizované na LCD obrazovkách v nákupních centrech. Opětovně se potvrdilo, že daňový subjekt musí být schopen prokázat na základě výzvy správce daně nejen faktické uskutečnění reklamy, ale zároveň i deklarovaný rozsah poskytnuté reklamy.