Režim jednoho správního místa (One Stop Shop)

Z jakého ustanovení vyplývá, že pokud je plátce registrován k OSS (prodej zboží na dálku na SK) , tak veškeré služby osobě nepovinné k dani do JČS bude fakturovat v režimu OSS? Jde o to, že tato firma bude nově provádět: 1) práce na nemovité věci v DE občanovi DE (zkratka DE je myšlena pro Německo). 2) Dále servis ovladače pro DE občany v provozovně v ČR. 3) Dále servis chladicich zarizeni (lednic) pro DE občany přímo v DE domácnostech. Je pravdou, že u bod 2) bude česká DPH, a bod 1) a 2) bude spadat do OSS, i přesto, že se nejedná o zboží?

Obdrželi jsme v poslední době několik dokladů od zahraničních e-shopů zaměřující se na B2B tak B2C zákazníky, zaměstnanec, který objednával neuvedl naše DIČ, tyto doklady jsou v režimu OSS a obsahují české DPH. Většinou se jedná o drobné nákupy do 10 000 Kč, jsme PO. Můžeme si z těchto nákupů odpočítat DPH? Pokud ne, je to celé náklad? Reverse charge k těmto dokladům asi nelze. Druhý případ je že máme na dokladech uvedené zahraniční DPH, jak máme postupovat u takovýchto dokladů? Zahrnout v celkové částce do nákladů a zahrnout do KH a DPH v režimu reverse charge?

Naše firma je zaregistrovaná k OSS z důvodu prodeje zboží zákazníkům B2C prostřednictvím e-shopu (překročený limit 10 000 EUR) a zároveň uskutečňuje prodeje zákazníkům B2B. Pokud se jedná o podnikatele-plátce DPH, tak tyto prodeje evidujeme v rámci českého přiznání k DPH v ř. 20 (Dodání zboží do jiného členského státu) bez DPH a také v souhrnném hlášení. Jak ale postupovat, pokud se jedná o podnikatele-neplátce DPH? Je pravda, že tento odběratel (např. SK) by se měl do 15 dnů registrovat jako identifikovaná osoba či plátce DPH na FÚ SR, tam obdrží DIČ a my pak vystavíme fakturu v režimu reverse charge (tzn. místo plnění a dodanění náleží SR)? Nebylo by pro zjednodušení možné v našem případě tyto faktury podnikatelům-neplátcům DPH zahrnovat do OSS přiznání, a tím pádem DPH odvádět do SR?

Jak správně postupovat v následujícím případě: Pořízení zboží z JČS, dodavatel plátce DPH, nebylo ale uvedeno DIČ odběratele, který je plátce DPH v tuzemsku, faktura vystavena v režimu OSS s tuzemskou DPH. Dodavatel neopraví fakturu. Měl by odběratel správně ze základu daně z dané faktury v režimu přenesené daňové povinnosti odvést DPH (tuzemskou DPH „zaplatit dvakrát“)? Poslední dobou se totiž setkávám s názory z praxe, že jelikož dodavatel bude odvádět stejně přes OSS DPH v tuzemsku a odběratel si případně bude nárokovat odpočet, tuzemskému FÚ bude daň odvedena přes dodavatele, tak odběratel nemusí fakturu zahrnovat do přenesené daňové povinnosti. 

Naše firma (e-shop) se zaregistrovala do režimu One Stop Shop, protože dodáváme zboží slovenským koncovým zákazníkům, zboží odesíláme poštou na Slovenko (vystavujeme tedy faktury s 20% slovenskou DPH) 1. Bude tento režim OSS použitý i pro firmu, která je slovenský neplátce DPH, nebo jí vystavím fakturu s českou daní? 2. A ještě jiný případ: firma, slovenský plátce DPH. Pokud se nám v e-shopu zaregistruje firma, o které víme, že je slovenský plátce DPH a v dotazníku ohledně režimu DPH nám ale nezaškrtne, že chce fakturu bez DPH, máme povinnost jí vystavit fakturu bez DPH (máme jí telefonovat), nebo máme vystavit s českou daní, nebo se slovenskou daní?

OSVČ podnikatel neplátce poskytuje služby za inovativní vzdělávání. Služby poskytuje občanům neplátcům, a to jak v zemích EU, tak do třetích zemí. Jak je to s povinností stát se osobou povinnou k dani? Předpokládám, že pokud jsou služby poskytované neplátci v EU i do třetích zemí, není povinnost se registrovat k DPH. Jinak by to bylo v případě, že by služba byla poskytnuta osobě registrované k DPH v zemích EU. Tam se stává automaticky osobou povinnou k dani?

S.r.o. - začala v 5/2024 prostřednictvím e-shopu prodávat součástky a náhradní díly (i použité) občanům v ČR i v EU. Předměty nakupovala z ČR, v červnu začala nakupovat i od firem z EU. Od června se tudíž stala z důvodu přijetí faktury za zboží z EU identifikovanou osobou. V 7/2024 se stala dobrovolným plátcem DPH. Do limitu 10.000 EUR za kalendářní rok vystavuje firma veškeré faktury s českým DPH 21%, musí však sledovat překročení tohoto limitu z faktur občanům do EU, aby se po jeho překročení zaregistrovala k plátcovství na FÚ v rámci OSS. 1) Od jaké chvíle se sleduje limit? Od chvíle, kdy firma vystavila první fakturu občanovi do EU bez ohledu na to, že v tu chvíli plátcem DPH nebyla? 2) Je správná domněnka, že limit 10.000 EUR se počítá z účtu 604 (s.r.o. vede tento účet s analytikou pro faktury občanům z EU) 3) V případě, že by firma limit překročila určitou vystavenou fakturou, musí ještě před jejím vystavením provést registraci OSS, nebo tuto fakturu vystaví ještě s českým DPH a hned poté registraci provede?

