Řízení rizik

Jsme společnost která je součástí koncernu a vede zajišťovací účetnictví. Předmětem zajištění jsou naše tržby, typem zajišťovacího vztahu je tedy zajištění peněžních toků. Transakce jsou plánovány v určitém objemu každý měsíc a jejich výsledek jsme vždy zaúčtovali do výsledovky na základě podkladů z koncernu. Z důvodu odchodu z koncernu nám byly hotovostně všechny plánované transakce vypořádány a zaslány na bankovní účet. Chci se zeptat, zda toto vypořádání ze skupiny je důvodem pro ukončení zajišťovacího účetnictví a má být oceňovací rozdíl zaúčtován do výsledovky? Nebo jen přeceněn na reálnou hodnotu a dále časově rozlišován a účtován do výsledku podle plánovaných transakcí?

V následujícím příspěvku jsme pro vás připravili příklad řízení rizik v oblasti pořízení dlouhodobého majetku pro vybrané účetní jednotky. Příklad navazuje na článek věnovaný řízení rizik dle nové Metodiky řízení rizik ve veřejné správě č. 2/2016, které jsme se věnovali v časopise UNES č. 12/2017 na s. 21.

Metodický pokyn Centrální harmonizační jednotky (dále jen „CHJ“) Ministerstva financí České republiky přináší od dubna roku 2016 nový, a dle názoru autora mnohem logičtější přístup k řízení rizik v orgánech veřejné správy (dále také „OVS“), na které se vztahuje zákon č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZFK “). Z letopočtu přijetí tohoto zákona v porovnání k roku přijetí metodiky by se zdálo, že řízení rizik ve veřejné správě nemělo mnoho let žádnou metodickou podporu. To však není pravda. Z dílny CHJ byly vydány: pokyn CHJ č. 6, z roku 2004 – pokyn k jednotnému uplatňování závazných pravidel a doporučení pro systém řízení rizik v orgánech veřejné správy; a dále Metodická pomůcka k nastavení řídící kontroly podle COSO ERM se zaměřením na řízení rizik v orgánech státní správy, platná od 1. 1. 2007. Obě metodiky v zásadě nastavily, terminologii, systém ohodnocování rizik a zasadily ho do systému vnitřního řízení a kontroly subjektů veřejné správy tak, jak to předpokládá ZFK . Nutno konstatovat, že tato zásadní úprava se ani vydáním metodiky z dubna roku 2016 nezměnila. To, v čem změna nastala, a to změna zásadní, je metodika přístupu.