V roce 2021 došlo ke značnému zjednodušení způsobu odvodu DPH pro podnikatele, kteří dodávají zboží a služby koncovým spotřebitelům v jiných členských státech Evropské unie. Od 1. 7. téhož roku došlo totiž k zavedení tzv. One-stop-shopu (dále jen „OSS“). Co to je OSS a proč se stal hojně užívaný zejména e-shopy?

Nově založená společnost nakoupila velkou botanickou sbírku, kterou rozprodává. Zatím nepřekročila obrat 2 mil. Kč, ale prodává do EU osobám neidentifikovaným k dani a překročila částku 10.000,- EUR. Dříve se režim na prodej zboží na dálku nepoužil na použité zboží, umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti. Od roku 2024 mě být režim OSS aplikován i na ně. Po telefonátu na specializovaný FÚ nám bylo řečeno, že podle par. 7 je místem plnění u použitého zboží, uměleckého díla, sběratelských předmětů tuzemsko. V zákoně to však nikde nevidíme. Firma překročila obrat 10.000,- EUR už v dubnu. Co tedy platí a jak dále postupovat? 

Společnost, která není plátcem DPH (není identifikovaná osoba), plánuje poskytovat služby osobám nepovinným k dani (koncovým spotřebitelům – fyzickým osobám) v EU a ČR. Za kterých podmínek společnost stane plátcem DPH v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa (One Stop Shop)? 

Firma nakoupí zboží přes e-shop a ten jí vyčíslí doklad v režimu OSS, tzn. s českou DPH 21 %. Jak tento doklad zaúčtovat z pohledu DPH, když opravy dokladu se nedomohou?

Novela zákona o DPH zesílí kontrolu nad e-shopy a dalšími subjekty, které poskytují své zboží či služby do zemí Evropské unie. Poslanci ji schválili 27. října a účinnosti má nabýt hned počátkem roku 2024. Poskytovatelé platebních služeb, tedy především banky, budou muset začít sdělovat informace o nákupech ze zahraničí, respektive ze zemí EU, finanční správě. Ta si od opatření slibuje účinnější dohled nad odváděním DPH a zachycení případných nekalostí či nesrovnalostí. Tématu se v komentáři věnuje Petr Linx, senior manažer daňového oddělení společnosti BDO.

Když dodáváme službu do EU osobě nepovinné dani v rámci OSS, používáme sazby daného státu. Můžeme využít i výjimek, které daný stát má? Například dodání fotovoltaiky je v Německu osvobozené, můžeme tedy v tomto případě v rámci přiznání OSS uvést nulovou sazbu DPH?

Zákon o dani z přidané hodnoty rozlišuje celkem tři zvláštní režimy jednoho správního místa. Jedná se o dovozní režim, režim mimo Evropskou unii a režim Evropské unie. Právě poslední z uvedených – režim Evropské unie – je plátci nejčastěji využívaný. Hlavní výhodou všech režimů je, že vybraná plnění, na něž se režimy vztahují, lze přiznat v rámci jednoho daňového přiznání v jednom členském státě bez nutnosti registrace k dani v jiných členských státech, kam daň, která těmto jiným státům náleží, přepošle určený správce daně. V České republice jím je Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.

Dodáváme zboží do jiného členského státu koncovému zákazníkovi neplátci DPH prostřednictvím zásilkové služby (e-shop). Zaregistrovali jsme se do režimu OSS. Místo plnění je podle mě dle § 8 odst. 1 zákona o DPH, tedy patří do vykazování přiznání k DPH na ř. 24. Přiznání OSS je kvartální. Kdy uvádíme tato plnění do ř. 24 - měsíčně nebo kvartálně?

Společnost (plátce DPH) dodává zboží na Slovensko plátcům i neplátcům DPH. Plátcům DPH dodává v režimu reverse charge a neplátcům používá režim OSS jedno správního místa. V průběhu roku společnosti vznikají náklady ve formě PHM, ubytování , dálniční poplatky, které spotřebovala na území SK. Na dokladech je vyčíslen základ daně a DPH. Společnost by chtěla na základě žádosti o vratku DPH ze zahraničí (z těchto dokladů) zažádat o vrácení DPH. Je možné žádost podat a tím si nárokovat zaplacené DPH z PHM, ubytování, dálničních poplatků, i když je společnost registrovaná v režimu OSS pro odvod DPH?

Náš klient plátce DPH, registrován k OSS se nově chystá prodávat zboží do Rumunska, ale pro založení účtu vyžaduje banka založení NIF čísla. Tím nám vznikla otázka, nenaruší registrace v Ruunsku mód OSS? Vzniknou společnosti registrací vůči Rumunsku nějaké povinnosti?